alkazemka přečtené 172

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Nebyly to přímo salvy smíchu (jako tsunami), ale spíš permanentní pochechtávání se (asi jako horská bystřina). Příjemné, milé, inteligentní a hlavně vtipné čtení, po kterém zůstane uvnitř dobrý dojem. A taky chuť stát se kastelánem. Nebo aspoň zdědit nějaký ten zámeček.... "Skutečný aristokrat má prý v sobě geneticky zakódováno nelhat, nekrást, nestěžovat si a ničemu se nedivit."... celý text

Nultá hodina 2016, Lotta Lundberg

Někdy to je ale děsná dřina, než se k tomu jeden "prokouše". Já se fakt snažila, ale celou dobu se to ve mně mlelo - vcucnutí do příběhu a uchvácení krásným, silným a hlubokým textem po chvíli z nějakého důvodu vystřídal chaos, zmatek a neporozumění si s paní spisovatelkou. Možná jsem s ní aktuálně nebyla na stejné vlně, možná jsem v této divoké době měla příliš roztěkanou mysl, nevím. Každá ze tří linií příběhu mě vždy lapila právě v momentu, kdy byl čas přeskočit na další. A tak jsem se ztrácela a zase znova nacházela. Neumím popsat proč. Obvykke mám knížky, ve kterých je více dějových linií, ráda a baví mě rozplétat uzlíky vzájemně zamotaných příběhů. Tentokrát to ale nějak nešlo.... "Vlastně je to nespravedlivé, že musím vysedávat u Psychošky, když nejsem bláznivá já, ale svět."... celý text

Cesta pokojného bojovníka 1995, Dan Millman

Motivační literatura je obecně tak trochu.... surreálná (zní to mnohem vznešeněji a učeněji, než třeba divná). Čas od času to nevydržím a podlehnu svému vlastnímu tlaku, že bych se sebou měla něco dělat. A vždycky sáhnu po nějakém "ověřeném" titulu. A vždycky toho posléze lituji. A taky si pak vždycky říkám, že jsem asi nějaká divná, že všichni píšou, jak jim tahle naprosto skvělá knížka změnila život, přičemž mně nezměnila vůbec nic. Naopak, utvrdila mě v tom, že nejsem pro tento druh literatury ta správná cílová skupina. Tím ale nechci vůbec naznačit, že by "Cesta pokojného bojovníka" neměla co říct. Naopak! Je v ní spousta zajímavých a podnětných myšlenek, které si jistě najdou své čtenáře, jejichž životy naberou po přečtení nový vítr do plachet. ".... v tomhle životě si všichni sami mažeme své chleby."... celý text

Růže bílá, černý les 2019, Eoin Dempsey

Jedna moje oblíbená kapela ve své písničce zpívá o tom, že "....all you need is love." A je to pravda obecně platná v celém časoprostoru a za všech okolností, i když ty mohou být někdy mimořádně složité. Potřebujeme lásku a pak ještě taky naději. O té řekl pro změnu jeden můj oblíbený dramatik a prezident, že: "Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Bez naděje by se neděly všechny ty neuvěřitelné a úžasné skutky, jakých jsme my lidé schopni. A bez lásky, ať už v jakékoliv podobě, by nebylo v životě barev ani chutí. "Růže bílá, černý les" je strhující příběh z nacistického Německa. Příběh, který se mohl stát, možná stal, příběh o síle, odvaze a naději. A o lásce. "Německo se sice propadalo stále hlouběji do propasti, avšak oni si přesto našli čas být mladí a zamilovaní."... celý text

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

Název "Ta přede mnou" může lehce evokovat lovestory typu má mě rád, ale když je se mnou, stále mysli na ni, ach.... (jakože nic proti červené knihovně, má v našich životech a knihovnách své nezastupitelné místo), ale chyba lávky! Tenhle skvěle vystavěný a nezvyklou formou napsaný psychologický román je napínavé inteligentní čtení bez klišoidních dialogů a hluchých míst. "Zjistila jsem, že se žal podobá porážce."... celý text

Osm hor 2017, Paolo Cognetti

Moc pěkná knížka pro všechny, kdo mají rádi hory, kdo je vnímají jako důležitou součást života, jako místo, kam se chodí čerpat, nacházet odpovědi, kde se v potu tváře všechny trable přetaví v pokoru, pochopení a přijetí. Je taky o nikdy nevyřčených slovech, o hledání souvislostí, o touze někam patřit. A samozřejmě o lásce. K horám, k přírodě, ale hlavně té otcovské a synovské, mnohdy tak zvláštně zakuklené..... "Jako kdyby se tím, že se jednou za rok znovu vydává po téže staré stezce, nořil do vzpomínek a putoval proti proudu vlastní paměti."... celý text

Veselí 2018, Radka Třeštíková

Tak to teda bylo takové potěšení, jako už dlouho ne (...hm....nepíšu to náhodou nějak moc často...?) Ale když to se nedá jinak říct. A neznamená to vůbec, že by to byla zrovna červená knihovna, ba právě naopak! Radka Třeštíková se s tím vůbec nemaže a nastavuje takové zrcadlo našim životům, jako ona to umí. Jenže to je právě TO! Jednomu při čtení dojde, jak jsou všechny ty malé nedůležité věci vlastně důležité, jak nás malichernosti zvedají ze židle a ty velké necháváme mnohdy kolem sebe proplout. A jak je vlastně dobře, že se to všechno děje, protože kdyby to tak nebylo, byl by život hrozně plytký, což rozhodně není. Navíc, jako bonus, jsou všechny ty každodennosti podány s velkým umem, láskou, úctou, pochopením, nadhledem a humorem. Možná v mém vnímání téhle nádherné knížky sehrál nějakou roli fakt, že je to příběh z Moravy, čili tady od nás, z domova. Ale jestli jo, tak jenom hrozně malou, fakt jen štěk, bo.... totok musí potěšiť fakt každého. Obvykle když dočtu knížku, tak už cítím v břiše těšení na další. Tentokrát to ale v sobě nechám chvíli dodýchat..... "Lásku, kterou nechceme, si vezme někdo jiný."... celý text

Tapetář 2019, Ema Labudová

Oceňovaná kniha, která mi začala dávat smysl až tak od půlky. Ale pak už to bylo dobré. Být homosexuál v padesátých letech v Anglii očividně nebyl žádný med, ostatně jako asi ani nikde jinde. Tak se s tím, chlape, nějak popasuj.... A to je asi tak všechno, myslím že to nebude jedna z těch, ke které se budu časem s chutí a takovou tou natěšenou rozechvělostí vracet. "Pustil mi to jeden známej na oslavě svejch narozenin u sebe doma, a druhej den už jsem to mazala koupit, tak jsem vzala taky jednu pro tebe. Posereš se." (pozn. Dáma mluví samozřejmě o Gershwinově Rapsodii v modrém)... celý text

Hodinky od Ašera 2018, Zuzana Dostálová

Na jeden nádech přečtený celkem obyčejný lidský příběh, řeklo by se. Jenomže je nějaký příběh obyčejný? Co všechno je pro nás přichystáno, co se nám děje, co nás potkává a formuje, to je jedna velká skládačka, pestrobarevná mozaika různorodých kousíčků, takový hlavolam, se kterým je někdo hotov hned, prostě vyřešeno s grácií a lehkostí a jiný se morduje a ne a ne najít řešení. "Nikdy se nevzdávej, dokud nevidíš na úplný konec."... celý text

Okamžiky štěstí 2016, Patrik Hartl

Nepřestává mě udivovat, jak to ten Patrik Hartl ví. Jak ví snad úplně všechno o tom, co se děje uvnitř při všech možných životních eskapádách. Obdivuhodné. A báječně čtivé. Dostalo se mi opět úsměvu i slz přesně v tom správném poměru, aby z toho bylo dobře na duši. "Četl jsem teďka jednu knížku a tam se psalo, že to, co nazýváme štěstím, je prostě okamžik, kdy přestáváme mít strach."... celý text

Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe 2018, Elli H. Radinger

Nádherná knížka. Vlci mi vždycky přišli jako taková.... jak to říct.... "šmrncovní" zvířata. Jakoby měli nadhled, jistý druh vznešenosti, či přímo - jak trefně názvem knížky pojmenovává Elli Radingerová - moudrost. Takže to, že jsou nám vlci svým sociálním chováním z celé živočišné říše nejbližší, mě vlastně ani nepřekvapilo. V téhle na jeden nádech přečtené knížce jsem se nedočetla hrozně moc zajímavého jen o přírodě, ale také o sobě. A takový malý feedback se vždycky hodí.... (tentokrát nešlo vybrat jen jedem kousek...) "Principiálně platí, že vůdčí osobnost by měla disponovat mentální silou a sociální inteligencí, aby ji mohli ostatní členové skupiny brát vážně." "Úspěšní vždycky staví zájmy společenství nad zájmy jedince. To je záruka dlouhého přežití." "Ve volné přírodě jsme tak rádi proto, že si o nás nic nemyslí." "Zjevně si jsou blízké ženskost jako původ života a vlk jako symbol divokosti." ....a takových pokladů jsou uvnitř přehršle... celý text

Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century 2011, Robert Fulghum

Jako teda nechci do toho nikomu mluvit, je to každého věc, že ano, ale... Tohle si prostě MUSÍ přečíst každý!!! Každý, kdo vnímá, kdo chce vnímat. Takhle o tanci snad ještě nikdy nikdo nepsal. Vlastně to není jen o tanci, ale o životě, o jeho barvách, chutích a vůních. "Je to jednoduché – chodí sem totiž lidi. A to znamená, že se může stát cokoliv." To bylo pohlazení po duši, jaké se zažívá jen někdy, jen ve výjimečných, mimořádných okamžicích. A ten pocit, co se po přečtení rozlije po těle! Prostě... drž mě pevně, miluj mě zlehka.... "Jestliže máš nutkání tancovat, musíš ten vnitřní hlas poslechnout."... celý text

Pražské jaro 2018, Simon Mawer

Atmosféra neopakovatelného 68. roku mne osobně sice o pár let minula, ale vychovala mne generace, která ten neskutečný vzlet a posléze ještě větší pád zažila na vlastní kůži. Myslím, že si dnes už ani neumíme představit, jak moc velké zklamání, jaký zmar nadějí to musel být. Simon Mawer ve své vrcholné formě zvládl na pozadí událostí roku 1968 proplést osudy lidí z rozličných sfér, zemí a kultur tak poutavě a přitom tak uvěřitelně! Vtáhl mě zcela do děje i do atmosféry doby. Chtěla bych taky umět takhle poutavě vyprávět příběhy.... "Pořád jsem si tím lámala hlavu, dokud jsem nedospěla k názoru, že žádné dobro ani zlo neexistují, že je jen o to, co lidem ubližuje a co ne."... celý text

Planina 2016, Steinar Bragi (p)

Že budu číst knížku, jejíž hlavní hrdinové mají jména jako Hrafn nebo Vigdís aniž by šlo o pohádku, že se celá odehrává někde v islandské pustině, na divných místech, napůl v mlze a že to celé dohromady nebude nuda, toho bych se nenadála. "Planina" je zvláštně dobré čtení. Říká se tomu, tuším, psychologický thriller. "Existují dimenze tohoto světa, které nevidíme."... celý text

Kosmonaut 2016, Katri Lipson

Zvláštně pěkně napsaná knížka. I když jsem měla chvilkama pocit, že se ztrácím, že nerozumím, tak jsem někde hluboko, úplně vzadu vlastně rozuměla. Ale to mi došlo až posléze. Až když se to všechno v hlavě porovnalo. "Když se rozhodneš pro něco, co není přímo vyloučený, tak se to třeba i stane, ale ne proto, že ty ses rozhod, ale proto, že nedošlo k těm několika milionům otáček ozubenýho kola, kvůli kterejm by se to nestalo...."... celý text

Předčítač 2006, Bernhard Schlink

Uuuuuuf..... Ještě to ve mně nějakou chvíli bude doznívat.... Třeba právě teď prožíváme osudovou lásku. Nebo nás možná zasáhla už dávno, či ji teprve jednou potkáme. Nemusí to zdaleka být ta, s kterou prožijeme celý život, nemusí být naplněná ani úplně šťastná, ale je pro nás něčím, co v nás navždy zůstává, co nás přesahuje. Jako.... tetování na duši. A o jedné takové je silný příběh Bernharda Schlinka. "Dost často jsem za svého života učinil to, k čemu jsem se nerozhodl, a neučinil to, k čemu se rozhodl. Něco, ať je to co chce, jedná."... celý text

Člověk má dělat to, nač má sílu 2008, Pavel Kosatík

To byly ale hezké chvíle s paní Olgou.... Klidně bych se ještě chvíli nechala unášet na vlnách nadhledu, moudrosti, životní energie, intelektu, kultivovanosti, pochopení, noblesy, solidarity.... Spojením dvou osobností, jakými jsou Olga Havlová a Pavel Kosatík, jehož komentáře aktuálního dění kolem nás tak ráda poslouchám na Dvojce Českého rozhlasu, nemohlo vzniknout nic jiného, než úžasně čtivá, po duši hladící a inspirativní knížka. Vůbec nevím, jak to mám vysvětlit, ale už jen jejím přečtením jsem získala pocit, že jsem - se vší pokorou - lepší. Potřebujeme takové vzory vidět, slyšet, číst, vnímat.... Když jsem přemýšlela, kterou myšlenku, úryvek či pasáž má závěr připojím, narazila jsem na doposud neznámý problém. Nemohla jsem si z toho množství zápisků, jež jsem si v průběhu čtení udělala vybrat. Přece sem neopíšu půlku knížky! Což by ale zas na druhé straně bylo zaslouženě. Takže.... "Člověk má dělat to, nač má sílu "... celý text

Sexualita a sexuální identita - Sociální povaha přirozenosti 2016, Martin Fafejta

Vůbec netuším, z jakého podnětu jsem si tuhle knížku před časem pořídila. Už nějakou chvíli čekala na svou příležitost ukázat, co v ní je. Nakonec se dočkala a využila ji plně. Název by mohl být na první dojem mírně zavádějící, pokud bychom nevěnovali dostatek pozornosti i podtitulu "Sociální povaha přirozenosti". Ale já jsem věnovala, takže se žádné nemilé překvapení nekonalo, naopak jsem dostala, co jsem očekávala a dokonce ještě i něco navíc. Je to knížka o nás. Živočiších. A o tom, jak své přirozené touhy mnohdy směřujeme a formujeme tak, abychom zapadli do té správné společenské škatulky. A ačkoliv zařazena do kategorie literatura naučná, porozuměla jsem. Uf! "Sexualita prostě není jedna, má mnoho příčin a mnoho důvodů, a to jak partnerská, tak mimopartnerská. Je to forma komunikace. Je zdrojem reprodukce, slasti, posílení vztahu."... celý text

Bubble 2014, Anders de la Motte

Parádní a napínavé čtení, co má spád od začátku do konce. "Bubble" je poslední díl trilogie (Game, Buzz), u které si nejsem jistá, jestli se dá číst bez posloupnosti. Návaznost na minulé díly mi v tomto případě přijde poměrně důležitá, ale třeba taky ne, což však já už nikdy nezjistím... Virtuální realita a svět IT má pro mě velké množství tajemství a záhad sám o sobě, natož když si s ním pohraje fešácký pan spisovatel, bývalý policista a IT specialista bezpečnostních služeb. No a ten konec! Uuuuf! Člověk v podvědomí spřádá ty nejnemožnější varianty, aby sám sebe přesvědčil, že ho nějaký spisovatel přece neoblafne, ale - oblafl a parádně! "Jak se předpovídá budoucnost? No přece tak, že se podíváš do minulosti...."... celý text

Nejsem Rus 2016, Michail Ševeljov (p)

Hubená, ale obsahově vydatná. Příběh zasazený do současného Ruska reflektuje jednotlivé, vesměs šílené, segmenty novodobé historie tohoto svérázného národa jakými jsou válka v Čečensku, boje na Ukrajině, šílený Putin, strach, zoufalé činy..... Všechno se to prolíná, všechno se vším souvisí. A také je to o tom jak někdy stačí jeden okamžik v životě který pootočí soukolím a náš život nabere úplně jiný směr. Jen.... to na mě bylo až trochu moc diverzifikované (páni.... co udělá jedno krásné cizí slovo.... hned to vypadá mnohem víc inťoušsky!) “Tou dobou se stmívá tak pozdě, až se zdá, že se vůbec nestmívá.”... celý text