amorito
přečtené 271
Oranžová je nová černá - Můj rok v ženské věznici
2014,
Piper Kerman
Jedno očekávání se mi každopádně splnilo: nebyl to žádný nový Motýlek. Při srovnání knížky Piper Kerman a zmiňovaného Motýlka je ovšem nad slunce jasné, že se autorka při vyprávění víc držela reality, i když si taky nepochybně něco přibarvila. Její 13měsíční pobyt ve vězení byl zjevně vcelku poklidný, žádné dramatické zvraty jako z Prison Break se nekonaly, takže se o nich logicky ani nemůžeme dočíst. Jedná se spíš o popis každodenního života, ve kterém autorka situace s větším dramatickým potenciálem kupodivu zmiňuje jen na okraj. Piper Kerman není spisovatelka a knížka podle toho taky vypadá. Struktura textu není nijak úžasná a autorku netrápilo ani to, že stejné úvahy uvádí na různých místech opakovaně, případně že v jedné kapitole něco načne a k dovyprávění se (bez nějakého patrného záměru) vrátí až za pár desítek stran (pokud vůbec). Dost bodů knížce ubírá mizerná práce překladatele (často příliš doslovné překlady, jejichž výsledkem jsou nečeská spojení) a korektora ("oficiálně ztvrdit vztah" - vážně?!?). I když jsem kvůli nabytým poznatkům o fungování vězeňství v USA docela ráda, že jsem si knížku přečetla, jsem ještě radši, že se pustím do nějaké další :-)... celý text
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
Knížka se četla dobře a bavila mě, první díl mě ovšem zaujal víc. U Sovy jsem si začala víc všímat toho, že autor s čím dál větší oblibou rozjede příběh po víc linkách, ale bohužel je nedotahuje. U prvního dílu jsem si myslela, že si autor možná některé linky nechává v běhu ještě do další knížky, ale při čtení druhého dílu jsem pochopila, že to tak není. Jak už tu padlo několikrát, psychické rozpoložení skoro všech postav je prazvláštní, což už ve spojení s jistou "zabedněností", kterou v dialozích vykazují minimálně polovinu knihy, dokáže být poměrně iritující. SPOILER! Pro třetí díl, který má být v Norsku vydán v roce 2018, tipuji, že se v ohrožení ocitne Munchova bývalá manželka :-)... celý text
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
2012,
Patrik Hartl
Když jsem u kamarádek pátrala po nějaké opravdu vtipné a zábavné knížce od českého autora, bylo mi řečeno, ať sáhnu po Hartlovi, že tam se určitě nespletu. V rychlosti jsem si prohlídla i pár komentářů na DK a řekla si, že to s ním tedy vyzkouším. Možná byla chyba na mé straně, že jsem čekala moc, nebo v celkovém naladění po přečtení jiných knížek... Žádný zázrak se totiž bohužel nekonal a poté, co jsem v polovině knížky pochopila, že už asi nemá smysl si natěšeně říkat: "Kdy už to přijde?", začala jsem být lehce zklamaná. Na druhou stranu ale musím říct, že se mi knížka četla dobře, byla oddychová a místy i vtipná.... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
K přečtení knížky jsem se odhodlávala docela dlouho. Jako první jsem viděla před lety v kině její filmové zpracování (mimochodem velmi vydařené) a i dnes mě při vzpomínce na něj jemně mrazí. Nakonec jsem po knize sáhla tento víkend a nemohla se od ní odtrhnout. Příběh mi doslova "sevřel duši" a nepustil. Jakákoliv další slova jsou asi zbytečná. Každému bych doporučila, aby si ji přečetl - čtením strávíte jen pár chvil, v hlavě ale zůstane opravdu dlouho.... celý text
Jako zabít ptáčka
2009,
Harper Lee
Krásná knížka, mistrovsky napsaná. Děj pomalu a příjemně pluje. Hlavní zápletka, kterou podle popisu knihy všichni očekáváme, přichází ve vyprávění jen tak mimochodem, o to je však působivější.... celý text
Osm
2017,
Radka Třeštíková
Jména postav mi na rozdíl od jiných čtenářů nevadí, ve svém okolí mám příbuzné, kamarády a jejich potomky, kteří nosí stejné jméno jako postavy z knihy. Plně ovšem souhlasím s tím, že postavy a jejich jednání jsou jen těžko uvěřitelné. Je to spíš takové malé panoptikum. Rozhodně ovšem nesouhlasím s tím, aby byla knížka označována jako "detektivka" nebo "příběh s detektivní zápletkou". To, že se jedná o příběh, v němž figuruje postřelená, vyšetřovatelé a neznámý pachatel, neznamená, že se jedná o detektivku... Knížku jsem přečetla, vracet se k ní ovšem nehodlám.... celý text
Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku
2016,
Giles Milton
Uvítala bych, kdyby byly jednotlivé příběhy o něco podrobnější, více rozpracované. V některých případech se mi zdálo, že se jedná spíš o nějakou rychlou "upoutávku" než o příběh samotný, což je škoda. Uspořádání příběhů v rámci knihy mi přišlo nahodilé. Jako čtení na kratší přejezdy v MHD byla knížka plně vyhovující.... celý text