Advy přečtené 42

Magie: Napříč Shamutantskou pahorkatinou 1996, Steve Jackson

V letech 1983-85 Steve Jackson vytvářel unikátní tetralogii MAGIE, která posílá hrdinu napříč celou zemí Kakhabad až do proslulé Mampangské pevnosti za ukradenou Korunou králů. MAGIE je putovní dobrodružství jedinečné dvěma prvky. 1) Maximální provázanost mezi jednotlivými díly, což se promítá na inventáři, který si hráč přenáší ale také na rozhodnutích, jejichž důsledky na hráče dopadnou klidně až v dalších knihách. 2) Hráč má na výběr zda bude bojovníkem anebo mágem. Bojovník má herní styl jako v minulých knihách FF série, ovšem za mága čeká hráče sice omezení -2 UB ale zato možnost využívat kouzla! Na konci knihy je seznam 48 různých kouzel (v originále vyšla knížka kouzel samostatně i s obrázky), které se dle pravidel musí hráč naučit na začátku dobrodružství ale pak už se na ně dívat nesmí. Kouzla se využívají v situacích, které to umožňují, podobně jako u Citadely chaosu. Vtip je v tom, že kouzel je tolik a hráč se je musí naučit, musí znát zkratku každého kouzla, jeho efekt, podmínku pro seslání a rovněž cenu, neboť každé kouzlo stojí mága trochu staminy. Putování pahorkatinou je velice přehledné, logické a přinese i šanci na zisk mocných předmětů použitelných ve zbytku tetralogie. Venkovské prostředí plné vesniček, přírody a monster jde Jacksonovi dobře a celkově vzato je to skvělý vstup do příběhu. Přestože je pahorkatina delší než běžné knihy, může se příběh zdát být překvapivě krátkým ale to je způsobeno právě tou Jacksonovou tradiční nelineárností a díky kouzlům i rozsáhlými možnostmi řešení vzniklých situací.  Hodnocení příběhu - 30% Obtížnost - 2/10 Délka - 456 odkazů... celý text

Vesmírný zabiják 1996, Steve Jackson

Po velmi dlouhé době se série vrací do sci-fi prostředí a to rovnou pod novým autorem. Chapman sice není mezi fanoušky moc oblíbeným autorem, nicméně jeho Vesmírný zabiják má celkem šťávu a to nejen stylovou modrou sci-fi obálkou. Jste drsný zabiják a vaším úkolem je vniknout na vesmírnou loď šíleného vědce Cyruse, najít ho a zlikvidovat. Být tento motiv zasazený do známého fantasy světa, kde by byl Cyrus mágem, asi by to už moc neohromilo, nicméně vesmírné prostředí je pro FF sérii stále originální a neokoukané, tudíž zkoumání "dungeonu" vesmírné lodi je zajímavé a jen čekáte jaké další zkroucené příšernosti, podivné stroje a pitoreskní mutanti se vám postaví do cesty. Se sci-fi dílem samozřejmě přicházejí i nová pravidla. Výsledky soubojů (respektive působená zranění) se liší dle používané zbraně, při střeleckém souboji házíte proti vlastnímu UB a navíc nosíte zbroj, která chrání před ztrátou staminy. Celkově vzato je obtížnost bojů poměrně nízká, pouze chvíli zabere osvojit si nová pravidla. Chapman zkouší experimentovat s možnostmi gamebooků. Výsledkem je třeba nepovinná návštěva planety, která tvoří bludiště, v němž je možné chodit stále dokola ve směru světových stran aniž by existovala hranice... bohužel nepříliš záživný experiment. Druhý nápad s virtuální tankovou bitvou je mimořádně odvážný. Pokus o vytvoření dynamické bitvy na úrovni knihy dokazuje, že to může fungovat i navzdory nutnosti neustálého listování sem a tam a představování si situace na mapce. Je to takový vrchol potenciálu knihy, kdy zábavnost hraničí s otravností. Dál už by to asi chtělo jedině program, textovou adventuru, možnost vizualizace a skutečný virtuální pohyb nepřátelského vozidla. Přesto jde o unikátní experiment a jeden z důvodu proč Vesmírný zabiják nevymizí z paměti ani po dohrání. Hodnocení příběhu - 20% Obtížnost - 3/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Jeskyně sněžné čarodějnice 1998, Ian Livingstone

Mrazivé dobrodružství v ledových horách s mocnou čarodějnicí navrch. Livingstone nápady na zajímavé prostředí má, horší je jeho styl vyprávění, který je stále stejně lineární. Jeskyně je dlouhé putování s minimem odboček, zato s hromadou mimořádně silných monster. Nutno však zmínit, že Čarodějnice poprvé vyšla jako podstatně kratší 190-odkazový příběh v časopisu Warlock. A možná škoda, že ve stejné podobě nevyšla i knižně. Její následné rozšíření do klasické "čtyřstovky" se bohužel projevuje na podivně nekonzistentním členění děje (samotná jeskyně i s "bossem" čarodějky překvapivě zaobírá jen 1/2 příběhu). Místy to někdy vypadá, jakoby se Livingstone snažil do příběhu narychlo něco nacpat, aby počet odkazů konečně vyskočil na požadované číslo 400!  Přesto je tu plno perliček, které činí příběh zajímavým. Za prvé, hlavní cíl vašeho putování se často mění. Když vykonáte co potřebujete a zdá se, že je vítězství vaše, objeví se další problém. Ono to asi tak překvapivé nebude, protože po zkušenostech z předchozích knih Livingstonea odhadnete, jak bude příběh dlouhý, ale přesto je příjemné nevědět, co je vlastně vaším hlavním cílem. Za druhé, v polovině knihy seženete dva přátelé, kteří s vámi budou na dlouhou dobu putovat. A za třetí, během příběhu několikrát navštívíte lokace známé z předešlých knih. Budete blízko Fangu (6. Labyrint smrti), dostanete se k Ohňové hoře (1. Čaroděj z Ohňové hory) i do Stonebridge (3. Prokletý hvozd), kde navíc zjistíte, že trpaslicí teprve ztratili své kladivo nad Černolesem, takže je jasné, že děj Čarodějnice se odehrává ještě před Prokletým hvozdem. Livingstone cihlu po cihle buduje celý fantasy svět a poprvé dostává i jméno - Allansie. Co se náročnosti týče, Sněžná čarodějnice je asi tak vražedná jako Labyrint smrti. Bojů je tu mnoho, silných potvor požehnaně, klíčových hodů kostkou také a chybějící předmět vás může stát život, nicméně dá se najít i řádka posilujících artefaktů, zákeřné pasti nejsou tak smrtící a i když je šance na vítězství malá, díky linearitě příběhu není tak těžké po několika pokusech nalézt správnou cestu. Jenomže obtížnost soubojů je v některých úsecích opravdu obří a tak velmi často hrozí předčasná smrt v boji. Jestliže nemáte UB alespoň na úrovni 11, je vaše šance na výhru téměř nulová. Hodnocení příběhu - 50% Obtížnost - 9/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Nebeský lord 2001, Steve Jackson

S Nebeským lordem je to těžké. Jedná se o jedinou knihu Martina Allena a nelze popřít, že jeho styl vyprávění je originální. Nebeský lord připomíná cosi jako špatně napsanou komedii. Rádoby legrační situace a groteskní stvoření se tu mísí s uvolněným (a laciným) stylem vyprávění, u kterého není jisté, zda tvůrce myslí svůj sci-fi svět vážně anebo zda je to celé jen špatně pochopená crazy parodie. Už jen samotný počátek, kdy zjistíte, že váš hrdina Jang Mistral je vlastně čtyřruký namakaný mimozemšťan vzniklý křížením dvou ras, je mimořádně podivný. Navíc máte dopadnout zloducha L'Bastina jež sloužil u místního krále a jako pomstu královně implantoval na hlavu ananas! A v takových podivnostech příběh pokračuje po celou dobu. Kniha je svou trhlostí zajímavá ale udrží pozornost jen pokud jste na podobné opičárny naladěni. Ten nezáživný styl vyprávění a veškeré podivnosti na něž narazíte často vypadají jako výplod chorého mozku spisovatele. Bohužel, kniha ztrácí i kvůli hrozně přestřelené obtížnosti soubojů vozidel. Boje vozidel využívají hned trojici nových statistik, z čehož jen jednu (tu nejzbytečnější) si určíte svým hodem a šance na přežití je velmi nízká v každém souboji bez ohledu na to, jaké máte statistiky.  Za zmínku stojí využití gamebooku pro netradiční účely. Můžete narazit na luštění textu, na dopočítávání čísel při vesmírném souboji a na vnitřní obálce knihy najdete i dva diagramy, které slouží při speciálních rébusech, které můžete v knize potkat a které vyžadují zatraceně silnou představivost a paměť (anebo papír a tužko pro kreslení). Hodnocení příběhu - 20% Obtížnost - 11/10 (extrémní) Délka - 400 odkazů... celý text

Pod strašidelným zámkem 1999, Steve Jackson

Pod strašidelným zámkem se ukrývá zajímavé dobrodružství pohrávající si s hororem ve fantasy prostředí. Jako přítel barona z Neuburgu přicházíte do jeho města, jenže to je prolezlé zlem až po okraj, všude se potulují hrůzné bestie a za noci by ulicemi chodil jen blázen. Co způsobilo všechno tohle zlo a jak do toho zapadá sám baron? Na tyhle otázky budete muset najít odpověď a nebude to snadné. Tedy... abychom byli upřímní, tak bude. Kniha je spíše průměr po stránce obtížnosti a když trochu přemýšlíte a důvěřujete lidem, kteří se zdají být na vaší straně, dosáhnete cíle na pár pokusů. Hra je dobře vyvážená, hezky se hraje a hlavně boduje hororovou atmosférou. Evans je sice v kolotoči Fighting Fantasy nový, ale už svým prvním titulem ukazuje, že dobrý příběh napsat umí. Co se herních mechanismů týče, kniha přidává novou statistiku vůle. Ta slouží podobně jako štěstí a budete ji využívat při psychicky i fyzicky náročných úkonech. Za zmínku určitě stojí ilustrace v knize, které sice mohou působit celkem prostě ale dobře dokreslují hororový nádech knihy. Všechny ty zmutované příšerky a odporné nechutnosti jsou nakresleny bezvadně.  Hodnocení příběhu - 60% Obtížnost - 3/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Brána zla 2003, Steve Jackson

Klasické dobrodružství z pera Evanse (autora 25. Pod strašidelným zámkem). Váš cíl je zlo (jak jinak), které se znenadání probudilo v lesích bohatých na zlato a mění jeho obyvatele v nemyslící otroky anebo rovnou prehistorické dravce. A tak cestujete přes hvozdy, doly a usedlosti a hledáte zdroj tohoto zla. Zajímavé je, že podstatnou část dobrodružství si lze zkrátit, avšak výsledkem bude prohra nebo přinejmenším vážná komplikace. Například váš první cíl, město Kleinkastel můžete navštívit během pár odkazů, ale za ideální trasy tam dojdete až ve třetině knihy. Kniha je docela dlouhá, odkazy většinou obsáhlé a plné textu, takže dokončit ji zabere hodně času i v případě, že se úspěšně vyhýbáte smrti. Brána zla v podstatě nemá žádnou originalitu oproti titulům, které tu už byly. Je to převážně lesní putování s vytyčeným cílem. Přesto se ale kniha hraje velice dobře. Evans je spisovatel zkušený a na kvalitu příběhu, včetně popisů míst, nestvůr a bitek si evidentně zakládá. A tak je Brána zla vlastně velice dobrým titulem, který bude dobře bavit a který nabídne nijak zvláště náročné, ale zato dlouhé, poctivé a výpravné dobrodružství. Hodnocení příběhu - 70% Obtížnost - 4/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Masky zmaru 1998, Steve Jackson

Robin Waterfield, který předtím napsal už tak docela složitou Vzbouřenou planetu jde v otázce náročnosti ještě dál. Masky zmaru jsou v některých ohledech těžší než Zápas mistrů. Jediná zdánlivě nevinná chyba může být fatální, silných soupeřů je požehnaně, hodů na štěstí i na umění boje je spousta, odhalení kódů je velice těžké (částečně i vinou překladu) a často riskujete smrt i v hodech na číslo (takže ani vysoké počáteční statistiky a dokonalá znalost cesty nejsou zárukou úspěchu). Abyste vůbec měli šanci na vítězství, musíte mít fakt pořádnou dávku herního i reálného štěstí. I při volbě ideální trasy a s maximálními statistikami je šance na vítězství zhruba 10%, což je tristní. Příběh Masek je klasické fantasy putovní dobrodružství. Zlá čarodějka Morgana chce využít 12 obrů s kouzelnými maskami, aby zničila svět a na vás, jakožto na vládce království Arion je se za Morganou vydat a porazit ji. Děj se odehrává na Khulu (jako 20. Samurajův meč) ale království připomíná spíše dobu rytířů, tak trochu Artušovské legendy a tak. Prostředí není špatné (lesy, podzemí, hrad, zasněžené hory...) a dojde i na pár příběhových zvratů, jenže všechno ruinuje extrémní přestřelená obtížnosti. Jsou knihy jako 6. Labyrint smrti nebo 21. Zápas mistrů, které na vražedné obtížnosti staví, jenže Masky smrti jsou koncipované jako dobrodružství s dějem nikoli jako vražedný dungeon. Když pomalu po každých deseti odkazech najdete nečekanou smrt, není to moc zábavné.  Masky zmaru jsou unikátní ještě minihrou lovu na tygra, kde na vytyčené mapce házíte za sebe i za tygra a doufáte, že se vám ho povede chytit. Tahle hra naštěstí není povinná, jelikož je velice náročná a šance na výhru je minimální. I tak je to zábavné zpestření. Hodnocení příběhu - 60% Obtížnost - 11/10 (extrémní) Délka - 400 odkazů... celý text

Démoni z hlubin 1998, Ian Livingstone

Další námořní dobrodružství na sebe nenechalo dlouho čekat. Oproti Krvavým mořím jsou ale Démoni z hlubin pojatí klasičtěji. Neobsahují žádná dodatečná pravidla a po dlouhé době dokonce vrací systém proviantu alias čtyřiceti bodů staminy v deseti porcích. Po útoku děsivého piráta Krvavé sekery je vaše posádka mrtvá, vaše loď Měsíčník vydrancovaná a vy končíte v hlubinách moře. Jenže zdánlivá smrt je jen začátkem. Dopadnete do dávno potopeného magického města Atlantida v němž můžete svobodně dýchat a vaším úkolem je přijít na to, jak piráta porazit a vrátit se živí do Blacksandu. Démoni z hlubin se svojí kostěnou bestií na obálce působí hrozivě, ale ve skutečnosti je to velice vlídné dobrodružství, které není těžké s trochou štěstí přežít na první pokus (byť nejlepší závěr napoprvé asi netrefíte). Americký Jackson už kdysi prokázal (8. Bažiny škorpiónů), že k tomu aby gamebook byl zábavný, není nutné aby byl i těžký. Je to zkrátka jedna z těch knih, kterou ocení hlavně začátečníci (ačkoli je pravda, že začínat devatenáctým dílem série je trochu zvláštní). Jediná potíž bude s kreslením mapy. Vzhledem k tomu, že se po celou dobu pohybujete pod vodou, bude trochu komplikované vyznačit si jednotlivé úrovně po nichž se budete pohybovat. Příběh má spoustu různých zakončení. Je řada možností jak dojít do konce a přežít, ale to nejlepší zakončení je jen jedno. Hodnocení příběhu - 50% Obtížnost - 2/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Vzbouřená planeta 1997, Steve Jackson

Se sci-fi díly se v druhé desítce roztrhl pytel. Vzbouřená planeta sice neoplývá poutavým názvem, nebo nepřehlédnutelnou obálkou, ale navzdory jisté nenápadnosti patří k těm nejlepším sci-fi. Námět o mocné rase Arkadianů, kteří utlačují pozemšťany není vůbec špatný, zvláště, když příběh obsahuje cestování napříč planetami s cílem najít potřebné kódové informace a jakožto tajný agent nemůžete na planetách ovládaných zlými mimozemšťany věřit nikomu a už vůbec ne lidem, protože nikdy nevíte, kdo z nich je kolaborant a kdo jen velice podezíravý spojenec. Kniha je inteligentní, důraz na příběh podporuje i dlouhý úvod a Waterfield, jakožto nový autor na poli FF, dokazuje, že umí potenciál gamebooku využít zase trochu jinak než jeho předchůdci. Proto můžete očekávat velký důraz na informace, hádanky s čísly, hledání informací z textů i obrázků a nutnost správné reakce s okolím. Navíc důsledky vašich rozhodnutí vás často doženou až se zpožděním. Bohužel, někde v polovině knihy (od planety Halmurius) se situace zhorší a namísto opatrnosti a logiky nastupuje jen štěstí a náhoda. Máte na výběr ze dvou jeskyní, ale v jedné najdete smrt. Jak ji poznat? Nijak, je to o náhodě. Toto bohužel kvalitu knihy hodně shazuje, protože na rozdíl třeba od prvoplánově vražedného Labyrintu smrti nebo na mimořádném štěstí závislých Krvavých mořích se Vzbouřená planeta tváří jako logicky schůdné dobrodružství, které se dá dohrát na 1-2 šťastné pokusy. A přitom jich bude potřeba tak možná deset. Hodnocení příběhu - 75% Obtížnost - 8/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Najdi SMRT 1997, Steve Jackson

Najdi SMRT (v originále FEAR - strach) je unikátní sci-fi počin, který se tentokrát točí okolo superhrdinů. Vy jste jedním z nich, jste Stříbrný rytíř, ochránce města Titan a vaším úkolem je chytat různé drobné superzločince s cílem najít od nich stopy a odhalit vůdce organizace SMRT. Celý příběh je nasáklý pachutí Amerických komixů z dob Studené války, kdy si Amíci hráli na to, že existuje skupina hrdinů v pestrobarevných pyžamech, kteří potírají zločince (samozřejmě z východu), co se snaží zničit tu jejich prý ničím nezkaženou zemi. I když se Najdi SMRT snaží vzdávat hold komixům a superhrdinům (Superman, Spiderman...), a zároveň obsahuje kopec legrácek (narážky na Michaela Jacksona, na Čaroděje z Ohňové hory...), tak určitá politická údernost tehdejší doby je z něj patrná, ovšem i to je prvek, který dopomáhá budovat stylovou atmosféru.  Najdi SMRT je vůbec první knihou v sérii (nepočítejme MAGII), která převyšuje obvyklou délku 400 odkazů. To ale neznamená, že příběh je dlouhý. Ve skutečnosti ho lze dokončit poměrně rychle, ale kniha nabízí velký potenciál znovuhratelnosti. Na začátku si zvolíte jednu ze čtyř superschopností, které následně budete využívat. Každá superschopnost vám pomůže řešit některé situace jedinečným způsobem a tak se průběh dost liší. Kniha má sice jen jeden závěr, ale volba superschopnosti dost ovlivní její průběh. V zásadě je třeba počítat s tím, že správnou cestu nemáte šanci jen tak odhalit. Je to Jackson, takže možností je vždy celá řada a vzájemně se likvidují. Vlastně je to Jackson v takové formě jako nikdy předtím a tak je celá kniha od začátku do konce neuvěřitelně promyšlená síť odkazů tvořících příběh o maximální nelinearitě. Nemáte sebemenší šanci odtušit, kde najít důležité informace, takže bez podrobné mapy, či spíše schématu provázanosti zločinů si ani neškrtnete. Výsledkem je opravdu velice, velice provázané kriminální dobrodružství, kdy jediná informace, kterou minete způsobí, že jste předem odepsaní, aniž byste to zjistili dříve než na konci. Hodnocení příběhu - 60% Obtížnost - 7/10 Délka - 440 odkazů... celý text

Krvavá moře 1997, Steve Jackson

Pravé pirátské dobrodružství v němž vy alias hrdina nejste žádným svatouškem ani obyčejným nýmandem, ale jedním ze dvou postrachů moří. S největším rivalem Abdulem se utkáte v závodě o rychlost a loupeživost. A tak přichází dobrodružství, které vyžaduje správnou volbu cesty, riskování a pořádnou dávku štěstí, neboť tentokrát krom svých statistik určujete i statistiky lodi. Krvavá moře jsou zajímavým dobrodružstvím, které se skládá z desítek malých lokací, jež můžete navštěvovat. Ostrůvky, pevnosti, vesnice... to všechno je fajn, zvláště když vás žene vpřed faktor času (nemůžete své pirátění moc protahovat) a ještě faktor zisku (musíte ale zase naloupit co nejvíc). Jenomže tohle všechno shazuje mimořádně vysoká obtížnost. Především úroveň Síly posádky je zásadní, neboť na ní je založená rychlost vašeho putování ale také zdraví posádky. Jakmile bude tato hodnota klesat vinou bojů, je pravděpodobné, že se vaše cesty začnou protahovat, takže nakonec nestihnete doplout do cíle včas. I hodnota vašeho UB a Úderu posádky (útočná síla lodi) musí být alespoň 11 nebo 12. A dokonce ani s maximálními statistikami a volbou ideální trasy (a že je sakra těžké ji nalézt) to tentokrát nemusí být záruka úspěchu. Krvavá moře jsou vinou nutnosti extrémního štěstí při hodu počátečních statistik i během celé hry doposud jednoznačně nejtěžší knihou! Za zmínku určitě stojí mapka, která je uvedená na počátku knihy a díky které se můžete orientovat a odhadovat jak dlouhá bude cesta k vaší další zastávce. Rovněž jde o třetí a poslední knihu A. Chapmana v rámci celé FF série. Je zajímavé, že po dvou sci-fi se rozhodl napsat fantasy příběh a myslím, že kdyby to nepřehnal s obtížností, byla by Krvavá moře jeho nejlepší knihou. Hodnocení příběhu - 30% Obtížnost - 10/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Fantom ulice 1996, Ian Livingstone

Další sci-fi díl je v režii Livingstonea a na základě jeho předchozích knih není pochyb o tom, že to nebude sranda. Fantom ulice i přes podivný název zavánějící čímsi tajemným, je především typickým "road" příběhem plným motorového oleje a rychlých kol. V postapokalyptickém světě, který jako by z oka vypadl Šílenému Maxovi je populace zdecimovaná a zbytky lidstva se dělí na ty, co chtějí žít v míru a na ty, co chtějí loupit a parazitovat na druhých. Váš úkol je zdánlivě prostý - dojet do vzdáleného města San Angelo za účelem obchodu a vrátit se zpět. Jenomže tenhle obchod bude pekelně horký. Fantom přináší mnohé inovace v otázce pravidel. Krom sebe máte i svou káru Interceptor, která má vlastní statistiky a vlastní doplňky, jež lze v některých situacích využít. Existují tři druhy bojů, které se od klasiky známé z fantasy příběhů lehce liší. Jde o boj na blízko, o střelecký boj a souboj vozidel. A aby toho nebylo málo, posun v příběhu je velice často podmíněn vlastnictvím vybraného předmětu (nejčastěji kanystrem benzínu) bez kterého jste prostě v háji. Fantom ulice je těžký. Každý obecný faktor určující celkovou obtížnost je postavený na vysokou úroveň. Ať už jde o volbu správné cesty, vhodné používání předmětů, počet hodů na štěstí nebo UB, význam počátečních statistik, či samotné souboje, tak u všeho je laťka vysoko. Ale přesto je motiv řidiče putujícího nehostinnou krajinou poutavý a táhne vpřed. Fantom ulice je také o trochu kratší než běžné knihy. Hodnocení příběhu - 60% Obtížnost - 8/10 Délka - 380 odkazů... celý text

Talisman smrti 1996, Steve Jackson

První desítka knih standardně přes 10 komentářů a Talisman jen tak málo?! Přitom lepší start nové desítky si snad ani nešlo přát. Pod epickou obálkou se skrývá pestré poutavé dobrodružství plné zajímavých postav, napínavých zvratů a krásných a kolikrát až strašidelných ilustrací. Talisman smrti zdánlivě dokazuje, že Jackson a Livingstone vystoupali na vyšší level po stránce spisovatelské. Ve skutečnosti však za příběhem hry stojí spisovatelé Jamie Thomson a Mark Smith. Nenechte se zmást jmény J+L na štítku knihy, protože tahle dvojka tam je nadepsaná vždy, když je autorem knihy někdo třetí. Hrdina opouští Zemi a ocitá se ve světě Orb, kde se skupina zlotřilých sektářů a démonických bytostí snaží získat proslulý Talisman Smrti, aby vyvolali svého pána - samu Smrt. A do této situace vcházíte vy, Talisman je vám dán do rukou, takže se stáváte živým cílem (asi jako Frodo Pytlík) a je na vás najít cestu zpět do původního světa, čímž bude Talisman v bezpečí. Talisman smrti není nijak zvláště těžký. Je přehledný, logický, dobře se čte i dobře hraje. Nečekaná smrt někdy končí pouze návratem na záchytný bod (první na začátku knihy, druhý zhruba ve 2/3). Talisman obsahuje zajímavé prostředí a to už ne jen jedno, jako třeba les, město, či dungeon, ale rovnou celý kraj. Najde se tu pár velmi zajímavých postav, v čele se zlou kněžkou Hawkanou nebo drsným Tučevem, který když přijde na scénu, tak hned víte, že bude lepší si nevyskakovat. Společně s Bažinou škorpionů je Talisman knihou, která by neměla chybět v knihovničce občasného hráče. Hodnocení příběhu - 90% Obtížnost - 4/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Pekelný dům 1996, Steve Jackson

Tvůrci si možná řekli, že pro jubilejní desátý díl velice slibné série by to chtělo něco speciálního. Po hromadě klasických fantasy dobrodružství v pěkném, byť ne vyloženě originálním pojetí a jednom meziplanetární sci-fi přichází něco úplně jiného a dokonce v rámci celé dlouhé série něco unikátního. Pekelný dům je hororová báchorka z 20. století. Nejklasičtější prostředí hororu, strašidelný dům, je převedeno do gamebooku. Co víc si přát? Váš hrdina pozdě v noci zavítá do starého panského sídla Drom. Jenže zdejší baron Kelnor skrývá nejedno tajemství a jeho sídlo je místem prolezlým démony a zlem. Tuhle noc nebude snadné přežít. Obtížnost knihy je velmi vysoko. Orientace v domě je velmi náročná, zcela nevinné úkony mohou přinést nečekanou smrt a klíčové věci jsou ukryté pod hádankami s kódy. Postup je velmi komplikovaný, mnoho skrytých cest, kterými lze kráčet do slepé uličky nebo vynechat klíčový předmět aniž byste to mohli tušit. No, prostě Jackson je zpátky ve vrcholné formě. Novinkou knihy je Strach, jehož maximální míru si určíte hodem a který pokud tuto míru překročí, tak automaticky končíte. Střet s hrozivými událostmi vás tedy postupně přivede až do hrobu a hráč tak musí při dalších hrách více a více zvažovat, které místnosti a situace raději vynechat. Hodnocení příběhu - 80% Obtížnost - 8/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Ostrov ještěřího krále 1995, Ian Livingstone

Po smrtonosném Labyrintu smrti přichází vyklusávání. Takové to, kdy s horkem po těle vyhlížíte místo k odpočinku a říkáte si, jestli tam doběhnete dřív než to s vámi sekne. Ostrov ještěřího krále není žádná švanda. Livingstone sice ubral, ale tohle žhavé dobrodružství na exotickém ostrově skrývá plejádu zatraceně silných potvor. Cesta je víceméně lineární (občas se větví ale vzápětí znovu spojuje), zato soubojů si užijete až až. Zoufalé vyhlížení cíle a pozorování nebezpečně se snižujících statistik (a zásob jídla) je protentokrát charakteristickým prvkem. Příběh je vystavěn vcelku jednoduše a staví na schématu najdi a zachraň vězně a najdi a zabij hlavního záporáka. Záporákem je už od počátku mocný ještěrčí král (jak obálka napovídá, má i mazlíčka). Putování po tropickém ostrově je zajímavé. Fantasy příběhy se tropům věnují jen zřídkakdy, takže po stránce prostředí je kniha zase něco nového. Během cest si akorát občas vyberete, jestli to vzít pravou nebo levou cestou. To znamená, že už během druhého hraní byste měli mít herní svět zmapovaný tak, že napotřetí budete vědět kam jít, co vzít a čemu se vyhnout. Jenomže to má jedno výrazné ALE. Jde totiž o to, že vaše putování bude končit velice často předčasně a to ve chřtánu nějaké bestie. Hodně závisí na počátečních statistikách a pak také na tom, abyste získali co nejvíce užitečných předmětů ale vyhnuli se zbytečným ztrátám statistik. Příběh opět obsahuje vítané odkazy na předchozí Město zlodějů a Labyrint smrti, akorát český překlad je nějaký odlišný a tak je Zápas mistrů uváděn jako "Zkouška šampiónů" a město Fang je překládáno jako "Tesák." Hodnocení příběhu - 40% Obtížnost - 7/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Labyrint smrti 1998, Ian Livingstone

Labyrint smrti není dobrá volba pro začátečníky. Vlastně je to volba hodně špatná, protože by se mohlo stát, že budete gamebooky považovat za týrání nebohých hráčů krutými spisovateli. :) Livingstone zřejmě naznal, že jeho dosavadní knihy byly moc snadné a vytáhl se s knihou, která v rámci první desítky patří k nejobtížnějším. Labyrint smrti je drsný, krutý, tvrdý a jedinou chybku, ať už je to špatné odbočení, špatné rozhodnutí nebo špatný hod, trestá bolestivou smrtí. Kniha sice tak jako obvykle hrdě hlásá, že při volbě ideální cesty je příběh snadno dohratelný i s nejnižšími statistikami, ale když si to schválně vyzkoušíte, zjistíte, že za průměrné Staminy potřebujete statistiky Umění boje a Štěstí na hodnotě 11, abyste měli zhruba čtvrtinovou šanci na vítězství. Labyrint je určen hardcore hráčům, kteří jsou připravení rozehrát knihu třeba 15x. Žádné obecné doporučení pro Labyrint smrti neexistuje. Když budete hrát opatrně, párkrát vám to vyjde a pak vinou opatrnosti zemřete. Když zkusíte agresivní hru, občas to klapne a vzápětí na to doplatíte. Zkusit vše prozkoumávat je dobré ale ne dokonalé řešení, protože i průzkum v nesprávný moment vás zabije. A snažit se dojít co nejdál bez zkoumání okolí zase způsobí, že nenajdete klíčové předměty. Smrt může přijít na každém rohu a nikdy dopředu nevíte, zda úkon který chcete provézt, nebude váš poslední. Ještě jsem nic neřekl o příběhu. Byla by chyba ho opomenout. Skupina odvážných hrdinů se snaží proklestit si cestu proslulým labyrintem Fang a zvítězit na slavném Turnaji mistrů pořádaném baronem Sukumvitem. Turnaj, který je plný pastí, nástrah, nebezpečí a prakticky není možné v něm vyhrát. Zatraceně lákavé pro pravého hrdinu... Zkrátka taková fantasy verze soutěže Ninja Warrior. Potěší různé logické hádanky a spolupráce s jedním konkurentem, což je vůbec první případ putování s vedlejší postavou v rámci FF série. Drobné odkazy na předchozí Město zlodějů zase stvrzují, že knihy FF se odehrávají v jednom univerzu. Hodnocení příběhu - 40% Obtížnost - 9/10 Délka - 400 odkazů... celý text

Město zlodějů 1995, Ian Livingstone

Město zlodějů se vrací zpátky do fantasy prostředí a míří rovnou do místa, které je plné života a nabízí nemalý potenciál. Všechny dosavadní knihy byly situované do prostředí, kde to s lidskou civilizací moc slavné není, ale Město zlodějů je jiné. Díky mnoha ulicím, domkům, obchodům a lidem, je prostředí originální a posunuje možnosti gamebooků zase o kus dál. Příběh vás tentokrát staví do role dobrodruha zachránce a vaším úkolem je porazit mocného kostlivého mága Zanbara Boneho, který terorizuje město Silverton. Titulní obrázek je se svým kostlivcem s kosou docela výmluvný. Děj se ale odehrává v Blacksandu, přístavním městě přezdívaném Město zlodějů. Snad žádný jiný díl neklade takový důraz na nakupování a snad žádný jiný díl neobsahuje tolik předmětů, které můžete získat. Město zlodějů je prostě bohaté. Pro postup do poslední třetiny příběhu navíc potřebujete hned pětici klíčových předmětů. Naštěstí není zase tak těžké je získat a stačí jen prozkoumávat vše co potkáte, dávat pozor na rady měšťanů a mít trochu štěstí. Město zlodějů se pro pozorného zkoumavého hráče nezdá být těžkou knihou. Jenomže v závěru příběhu město opustíte a obtížnost povážlivě vzroste. Z průměrných nepřátel se stanou nepřátelé nadprůměrní, špatné rozhodnutí může způsobit smrt a souboj s bossem navíc vyžaduje správnou kombinaci předmětů (správný tip) v níž je šance na vítězství jen 1:3. Navíc Město je také první knihou, která porušuje své obligátní pravidlo: "Při volbě správné cesty se i s nejnižšími statistikami dá kniha bez problémů dohrát." Nedá! Na solidní šanci na vítězství to chce krom ideální trasy ještě Umění boje alespoň 9.    Hodnocení příběhu - 50% Obtížnost - 6/10 Délka - 400 odkazů... celý text

V bažinách škorpiónů 1995, Ian Livingstone

Bažiny škorpionů patří v rámci série k nejpohodovějším dobrodružstvím. Jde o dobrodružství veskrze logické, kdy jen s trochou přemýšlení víte zda bojovat nebo utéct, víte jaké kouzlo přijde vhod a díky vašemu kouzelnému prstenu odhadnete i to, kdo je nepřítel a kdo přítel. Žádné chytáky typu slepá cesta nebo náhlá smrt tady nečekejte. Mapa je opět nezbytná a dokonce na ni sami autoři upozorňují více než kdy jindy. Bažiny svým venkovním prostředím docela přípomínají Prokletý hvozd. Dokonce i tentokrát se v herním světě hledají nějaké předměty, avšak jaké to budou, to záleží na zadavateli vašeho úkolu. Na počátku si vyberete, zda v bažině hodláte plnit úkol dobrého, neutrálního anebo zlého čaroděje a odtud se pak odvíjí váš cíl a závěr. Kniha tedy nabízí hned tři různé konce a tři různé herní styly. Bažiny škorpiónů lze doporučit začátečníkům, kteří nechtějí hrát knihy postupně, ale touží nejprve vyzkoušet, zda je vůbec může Game book bavit. Bažina škorpiónů je navzdory zlověstnému názvu a uslintané potvoře na obálce ideální pro toho, kdo nehledá výzvu, ale zajímavé prostředí ke zkoumání. Hodnocení příběhu – 40% Obtížnost – 1/10 Délka – 400 odkazů... celý text

Raketoplán Poutník 1995, Steve Jackson

Tentokrát velká žánrová změna. Raketoplán Poutník je první knihou z řady, která se pouští do Sci-fi a to rovnou klasické meziplanetární. Z knihy je cítit zatraceně silná inspirace Star Trekem. Protože jsme zase u Jacksona, očekávejte, že to bude drsné aneb jedna chybička, kdy minete důležitou informaci a je to v háji. Kreslení mapy je opět nutností, akorát budete muset trochu inovovat její styl, jelikož se pohybujete ve dvou rovinách – lodí mezi planetami a přímo na planetách. Nový žánr pochopitelně obnáší celou řadu nových prvků. Rozhodování hraje větší roli než boj a při návštěvách planet musíte zvažovat, který z důstojníků bude pro výsadek nejvhodnější. Souboje se liší na tři skupiny – klasické, střelecké a mezi loděmi. Závěr tentokrát neočekávejte na obligátní stránce 400, ale už na straně 340, přičemž zbylé tři strany obsahují pravidla pro souboje Hodnocení příběhu – 60% Obtížnost – 7/10 Délka – 343 odkazů... celý text

Prokletý hvozd 2017, Ian Livingstone

Třetí díl si vzal na starosti Livingstone. Příběh hvozdu se věnuje pohodářskému lovci, který přijde k dobrodružství jako slepý k houslím. Ukáže se, že trpaslící bytostně potřebují vzácné kladivo, které je ale rozdělené na dvě části a tak musíte hvozdem projít a obě najít. Oproti předchozím knihám vás nečeká žádný děsivý dungeon, ale normální příroda, husté lesy, řeka a samozřejmě odpovídající příšery. Nicméně nenechte se zmást, protože způsob putování se nezměnil a hvozd představuje bludiště s mnoha odbočkami, křižovatkami a slepými stezkami. Pouze je z něj cítit venkovní atmosféra a to knize prospívá. Správná cesta je opět jen jedna a pokud projdete na konec, aniž byste měli oba kusy kladiva v rukách, víte, že příště to chce postupovat jinak. Platí ale, že oba kusy se dají získat během jediného průchodu lesem. Unikátní v této knize je, že když se vydáte špatnou cestou a během toulky hvozdem kladivo nenajdete, můžete se vrátit zase na záčatek. Sice riskujete smrt, ale když máte štěstí, můžete si dát další kolečko lesem s ponechanými předměty. Hodnocení příběhu – 40% Obtížnost – 4/10 Délka – 400 odkazů... celý text