1amu 1amu přečtené 1094

☰ menu

Perfektní diktatura.  Čína ve 21. století.

Perfektní diktatura. Čína ve 21. století. 2018, Stein Ringen
4 z 5

Nebýt přílohy "Lidovek" - ORIENTACE, nikdy bych se o této knize nedozvěděl. Kupodivu ji napsal Nor, politolog Stein Ringen. Poznal nejlidnatější zemi světa opravdu důkladně. Já si knihu chtěl přečíst zejména proto, poněvadž z českého tisku se nic podstatného nedovím. Třeba ? Proč Čína stojí tolik o Tibet ? Neznám kvalitní odpověď, S.Ringen ano : jednoduše proto, že Tibet disponuje ohromnými zásobami nejčistější vody na tomto světě. To bych n i k d y neuhodl . Proto ta supermoderní železnice na místo samé. Proto vysílání úředníků do Lhasy a okolí, proto budování moderních obydlí pro průměrné občany Číny, jednoduše proto, aby časem jednou převálcovali Tibeťany. Neteče krev. Prezident Si "má za kloboukem".... celý text


Šťastný Jim

Šťastný Jim 1992, Kingsley Amis
3 z 5

Po létech jsem se znovu vrátil k této knize - celkový dojem - nic moc, ano dá se to číst, ale ve srovnání s českou TV inscenací ? Propastný rozdíl. Mám dojem, že Šťastný Jim je psán pouze pro Brity a ti jsou z něj nadšeni. Ale z inscenace si doteď pamatuji vynikajícího Petra Kostku jako Jima Dixona a mladičkou studentku JAMU Janu Švandovou. V TV to mělo šmrnc, okořeněný úpravou scénáře, který tomu přidal humor, na který jsme u nás zvyklí.... celý text


Hrabě Monte Cristo. Kniha první. Díl 1/2 (třísvazkové vydání)

Hrabě Monte Cristo. Kniha první. Díl 1/2 (třísvazkové vydání) 1975, Alexandre Dumas, st.
5 z 5

Samozřejmě, že jsem tuto knihu hltal jako kluk a je dobré vracet se po mnoha létech k pokladům, které máme ve své knihovně. Povídání mistra o obrovském podrazu, ale hlavně o dlouhodobě pečlivě připravované pomstě padouchům - Edmondem Dantésem, který bez viny skončil v jedné z nejhorších věznic Francie - pevnosti If. Znovu jsem si vychutnal počínání autora při psaní tohoto příběhu. Kniha má spád a stejně jako u "Mušketýrů" jsme ve víru akcí, které spějí pozvolna k námi očekávanému závěru. Zlo bylo potrestáno měrou vrchovatou, zvítězila (nestává se to vždy) spravedlnost. Samozřejmě, že Monte Cristo neušel ani filmařům. Pro mě zůstává nepřekonatelná verze, kde v hlavní roli exceluje Jean Marais.... celý text


Sloni mají paměť

Sloni mají paměť 1994, Agatha Christie
3 z 5

Na začátku má jediná výhrada k překladatelce českého posledního vydání (1994) sluha slovutného Hercule Poirota se jmenuje George. Zblbnout českého čtenáře otrockým překladem Jiří je nepochopitelné (ostatní postavy mají svá původní jména). A teď ke knize : Lady Agatho, co jste mi to provedla ? Tři čtvrtiny jsem četl poklidný románek (jako vždy od vás) oba hlavní "vyšetřovatelé" Ariadna a Hercule se činí, vyzvídají u "slonů" (pro ty, kteří knihu nečetli- myšleni staří pamětníci neštěstí, kolem kterého se celá kniha točí, ti přece mají paměť jako sloni), ale ten konec ? Ach jo ! Připadal jsem si, že čtu něco jako šestákovou operetu nejnižšího kalibru. Jen za ten začátek a s velkou úctou k vám dávám tři hvězdičky. PS Ještě, že mi na tomto fóru mluví pistalka z duše...... celý text


Dobré a ještě lepší jitro

Dobré a ještě lepší jitro 1983, František Nepil
5 z 5

Kouzelník se slovy a větami začal jako reklamní textař. Asi to bylo dobré, že začal úplně na jiném pólu, aby se postupně přibližoval národu (řečeno s nadsázkou), ale jinak nedovedu nazvat onu kouzelnou chviličku v pondělí ráno před osmou, kdy se z rádia ozval jeho nezapomenutelný hlas. A vždy nám byla dána od pana Nepila perla. On sám říkal, proč si zvolil pro ty vstupy pondělí : "Víte je o hodně více lidí, kterým se nechce v pondělí vstávat, natož jít do práce a já k nim patřím také. Proto jsem zvolil pondělky". Bylo to kouzelné, kdo mohl (já bohudík ano) nechal práce a jal se poslouchat jeho typický hlas . Povídání nebylo tak dlouhé, ale byl to povolený doping s tím, že se všichni posluchači ke konci vyprávění těšili, co zábavného uslyší za týden. Krásný pozdrav do nebe pane Nepile, moc mi scházíte !... celý text


Egyptologové

Egyptologové 1969, Kingsley Amis
4 z 5

V období budování komunismu bylo čtení této knihy "lékem pro duši". Od mládí, "odkojen" Agathou Christie jsem milovníkem jemného anglického humoru. Ano je ukecaný, ale dá se snést. U nás byl VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu, kde chudáci nestraníci museli poslouchat žvásty partajních ryhlokvašek, t.zv. RsDr ze Sorbony v Praze 6) - v Anglii "založila" skupina gentlemanů honosný (názvem) " spolek Egyptologů, aby se mohli věnovat svému dalšímu hobby na hony vzdálenému egyptologii. A vzpomínám na výtečný TV film s Kopeckým, Sovákem, Voskou, Bohdalovou a j. K.Amis toho napsal dost, ale já osobně mám rád ještě Šťastného Jima, to další se mi zdá, že je psáno pouze pro peníze.... celý text


Tři mušketýři - díl 1.

Tři mušketýři - díl 1. 1958, Alexandre Dumas, st.
5 z 5

Když mě má dospívající dcera (12) kdysi požádala o radu co číst - doporučil jsem ji tuto knihu. Doma nastal klid, v jejím zátiší uklizeno. Bylo to asi jako kdysi před léty v mém případě. A pak ještě Mladá fronta ve spolupráci s Pavlem Bromem začala vydávat všechny díly v nádherném provedení, tolik na začátek. Úžasné vyprávění, které tak zapůsobilo na tolik dospívajících holek a kluků. Kdysi na jedenáctiletce při hodině dějepisu byl vyvolán můj kamarád Josef. Měl rozebrat vládu krále Ludvíka XIII. Moc toho nevěděl, tak začal Třemi mušketýry. Můj oblíbený profesor ho nechal mluvit cca pět minut a pak pravil : "Tak hochu je vidět, žes četl Tři mušketýry, ale teď k věci !" Nedopadlo to pro kámoše tenkrát dobře. A.Dumas byl ve své době génius a líbí se mi názory Woodwarda a Jadrana na tenkrát vůdčí osobu Francie kardinála de Richelieu- zloduch jako vyšitý a proti němu čtyři mládenci, kteří by položili život za čest své královny Anny. Zloduch Mylady de Winter. Prďolka Bonacieux a další postavičky, kterými zalidnil tuto úžasnou knihu. A nejen to, jako málokterý autor ji fantasticky oživil. Čtenář nestačí sledovat akci za akcí, jeho sympatie jsou jasné. Soucítí s svými hrdiny. Pouze ta první láska d,Artagnana dopadne tak tragicky . Ještě, že má svého guru Athose, který mu (protože to ví) pomáhá utišit tu velkou bolest. Není divu, že "Mušketýři" byli tolikrát zfilmováni. Samozřejmě, že se vždy dívám. Byť mi M.York jako hlavní hrdina neseděl, považuji tuto verzi za nejpovedenější (už jen kvůli krásné Geraldině Chaplinové jako královně Anně). Ovšem nejvíce jsem se pobavil v americké verzi z 90-tých let, kde tvůrci pojali královský pár jako dva puberťáky, zejména Ludvíka XIII. Ano jde o trvalý světový bestseler ! Bravo monsieur Dumas !... celý text


Noční orel

Noční orel 1981, Alexandr Lomm (p)
3 z 5

Knihu jsem kdysi dávno koupil svému tehdy 9-ti letému synovi. Čtení si šetřil na dovolenou (chata u Berounky) a "žral to", dokonce tak, že jednu noc (snad v náměsíčním tranzu) se zřítil při chůzi z I.patra. Ráno potlučený, plný modřin nám nadšeně líčil, že nemohl přestat číst, jak ho to bralo.Tak jsme mu chvíli říkali Noční orel a já jsem po pár dnech, kdy knihu dočetl vzal Nočního orla, abych se dozvěděl "co v SSSR vymysleli". Vždy jsem si myslel, že knihu napsal Rus. Teprve teď zjišťuji (díky komentátorce Jejda), že jde o Čecha. Inu Sovět by takové povídání nesepsal, ono je to opravdu "šmrnclé" amíky. Ale na dovolené jsem se bavil. Létající partyzán byl geniální. Nedivím se nadšení malých čtenářů v zemi "kde zítra znamenalo včera". No a plynul čas, kdy se naplnila slova Jiřího Menzla z r.1989: "Víte, vy se tomu, co sem léta přicházelo z SSSR buď smějete, nebo díváte s pohrdáním, ale počkejte až bude televize chrlit brakové seriály ze západu". Má pravdu předsedo pravila kdysi moudře tetička ve Filmu Vesnička středisková...... celý text


Opona

Opona 1979, Agatha Christie
4 z 5

Knihu jsem koupil kdysi dávno za 18.-Kč. Při čtení knihy Poirot a já jsem narazil na povídání jak točili ke konci 70-ti dílného seriálu Oponu. Nevědomky jsem se dozvěděl, kdo je vrah a dostal jsem se do situace : znám jméno vraha, tak budu sledovat, co si Lady Agatha na čtenáře vymyslela. Šlo o zajímavou četbu a znovu jsem si uvědomil "ďábelský plán" autorky - tedy dostat čtenáře do myšlení kpt.Hastingse, který příběh vypráví. To se jí podařilo. Podotýkám, že jsem knihu úmyslně nečetl, protože po její koupi následovala po r.1990 "černá série", kde si milovníci autorky mohli a mohou dokompletovat vše co bylo v této sérii vydáno.... celý text


Poirot a já

Poirot a já 2015, David Suchet
5 z 5

Tuto knihu jsem si vysloveně šetřil. A dočetl hodně dlouho po koupi. Přál jsem si ji vychutnat. Můžete přejít bez povšimnutí monolog ? : ... "jsou chvíle, když se ptám sama sebe: "proč, proč, proč, proč jsem si tuhle odpornou, nabubřelou, protivnou osobu vymyslela ?...Věčně jen někde uklízí, neustále se vychloubá, pořád si nakrucuje knírek a naklání tu svou hlavičku, co tvarem připomíná vejce...Když se takto rozčílím připomínám mu, že bych ho mohla několika tahy pera zničit.On ale reaguje domýšlivě: Poirota se takto snadno zbavit nemůžete, na to je příliš chytrý..." (Napsala Lady Agatha v Daily Mail v r.1938). Zde se dostávám k problému, na který upozornilo ve svých komentářích hodně čtenářů. Dáma Agatha !!! Vysloveně jsem byl rušen překladatelkou Kateřinou Stárkovou. Bez citu pro překlad vnucuje pořád dámu, dámu a zase dámu, když víme, že v češtině (na rozdíl od angličtiny) má dáma jiný význam. Ve Velké Británii jde, napíši-li Lady, o čestný titul, který uděluje Její veličenstvo. Což v tomto případě udělala Alžběta II. Dáma v našem českém pojetí je žena dobrých mravů (chová se jako dáma), vkusného oblékání (oblečena jako dáma) - to v prvé řadě. (Je zbytečné dále rozvádět). Čtenáři opomenuli, že knihu s Davidem Suchetem a na jeho přání napsal Geoffrey Wansell. Kniha je napsána kouzelně, mnoho věcí mi nedošlo:..."Podle mě Poirota sex nikdy ani v nejmenším nezajímal, i když u jiných dokázal chtíč rozpoznat. Od pasu dolů jakoby Poirot neexistoval..." Tuto charakteristiku asexuální osoby jsem asi nikde jinde nečetl. Pravdou je, že David Suchet je geniální herec. Jeho sbírka natočených skoro všech příběhů Hercule Poirota je geniální a je zásluhou "Staré dobré Anglie", že to veledílo zpřístupnila světu. Za "Dámu" tato kniha nemůže, to je problém necitlivé překladatelky a editora nakladatelství.... celý text


Hry Osvobozeného divadla

Hry Osvobozeného divadla 2000, Jan Werich
2 z 5

Ta kniha, vlastně bichle je špatně zpracovaná . Dát dohromady k vydání to co již vydáno bylo, k tomu Divotvorný hrnec (ve kterém pouze Čochtanova partie, zpracovaná Werichem je humorná) a Tetu z Bruselu, což je Werichem upravená a nepovedená hra Hlavou proti Mihuli (1938), nikdy nehraná, protože Osvobozené divadlo bylo zrušeno (a nastoupil tam Jára Kohout) a Falstaffovo babí léto - je spíše "kasovní počinek" , na kterém se asi nevydělalo. Je tam toho moc a výsledkem byla velká NULA, nedůstojná dvou geniálních komiků. Pokud chtěl někdo udělat radost příznivcům Osvobozeného divadla vydáním hry Hlavou proti Mihuli, stačilo jediné: když byl strojopis hry náhodou objeven v pozůstalosti režiséra J.Honzla, stačilo ji vydat samotnou, jako vzpomínku na dílo, které nebylo nikdy uvedeno. Místo toho máme "míchanici" Hlavy a Tety (upravené Werichem). I když se cítím velkým příznivcem Osvobozeného divadla, tuto knihu jsem nikdy nedočetl a je v knihovně odstrčená jako siroteček v koutě. A pokud budu hodnotit, nemohu míchat jablka s hruškami (Líčení se odročuje-1929, Sever proti Jihu -1930, Hlava proti Mihuli -1938, Divotvorný hrnec - vydán v r.1948, Teta z Bruselu - 1961, Falstaffovo babí léto - 1964) Vydalo Nakladatelství UK Praha KAROLINUM v r.2000.... celý text


Jan Werich ......tiletý

Jan Werich ......tiletý 1965, Vítězslav Nezval
5 z 5

Vzácná kniha vydaná k 60-tým narozeninám Jana Wericha, tedy v době, kdy ještě hrál divadlo (a šéfoval v ABC), kdy filmoval (Až přijde kocour) a vůbec rozdával radost lidem. Bonus: plno fotografií.... celý text


Nerozhodnost

Nerozhodnost 2001, Ed McBain
1 z 5

Naivní venkovan ve velkoměstě, který se zaplete do zločinu je v tomto příběhu mistra detektivek doslova děs. Nepochopil jsem úmysl vydavatele, vypustit mezi čtenáře II.vydání.... celý text


Karneval paměťových buněk

Karneval paměťových buněk 2018, Karel Šíp
5 z 5

Začínám tím, čím Karel Šíp svou chytrou knížečku končí: ...Ptal jsem se doktora v kolika Příjde ledvinová kolika. A jestli důkladně vypátrá kdy začnu bejt špatnej na játra. Odbornou řeč měl jsem s doktorem I když to není mým oborem Přikázal, abych típ cigáro Nebo mě odvezou na ARO Celkově není nám do tance Lékař je poslední instance. On pozná dík škole příslušné Kdy ještě žijem a kdy už ne Ptal jsem se doktora Taraby Kdy přestanu mít chuť na baby Odvětil tak napůl v legraci Soustřeďte se více na práci Drobnosti léčím si pokoutně Doktor však rentgenem prokouk mě Sklerózu nemám, jen víc bych měl... Co bych měl víc, jsem však zapomněl. Krásná básnička (prý je to písnička s hudbou J.Uhlíře), chytrá, vtipná, pamatovací.. A taká krásná knížečka, ke které jsem přistupoval od počátku s nedůvěrou (viz komentáře). Brzy mě pan Šíp vyléčil, stačilo si přečíst pár "kapitolek" jako třeba Dopis Williamu Shakespearovi, Veselé hrátky se státními svátky, O majitelích řídičáků, Podivná logika ustálených rčení, Nemám svýho cvokaře...atd. Češi měli a bohudík mají dost lidí, kteří jsou kouzelníky s rodným jazykem. Třeba Jan Werich, Jiří Voskovec, Jiří Suchý a vedle nich (nedá mi to) řadím Karla Šípa. Všechnopárty již není tím, čím bývala. Ale 150 stránek Karnevalu paměťových buněk potěší toho, kdo potěšit chce. Kéž by takových těšitelů přibývalo.... celý text


Němá dívka

Němá dívka 2015, Hans Rosenfeldt (p)
4 z 5

... Vanja měla Sebastiana ráda. Tedy pokud byl upřimný, pokud všechno nekazil a nechoval se jako vůl.. Nosná věta knihy, kterou ocení zejména ti čtenáři, kteří dospěli skoro na konec série (myšleny knihy, které u nás byly vydány). Němá dívka patří k těm lepším, protože ukazuje hlavní postavu (nikoli hrdinu) v té lepší poloze. Ten se upnul ve své práci k tomu, v čem je bez debat dobrý (tedy k tomu co vystudoval). Jeho psychické trauma, kterým prochází ve všech dosavadních knihách se blíží k uzavření. A teď k tomu v čem mě autoři zklamali: Poslední věta ve 3.knize naznačila, že musí vyjít další 4.kniha, která naváže na story policistky Uršuly. Sice navázala, ale hm...... A můj oblíbenec Billy ? Hmm........ celý text


Moje bejby Amerika - Co vám nikdo neřekne o životě v cizině

Moje bejby Amerika - Co vám nikdo neřekne o životě v cizině 2018, Jana LeBlanc
4 z 5

Autorka mě mile překvapila . Čekal jsem něco úplně jiného (nevěděl jsem o jejím blogu, pak by to bylo jiné). A hned na začátku čtení zjišťuji, že mě vše popsané (pohled na obě země tak rozdílné) zajímá, i když jde převážně o ženskou problematiku. Také mám informaci, jak si počínají hosté při návštěvách (přezouvání). A díky paní Janě se budu snažit omezovat svou "blbou náladu" po východu z domu mezi skupiny lidí . I malý človíček v kočárku, nebo "na koni" svého rodiče si zaslouží, aby se na něj ten zakaboněný "dospělák" třeba málinkato usmál. Nic nás to nestojí...... celý text


Mých tisíc životů

Mých tisíc životů 2017, Jean-Paul Belmondo
1 z 5

Nechce se mi věřit, že můj velký oblíbenec se zúčastnil práce na snůšce banalit, což nasvědčuje podílu bulváru. Podobní lidé se podíleli zřejmě na vydání knihy u nás s vidinou "velké rejžovačky", kterou zaručí již pouhé jméno hlavního aktéra. Velký trapas.... celý text


Jen pro pány

Jen pro pány 1994, Jiří Suchý
5 z 5

Pouze 50 stran, ale jak dovede pan Suchý potěšit. Potěšit třeba pány pro jejich čistě pánské hovory, ale nesmí jít o partnera v hovoru, který preferuje konzumaci jím vypitých piv a pod. Češi mohou býti hrdi, že se jim dostává nemnoho řádků, ale ony (ty řádky) jsou o něčem, právě proto (jak praví autor) - že disproporce mezi praktickým zájmem, který mužská část populace věnuje této půvabné skutečnosti a mezi jeho literárním vyjádřením je příliš nápadná (proto tyto řádky napsal). A díky kapitole "Anatomie pro potěšení" jsem poučen o rozšířené názvosloví. Konečně vím, že se v přiložené tabulce objevilo novum, příznačně nazváno "Královna ze Sáby" . PS Není náhodou že zatím jsou v hodnocení pouze *****, leč byl jsem zaostalý, kniha vydána dotiskem ještě v minulém století (1999) a já ji přečetl až o 20 let později.... celý text


Zimní zahrada

Zimní zahrada 2008, Monika Zgustová
5 z 5

Jednou z ohavností dřívější "vedoucí síly společnosti" byl její postoj k intelektuální elitě národa. Pravda po roce 1968 a masové vlně emigrace se již nepopravovalo. Zato se zavíralo, oklešťovala se základní lidská práva a měl-li t.zv.disident "kliku" byl přesunut pracovně do kotelny nebo k mytí oken. Emil Zátopek, vysoký důstojník čs.lid.armády byl degradován a pracoval jako poskok při geodetické práci v exteriéru. "Kvalifikovaní" papaláši, třeba krejčí Vasil Biľak (který ve výuce neprošel šitím sak), byli moudrou stranou dosazování na špičkové politické posty. Ale i v té kotelně zas nebylo nejhůře: ... Bytostné určení pravdy se odhaluje jako svoboda...posluchači při odchodu s úctou pozdravili muže, který byl opět sám a zesmutněl. A já věděla, že truchlí, protože nemá v životě žádné vyhlídky, protože jediná změna, kterou si může v životě přát je místo obsluhy kotlů, jít omývat okna, hlídat parkoviště, či v muzeu, či nočním hlídačem kdesi... přicházeli další žáci, probíral se Pico della Mirandola latinsky a já si tu krásnou latinu překládala slovy mé babičky, která znala dílo tohoto filozofa a citovala mi celé stránky zpaměti...tento pokoj přejme svým přátelům, přejme jej našemu věku, i každému domu, do něhož vstupujeme a přejme jej i vlastní duši... a potom přišel další návštěvník, Angličan, či Američan, srdečně pozdravil parního muže a vykládal mu své řeči... ten musel po chvíli odběhnout, aby zatáhl tu za žlutou, tam za modrou páku, jen občas ho přerušoval radostný zájem o látku, již přednášel, či o téma, které mu druzí předložili... I takový byl život. Soudruzi budovali komunismus. Jejich potomci sedí v lavicích Sněmovny, byvše tam dosazeni svými voliči... Grebeníčkové, Skálové, Filipové i ta Semelová, ta ještě učí mladou generaci. Nedovedu si tyto soudruhy představit třeba v oné kotelně...... celý text