alkazemka přečtené 172

Anglický zabiják 2010, Daniel Silva

To byla ale pěkná detektivečka! Parádně špionážní, tak jak to pan Silva umí. "Anglický zabiják", druhá knížka od bývalého válečného reportéra, kterou jsem četla je opět skvělá. Správný tvrďák a velký sympaťák Gabriel Allon, tak trochu umělecká duše a tak trochu tajný agent už je můj starý známý. Ani tentokrát nezklamal a s chladnou hlavou rozmotal klubko, jehož počáteční nitka vedla až do nacistického Německa. Samozřejmě u toho nezapomíná být ve společnosti ženy pravým gentlemanem.... "Dcery mívají tendenci své otce ochraňovat, i když je považují za prohnilé ničemy."... celý text

Bábovky 2016, Radka Třeštíková

Knížky Radky Třeštíkové jsou o životě, ať to zní jakkoliv fádně. Nic není černé ani bílé, ne všechno vždycky dobře dopadne, konce mohou být někdy otevřené celý život, padouši mají i dobré vlastnosti a klaďasové sem tam selžou, tak to prostě je. "Nemůžem, nejde to, karty už jsou rozdané, říct, že teď s nima znovu míchám, to se prostě nedělá." P.S. To s těmi konci jsem napsala jen tak, hodilo se mi to tam, aby to vypadalo děsně filozoficky. Ve skutečnosti totiž vždycky všechno dobře dopadne!... celý text

Zimní královna 2006, Hana Parkánová-Whitton

Další z knížek u které mě napadlo, že by bylo fajn spojit ve škole literaturu a dějepis. Žádné náročné čtení, spíše takový téměř pohádkový příběh zasazený zčásti do českých dějin v období kolem bitvy na Bílé hoře. A jaké z něj plyne ponaučení? Že staré známé "all you need is love" platilo odjakživa. "Poprvé si uvědomila, že její vysněná meta stát se královnou zase tak skvělý nápad být nemusí."... celý text

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman

Po přečtení téhle skvělé knížky mi došlo, že fakt, že je skvělá, jsem v podvědomí měla ještě než jsem ji začala číst. Protože ten, jehož krédo zní: "Vždycky jde o to tě rozesmát. Vždycky.", prostě nemůže napsat špatný příběh. (Věnování autora bylo určeno Nedě a já jí zcela otevřeně závidím) Bylo to jedno velké životní pohlazení, dávka emocí všeho druhu. Po přečtení a dlouhém smrkání u mě nastalo zvláštní rozpoložení. Jakoby se mi čtením vyplavovala nějaká nová, podivná energie do těla, která způsobuje, že mám chuť (a teď pozor, přijde hvězda všech patetických frází) - být dobrým člověkem. "Někdy je těžké vysvětlit, proč někteří lidé dělají to, co dělají."... celý text

Na plechárně 2002, John Steinbeck

Už je to hodně dávno, co jsem naposledy četla knížku od Johna Steinbecka (samozřejmě Na východ od ráje, bylo mi divukrásných devatenáct...), ale stačilo to, aby se mi jednou provždy dostal pod kůži. "Na plechárně" není strhující příběh plný akce a děje, spíš vyprávění o takových úplně obyčejných pár dnech.... "Moc báječná žena je ta moje ženská. Má akorát jednu vadu: že není mužská, totiž mužskej." P.S. Jestli ještě budu mít někdy psí holku, tak se určitě bude jmenovat Fiflenka... celý text

Smrt ve Vídni 2004, Daniel Silva

Mám ráda špionážní příběhy a nejlépe takové, ve kterých hlavní hrdina nežije v supertajném, neviditelném bytě, neví úplně všechno včetně toho, co se teprve stane a neumí ze zubní nitě, vypsané propisky a dvou vajglů vyrobit zbraň s níž posléze zachrání svět. Všechny výše uvedené podmínky "Smrt ve Vídni" zcela splňuje. Pan Silva, který je jakožto bývalý válečný reportér tak trochu "od fochu" totiž ví, o čem píše. A když vše umně propojí s historickými událostmi a fakty, je z toho parádní napínavé a velmi uvěřitelné počteníčko. "Nebudu vyprávět o všem, co jsem viděla. Nejde to. Těm mrtvým dlužím alespoň tolik."... celý text

Moje německá matka 2010, Niklas Frank

Rodiče jsou pro nás nejprve bozi, posléze ti nejnemožnější z nemožných, abychom po proběhnuvší pubertě pochopili, že vlastně tak trochu bozi jsou. Ti mí pro mě, přes všechny naše odlišnosti a jinakosti, byli a jsou v mnoha směrech životními vzory, ale hlavně jsou to ti, jejichž láska je bezpodmínečná a (nebojím se toho slova) nekonečná. Chápu to čím dál intenzivněji v kontextu mé rodiny a mých dětí. O to více smekám před Niklasem Frankem, který ač vyrůstal v rodině nacistického pohlavára a bezcitné matky, dospěl v osobnost, jež má nejen schopnost reálného náhledu na svou rodinu, ale ještě je ochoten se o vše podělit. Obdivuhodné. Po přečtení této téměř dokumentární knížky ve mně ještě nějakou dobu zůstane tísnivá stopa.... "Rozhodující je, že žiješ - ono 'jak' přijde až potom."... celý text

Andělin popel 2003, Frank McCourt

Vždycky, když čtu životopisnou knížku, tak mám pocit, že to nějak zvláštně umocňuje všechny ty příběhy v ní. Nebo alespoň moje fantazie si je tak sama zintenzivňuje představami, že sám autor.... Při čtení "Andělina popela" mi navíc opět došlo, v jak úžasné době žijeme. Navzdory všemu je báječná a je dobře si to sem tam připomenout. Tahle knížka o životě jedné obyčejné rodiny v Irsku třicátých let to dokáže více než skvěle. McCourtova směs smutného a vtipného čtení, alias tragikomedie života si Pulitzera zaslouží. "Když se chce člověk dobře pomět, není nic lepšího než pohřební hostina."... celý text

Hodiny z olova 2018, Radka Denemarková

To byla ale pěkně těžká kniha. Jak na váhu, tak obsahem. Spousta skvělých a silných pasáží, které se mi ale ne a ne propojit v jeden smysluplný celek. Takže ať jsem stylová - čtení bylo jako život v čínském velkoměstě. Hodně všeho, ale dohromady jeden velký chaos, který buď budete milovat, nebo vás zničí. U mě tedy spíš za bé. Omlouvám se, paní Denemarková, že jsem Vás dostatečně nepochopila a nedocenila. Snad v příštím životě. "Nenávist je jiná forma lásky a stejně beznadějná."... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Boží! Od první stránky prostě boží knížka nabitá velkým množstvím nenápadného životního moudra, které samozřejmě vnímavému čtenáři neunikne. První slzy z takového toho všeobjímajícího pochopení už na druhé stránce?!? To je trošku moc i na mě. A vzápětí první smích, takový ten jak nemůžete přestat, až si opravdu získáte pozornost všech kolem a je jedno, jestli je to v kupé, na zastávce, v kavárně, nebo doma na oblíbeném gaučíku. Jaktože to všechno pan Bachman ví? A jaktože to umí tak neskutečně trefně a zároveň citlivě poskládat? "Úzkosti..." je knížka úplně o všem. O dětech.... "Prý své dítě nemůžeme ochránit před životem, protože život nás postihne všechny." O rodičovství.... "Děti nám důvěřuji a to je zničující odpovědnost, protože ony ještě nepochopily, že my vůbec nevíme, co děláme." O partnerství.... "Když si budete naslouchat úplně pořád, hrozí, že potom nedokážete jeden druhému odpustit." O lásce.... "Protože dva se můžou milovat jeden druhému navzdory." O soužití.... "Jenom s krásnými se dlouho žít nedá, Julčo. Ale s vtipnými, jéminánku, s těmi člověk vydrží celý život." ....a o životě vůbec.... "Jsou zkrátka období, kdy bytí příšerně bolí."... celý text

Dáma ve zlatém 2012, Anne-Marie O'Connor

Pánijáni! Proč se dějepis neučí tak, že někdo jako paní O'Connorová napíše knížku, všichni si ji přečtou a mají povědomí o jednom historickém období. Bez biflování. Žádné zbytečné a nicneříkající datumy, zato pochopení souvislostí. Paráda! Jsem obohacena literárně i historicky. Nádherný příběh (nejen) jednoho obrazu na pomezí literatury faktu a beletrie. Smekám před neskutečně schopným a životaschopným židovským národem. Opět mi došlo, jak křehká je svoboda a život v ní, jak snadno se může vše otočit, když se moc dostane do nesprávných rukou (jaká paralela se současností....) "Kdyby jen lidé vše méně rozebírali a víc tvořili."... celý text

Váš Petr Hapka 2013, David Laňka

Petr Hapka patří do party lidi, kteří dle mého udělali na poli pěstování vkusu, citu pro krásu a jakési obecné slušnosti v naší společnosti strašně moc. Jaké silné emoce a úžasnou atmosféru svými melodiemi a songy navozuje! To dokáže jen výjimečná osobnost. V této velmi milé biografické knížce se člověk nic převratného nedozví, jen se utvrdí o tom, že to byl správný frajer se svobodnou duší, který měl svou vlastní životní filozofii a rád si dělal věci po svém. "Víte, když je něco na světě moc složitého, tak to většinou nebývá pravda. Když se něco má stát, tak se to stane. Když se něco nemá stát, tak se to nestane. To je jako s láskou. Buď je, nebo není." "Je to jako v lásce: utrhnete někde krasavicí a příšerně se s ní unudíte, a naopak bez holky, která má milion chyb, najednou nemůžete žít." "Když nad tím člověk takhle přemýšlí, nabude dojmu, že život je něco strašně přísného, mravokárného a velikého, ale život je hlavně moře srandy a jen občas se objeví ostrůvek mravokárnosti." P.S. A ještě k tomu to byl ale sakra pěkný chlap!... celý text

Svíce dohořívají 2009, Sándor Márai

Jako úplně první po přečtení a osušení slz mě napadá - skvostné. "Svíce dohořívají" je knížka útlá jen počtem stránek, nikoliv však obsahem. Ba naopak. Je v ní vše podstatné o životě, lásce, vášni a přátelství, ale hlavně o pomíjivosti, konečnosti toho všeho. Neumím to lépe vyjádřit více slovy, všechno další už by byl jen zbytečný balast. "Člověk vždycky pravdu zná, tu druhou pravdu, kterou zakrývá role, kostýmy a životní situace."... celý text

Lži na pohovce 2008, Irvin D. Yalom

Chvíli mi trvalo, než jsem románu ze světa psychoterapií a psychoterapeutů přišla na chuť. Ale pak mi to začalo do sebe zapadat. Všechna ta podobenství a paralely s mým vlastním životem, mými strachy, obavami, úzkostmi a všemi dalšími kotrmelci. Jupiii! Nejsem v tom sama! Pro někoho je psychoterapeutická lenoška životní nezbytností, pro jiného španělskou vesnicí. Ať tak či tak, anebo taky třeba úplně jinak, bez ní se pravděpodobně svět v budoucnu neobejde.... "Ale zrovna takhle špatné volby vždycky vznikají - člověk sám sebe přesvědčí, že jiná možnost neexistuje."... celý text

Zdeněk Svěrák – Muž renesanční 2019, Dana Čermáková

Zdeněk Svěrák je pro mě velkou životní autoritou a vzorem. Jeho lidství, smysl pro humor, inteligentní naivita a schopnost vidět svět vlídně a vesele pokud možno za všech okolností, to je to, co na něm obdivuji, co je pro mě přirozeně a dobrovolně přijatým vzorem. A proto jsem se těšila na tuhle knížku hrozně moc. V průběhu čtení však nejdřív přišlo jisté rozčarování, že to vůbec není to, co jsem čekala za podtitulem autobiografická kniha. Žádné osobní postřehy, životní moudra ani "pikošky" z osobního života. Jde spíše o jakousi antologii, či jak to nazvat, Svěrákova celoživotního díla. Počáteční mírné zklamání z tohoto zjištění však postupně mizelo a na jeho místo nastoupilo potěšení z toho, že jsem se dozvěděla nové zajímavé informace ze zákulisí divadla Járy Cimrmana, detaily o vzniku divadelních her a pro mě mnohdy doposud neznámé informace o tom, jak těžce se rodil každý další film firmy Svěrák & syn. Tak jestliže čekáte životopis jak má být, v této knize se vám jej nedostane. Ale čtení to je hezké, to nemohu říct. P.S. A i kdyby nebylo, tak panu Svěrákovi to na obalu knížky tak sluší, že stojí za to mít ji aspoň chvíli na nočním stolku. Jen tak. Pro potěchu.... celý text

Klub nenapravitelných optimistů 2012, Jean-Michel Guenassia

Asi jsem že začátku nebyla dost soustředěná, nebo co, ale chvíli mi trvalo, než mi došlo, o co tady jde. Než jsem se zorientovala a chytla nit, uteklo sice pár desítek stran, ale v celkovém množství se vlastně nic moc nestalo. Příběh jedné poválečné generace ve Francii, která se v životě motá, ztrácí a pak hledá stejně jako každá jiná generace. A ve své podstatě je vše o tom nejdůležitějším v životě. O lásce a svobodě. A o mnohdy zapeklité cestě k ní. "Paměť je nejhorším nepřítelem štěstí."... celý text

S elegancí ježka 2008, Muriel Barbery

To byla jedna velká filozoficko-intelektuální balada! Nádherně a přirozeně moudré čtení, takové dumání nad životem. Ale aby to nevyznělo tak děsivě, nutno dodat, že ve své podstatě to je zase knížka o jednom a tom samém. O tom nejdůležitějším na světě. O lásce. Takových není nikdy dost. "Já děkuji osudu, že mi dopřál to štěstí nahlédnout dovnitř sebe samé a někoho potkat." "Nikdy nemůžeme přestat toužit - a to nás povznáší a ubíjí zároveň.... celý text

Deníček psychiatričky 2021, Anna Moricová

Klobouk dolů. Chce to kuráž jít takhle otevřeně s kůží na trh. Ale díky moc za tu kuráž. Jeden se tak nějak uklidní, že je to v pořádku, všechny ty pochybnosti, nejistoty, strachy a obavy, které se v pravidelných životních intervalech střídají, prolínají, případně kupí na sebe. Máme je jak je vidět pravděpodobně všichni. Teda.....asi. Já určitě. Výborné čtení pro rodiče, sourozence, přátele, kamarády či partnery věčně nevyspalých a unavených mediků. A taky pro všechny pacienty. Třeba nám to rozšíří ty naše mnohdy zkostnatělé obzory. "To, co je opravdu důležité, to, kým jsme, to, co nás utváří, na první pohled nikdy nikdo neuvidí."... celý text

Možná že odcházíme 2004, Jan Balabán

Tolik existenciálních dramat na tak malém prostoru, to je velká nálož. To si cenu Magnesia litera - Kniha desetiletí zaslouží. A ačkoliv to nejspíš není v době elektronických čteček již tolik aktuální, tak vydání z roku 2011 (vydavatelství Host) by si zasloužilo cenu Obal desetiletí. Je o moc příjemnější držet při čtení takovou knížku v ruce. Vlastně ne. Je příjemné dotýkat se jí i jen tak. "Když se pak ožehnuti tím, co nemá ani jeden z nich, když je sám, schoulili do hnízda uprostřed paseky, cítili, jak je všechny ty nekonečné marnosti opět obkličují."... celý text

Můžeš-li udělat radost, musíš 2012, Jiří Stránský

Mám dojem, že všechny řeči jsou zbytečné, vše podstatné je v názvu knihy. Můžeš-li udělat radost, musíš. To je prostě nádhera! Všichni jsme přirozeně (a naštěstí) různí. Různě silní, vnímaví, stateční, různě moudří... A někteří jsou tak nějak silnější, vnímavější, statečnější, moudřejší..... To je pak velká paráda a inspirace pro nás zbylé, když se můžeme vyhřívat v teple myšlenek takové osobnosti. Mám po přečtení téhle útlounké knížky povznesenou náladu a obalil mě moc krásný pocit. A taky hrdost. Na takové frajery, jakým je Jiří Stránský. "Je-li vám někdy těžko, špatně, smutno, úzko, zima, narovnejte se! Hned vám bude líp."... celý text