1amu přečtené 1094

V rajské zahradě trpkých plodů 2004, Monika Zgustová

Řekl bych, že tato knížka napovídá o B.Hrabalovi více, než vše ostatní, co o něm u nás bylo napsáno . Monika Zgustová zaslouží uznání. Čtyři roky vedla rozhovory se spisovatelem, který byl silně náladový. Už ta doba s ním prožitá - to je výkon ! Nepochybně to dotáhla do cíle, protože jest šarmantní ženou a tu holt nešlo odehnat jako ostatní jeho "příslovečným výrokem". V této knize je jedna z kouzelných zkazek o strýci Pepinovi : Tatínek požádal Bohumila, aby se načas přestěhoval ke strýci a naučil ho pořádku. Poslušný syn tak učinil. A hned na začátku soužití viděl, že strýc uléhá do postele ke konci léta v trojích kalhotách. "Strejdo, to přece nyní hygienické, chodit spát oblečen" pravil Bohumil. A Pepin: "A co kdybych chtěl v noci zajít si koupit cigára ? Nebo co kdyby hořelo ? " Výsledek ? Synovec začal v prosinci spávat ve trojích kalhotách . Inu - co kdyby hořelo ?... celý text

Prorok humoru 1988, Vladimír Renčín

Tak mám asi kliku, listy z knihy nevypadaly (a že je to nějaká doba) . Vladimír Renčín se zapsal do dějin této země zajímavostí : jeho kresby (zastrčené pod sklem kanceláří, v šatních skříních a kdoví ještě kde) se kradly ! A to fest ! Génius srandy v nelehké době přinášel obyčejným lidem radost . Blbý časopis Dikobraz jsem si kupoval každý týden kvůli jedinému fóru pana Renčína. A ten, který se mi líbí v této knize ? Invalidní vozík se zestárlým Švejkem táhne paní Milerová . Čekali jste, že řve : Na Bělehrad ! ??????? Kdeže ! Řve : Na perestrojku, na perestrojku ! (Vždyť se píše rok 1989).... celý text

Neuvěřitelný návrat 2003, Josef Hlinomaz

Velice vzácné kolibří vydání knížečky zvící pouhých 46 stran vydalo taktéž malé vydavatelství Carpe diem. Bylo to bohužel až 25 let po smrti herce Josefa Hlinomaze. Ten jednou usoudil, že když si vydělal nějaký peníz, nezastrčí ho "do punčochy" ani nepůjde do příbramské kampeličky, ale koupí si u Čedoku zájezd do New Yorku. O své cestě napsal do časopisu Plamen v roce 1966. A nebyl by to pan Hlinomaz, jehož knížku nádherných naivních kreseb Majoucta z roku 1992 vlastním, aby nesrovnával. Samozřejmě nesrovnával NY a Prahu. On byl z Příbrami a tedy srovnával tato dvě poněkud rozdílná města. Škoda, přeškoda, že je knížečka tak hubená, ale je tam zase plno srandy. Jinak to Gringo (vzpomenete si ihned na film Limonádový Joe) ani neuměl. Dlouhý potlesk do nebe pane H !... celý text

Stařec na čekané 2015, Miloš Hoznauer

Prý nezapomenutelný kantor, který ovlivnil několik generací studentů, později též češtinářů. Já jsem se o tomto moudrém pánovi dozvěděl až z blogu Dany Emingerové, jeho bývalé studentky. I začal jsem hledat v knihovně jeho knihy až jsem došel k této. Výsledek ? Při provádění rezervace knihy mi vyšlo neuvěřitelné číslo - byl jsem 86. v pořadí ! Bylo lépe počkat na dotisk a knihu si v pohodlí koupit. Neprohloupil jsem ! Moudrá kniha, moudrého pána o stáří, tedy o životní etapě, která čeká každého z nás. Pan Hoznauer studoval na gymnáziu v Nymburce o něco později než Bohumil Hrabal. Vysvědčení, která přinášel pan Hrabal domů byla značně horší, než ta pana Hoznauera z Drahelic.... celý text

Domovní důvěrnosti 2004, Jindřiška Smetanová

Pohodové čtení. Paní Jindřiška byla jednou osobou v dávném roztomilém rozhlasovém pořadu "Sedmilháři". Tato kniha mi připomíná, když se autorka rozepíše o Malé straně, Povídky malostranské, kdysi nenáviděná povinná četba, později část výborně zfilmována zejména Jiřím Menzelem. V případě autorky jde o povídky zasazené do doby, ve které žila, ale stejně roztomilé.... celý text

Listování 2003, Jan Werich

Krásná kniha, krásného člověka a krásná korespondence s tolika človíčky . Ale asi nejvíce mě dojal dopis pana Jana - Jiřině Šejbalové (psáno po úmrtí jeho Zdeničky). Lépe by ti nikdo nenapsal. Bohužel je to na tomto světě zařízeno blbě ! Velikáni odcházejí rychleji a ve větším počtu než "malikáni".... celý text

Pravidla oběti 2001, John Sandford (p)

Měl jsem kliku ! Tato kniha mi byla doporučena jako první ze série "Obětí" . A tak jsem šel v další četbě po vytrasované cestě. Kouzlo příběhů Lucase Davenporta je v pečlivém vyšetřování smrti oběti, kdy autor vede čtenáře jako nováčka k cíli. A Lucas D. má ještě bonus, vlastní za své poctivě vydělané peníze automobil Porsche, auťák přivádí v úžas policisty zejména na venkově mrazivého státu Minnesota . A také "je na ženské" , což se změní po sňatku s lékařkou Weather. Jak to tak bývá pak začne žárlit na nového kolegu v práci V.F. Jde o poctivou a dobrou knihu, která autorovi vytvořila něco jako dálnici k dalším "Obětem". A že jich je ! A čtou se fajn .... celý text

Překvapivé stavby 2010, David Vávra

Jako laik, pokud jde o architekturu, se nechávám rád poučit od dvou pánů architektů v velkým "A" . Jedním z nich je David Vávra, který k mému potěšení publikuje i knižně a druhý, neméně vynikající Adam Gebrian. Výhodou obou je podání jejich myšlenek a forma takových sdělení všem nám, které tato problematika zajímá. Nejen tato kniha ale i ty další "šumné". Jen houšť a větší kapky !... celý text

Spisy 5. Autobiografická trilogie 2016, Bohumil Hrabal

Na Bohumila (Bogana) Hrabala si čtenář musí zvyknout. On je solitér a jako takový se nemusí svým stylem psaní komukoli líbit. I mně to trvalo dlouho, ale paradoxně mi pomohl jednak Pepa Dvořák v Semaforu, kdy nás bavil dvě hodiny monologem v Tanečních hodinách pro pokročilé, ale zejména rehabilitační sestra Olinka se svým manželem Pavlem, se kterými jsme mohli velmi často o Boganovi hovořit. Oni byli sousedy spisovatele v Kersku a jejich vyprávění by jednou stálo za to, aby se o panu Hrabalovi čtenáři dozvěděli více než z novin. Ti dva to měli vždy "z prvé ruky". Svatby v domě, to byla setkání,lépe řečeno mejdany a flámy, přátel stejné krevní skupiny v bytečku Hrabala v Libni. Zejména trojice, která je známa z knihy Něžný barbar (s Hrabalem ještě Boudník a Bondy) . Ale sláva spisovatele, jeho originální styl psaní a strýc Pepin do Libně přitáhli další grupu vyděděných, v čele s Jiřím Kolářem. A někdy to prý bylo dosti divoké. Celá trilogie je jakoby psána rukou Elišky Plevové, zvané Pipsi. Tato žena byla zvyklá žít do šesti let v přepychu jako dcera bohatého prokuristy a správce dřevoprůmyslových závodů v Břeclavi. Po válce je ale jako sudetské Němce transportovali do sběrných táborů, kde rodinu rozdělili. U Hrabala jí stačil malý pokoj, v němž místo křišťálového lustru visela stahovací lampa, jejíž drát byl navlečen na niklovou protézu. Přesto Hrabala milovala a nakonec si ho vzala. Brali se 8.prosince 1956. Tři dny před svatbou Hrabal strachy onemocněl. I po svatbě se cítil stísněný a často chodil po hospodách. Vita nuova je vlastně o soužití manželů Hrabalových. Pipsi ho materiálně podporovala v začátcích jeho spisovatelské činnosti. Úspěchy, uznání a materiální efekt se dostavily až o hodně později. Bylo to zejména tím, že Hrabal získal oblibu nejdříve v okolních lido-demo (Polsko a Maďarsko-to díky bohemistovi Vargovi) a pak po celé západní Evropě, pro kterou byl doslova zjevením. Je dobré si přečíst, co o tom píše zasvěceně Monika Zgustová. Jak to Pipsi dokázala, zůstává nám nezasvěceným "rozum stát" ! Vše z platu druhořadé pracovnice v zařízeních RaJ (Restaurace a jídelny se tomu za soudruhů říkalo). Hrabal byl zvláštní člověk i ve svém osobním životě. Dalo by se říci, že roztával až při sezení u piva mezi svými kamarády. Proluky, to je již život mezi Prahou a Kerskem. Je zajímavé, že spisovatel nebyl zrovna opatrný na své výdělky a zpočátku, jako nepraktický člověk nesl až pětimístné autorské odměny (v hotovosti) běžně v sítěnkové tašce (?), ta byla pohozena v hospodě jaksi vedle ! Všem "na očích" ! Jaká ohromná žena byla Pipsi, to si uvědomil B.Hrabal až po její smrti (rakovina slinivky břišní) . To zůstal najednou sám, starý pán v panelákovém bytě v Praze 8-Sokolnikách . A také zejména v Kersku tuto trilogii napsal. Svým způsobem to měla být "Óda na Pipsi", ale mám dojem, že k tomu nedošlo. Jde spíše o zdrcující sebekritiku, kde se přiznává ke svému vztahu k milované ženě, které ale zadělával na pěkné starosti. A perlička na závěr: Když vyšla i v ČSSR trilogie, brožovaná na hnusném papíře, poprosili jsme Olinku, zda by nepožádala autora o podpis. Byla hodná a snažila se. Autor ji nejdříve nevrle poslal "do p......". Ale Olinka Bogana znala jako své boty. Každý týden mu prala a také žehlila. I řekla si "a dost" ! Zklíčený autor přišel s prosíkem a také podepsal... I takový byl Bohumil Hrabal.... celý text

Klient 2007, John Grisham

Jak čtu komentáře k této knize (přičemž respektuji každý projevený názor), zamyslel jsem se nad otázkou, zda by měla být každá detektivka aspoň trochu uvěřitelná... Hm. Pokud bych to bral do důsledku a tento názor by byl pro spisovatele axiomem, zřejmě by nikdy nevznikly ony "trháky" , které bouraly a bourají hranice miliónů prodaných knih úspěšných autorů. Jedním z nich je John Grisham a jsem přesvědčen, že při psaní nesedí u stolu s vědomím, že musí jít "aspoň o trochu uvěřitelnou knihu" . Ti úspěšní ví, že jádro pudla (pokud jde třeba i o komerční úspěch) je v nadsázce. Proč mají v tomto čase úspěch Opráski sčeskí historje a ne Alois Jirásek ? A ve světě ? Proč trhá rekordy Jack Reacher ? A je tomu tak i u knihy Klient.... celý text

Knížka aneb Co mne jen tak napadlo 1986, Jiří Suchý

Ještě, že jme měli "za komunistů" vydavatelství PANTON. Nebýt těchto chytrých hlav, zřejmě by se dychtiví nadšenci Semaforu a Suchého se Šlitrem, nikdy nedočkali roztomilých vzpomínek, které oživují naše dojmy z návštěv tohoto úžasného divadla. Však on Luis Armstrong byl v roce 1965 dobře poučen, proč má přijmout pozvání Jiřího S. do Semaforu. PS A Jiří Jelínek se kdesi v nebi tetelí radostí, když vzpomíná jak "Satchmovi" zpíval onoho kouzelného Motýla (ani se mi nechce věřit, že měl před tím trému).... celý text

Filmové komedie 1991, Zdeněk Svěrák

Jedním slovem k r á s a ! My příznivci JdC a pánů S+S máme ty filmy "zkouknuté" a pověstné hlášky známe zpaměti. Avšak pro mne jeden z filmů vyčnívá, je to Kulový blesk. I když ho mám na DVD, vždy se těším jako malý kluk, když ho dávají v TV. Od počátku jeden hit za druhým, ale vždy se nemohu dočkat na to, jak děsivá houkačka (na veverky) vynálezce ing.Severína probudí operního mistra Bílka, převáženého do nového bydliště jako mrtvolu. Už ten anděl na začátku, stará paní v černém... gag za gagem, nikdo by to lépe nevymyslel a jiní herci nezahráli. Dlouhotrvající potlesk pro všechny !... celý text

Vánoce nebudou! 2002, John Grisham

Zřejmě Grishamova rychlovka. Měl smlouvu na x-knih ročně a ta poslední furt ne a ne ! Tak usedl a psal. Předpokládám, že mu to šlo fofrem od ruky. Nakladatel spokojen, koupěchtiví před vánočními svátky také. Bude to sranda ! Řekl bych, že jde o řemeslný výkon profíka. Nic víc - nic míň .... celý text

Obchodník 2018, John Grisham

Pan Grisham nás dovedl do prostředí, o kterém zrovna moc spisovatelé nepíší. O to více jsem četl knihu se zvědavostí. Po počáteční akci nastane klídek a já čekám kdy konečně ta Mercer vleze do sklepa hlavního podezřelého. No dočkal jsem se, ale že jí to trvalo. Pobavila mě parta spisovatelů spíše odpočívajících na ostrůvku Camino, s chutí si občas podrbat, pomlouvat zrovna ty z doslechu a popít, či zdlabat připravené chuťovky. To má autor opravdu dobře vypozorované. Trochu jsem byl zklamán závěrem knihy, kdy na začátku perfektně sehraná parta udělá lup jako hrom a pak končí jako amatéři (s hodně malinkatým "a"). Ano - i obálka dělá knihu, ta je za pět*, kniha o jednu méně.... celý text

Předvolání 2008, John Grisham

U mne rozhodně lepší Grisham. Ona už ta představa najít nečekaně balík prachů - a co teď s tím ? V Česku by si s tím "zlaté české ručičky" samozřejmě poradily. Ale chudák intelektuál v USA. Ani jsem se mu nedivil, jak to převážel z místa na místo a ještě k tomu hrůzou bez sebe, zda nemá někoho v patách. Originální námět, čtení odsýpá jedna radost. Pan Grisham mi dělá radost.... celý text

Lvi v průsmyku 1998, Leon Uris

Leon Uris je můj velký oblíbenec. Tato kniha byla onou poslední, která je u nás v překladu k dispozici. Zklamán jsem rozhodně nebyl. Osobně nejvíce hodnotím emocionální popis 2.arabsko-izraelské války, vyvolané Egyptem, který chtěl v r.1956 znárodnit "Suez". Váhání V.Británie a Francie (největších akcionářů průplavu) na jedné straně a statečný boj Izraele, kterému šlo doslova o existenci (tolikrát opakující se dějiny) . Ano, ti stateční byli včetně záložáků - všichni pod modrou"Davidovou hvězdou". Účastníkem bojů je vypravěč americký Žid Gideon Zadok, spisovatel . Odletěl do Izraele hledat své životní téma. Co je hlavní - našel !... celý text

Bulvární Amerika 2003, James Ellroy

Albert Speer: Zápas s pravdou 1998, Gitta Sereny

Obrovsky záslužná práce a zároveň tak čtivé ! Klobouk dolů paní autorko ! Vždy mi bylo divné, copak to je za ptáčka ten Albert Speer ? Prý korektní, slušný, u svých podřízených nesmírně milovaný. Na druhé straně nacista a zřejmě největší oblíbenec A.Hitlera. No ten by asi neměl radost, kdyby ho slyšel vypovídat v Norimberku. Ale on si tím vlastně zachránil život ! Tedy svým způsobem pragmatické řešení. Také se od něj parta v čele s Hermannem Göringem na místě samém štítivě distancovala. Z jedné strany nesmírně nadaný architekt nacistů, z druhé strany ministr zbrojního a válečného průmyslu 3.říše . A on před soudním tribunálem a celým světem prohlásí, že NIC, ale opravdu NIC nevěděl o řešení "židovské otázky". A to mu zachránilo také život ! Autorka se nespokojila s pouhým životopisem, jde hlouběji, až na dřeň duše člověka, o kterém píše. A to je na knize úžasné. Pokud by se mu podařilo s Genosse Adolfem Eichmannem zdrhnout do Argentiny, zřejmě by ho Mossad dostal také. A co v Izraeli před soudní stolicí ? Měl v životě kliku tento Albert.... celý text

Goebbels - pán myšlenek Třetí říše 2004, David Irving

Životní štěstí čtenářů stejně založených jako já, to byla léta po roce 1990. Náhlý příval fundovaných knih, které by nám soudruzi "Fojtíkovci" nikdy nedopřáli. Jednou z nich je i tato obsáhlá kniha britského historika, za nějž vypovídá i jeho celoživotní dílo. Kdo to byl Joseph Goebbels ? (dále J.G.) Z hlediska nejen českého bulváru jeden z milenců české filmové herečky Lídy Baarové. Čím ji asi okouzlil ? Prý inteligencí. Hm... Autor knihy použil krásné přirovnání "Génius zla" ! Tak to sedí. V tomto byl tou pravou rukou svého nadřízeného. Jako správní nacisté - on a jeho žena plodili opravdu krásné děti. Zní neuvěřitelně, že je před svou sebevraždou nechali všechny otrávit. Historie nám ale ukázala, že se dětem jiných nacistických pohlavárů po válce nic nestalo. "Kulhavý ďábel" byl sice vhodným terčem posměšků nepřátel, ale také oním "pánem myšlenek" nacistů. Pohádkově by se dalo říci, že mu sudičky daly obrovskou inteligenci. Ale ta byla dospívajícím budoucím potentátem zneužita. Vůdce si na takovou práci nemohl vybrat nikoho lepšího ! Proto ten konec . Čtivé od začátku do konce .... celý text

Ribbentrop 2007, Michael Bloch

Autor je Brit a historický publicista. Touto knihou podal zajímavé svědectví o ne tak dlouhém životě ministra zahraničních věcí třetí říše. Muž jménem Ulrich Friedrich Willy Joachim Ribbentrop byl především snob, leč s menším intelektem. Rád používal šlechtického přídomku "von" , na který neměl rodem nárok. Největší chvíle jeho života zřejmě nastala 23.8.1939 během podpisu nacisticko-sovětského paktu, kdy mohl s potěšením meldovat vůdci, že splnil beze zbytku svůj úkol. To, že Německo přepadlo za 22 měsíců SSSR již bylo vedlejší. Při norimberském procesu již působil spíše trapně. I tací lidé vládli zfanatizovaným masám, z nichž mnohé následně posílali na smrt.... celý text