alekis alekis přečtené 619

☰ menu

Přichází hrdina

Přichází hrdina 2004, Heather Graham Pozzessere
3 z 5

Druhá část série o bratřích Slaterových je věnována asi z 50% pouze popisům milostných styků dvou hlavních hrdinů, kteří jsou samozřejmě opět... dokonalí. Pokud existuje někde ve vesmíru prostor, kde se postavy a děje z knih zhmotňují, tak tam to v sekci milostných románů musí být pohled pro bohy. Nádherní lidé... Na krásnou dívku se podívám s potěšením, byť jsem postaru - hetero - zaměřená žena, ovšem, ti muži... nevím, zda by moje srdce vydrželo všechnu tu mužnost, sílu, krásu, ten sexepíl... a ty skvělé charaktery... Kdepak jenom jste, skvělí kluci z romancí?... celý text


Tajemný ochránce

Tajemný ochránce 2004, Heather Graham Pozzessere
5 z 5

Překladač mi potvrzuje, že Dark Stranger je Temný cizinec, jaký teda Tajemný ochránce? Vášeň přejmenovávat v českém překladu názvy knih a filmů mám zmapovanou po léta... Autorka se dost často vrací k období u nás známému jako válka Severu proti Jihu, počítám, že velmi těžké a dosud ani zdaleka zapomenuté části dějin USA. Např. zde v této sérii, a také v trilogii Sága o Cameronech. A řekla bych, že to dělá dobře. Čtenář(ka) se přece jen o čemsi poučí. Získala jsem další širší představu. Muselo to být strašné. Neexistovala žádná pevná linie: tady je Jih a tady je Sever, tohle jsou přátelé a toto nepřátelé. A navíc bezvládí, které dovolilo bandám bezectných členů společnosti dělat si, co chtějí. Zkáza a zmar, masakry civilistů, loupení a pálení... Hrůza jim šla v patách, zatímco pravidelné jednotky se střetávaly na bitevních polích a synové Severu i Jihu umírali... kvůli čemu? Podle všeho zde bylo více příčin, ne jenom bohulibé osvobození otroků. Bylo by žádoucí si o tom něco historického načíst, ale zatím asi vezmu zavděk této odlehčené literatuře. K romantické linii: mohu jen konstatovat, že je to obvyklá klasika, přes překážky ke štěstí :-).... celý text


Bronzový poklad

Bronzový poklad 1971, Eduard Štorch
4 z 5

Člověk se může dostat ke klasice, určené dětem, až kdoví kdy a skoro omylem. Rozpětí mezi prvním čtením Lovců mamutů a Bronzovým pokladem činí pěknou řádku let... Zatímco Lovci - tehdy - naprosto okouzlili, Poklad, bohužel, už ne tolik, už to nebylo tak vzrušující a napínavé, jako kdyby mi bylo právě teď osm nebo deset let... Přesto jsem si užila cestu do starých dob, a docela v reálu jsem si představila, jak to tam vypadalo a probíhalo. A už vůbec skutečnost, že kniha vznikla na základě opravdového nálezu, je nesmírně vzrušující, i když okolnosti uložení pokladu byly asi jiné... Snad je možné vložit sem zajímavé informace o nalezení pokladu v roce 1929: https://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=5147... celý text


Pevné pouto

Pevné pouto 2008, Alice Sebold
4 z 5

Smutný příběh o brutálně zavražděné čtrnáctileté dívce... Film jsem neviděla a nebudu ani chtít spatřit v reálu (byť filmovou) vraždu Susie. To bych nezvládla s klidným srdcem. Ale o co tady vůbec šlo? Podle mého byl ohavný skutek šíleného úchyla autorce hlavně prostředkem k popsání doby "po tom". Tak jako tomu bývá ve skutečnosti, tak i v knize, smrt Susie nesmírně zasáhne její rodiče, babičku a sourozence, její spolužáky, sousedy, celou velkou komunitu lidí. To je ten skutečný dopad, to zničení. Nebyl zničen jenom mladý a krásný život. Tady je ta největší hrůza toho skutku. Susie je v nebi a sleduje ubíhající čas na zemi. Já to nevím, a myslím, že nikdo na Zemi neví bezpečně, zda je nějaké nebe a zda duše našich blízkých se k nám občas vracejí, že nad námi bdí a pokud je to jen trochu v jejich silách, snaží se nám být ku pomoci. To si netroufám řešit... i když doufat, že nebe je, a že se v něm setkáme s drahými, jako se Susie setkala s dědečkem, snad můžu. Protože se domnívám, pocitově, bez důkazů, že Bůh vševědoucí, všemohoucí a milosrdný někde opravdu přebývá, tak možná mohu uvěřit i v nebe. Ale v peklo nevěřím, právě pro tu všemohoucnost Boží. Tudíž se asi nedozvíme v nějaké další knize, jaké zážitky má ohavný vrah dívenky Susie a mnoha dalších obětí, v kotlech pekelných, plných vařící smůly.... celý text


Trable

Trable 2014, Samantha Towle
2 z 5

Použít tak závažné téma domácího násilí a šikany, a vybudovat na tomto základě erotickou romanci, je pro mě příliš. Autorka ovšem píše velice čtivě, žádné zádrhele, všechno klouže jako po másle. K vlastnímu klouzavému dění jsem se nepročetla, Jordanovy neustálé úvahy o tom, jak by se chtěl s Miou vyspat a neustálé připomínání stavu jeho ptáka (vždy připraven vklouznout do hnízdečka...), už byly nudné, a to ne že jsem prudérní... Čeho je moc, toho je příliš, oba dva ty románově překrásné dokonalé mladé lidi jsem opustila s nadějí, že Jordan všechny Miiny trable vyřeší v pauze mezi dvěma skvělými souložemi...... celý text


Život po tobě

Život po tobě 2017, Jojo Moyes
5 z 5

Tato kniha je dokonalá, všechno v ní je perfektně nadávkované. Od každé emoce něco, trocha cukru, špetka soli, a v konečném souladu vzniká delikátní lahůdka... Proto musím dát nejvyšší hodnocení. A když ještě navrch přihodím toho skvělého Záchranáře Sama, sen každé ženy... Nebylo by fér srazit hvězdě hvězdu. Ale asi se k ní už nevrátím... Prostě - přílišná dokonalost...... celý text


Dcera Sherlocka Holmese

Dcera Sherlocka Holmese 2018, Leonard S. Goldberg
3 z 5

V anotaci vše řečeno. Co tedy zbývá napsat k příběhu? No... Ani pochmurné prostředí pitevny nezabrání mladému Watsonovi, aby prožil první, ale zdaleka ne poslední drobný záchvat vášně ke krásné a inteligentní Joanně. Spolu s vyšetřováním kriminální zápletky se zdárně, i když méně nápadně rozvíjí i romance... Zatímco vrah je poměrně brzy znám a zbývá mu jenom dokázat jeho zločiny, teprve na úplném konci se dozvíme, zdali vztah dvou mladých detektivů ukončil happyend... Smím to prozradit? Nemám odvahu, ať nezkazím požitek ze čtení tohoto poměrně jednoduchého příběhu, který ovšem přinesl tak příjemný závan starého Londýna... Mlhu, klapot koňských kopyt a hrčení drožek... celou dávno zmizelou Anglii, kterou si stejně asi jen představuji... Není to A. C. Doyle a jeho stará dobrá dvojka Holmes a Watson... ale trochu je to připomíná :-).... celý text


Nepřítel

Nepřítel 2006, Shannon Drake (p)
5 z 5

Trilogii o Cameronech jsem začala číst prostředním dílem, ale hodlám ji přečíst celou. Zhodnocení romantické linky je docela snadné. Jako skoro vždy v knihách tohoto žánru: setkají se, často za dramatických okolností... Zamilují se... Zjeví se překážky... Jsou překonány... Nastává happyend. Není tomu jinak ani v této knize. Patřičná dávka romantiky a jako lžička medu navrch - sem tam erotická scéna... Ale protože stále tvrdím, že autorky tzv. "románů pro ženy" nejsou ani špatné spisovatelky, ani hloupé husičky, podložím to příkladem Nepřítele. Autorka zasadila příběh do doby občanské války v Americe, války Severu proti Jihu... takže kromě sladcekrásného čtiva je tady i popis válečných hrůz a dokonce zmínky o skutečných historických osobnostech a událostech, o místech, kde se odehrávají bitvy... Asi bych se nedala do čtení odborné literatury o této velmi složité a těžké kapitole dějin severní Ameriky. Takto, díky autorce (častokrát nemilosrdně opovrhované "červené knihovny") jsem získala aspoň přibližnou představu o co kráčelo - a očekávám, že ještě víc se dozvím v částech, které mi zbývá přečíst.... celý text


Nikdykde (komiks)

Nikdykde (komiks) 2008, Mike Carey
5 z 5

Nejsem fanynka do komiksů, vlastně je vůbec nečtu, ale protože jde o Gaimanovo Nikdykde... Mnohé komiksy jsou kreslené tak, že se v nich dá docela těžko vyznat - proto se do nich skoro vůbec neupouštím, ale tento je podle mě dokonalý. Přehledný a jasný. Zpracování Nikdykde tímto způsobem se mi moc líbilo, užila jsem si ho a jak se mi to jeví, zkusím setkávání s tímto žánrem přece jenom více rozvinout... :-)... celý text


30 dní dlouhá noc

30 dní dlouhá noc 2003, Steve Niles
5 z 5

Poměrně krátký příběh, rychle se čte. Zvláštní rozmazaná kresba, ale po chvíli se i čtenářka jako já, komiksům nepříliš zvyklá, zorientuje. Na rovinu: děj je to poměrně jednoduchý. Zajímavost, a to trefná: řeč upírů má méně zřetelný typ písma, to se mi líbí - jako kdyby mluvili zastřeně, jiným, nelidským jazykem. A pak je tu hlavní hrdina, šerif. Jo, na šerify, na ty si potrpím, ti bývají obvykle stateční a charakterní, tak, jak to má být. Nemůžu napsat žádné podrobnosti, byl by to spoiler... tak jenom prozradím, že nakonec vyjde slunce, přinese nové naděje... a jednu naději nadobro zhatí... Začínám s komiksy trochu pozdě... ale pozdě přece není nikdy! :-)... celý text


Lesáci

Lesáci 1975, Thomas Hardy
5 z 5

Jak vyhmátnout všechno podstatné z Lesáků, aby to mělo správné grády a abych neprozradila děj ani pointu? Těžké... Hodně těžké... Takže za prvé: Thomas Hardy nepíše... On maluje! Perem, co skřípe po papíru, inkoustem z kalamáře... Jeho popisy, které mě okouzlily už v Daleko od hlučícího davu, jsou v Lesácích ještě dokonalejší. A teď děj. Mnohým čtenářům se bude zdát nudný, nic neříkající - a je to pochopitelné. Koho dnes zajímá 19. století? Popisy krajiny, lesů, jabloňových sadů, starých domů obrostlých břečťanem? Hodně těžké lidské práce a velmi málo zábavy? A vůbec žádná erotika! Zajímavé, Hardy nikoho ze svých hrdinů neodsuzuje. O nikom nenapsal: je to mizera. Všechno jsou to lidé. Třeba i chybují, dělají kopance, ale všechno je o jediném: bojují o přežití nejlíp, jak jen to jde, jak dalece jim síly a rozum stačí. On jen popisuje životy, stránku za stránkou tvoří příběh obyvatel malé zapadlé vesnice... které se ovšem ani na konci 19. století a kdesi mimo velkého světa nevyhnula civilizace, kdepak! Nedělejme z těch lidiček omezené hlupáčky a primitivy. To si můžeme myslet my, z 21. století, že před námi bylo jenom černo a zmar, bez internetu a mobilů... Tak to vůbec není! Jsou to lidé, kteří žijí ve fungujícím státě (pardon, v království), myslí, pracují, kráčejí kupředu... nebo se o to aspoň snaží. Tak o čem to tedy je? Rozhodně ne o přežilých konvencích, jak říká anotace. Je to o drobné lidské vypočítavosti, kterou máme všichni v sobě a kterou snad ani nelze úplně odsoudit. Každý přece usilujeme a chceme jenom to nej...! Hardy píše o korouhvičkách, které jeden slabý závan větru otočí úplně jiným směrem... A o skalách, které stojí na místě a nepohne s nimi ani zemětřesení. Jo, takoví jsou Lesáci. Jedni - pan Melbury, jeho dcera Grace a doktor Fitzpiers dokáží změnit myšlení, mínění a vytyčený směr v cuku letu, a to více než jedenkrát, aniž by přemýšleli, jaké důsledky zanechávají na svých bližních, a druzí - mladý muž Giles a dívka Marty - stojí na svém a v jejich srdcích se ani pod vlivem okolností nezmění nic. Další dokonalý klenot do sbírky srdcovek.... celý text


Skleník

Skleník 2007, Brian Wilson Aldiss
3 z 5

Skleník je poměrně krátký a dá se brzy přečíst. Až skoro před koncem jsem si uvědomila, že tohle je už moje druhé setkání s knihou, že jsem ji kdysi dávno četla... ale že v paměti z ní skoro nic nezůstalo... Opravdu nelze než smeknout nad fantazií autora, protože vytvořil svět, který se jen tak nevidí. Svět přebohatý nejpodivnějšími tvory, kteří se většinou snaží jeden druhého sežrat. Celý příběh je nesmírně pestrý, dramatický, pořád se něco děje, hrdinové prožívají velmi mnoho napínavých a životu nebezpečných setkání. To je opravdu bez debaty. Co ale chybí? Téměř všechno jsou to jen popisy. Teď se děje to a hned vzápětí ono... Ale skoro žádné emoce, nic, úplné prázdno. Nechce se mi věřit, že by to byl záměr autora, protože hlavními hrdiny příběhu jsou lidé, byť pozměnění. Na rozdíl od Skleníku mě Nonstop oslovil podstatně víc, ale nelze prozradit proč (spoiler).... celý text


Nonstop

Nonstop 2008, Brian Wilson Aldiss
5 z 5

Dobře si dokážu vybavit svoje pocity při prvním čtení Nonstopu. Když to shrnu: začátek opravdu velmi zajímavý... a úplný konec opravdu velmi překvapující! Na to, že je to tak stará vesta, měla by stát na čestném místě v každé knihovně milovníka sci-fi.... celý text


Nespoutaný horal

Nespoutaný horal 2008, Julia London (p)
5 z 5

Tak tahle romancička píše! Přečteno už před časem a to nejmíň 2x... Že bych si to s gustem znovu zopákla? Ovšem, nespoutaný horal podle mě vypadá úplně jinak, než ten na obrázku... :-)... celý text


Daleko od hlučícího davu

Daleko od hlučícího davu 2015, Thomas Hardy
5 z 5

Když muž miluje ženu... V knize, kterou napsal muž, ačkoliv toto téma obvykle zpracovávají ženy... A ještě k tomu ji stvořil v období kolem 1870! Ať navždy žije a vzkvétá stará dobrá Anglie! Alespoň v románech! Porovnala bych dvě věci tehdy a dnes. První je - jenom naoko zdrženlivá, a trvalá láska, jíž Gabriel miluje Bathshebu. Dnes se trvalá láska totiž moc nenosí, není na ni vůbec trpělivost. Druhou by nám mohli potvrdit i naši ne tak vzdálení předkové: samostatnost a zodpovědnost lidí v mladém věku. Bathsheba má sotva dvacet let, když zdědí statek po svém strýci a ujme se jeho správy. Schopný a zdatný Gabriel je rovněž docela mladý, bez příbuzných, a jeho cílem je osamostatnit se za každou cenu a získat dobré postavení poctivou usilovnou prací. Ale toto není těžištěm románu. To tkví v popisu lidí a jejich života, lidí pohybujících se v určité venkovské oblasti v průběhu několika let. A je to kniha bohatá dějem, romantická, dramatická, zajímavá, zábavná a místy jakoby skrytě úžasně vtipná, i když některá sáhodlouhá souvětí autor mohl rozdělit i na tři, čtyři kratší věty... Poměrně velký rozsah, absolutní absence erotických scén, žádné krvavé mordy, jen každodenní život, tak jak se vyvíjí a více nebo méně působí na všechny postavy - to může odrazovat od čtení. Kdo má rád podobná témata, čtení si naopak užije. Román byl vícekrát zfilmován, v poslední verzi z roku 2015 je potěšením pro oko překrásná Bathsheba s dolíčky ve tvářích a spolehlivý solidní Gabriel - žádný manekýn vydřený posilovnou, ale pravý urostlý, silný mužný hrdina, kterého by si pro svůj život mohla přát každá žena... :-)... celý text


V zajatí geografie

V zajatí geografie 2017, Tim Marshall
5 z 5

Tato kniha je nápověda. Člověk díky ní získá pocit, že stál u velkého stolu plného dobrot, ale z každé ochutnal jen drobek. To ostatní, celé, velké, už si musí, nejlépe na etapy, obstarat sám. A mít k tomu pořádný atlas. Je to prst ukazující do všech světových směrů. Říká: toto je fakt zajímavé, pozabývej se tím podrobněji, v mých silách není říct ti všechno. Ale už máš pojem, představu, už těm věcem začínáš víc rozumět... A člověk pochopí, že stejně všechno pochopit nemůže, ale aspoň něco určitě.... celý text


Vlak snov

Vlak snov 1996, Charlotte Vale Allen
5 z 5

Anotace (ke slovenskému vydání Vlak snov) je hodně krátká. Co si pod ní má čtenář(ka) představit? Že Joanna, fotografka a píšící redaktorka v jedné osobě, jen sedí a přemýšlí... A přemýšlí... a dumá... Skoro na třech stovkách stran... Kterého z těch dvou si teda vezmu? A kde je potom její pracovní cesta velkolepým Orient - Expresem? Kde jsou dokonalé popisy celého vlaku, zařízení kupé, jídelního salonu, baru, kde je to úžasně delikátní jídlo a pití..? A kde jsou navázaná přátelství s některými velmi příjemnými spolucestujícími a s dokonale proškoleným a vstřícným personálem? Kde jsou potom Benátky? Město snů! Hotel... Kanály... Paláce, náměstí, ulice a uličky, ranní a večerní světlo... Kde jsou stovky snímků, které Jo nafotí na filmy, neb vše se odehrává v době bez digi foťáků a mobilů... Kde jsou rozhovory? Kde jsou další nově nalezená a navázaná přátelství? Kde jsou ty zajímavé, ani omylem nudné dialogy, jichž je kniha plná? A - pánové prominou - popisy šatů a kostýmků, lodiček a sandálků, šperků a kabelek a decentního nalíčení dívčích a dámských tváří..? :-) No ovšem, jasná zpráva: Jo se vrátí zpět do Anglie a nakonec všechno dopadne jak má. S tím jedním, co si ho vybrala a co ji už dlouho miluje, se líbají jak o život na nádraží v Londýně a je jim jedno, že na ně (závistivě?) zírají kolemjdoucí... A potom honem domů, kde na ně, čistě povlečené, čeká lůžko lásky :-). Tato tak subtilně, tak jemně geniální kniha, bez napětí a hrůz, bez velkých erotických scén, jenom zvolna ale bez ustání plynoucí jak řeka zelenými luhy a háji... je prostě skvělá ke čtení!... celý text


Dědička

Dědička 1998, Jude Deveraux (p)
5 z 5

Přečteno už asi potřetí a vždycky s potěšením. Jamie Montgomery je patřičně statečný a charakterní, žádný mizera, svůdce a lamač srdcí, přestože je velmi pohledný a ženy bez rozdílu postavení se před ním kácejí jako kuželky. Je urostlý, silný, udatný a též v milování zdatný, prostě pravý švarný anglický šohaj... a už jenom představa takového hrdiny rozechvěje a rozehřeje srdéčko každé romantičky. Přes zádrhele a truchlivé prognózy všechno v této knížce patřičně dobře skončí... Hlavní postavy naleznou své štěstí a dostane se jim toho, co si nejvíc přejí. Tak to ostatně má ve správné romanci být :-). V životě to tak obvykle není, a tak si o tom aspoň sem tam něco přečtěme :-).... celý text


Toskánské dítě

Toskánské dítě 2019, Rhys Bowen
5 z 5

Láska, ta nejmilejší, ta nejhorší trapitelka si vskutku nevybírá! Ani den, ani noc, ani zdraví či nemoc, ani lidský věk a místo činu. Láska, to je ta, která duši mučí a ubohé srdce svírá! Lásko, ach lásko prokletá, pro tebe nejspíš zhynu! :-) Díky, můj příteli z DK, že jsem si mohla tuto knihu přečíst! A stálo to za to! A kromě nádherné a velmi citlivě popsané lásky zraněného anglického pilota a mladé Italky je v ní toho mnoho jiného a hodně dobrého ke čtení. Nechybí malá záhada: tajemné, neznámé toskánské dítě... Dramatický příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, 1944 a 1973. Obě jsou napínavé a zajímavé, a obě jsou nešťastné i šťastné - jako sám život. Prostředí je popsané dokonale, jak v Anglii, tak v Itálii. A skvělá domácí italská kuchyně, tak ta ze stránek přímo voní! Zahrady oplývající ovocem a zeleninou, a plné všemožných bylinek, olivové háje a travnaté kopce a údolí Toskánska... Jednoduše... sen... Moci se tam podívat, pít červené víno, co hladí v ústech jako samet a pozorovat tu překrásnou krajinu... A kdo po přečtení napíše, že tohle je červená knihovna, tak ať ho hanba pořádně zleva i zprava profackuje! :-)... celý text


Ten se mi líbí

Ten se mi líbí 2000, Brigitte Aubert
5 z 5

Náhodné setkání s Tím, co se mi líbí... a ejhle! Fakt pecka! Napínavé jak šráky, přečteno na jeden zátah. Jenom ten český název mi nějak nesedí, nenacházím tady souvislost, a ten originální přeložil strýček google jako Smrt lesů, a to mi už vůbec hlava nebere...... celý text