Aknel26 přečtené 489

Zkrocení mlsného muže 2015, Jitka Ludvíková

Musím říct, že jsem velmi udivena tak vysokým hodnocením - a také tím, že se někdo při četbě této knihy nasmál. Já bych musela hodně přemýšlet, zda jsem vůbec během četby povytáhla koutky úst v úsměvu; spíš jsem zvedala obočí nad těmi absurdními situacemi a také spoustou pravopisných chyb. No, každý má jiný smysl pro humor a nelze se zavděčit čtenářům všem. Od poloviny knihy navíc přestala být láska k jídlu hlavním tématem a kniha by se mohla přejmenovat na Trapasy a katastrofy, které se mi staly.... celý text

Hotýlek na Islandu 2020, Julie Caplin

Tato kniha se zatím podle mě řadí k těm nejlepším v sérii, není-li vůbec nejlepší. Atmosféra Islandu z ní přímo sálá - i někdo tak teplomilný jako já má chuť nabalit se do tří vrstev oblečení, vydat se na túru k ledovcům či vodopádům a večer zapálit oheň v krbu, nazout si teplé ponožky, popíjet čaj z velkého hrnku a čekat na polární záři... Zajímavé bylo i líčení zákulisí hotelového provozu, s detektivní zápletkou jako bonusem. Naproti tomu milostná linka byla velmi průhledná, autorka si navíc práci trochu ulehčila i tím, že pár pasáží vyprávěla z pohledu Alexe - který mimochodem ještě v první kapitole vzdychal po Nině, aby si na ni od momentu, kdy vytáhl Lucy z bazénu, ani nevzpomněl.... celý text

Pláž v Chorvatsku 2020, Julie Caplin

Z celé série podle mě nejslabší. Maddie byla sympaťačka, ale celkově mi příběh přišel hodně předvídatelný. A především nějak nefungovalo to, co na této sérii oceňuji nejvíc - totiž že s hlavní postavou při jejím útěku objevujeme nové působiště a nasáváme jeho jedinečnou atmosféru. Plavba na jachtě podél pobřeží zkrátka neumožňuje poznat místo do všech detailů, které jako mozaika tvoří jeho kouzlo. Než se někde rozkoukáme, už jedeme jinam.... celý text

A pak se to stalo! 2010, Ester Stará

Taková paní Láryfáry po česku, určená menším dětem. Příběhy jsou kratší a vyskytuje se v nich nějaké kouzlo, třeba holčičce, která si nerada čistí zoubky, se uzamkne pusinka a jako klíč může posloužit jen kartáček na zuby... Je to vtipné i poučné čtení.... celý text

Zvířátka z Malinové paseky 1985, Jiří Kahoun

Víc se mi líbila první polovina knížky o výletu zvířátek do Prahy, celkově ale mě i syna různé zvířecí hry bavily. Chválím také zpracování knihy (mám nové vydání), velké obrázky a silný papír. Co mě naopak zarazilo – všechny postavy jsou kluci: myšáček, ježeček, jezeveček, králíček, zajíček… Proč tam nemohla být místo některých z nich myšička, veverka nebo liška?... celý text

Jak to chodí v psí školce 2018, Iva Gecková

Veselá knížka o pejscích, kteří chodí do prvního ročníku psí školky, kde se učí základní psí dovednosti (jak správně hrabat, chytat zloděje apod.), ale i jak se (ne)chovat u stolu, na procházce, v umývárně a v šatně. Věřím, že děti se při četbě o hře na šampaňské a různých bláznivých nápadech pejska Bonifáce pobaví, ale jsem trochu kritická. Nelíbí se mi totiž, jak se autorka odklonila od počátečního směřování příběhu. Celá knížka začíná tím, jak se pejsek Bobeš ráno probouzí a loučí se s ním celá farma, jak ho doprovází do školky maminka a po návratu ho opět zvířátka vítají – čtenář tak nabyde dojmu, že Bobeš se stane hlavní postavou a děj se bude točit kolem něj. Od dalšího dne se ale do popředí dostává pejsek Bonifác, Bobešova role se smrskne a na farmu se už nevrátíme. Proč mu tedy bylo na začátku věnováno tolik prostoru?... celý text

Mokré pohádky 2013, Zuzana Pospíšilová

Teď si ušetřím práci a jeden komentář přidám hned ke dvěma dětským knížkám Zuzany Pospíšilové. Mají podobný název, stejný počet pohádek o čtyřech či pěti stranách a především stejný koncept – všechny příběhy se více či méně dotýkají prostředí vody, resp. lesa. Jen je škoda, že ona podobnost se netýká i grafické stránky, knížky mají jiné ilustrátory. Se čtyřletým synem jsme četli každý večer jednu lesní a jednu mokrou pohádku. Jejich hrdiny byly děti, ale i zvířátka či strašidýlka a víly. Některé příběhy byly vydařené, vtipné či poučné, jiné trochu prostuduché, občas bylo znát, že do prostředí lesa či vody byl příběh našroubován jaksi uměle, aby bylo dodrženo téma. Většina z nich se synovi líbila.... celý text

Lesní pohádky 2014, Zuzana Pospíšilová

Teď si ušetřím práci a jeden komentář přidám hned ke dvěma dětským knížkám Zuzany Pospíšilové. Mají podobný název, stejný počet pohádek o čtyřech či pěti stranách a především stejný koncept – všechny příběhy se více či méně dotýkají prostředí vody, resp. lesa. Jen je škoda, že ona podobnost se netýká i grafické stránky, knížky mají jiné ilustrátory. Se čtyřletým synem jsme četli každý večer jednu lesní a jednu mokrou pohádku. Jejich hrdiny byly děti, ale i zvířátka či strašidýlka a víly. Některé příběhy byly vydařené, vtipné či poučné, jiné trochu prostuduché, občas bylo znát, že do prostředí lesa či vody byl příběh našroubován jaksi uměle, aby bylo dodrženo téma. Většina z nich se synovi líbila.... celý text

O prasátku Lojzíkovi – Pozdrav slunci 2014, Pavel Ondrašík

Vtipný příběh z pro nás exotického prostředí, ve kterém se děti dozvědí plno zajímavých informací. Užijí si ho i starší čtenáři.

Martínkova čítanka 1971, Eduard Petiška

Pan Petiška prostě rozuměl dětské duši. Martínkova čítanka je velká, tlustá a hlavně pestrá knížka, ve které si každý najde to své. Jsou tu příběhy obyčejného kluka Martínka, všelijaké pohádky, které mu příbuzní vyprávějí, i povídání o přírodě. Ta jsou podle mě nejkouzelnější, byla vydaná i jako samostatná leporela (Kam se ztratil nůž, O jabloňce). Neméně důležité jsou kouzelné ilustrace Heleny Zmatlíkové. Skutečně nadčasová knížka!... celý text

Obětovaná 2013, Táňa Kubátová

Navzdory hroznému názvu jedna z nejpříjemnějších knížek paní Kubátové. Moc se mi líbilo líčení sportovní dovolené v Alpách. I ty postavy působí jaksi reálněji.... celý text

O prasátku Lojzíkovi – Cesta za nosem 2013, Pavel Ondrašík

Moc hezká knížka, krásně ilustrovaná, určená nejmenším dětem. My jsme četli se čtyřletým a příběh byl pro něj už dost jednoduchý. Měli jsme ovšem verzi bez angličtiny.... celý text

Co je v domě 2008, Táňa Kubátová

Jako vždy u paní Kubátové - řemeslně dobře odvedená práce, ale příběh i postavy podle ustálené šablony. Marta je světice, kterou i po mnohaleté známosti rozhodí, že ji přítel přesvědčí k sexu - šmankote, taková manipulace, vždyť to nejdřív nechtěla! Její kolega, o kterého půjde především, Martu balí nejprve jak na základce, kdy zamilovaní rošťáci tahají holčičky za copy, později jí nadbíhá jako puberťák, ale nakonec se odhalí všechna tajemství, vysvětlí se nedorozumění a vše dospěje k předvídanému konci. Příjemné bylo opětovné shledání s již známými postavami a obohacením příběhu byla postava Martiny sestry Blanky - autorka tu ukázala stinné, ale i humorné stránky života s postiženým člověkem.... celý text

Manžel do domu... hůl do ruky 2019, Alena Jakoubková

Knížky paní Jakoubkové podle mě stále balancují nad propastí mezi oddechovým čtením pro ženy a kýčem. A Manžel do domu... do té propasti pěkně zahučel! Mladičká Ariana od rodičů, kteří jí nerozumí, odchází s manželem-žokejem do Anglie, kde mu má dělat "reprezentativní doprovod". Poté co konečně prokoukne, že ji Přemysl využívá, a začne se stavět na vlastní nohy, zamiluje se do ní stárnoucí seladon (v očích Ariany okouzlující a milující muž, byť o 40 let starší) a nabídne jí bezstarostný rok strávený v jeho společnosti cestováním po Francii, pro kterou má spisovatelka slabost. Nemůžu si pomoct, podle mě šlo od Angličana také o pěknou manipulaci! Po pohádkovém roce přichází poslední část knihy - líčení, zda se Arianě podaří vymanit z jeho vlivu a začít jinde a s někým jiným.... celý text

Tlustoprdka, no a co? 2019, Renáta Názlerová

Hrozná blbost. Hlavní hrdinka Bela byla tak šarmantní, vyrovnaná a chápající, že to snad ani není možné. Navíc jsem nikde nepostřehla její věk - na počátku jsem tipovala hodně přes šedesát, ale mátlo mě, jak byla pro všechny žádoucí. Ostatní postavy stály v pozadí a nechávaly vyniknout Belin charakter a nadhled. Její kuchařské speciality byly leckdy zajímavé, i když té ledové kávové limonády s colou bych se docela bála. POZOR, SPOILER!!!!!!! Značně mě otrávilo, jak se autorka zbavila záporné postavy, Saši. Místo aby nabídla uspokojivé řešení, nechala ji prostě zemřít, čímž se celý konflikt vlastně vyřešil sám. KONEC SPOILERU. Ještě bych se ráda vyjádřila k překladu - chápu, že překládat z tak blízkého jazyka může být zrádné, ale přece jen jsem občas zírala nad nečeskými výrazy. Půlroční vysvědčení? My máme přece pololetní. A budoucí rok ve smyslu příští? To snad ne.... celý text

Můj kocourek je veliký popleta 2008, Gilles Bachelet

Šípková Růženka 2004, Walt Disney

Snad mi milovníci Disneyho příběhů odpustí, ale tohle zpracování mi přišlo hrozně divné. Začátek byl tradiční. Královskému páru se narodí holčička a oni na oslavu pozvou spoustu hostů, bohužel přitom opomenou zlou vílu. Ta se cítí uražená a pomstí se drsnou kletbou. Hodné víly sice trest zmírní, v celém království jsou spáleny kolovrátky, přesto se víly rozhodnou s Růženkou odejít na tajné místo v lese a tam ji skrývat až do jejích šestnáctin – na což rodiče přistoupí. Růženka se spřátelí se všemi lesními zvířátky (pro Disneyho typický motiv) a při tanci na mýtině se seznámí s princem Filipem, svým budoucím vysvoboditelem. Kouzelné víly, jejichž jména Fauna, Flora a Primavera mi trhala oči při každém přečtení, chystají Růžence dárky k narozeninám a kvůli jejich neopatrnosti zlá víla vypátrá Růženčin úkryt i to, že následujícího dne se princezna bude vracet domů. Dříve než se setká po 16 letech s rodiči, je oklamána zlou vílou, píchne se o vřeteno a usíná... Aby se nepřihodilo ještě více zlého, kouzelné víly uspí všechny v království a vydají se hledat Růženčina zachránce. Ten jde mezitím navštívit Růženku do chaloupky v lese, ale místo jeho lásky na něj čeká zlá víla. Zajme ho a uvězní, ale dobré víly ho osvobodí. Princ Filip přemůže zlou vílu (přestože s ním bojuje v podobě draka) a polibkem probudí Růženku i celé království. Tato verze je jistě veselejší a plná zvratů, takže dětem se líbí, ale oč pohádkovější je příběh tak, jak ho vyprávíme tady u nás! P. S.: Opravdu by mě nikdy nenapadlo, že použiju označení spoiler zrovna u pohádky!... celý text

Popelka 2002, Walt Disney

Disneyho verze klasické pohádky je jiná než ta "naše" - bez kouzelných oříšků, zato s nezbytnými zvířátky-pomocníky a kočárem z dýně. Přesto je to kouzelný příběh s krásnými obrázky, dlouhý právě na jedno večerní uspávání.... celý text

Jak mě překvapíš? 2019, Sophie Kinsella (p)

Tak trochu jsem doufala, že Jak mě překvapíš? naváže na starší autorčiny knížky s otázkou v názvu (Dokážete udržet tajemství? a Vzpomínáš si?), které patří k mým nejoblíbenějším. To se bohužel nestalo a na začátku jsem si říkala ježišmarjá, co ti dva řeší, vidina společně strávených desetiletí je přece mnohem lepší zpráva než se dozvědět, že vám zbývá pár týdnů! Pak se děj trochu rozběhl, pobavil mě víkend plný překvapení či focení erotických snímků, zaujaly mě i vedlejší postavy, škoda že některé nedostaly víc prostoru, a co se týká toho skandálu, rozhodně nešlo o žádnou prkotinu. Jen té poslední kapitole by slušel jiný než smířlivý a rekapitulující tón.... celý text

Bambi 1991, Walt Disney

Četla jsem synovi vydání Bambiho z roku 1991- poklad z mé dětské knihovničky, uložený u babičky - a překvapilo mě, kolik jsem našla chyb. Myslela jsem, že dřív se na korektury dbalo víc! Ilustrace jsou krásné a příběh kolouška bere za srdce, ale oproti filmu je děj velice zjednodušený, uzpůsobený nejmenším dětem, a každé události či životní etapě je věnováno jen pár vět a obrázků. I ta smrt maminky je zmíněná velmi citlivě a jaksi letmo a teď musím pořád vysvětlovat, že ji lovci zastřelili a proč to udělali a že se už k Bambimu nevrátí...... celý text