alekis přečtené 618

Mnišská kápě 2005, Ellis Peters (p)

Všeobecně známý "detektiv" Cadfael, kdysi vídaný v TV, je dávno zapomenutý, takže jeho příběhy v knižní podobě jsou pro mě úžasně osvěžující novinkou. Nečekala jsem, že odložím ostatní rozečtené knihy, že zapomenu na ty, co jsem měla v plánu číst, a skočím rovnýma nohama do středověké Anglie. A Cadfael mě teď drží a nepouští... Ve třetím příběhu se čtenářka nedočká tolik oblíbené romantické epizodky, pominu-li, že bratr, skrytý před nástrahami světa v mnišské kutně, potká po desetiletích svoji dávnou lásku z mládí... Trocha nostalgie nikoho nezabije... ale ruka vraha, ta ano... Příběh je to opět spletitý, pachatel se dlouho skrývá ve stínech, ale nakonec neujde trestu, byť tentokrát trochu nezvyklému. Autorka postrčí středověkému kriminalistovi pokaždé vhodnou nápovědu a občas ho prožene přes nějaký oslí můstek... Ale proč ne? Jak jinak by, bez analýzy DNA, policejních databází, možností soudního lékařství, bez povědomí o otiscích prstů atd., atd... mohl řešit tak komplikované případy a odhalovat pachatele? :-)... celý text

Jeden mrtvý navíc 2005, Ellis Peters (p)

Bratr Cadfael při vyšetřování získává informace z nejrůznějších zdrojů a tady je to například beznohý, ale všímavý žebrák :-). Zaujal mě příběh o 94 oběšených obráncích hradu - snažila jsem se, i když ne moc usilovně zjistit, zda to je skutečná událost. Nenašla jsem nic, ale myslím, že to asi je pravda. Musel to být děsuplný masakr a autorka to úsporně, ale jinak hodně živě dokázala popsat. Ovšem, v lidské historii není nouze o hrozné události, takže mě sice smrt tolika zdravých schopných lidí rozesmutňuje, ale neudivuje. V tomto díle se Cadfael také seznámí a posléze spřátelí s druhou výraznou postavou série, budoucím šerifem Hughem Beringarem... a příběhy ze starých časů mohou pokračovat dál... :-)... celý text

Zázrak svaté Winifredy 2005, Ellis Peters (p)

Uvědomila jsem si, že téměř vůbec neznám příběhy bratra Cadfaela v knižní podobě, četla jsem asi jen tři. Takže jsem začala tam, kde se to má - na začátku, a způsob psaní autorky, popisované období, postavy, děj, celkem prostě všechno, je taková potěcha, že kromě jiných knížek, které čekají na dočtení, hodlám tak trochu bokem, jako vedlejšáky, číst i tuto sérii. Historické detektivky, to je moje, a že jich je! Ó, jaká skvělá perspektiva! Zima bude dlouhá... :-)... celý text

Ve stínu moruše 2002, Jude Deveraux (p)

Je to román pro ženy, ale je v něm míň romantiky a víc napětí. Je poněkud spletitý, než se všechno nakonec vysvětlí, ale za přečtení určitě stojí. Vývoj hlavní hrdinky je docela zajímavý, a i když víme, že všechno nakonec - v rámci žánru totiž musí - dobře dopadne, máme o ni trochu obavy, ale protože má po boku přátele a především švarného amerického šohaje, všechno nakonec zvládne :-)... celý text

Péct, milovat a žít 2019, Josef Maršálek

V nemilosti 2020, Danielle Steel

Raz príde čas, keď budete presvedčení, že je koniec. A to bude začiatok. Louis L’Amour Knihu jsem četla ve zdařilém slovenském překladu, takže takto i vkládám příhodné úvodní motto. Nízké hodnocení se dá vysvětlit asi tak: nejde v žádném případě o dílo z dnes tolik čtených, oblíbených a žádaných milostně - erotických romancí. Hlavní hrdinka je už dost "stará hráza", je jí devětačtyřicet, a to, že musí svést boj o místo na slunci, že musí překonávat dost tvrdé překážky, aby došla nakonec svého štěstí a úspěchu - na tom není přece nic moc zábavného! Nic jí nespadne do klína samo, je to boj, na kterém opravdu nic zábavného není. Takový boj sváděli a svádějí lidé vždy a všude dnes a denně. Je to prostě příběh ze života, a to, že se odehrává v prostředí módního průmyslu je pouze malým osvěžením. Totéž v bleděmodrém by se mohlo stát kdekoliv. Podstatné je, že se hrdinka, s trochou štěstí a s velkou hromadou úsilí, dokáže odrazit od beznadějně hlubokého dna, odpoutat se od minulosti, podat svému štěstí ruku... a znovu začít žít! To je to hlavní. Kniha se čte dobře, ale hodlala jsem dát jen 3*. Ovšem, za to povzbudivé motto... musím přidat :-).... celý text

Klíč k Rebece 1994, Ken Follett

Tato kniha mě velmi pobavila, četla jsem ji s napětím, protože je plná zvratů - chvíli se štěstí přiklání na jednu, pak zase na druhou stranu. Podnětné pro mě bylo, že děj je zasazen do Egypta v období 2WW, což je pro mě pole neorané, téměř nic o bojích na severu Afriky nevím. Příběh je asi téměř celý fikce, ale přesto autor úspěšně využil i skutečné postavy a události a dodal tak románu na věrohodnosti. Je to hodně napínavé. Je to poněkud rozporuplné, neboť dvě armády ze dvou zemí válčí na území třetí země a pohled místního obyvatelstva všech vrstev na tuto skutečnost je asi velice různorodý. A kromě všeho ostatního, jehož je v knize dost a dost, sem autor úspěšně zasadil i drobnou, ale velice silnou romanci. A popsat na jedné stránce tak jemně a delikátně osudové zamilování a potom vášnivý sex - to se prostě musí umět! P. S. Čtenáři, častěji však spíš čtenářky vytýkají autorům. že např. do detektivky zasadí i nějaký vztah mezi hrdiny, "červenou knihovnu" apod. V Klíči k Rebece jsou, krom nahánění nacistického špiona, takových odskoků - zdůrazňuji, všeho druhu - desítky. Autor skvělým způsobem totiž píše o lidech a jejich charakterech! A lidé přece nikdy nepostupují jen po jedné lajně. Mohou se víc soustředit na jednu věc, řešit ji, ale v konečném důsledku jsou schopní přitom myslet a dělat spoustu dalších, úplně jiných věcí. Skvělá kniha! Nepřemýšlela jsem nad tím, zda je tohle vůbec možné, i když myslím, že možné je všechno a ještě mnohem víc, a prostě jsem se při tom napínavém dramatickém čtení bavila. :-)... celý text

Mrtvé město 2014, Erin Hunter

Mít tak znovu 10 - 12 let, určitě se zamiluju do statečného samostatného Štístka. A s nesmírným vzrušením a napětím v srdci budu číst o příhodách skupinky "vodítkových" psů a pejsků různých plemen, vyrovnávajících se proti své vůli se světem, který úplně změnila apokalypsa. Jejich milovaní páníčkové, "dlouhé packy", jsou pryč. Hrozí jim hlad! Útulné domovy, kde měli své pelíšky, misky na vodu a na psí pochoutky, jsou pobořeny a rozvráceny. Hrozí jim úrazy elektrickým proudem, otrava plynem a mnohá jiná, větší nebezpečí... Jak se s tím vším vyrovnají? A co je nejhorší? Jak se vyrovnají s tím, že jejich lidé uprchli před katastrofou a je nechali na pospas osudu? Protože ve mně ještě nezmizely vzpomínky na dětství, dám knize samozřejmě zasloužených 5* a doporučím ji všem dětem. Je to totiž opravdu zajímavý, hodně napínavý a poučný příběh. Získat další díly série se ale nepokusím... Protože, bohužel, do stejné řeky už podruhé prostě vstoupit nelze...... celý text

Město zlata a stínů 2002, Ellis Peters (p)

Sadistické vraždy... Potoky krve... Mučení... Lidé pohřbení zaživa, čekající marně na záchranu... Neznámé symboly vyřezané do kůže bledých studených mrtvol, pohozených na nejnemožnějších místech... Indicie, ve kterých se nelze vyznat a nad kterými si týmy kriminalistů lámou hlavy... Laboratoře zkoumající DNA, počítačoví experti pátrající v tisících stránek na internetu... Geniální mozky zapojené do řešení nejstrašnějších zločinů... Stateční detektivové zachraňující krásné dívky podezřelé z vraždy, jejichž láska je jim posléze odměnou... Tak nic z toho v této skoro obyčejné anglické detektivce odehrávající se ve Walesu, vůbec není! Naštěstí pro mě, protože děsuplné krváky vyhledávám opravdu sporadicky... a tuto příjemnou krimošku, v níž je zásadním motivem chamtivost a zas jen chamtivost, jsem si opravdu s chutí přečetla. Moc mě bavila. Kniha je velmi příjemná ke čtení, děj spěje od začátku ke konci, žádné přeskoky, nic těžkého k zapamatování kdo je kdo a co a proč, všechno je jasné, prostě fajn. Hodně zajímavé jsou informace o (fiktivním?) archeologickém nalezišti z římských časů, nakonec rozvráceném a zničeném Velšany. Přála bych si dozvědět se víc a ještě víc bych si přála přečíst z podobného místa a doby nějaký román. Vraha jsem samozřejmě neodkryla, ale to není až tak smyslem čtení, aspoň pro mě. Pobavit se... vo tom to je :-).... celý text

Srdce ledem spjatá 1927, James Oliver Curwood

Venku nastala temná a studená podzimní noc, zvěstující brzký příchod zimy... Snad každá duše lidská zachvěje se lehkou tísní... Bude se čím ohřáti? Nebo nepříjemný chlad zaleze až do kostí a horký čaj, pokud jej bude na čem uvařiti, proti němu sotva pomůže..? Zdali vytrváme? Vydržíme-li vůbec, nežli přijde jaro..? Kterak mohu přiblížiti široké obci čtenářské děj této knihy, vydané tiskem Rolnické tiskárny v Praze (rok vydání neudán)? Jak jenom blíže popsati nekonečné ledové pustiny severní Kanady, týrané mrazem a bičované sněhovými bouřemi? Pero spisovatelovo barvitě popisuje místa, do nichž jen málokterá noha lidská vstoupila... v době bez mobilů, sněžných skútrů, vysílaček... Lze vůbec pochopiti, že krom Eskymáků, jimž jsou tato místa již po mnoho generací domovem, zde v řídce rozptýlených dřevěných chatkách, jen velmi skromně vybavených, žijí a vykonávají svoji těžkou službu příslušníci Královské jízdní policie? Oni jsou těmi, jež bdí nad dodržováním zákona, neboť i tady, přestože se to zdá býti neuvěřitelným, litera zákona platí! Jejich rayonem jsou nekonečné prostory, čítající stovky čtverečných mílí. Jejich nezdolná vůle a sebeobětování jsou nezměřitelné. Jejich protivníky jsou vrahové, lupiči, vyděrači, ba někdy i padouchové z vlastních řad... ale především sníh, mráz a temná arktická zima bez slunečného svitu... K disposici mají pouze vlastní odvahu a sílu, střelné zbraně a dřevěné sáně tažené psy... Stanice, kde mohou doplniti životně důležité zásoby a setkati se s ostatními, jsou jim dlouhé dny cesty vzdáleny... Zde, v liduprázdných místech, civilisaci na hony vzdálených, daleko od třpytu velkoměst, odehrává se, ctěné čtenářky a čtenáři, dramatický, dobrodružný a romantický příběh čestného, statečného policisty Williama Mac Veigha a krásné Isobel...... celý text

Labuť a kalich 1987, Jana Janusová

K této knize mě přivedl komentář níže od braunerova, což dokazuje znovu, jak velkým zdrojem inspirace je Databáze knih. Jinak bych se nejspíš k přečtení tohoto dokonale českého klasického historického románu vůbec nerozhodla. Kdo z nás v dětství a mladosti nevzhlížel s úctou a obdivem k památce hejtmana Jana Žižky z Trocnova a husitů? Složité období konce 14. a počátku 15. století nemůže být nikdy zmapováno ani zhodnoceno dokonale. Je to už tak dávno a navíc, podle mého to byla doba velkých a rychlých změn, a také zmatků. V tomto poměrně krátkém románu je zmapováno období, kdy se hnutí víceméně teprve naveliko rozvíjelo, vzniklo město Tábor a Jan Žižka, ač v závěru již slepý na obě oči, stál ještě stále pevně v čele husitských vojsk. Autorka dokázala předložit a skloubit historické události a knihu osídlit nikoliv jen postavami známými z dějin, tudíž především šlechticů, ale dokonale oživila děj spoustou fiktivních postav z nižších vrstev obyvatelstva. Perfektní! Kniha díky tomu opravdu žije! Nečekala jsem, že moje nadšení bude nějak mimořádné, chvíli trvalo, než jsem vzala za své způsob, jímž autorka píše a celkové pojetí knihy. Po jejím přečtení mám ale zvláštní pocit. Cosi ve mně zůstává... Představa (v porovnání s dnešní) maličké historické Prahy, představa jak strastiplná musela být dlouhá putování lidí, někdy koňmo, většinou však po svých, cestami necestami Českého království, a vnímám a chápu šlechtice i kmány, snažící se ze všech sil v té dramatické době žít a přežít, ať již s použitím fér či nefér způsobů. Velmi složité období autorka popsala dokonale barvitě, svým hrdinům přiřadila všechny možné lidské vlastnosti, některým z vymyšlených dovolila žít a najít štěstí, neopomněla úspěchy či úmrtí těch skutečných... Je to dokonalá klasika, tímto trochu starodávným stylem asi dnes už nikdo nepíše. Ve kterém čtenáři ale zůstala představa chudobného vojska, které k vítězstvím nad zářivými železnými rytíři přiváděla jejich nehynoucí víra v lepší život a v moudrost a statečnost Jana Žižky, ten si čtení musí užít! Zkrátka a bez pochyby, lidi, má to grády!... celý text

Zlodějka 2003, Nora Roberts

Kniha je dílem kvalitní profi autorky Nory Roberts a jako taková je rozhodně vhodná k ukrácení dlouhých podzimních a zimních večerů. Je tu všechno, co má správný román mít. Smím být ale trochu protivná? Nemám samozřejmě přečteno ani omylem 220 jejích u nás vydaných knih, ale mezi těmi, co znám jsou některé nic moc... Jistěže i mistr pisálek nemá někdy svůj den... "Zlodějka" je samozřejmě opět to deklasované "čtení pro ženy"... ach jo! Je to poměrně obsáhlá kniha a věřte, nevěřte, vešlo se do ní mnohem víc témat než jenom: miluje ho... miluje ji. Zdůrazním, že je tu moc hezky popsána vzájemná láska členů velké rodiny, z nichž ne všichni jsou sobě příbuzní. Už jen proto stojí za to si knihu přečíst - pokud ovšem nemáme rádi například jen krváky a legie padouchů nejhrubšího zrna bez srdce a citu! Ovšem že N. R. není tak naivní a ví, že svět je padouchů plný - pár jich úspěšně stvořila i zde. Závěrem opět povzdech - český název knihy je úplně o ničem!! Ačkoliv se v ní krade jako na běžícím pásu, a mezi povícero zloději je i krásná dívka, není okrádání boháčů těžištěm románu. Překladač říká, že "honest" je upřímný, poctivý, čestný. Tipuji, že autorka měla na mysli něco jako Poctivé iluze. Angličtináři vědí víc. Ke knize se už nevrátím, mám pár vícekrát čtených favoritů, ti ale patří do úplně jiných soudků, než do tohoto se sladkým likérem. Ale je to zábavné, sem tam napínavé... a samozřejmě, láskyplné! Láska přece není jen mezi mužem a ženou a tato kniha to velmi krásně přibližuje :-).... celý text

Noční směna 2019, Michael Connelly

K přečtení této detektivky mě mj. podnítil komentář, který trochu níže napsal marlowe. Policistka Renée slouží stále noční směny a setkává se s nejrůznějšími případy. Ačkoliv jí občas někteří kolegové zdá se házejí klacky pod nohy, jde neúnavně za svým, až dojde tam, kam musí - k odhalení pachatelů. Je jich hned několik, Renée totiž řeší víc případů naráz. Při její profesi nelze očekávat, že by si mohla vybírat, říct zločincům, že si potřebuje odpočinout, tak ať si dají občas pauzu... Snad přilákám další čtenáře, když prozradím, že v příběhu je použita hodně neobvyklá, ale účinná zbraň, jejímž použitím jsou zachráněny dva lidské životy. A ještě drobnůstka: jako ženu mě vždy potěší, když se dozvím něco o šatníku literární hrdinky. Renée nosí do práce kostýmky, z nichž jsou podle stupně ušpinění některé v čistírně, jeden má na sobě a jeden vždy pro jistotu visí v její skříňce v šatně. Jsou to zcela jistě kostýmky kalhotové, protože rezervní menší zbraň má připevněnou na noze, a to by asi přes punčocháče nešlo... :-). Ale kromě toho sjíždí oceán na prkně, na kterém sem tam vozí i svoji fenku Lolu. Prostě, žena jak má být, podle mého gusta! :-) P. S. SPOILER V první chvíli jsem nevěděla, která bije a myslela jsem, že autor píše nesmysly. Hned v úvodu se řeší cosi kolem ztráty platební karty starší dámy. U karty byl registrován pokus o zneužití. Renéé, jejíž noční směna je v plném proudu, se snaží dopátrat bližších informací a volá do centrály, kde by údaje o pohybu karty měly být k mání. Pracovník, s nímž mluví ji odmítne, informace neposkytují, to by musel povolit jeho nadřízený, ten ale není přítomen, neboť má polední přestávku. Snad nezkazím zážitek, když prozradím, že Renée se totiž dovolala do Bombaje - holt, to je ta globalizace... Svět je malý... :-).... celý text

Smrt a Blažená paní 1999, Ellis Peters (p)

O kousek níž napsala k této knize čtenářka SBH moc hezký komentář, ke kterému se připojuji... Byla jsem přesvědčená, že vím, kdo vraždil, a nakonec vím, že nic nevím, střílela jsem úplně vedle. Ale tuto příjemnou, trochu starodávnou, takovou až obyčejnou maloměstskou detektivku z doby, kdy svět byl ještě v pořádku, jsem si užila dokonale, a doufám, že časem si přečtu aspoň některé další z této série. Autorka má úžasný dar vykreslit prostředí, je potěšením číst její popisy. S úmyslem otevřít docela jinou knihu (se kterou se ale hodlám seznámit co nejdřív, protože dobrých knih nikdy dosti!) jsem nakonec zvolila tady tuto. Člověk se občas rozhoduje z úplně neočekávaných důvodů - bylo to kvůli jejímu velice známému názvu. A vůbec nelituji, stálo to za to! :-)... celý text

Já, Poutník 2014, Terry Hayes

Tuto knihu vnímám ze dvou aspektů. Jeden je ryze čtenářský. Velmi dobře se čte, zřejmě se tu podepisuje též dobrý překlad. Žádné zádrhele a na rozdíl od autorů několika zřídkavých komentářů, které toto rozsáhlé dílo zcela zavrhují, já jsem se nenudila ani chvíli, ba naopak, bylo utrpení muset se od knihy odtrhnout. Co se týče zábavnosti, je to mimořádně zdařilý román. Druhý aspekt: předpokládám, že autor nastudoval spoustu materiálu a ačkoliv jde o naprostou fikci, je založena na reálném základě. Nemám představu, jak fungují tajné služby a mnoho jiného, co je zde zmiňováno, ale jsem přesvědčená, že tak nějak to bude - nebo spíš, je tam toho ještě mnohem víc a to ze všech úhlů pohledu, protože se tu nepojednává ani zdaleka pouze o práci tajných služeb. Kniha mi opět přinesla zčásti poučení a zčásti potvrzení jistých skutečností, o kterých se asi nebudu raději více šířit. Několik komentářů mezi těmi dosavadními 508 je velmi kritických. Jistěže každý má právo na svůj názor. Můj názor je tento: chytrému napověz, hloupého kopni. Ovšem, velmi často nepomůže nic. Názor je totiž názor a přes to vlak nejede. Takže nebudu malovat čerta na zeď - proč taky? On před tou zdí totiž už stojí.... celý text

Meč a ptáček 2019, Amy Harmon

Pochybuji, že někdy bude možné rozumem pochopit, vysvětlit mánii - ale čí? Asi nakladatelů - měnit originální názvy překládaných knih, které vymysleli autoři. Prostě - z důvodů mě neznámých dát knize jiné jméno, než jaké dostala při svém narození - když to tak nazvu. Tudíž, i tato kniha tomu neušla a je navýsost směšné, že v originále je to "Ptáček a meč" (resp. Pták a meč), zatímco u nás byla vydána jako "Meč a ptáček"! Vrchol komiky! Vrchol trapnosti! Dosti o tom, co prostě musíme brát jako dané, tak to tady v našich končinách chodí. Tudíž, ptejme se: jaká vůbec je tahle knížka, tato barvitá a napínavá pohádka o Ptáčku a Meči? Jo - je to doopravdy pohádka, ale čtivá, zajímavá a nápaditá. A přestože nejsem cílová skupina, zaujala mě a líbila se mi. Vypadá to, že jde o první část série, ale není problém číst ji jako samostatnou knihu, je to uzavřený celek. Vydejme se tedy do zvláštního světa, kde někteří lidé mají neobyčejnou moc... Má ji také dívka Skřivánek... a přestože nemůže mluvit, dokáže věci nevídané a tak se vůbec není čemu divit, když získá lásku krále a stane se jeho královnou... K tomuto příběhu se rozhodně už nevrátím, ale rovněž rozhodně nelituji, že jsem mu věnovala čas, nebylo ho tak mnoho. Je to zábavné a přiznejme si - pohádky jsme jako děti přece milovali, a kousek dítěte zůstává pořád v každém z nás :-).... celý text

Obchodník s kostmi 2005, Sylvian Hamilton

Příběh ze středověku s prvky nadpřirozena. Mě zaujal a pobavil, byť jsem se místy ztrácela v postavách. Důležité je, že ty hlavní byly jasně definované a přitažlivě popsané - dobrým jsem fandila, bála jsem se o ně a padouchům jsem přála brzký konec... Bohužel, tvrdošíjní padouchové často měli a pořád mají devět životů... Autorka toto období, kdy lidský život neměl příliš velkou cenu, podmínky byly hodně primitivní a dobro a zlo mělo jaksi ostřejší hrany než dnes, přiblížila podle mého názoru velmi dobře. Moje představivost pracovala, podnícena vyprávěním, skoro až k hranicím skutečnosti... Jo, středověk... Drsná doba, drsní lidé... Je tu dosti významně zapleteno takzvané nadpřirozeno - kouzla a čáry, a to jak dobré, tak zlé. Podle mě ale žádné nadpřirozeno není. Vše kolem nás je přirozené. Tak jako mravenec vůbec nevnímá, nevidí nás lidi a lidskou činnost, tak my lidé z drtivé většiny nevnímáme některé úkazy, věci - které do tohoto světa patří stejně jako my a mravenci. Někteří vnímaví jedinci cítí... a soudím, že jsou i tací, kteří dokonce vědí - ale raději mlčí, než aby čelili posměškům či až psychiatrickým procedurám. Svět kolem nás je zkrátka pestrý a že tu pestrost v úplné celosti nevidíme - tak to se nedá nic dělat...... celý text

Hebká kůže 1998, Carl Hiaasen

Moje škoda, že jsem nejdříve přečetla druhou část - Naostro. Nakonec jsem to ale rozchodila a začetla se i do Hebké kůže. Je tu hodně komentářů, nevím, co nového a zajímavého bych mohla ještě připodotknout. Nebojte se, přestože v příběhu je několik mrtvol. Ne, to zní tak tvrdě a hrozně... Snad jemněji - spousta mrtvolek. Scházejí ze světa nejrůznějšími pitoreskními způsoby, třeba... a třeba... a třeba... a je to, ačkoliv to je trochu proti lidskosti, místy hodně legrační :-). Kdepak, neprozradím nic, a přidám pouze všeobecné doporučení: přečtěte si to! Je to vynikající!! Vtipné, zábavné, veselé... Na každé stránce nejmíň jeden skvělý fór - ostatně, jak je zmíněno trefně v anotaci, je tam spousta trochu zlomyslného humoru. To, že se jen tak mimochodem někteří človíčkové ocitnou v nesprávný čas na špatném místě, je většinou jejich chyba. Důležité je, že největší hrdina Mick Stranahan vyvázne aspoň živý, když už ne nezraněný, a to je hlavní. Pobavte se, fakt to stojí za přečtení! Ostatně, zároveň doporučím i navazující Naostro. Obě knihy jsou skvělé! Zkrátka, srandy kopec! :-)... celý text

Bez motivu 1971, * antologie

SPOILER Oblíbený obří řízek přes celý talíř, žluťoučká bramborová kaše s máslem a nějaký salátek... Nebo kus parádní flákoty, třeba pořádný biftek, hranolky a ty všelijaké omáčky... jak a s čím to ti Američané vlastně jedí..? A navrch kus dortu... Ó jé... Jenže, velká porce jednoho druhu jídla mnohdy nezachutná tolik, jako pár maličkostí, slaných, či sladkých. Pikantní jednohubky, pestře obložené, a k tomu jako báječná tečka drobné cukroví a koláčky... Sbírka detektivních povídek, kde každá je úplně jiná a každá jinak zábavná, vyplnila další krátké období mojí čtecí krize. Když se nemůžu začíst, sahám po knihách úplně náhodně, na základě zmínky či komentáře zde na DK, a občas to vyjde. Jako třeba tato výborná skupinka. Pro mě je to jednoznačně záležitost za 5*, protože všechny povídky mě opravdu bavily. Zdůraznila bych dvě: je to Bez motivu Daphne du Maurier, geniální věc, kterou jsem už dříve četla samostatně. Skvělé! Dokonalé! A detektiv je prostě k sežrání! Teď konečně ten spoiler: přese všechno u mě nejvíc zabodoval příběh dvanáctiletého syna policisty, ohroženého degradováním, který na vlastní pěst pátrá, odkud se vzalo skleněné oko... až přivede policii v čele se svým otcem na stopu vraha. Bezva! Poměrně krátké... a stálo to za to :-).... celý text

Naostro 2005, Carl Hiaasen

Anotace je velmi vypovídající, že by skoro ani nebylo potřeba číst knihu. Ale moc ráda ji doporučím. Čtenář-ka, ocitnuvší se ve nenadálé čtecí krizi, si touto drobnou legráckou dokonale spraví náladu. Bezva, nemá to chybu! :-) Na DK jsem našla už hodně inspirací, a to je myslím, hlavním smyslem existence této stránky.... celý text