amorito
přečtené 271
Vědomí konce
2012,
Julian Barnes
Skvělý "detektivní" příběh o pátrání ve vlastním nitru a paměti. Velmi doporučuji!
Advent
2017,
Gunnar Gunnarsson
S touto knížečkou to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ostatně už to tu psala dřív Chytuš, a já její názor plně sdílím, byla by chyba očekávat, že je to jakási lehká jednohubka. Tato novela si totiž opravdu žádá, abyste jí projevili úctu a vyčlenili si na ni svůj čas a pozornost. V opačném případě hrozí, že si vás příběh k sobě ani nepustí. Vím to sama moc dobře, protože ten "pravý čas" pro mě nastal teprve až na třetí pokus. Nemá smysl tady znovu psát o ději, ten není nijak extra bohatý a je tu popsaný dostatečně. Žádné dějové veletoče by ostatně u takového útvaru asi ani nikdo neočekával. Ovšem na to, že se v příběhu vlastně skoro nic neděje, leccos zůstává jen v mlhavých náznacích a vyprávění je zdánlivě skoupé na emoce, dokáže knížka u čtenáře vyvolat množství pocitů a úvah. Jakákoliv další slova jsou podle mého zbytečná, knížku jednoduše doporučuji přečíst, protože stojí za to.... celý text
Lazar
2018,
Lars Kepler
Novou knížku od dua Kepler jsem napjatě očekávala a říkala si, jestli dosáhne (alespoň pro mě) úrovně Písečného muže. Bohužel musím říct, že jsem zklamaná z rozhodnutí autorů "motat se na místě" a využít do poslední možné kapky něco, co fungovalo v jiné fázi příběhu. Únosnou míru recyklace už pro mě ovšem poněkud přehání. Knížka se čte dobře, člověk ale velmi rychle otupí ze všeho násilí, které do příběhu autoři nacpali, takže už mu cca od poloviny knížky nepřijdou popisované hrůzy tak moc strašné. Děj, a hlavně osudy některých postav, je navíc tentokrát dosti předvídatelný. Chtělo by to posunout se zase o kus dál, dát vyprávění svěží myšlenku, když autoři v sérii ještě evidentně budou pokračovat. Bojím se totiž, jestli už své zdařilé nápady nevyčerpali v předchozích knihách. Dávám výsledných 50 %, protože ještě pořád mám chuť zjistit, jak si Joona spolu se svými tvůrci povedou dál - aspoň jednu další šanci ode mě mít budou.... celý text
Zmizet
2009,
Petra Soukupová
Je to první knížka, kterou jsem od Petry Soukupové četla, a rozhodně patří mezi to nejlepší od současných českých autorů, s čím jsem zatím měla možnost se seznámit. Příběhy a jejich postavy jsou velmi uvěřitelné. Autorka se z různých úhlů dotýká toho, co snad každý čtenář alespoň zprostředkovaně zná: vzájemného nepochopení a pocitů větších či menších křivd, které si nejbližší příbuzní (často s nejlepšími úmysly) umí vytvářet. Podle popisu knížky nikdo nemůže očekávat, že se jedná o oddechovou četbu, ale za přečtení určitě stojí.... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Co ke knize napsat a vyhnout se přitom spoilerům...? Nápad ohledně způsobu zpracování příběhu je slibný a klidně by sám o sobě zasloužil i 5*. Podle mého ale autor nenaplnil jeho potenciál. Ze všeho nejvíc mě oslovila první třetina vyprávění, tam jsem se asi příliš namlsala. Zbývající dvě třetiny už byly spíš čekání na "vrchol", a když konečně nastal, ukázal se být poněkud placatý a čtenářské uspokojení se u mě nedostavilo. Na druhou stranu se dostavilo roztrpčení nad tím, že pokud autor provedl rozsáhlé rešerše ohledně hlavního tématu, mohl strávit dalších 5 minut nad tím, aby si nechal vysvětlit, že při hypoglykémii (=málo cukru v krvi) se diabetikovi podávají sacharidy a inzulin se mu aplikuje naopak při hyperglykémii (resp. jako prevence jejího vzniku). Mimo to doteď pochybuji o tom, jestli to, že autor nepoukázal v závěru na některé další nelogičnosti "Igorova vyprávění", byl úmysl, nebo jen jeho nedůslednost. Závěrem výrazně doporučuji slovenský originál oproti českému překladu a hodnotím 50 %.... celý text
Můj život ve Francii
2016,
Julia Child
Na úvod přiznávám: bez Čtenářské výzvy bych po této knížce s největší pravděpodobností nešáhla. O to větší byla moje radost z toho, jak jsem měla při výběru Knihy o jídle šťastnou ruku. Rozhodně se nepovažuju za někoho, kdo by uměl vařit nebo byl znalcem francouzské kuchyně, přesto mě však knížka oslovila příběhem a hlavně způsobem vyprávění. Z knížky je totiž cítit radost Julie Childové z objevování francouzské gastronomie a maximální snaha předat své pečlivě ověřené poznatky všem, kdo o to má zájem. Já osobně jsem se dozvěděla spoustu nového nejen o jídle, ale i o životě ve Francii po druhé světové válce a moc mě to bavilo.... celý text