Ani832 přečtené 181

Holka mimo rytmus 2019, Becky Albertalli

Ach jo. I přes vesměs negativní recenze jsem se na knihu těšila. A dost mě zklamala, i když se to dalo tak trochu očekávat. • Postavy neprošly žádným vývojem a zároveň mi přišlo, že se některé oproti tomu, jak se chovaly v Já, Simonovi změnily. Třeba Simon. • Leah - neskutečně protivná hlavní hrdinka. I když si sama uvědomuje, že se chová hnusně a ti lidé si to nezaslouží, tak v tom stejně pokračuje. Ok, já se taky někdy chovám hnusně celkem bezdůvodně, ale když si to uvědomím, tak se alespoň budu snažit s tím něco dělat. Pro kontext: Leah je na někoho hnusná. Citace: „Takže možná se fakt chovám jako kráva. Možná to přeháním.” A pak pokračuje v tom, že se chová jako kráva. • Tolik nedořešených věcí, na které se vzápětí zapomene a všichni se chovají, jako by se nic nestalo. Dva lidi jsou na sebe strašně naštvaní a když se potkají za dva dny, tak si na to ani nevzpomenou a přitom z toho dělali hrozný drámo. Tolik nevyužitého potenciálu. Na fajn dějové linie se po chvíli zapomene a jde to do kopru tak trochu na úkor romantické linky. Celá kniha byla tím pádem prakticky naprosto o ničem. • Na druhou stranu bylo hezké sledovat život Simona a jak si teď vede. Zároveň jsem se i párkrát pobavila u vtipných pasáží. • Bohužel 2*/5*, knížku Já, Simon miluju, ale tohle mi jednoduše nesedlo.... celý text

Sucho 2019, Neal Shusterman

Tahle kniha je napsaná neskutečně reálně a při čtení mi často vysychalo v hrdle. Hlavně chování obyvatelstva při krizi je vyobrazeno velice věrohodně. Takovéto několikaměsíční sucho nás klidně může sužovat díky globálnímu oteplování v blízké budoucnosti a proto tento dystopický příběh dokáže opravdu zasáhnout. Při čtení se nedá vůbec předvídat, co se stane dál a jak celá krize dopadne. Nechybí napětí ani čtivost. I přesto, že autoři nepsali zrovna o veselé situaci, dalo se v knížce najít i pár vtipných momentů, které malinko odlehčovaly situaci. • V tomhle světě bych určitě nechtěla žít. Nedokážu si představit, bojovat o každou kapku vody, sledovat, jak se ostatní lidé mění proto, aby přežili. Nevědět, co bude dál; jestli přežiji, jestli přežijí mí blízcí. • SPOILER! V TOMTO ODSTAVCI Jediné co mi není jasné, je, jak se celá krize s vodou začala zlepšovat a jak vůbec vznikla. Na začátku jsme postaveni hned před hotovou věc: jediné, co se dozvíme je, že sucho už trvá nějakou dobu, ale nevíme, jaká je jeho příčina. Stejný scénář se opakuje i na konci, když se tato těžká situace začíná pomalu zlepšovat; nad celým zlepšením visí velký otazník. • Konec by chtěl celkově více rozepsat, 12 stran mi přijde nedostatečných a nemáme se moc šanci dozvědět o dalším vývoji postav. • I přes pár much dávám 5*/5*... celý text

Sny a jak jim rozumět - Úvod do výkladu snů 2017, Stase Michaels

Tato útlá knížečka pojednává o snech, což je téma, které mě osobně velmi zajímá. Dozvíte se, co je to vlastně sen, jak je to s nočními můrami, proč si sny většinou nepamatujeme... Co jsem hodně ocenila, byl názor na věc z vícero pohledů. Častokrát se tam projednávalo, co si o tomhle myslí ten a ten a ke komu se třeba autorka více přiklání, nebo nesouhlasí ani s jedním názorem. Můžete si jednoduše vytvořit svůj vlastní pohled na věc. • Ocenit musím také grafické zpracování, které je úžasné a obálka krásně koresponduje s obsahem a grafikou v knize. • V knize je popsána i jednoduchá technika, podle které můžete analyzovat své sny. Já jich pár analyzovat zkoušela, bohužel jsem z nich moc nevyčetla, ale věřím, že se mi to jednou povede. • Co se mi ale povedlo, bylo zapamatovat si sny, protože bez toho se nemůžete nikam posunout. Připadalo mi to skoro jako zázrak, protože si sny většinou nepamatuji, a když už, tak je zase hezky rychle zapomenu. Teď jsem byla schopna si vybavit dokonce pět snů, které se mi zdály během jedné noci.... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Tohle pro mě bylo bohužel zklamání. Pro mě tohle nebyla ta kniha, o které lidi tvrdí, jak je skvělá a life-changing. Postavy mě někdy štvaly svým chováním a jediný, kdo to jakž takž zachraňoval, byl Izák. Kolikrát jsem si říkala, jestli tu knížku nemám odložit, protože mě jednoduše moc nezajímalo, co bude dál s hl. hrdiny i jejich příběhem. Některé myšlenky byly fajn, ale co mě celkem vytáčelo, byly ty rádoby hlubokomyslné konverzace. Tím nechci narážet na to, že není možné, aby něco z toho říkal teenager. Ale proč zbytečně povídat o hloupostech, které jsou zabalené v zdánlivě kvalitně vypadajícím dárkovém papíře, ale když se podíváte zblízka, jasně poznáte, že za moc nestojí? Ta knížka se prostě snaží být hrozně hluboká, až vlastně vůbec není. • Fajn, ale nic extra. Upřímně si ale myslím, že na tuhle knihu si každý musí udělat svůj názor.... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Tohle byla moje první kniha s tématem předválečného období a 2. světové války a já jsem mile překvapena. Smrt jakožto vypravěč pro mě byla neskutečně lákavým aspektem a musím uznat, že nápad i provedení je skvělé. Vzhledem k tomu, že Smrt neexistuje jakožto žijící bytost, měl autor příležitost Smrt stvořit jak chtěl, i s jejími myšlenkami a názory. Tady se Smrt ráda dívá na nebe a barvy, občas má jazyk na vestě a zaujal ji příběh jedné německé dívky. Hlavně jí neschází emoce a empatie. Jediné, co mě na knize štvalo, bylo nahodilé prozrazování Smrti toho, jak něco skončí. Uvedu příklad: Liesel si jde třeba zahrát fotbal a po tom, co nám Smrt tuhle informaci sdělí, jen tak náhodou prohodí: “Jo, to ještě neví, jak tragicky to dopadne.” Při takovémhle prozrazování toho, jak co dopadne, nemůže být člověk prakticky vůbec nikdy překvapený vývojem událostí, protože už předem věděl, že tohle dopadne špatně. Výborný mi přijde i náhled do německé společnosti v předválečné době, člověk se dozví celkem dost o její nátuře a jaké problémy lidé v té době měli, co museli povinně dělat, protože jinak by je stihl trest… Užití hodně německých slovíček dodává příběhu na uvěřitelnosti. Text se četl lehce, i když někdy sklouzával k poetičnu. Lieselin příběh je v mnoha ohledech smutný, ale zároveň krásný a kouzelný. • “Říká se, že válka je nejlepším přítelem smrti, ale musím vám povědět, že já to vidím jinak. Pro mě je válka jako nový šéf, který od vás očekává nemožné. Stojí vám za zády a opakuje dokola jedinou věc: “Dělej, dělej.” Tak se do toho opřete. Doděláte to. Ale šéf vám nepoděkuje. Chce po vás ještě víc.” • 4,5*/5*... celý text

iPohádka 2019, Karel Kovy Kovář (p)

Nápad super, pozměněné názvy nejdříve bavily, poté už začaly malinko ztrácet na výjimečnosti. Některé ale opravdu pobavily, kniha je to v mnoha ohledech vtipná. Vyústění se mi také líbilo. Co ale určitě musím vyzdvihnout, jsou parádní ilustrace, ať už ty celostránkové nebo ten dráček v pravém dolním rohu. Ti dráčci na každé straně mají svůj význam: když stránkami listujete rychle, drak se “rozpohybuje” - vytvoříte si takovou krátkou animaci. Za mě super, akorát jsem občas neměla moc motivaci číst dál. • “Oči měla upřené do displeje, v uších zaražená sluchátka a v chůzi se pohupovala do rytmů hudby slavného osmirukého písničkáře pohádkové říše Eda Skleepkana.”... celý text

Ovšem 2017, Karel Kovy Kovář (p)

Styl psaní je jednoduchý a čtivý. Kdybych vám předložila kousek textu z téhle knížky, určitě byste hned poznali, že to psal Kovy. Má prostě svůj specifický styl a tak máte pocit, že vám všechny příběhy Kovy vypráví v jednom z jeho videí. Napsáno upřímně, krásně, od srdce. Co musím určitě vyzdvihnout: kniha je vážně skvěle zpracovaná po grafické stránce a jde vidět, že si s tím dal někdo práci. Moc se mi také líbily básničky, které byly dost k zamyšlení. • Já jsem nadšená. 4,5*/5*... celý text

3x Hercule Poirot 5 2019, Agatha Christie

Ach, opět můj milovaný Hercule Poirot s jeho malými šedými mozkovými buňkami. Kniha se skládá ze tří různých případů: - Vražda v Mezopotámii První jsem sice viděla film, ale příběh jsem si užívala stejně, ne-li více. I když jsem věděla, kdo je vrah, stejně jsem o něm chvílemi pochybovala. Jednoduše super. 4,5*/5* - Nástrahy zubařského křesla Vraha jsem opět neuhodla, zápletka i rozuzlení skvělé, tady je třeba si opravdu všímat detailů. 4,5*/5* - Hodiny Jednoznačně nejlepší případ ze všech tří! Po rozuzlení jsem chvíli jen seděla, valila oči a koukala do zdi, jak moc mě to překvapilo. Nechybí napětí ani kapka humoru. 5*/5* • Za mě velké doporučení, klasicky vynikající případy od Agathy Christie. Pokud máte Agathu nebo Poirota rádi, tak neváhejte a přečtěte si tuhle knížku.... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Všechny balady se mi líbily, kromě jediné - Věštkyně. Tato balada mě nudila a přišlo mi, že oproti ostatním baladám se dost lišila, byla totiž dost vlastenecká a děj se točil okolo českých pověstí a české historie. Sbírka se mi četla dobře, akorát jsem se musela hodně soustředit, abych zachytila všechny detaily. Většina balad měla spád, kolikrát byly i napínavé, jako například Svatební košile. Na to, že byly balady napsané v devatenáctém století, se daly krásně číst a jedním z mnoha důvodů je, že lidé mají stejné vlastnosti jako tehdy. Například v baladě jménem Poklad je hlavním tématem chamtivost. Ve Zlatém kolovratu je například vyobrazena závist nebo ve Vodníkovi smilstvo. Skoro všechny balady jsou takové příklady toho, jak bychom se měli nebo neměli ideálně chovat. • Tištěné balady versus filmové zpracování a nadčasovost balad Víc se mi líbí tištěné balady, protože při jejich čtení jsem si mohla děj představit podle sebe. Filmové zpracování ovšem bylo pěkné, hudba v pozadí se k baladám hodila a celkově z filmu čišelo tajemno, občas i předtucha něčeho zlého. Líbilo se i postupné uhasínání sedmi svící, jedna z nich vždy zhasla po jedné baladě. Balady mají pořád co říct, protože lidé mají pořád stejné vlastnosti, jaké jsou vyobrazeny v baladách - chamtivost, důvěřivost, netrpělivost… Lidé mají pořád výčitky svědomí nebo pocity viny. Díky tomu se dá do postav snadno vcítit, a proto je většina balad nadčasová.... celý text

Dopisy ztraceným 2019, Brigid Kemmerer

Opravdu krásná knížka. Romantika tu není hlavní téma, řeší se tu spíš vážnější témata. Moc se mi líbilo polemizování o “jednom snímku”, který někdo vidí a podle toho vás soudí. Ví o vás strašně málo a podle jedné věci, kterou jste udělali, vás soudí a škatulkuje. Nechybí krásné citáty, zvraty, čtivost... Tohle si určitě někdy přečtu znova a všem tenhle krásný příběh s klidným srdcem doporučuji. • “One day isn't your whole life. A day is just a day.”... celý text

Navždy s láskou Lara Jean 2017, Jenny Han

Závěrečný díl série Všem klukům mě vážně neuchvátil a přišel mi ze všech dílů nejhorší a celkem zbytečný. Prakticky všechno máte vyzrazené v anotaci, která je i na zadní straně knihy, takže je prakticky nemožné si ji nepřečíst. Příběh tak pěkně neutíkal, chvílemi mě už nudil, přišlo mi, že se tam prakticky neřeší nic důležitého. Já bych tuhle sérii ukončila hned po prvním dílu, který byl super, ale s každou další knížku šla kvalita dolů. • “Music makes everything more romantic, doesn't it? One second you're walking your dog in the suburbs, and then you put on Adele, and it's like you're in a movie and you've just had your heart brutally broken.”... celý text

P. S. Stále Tě miluju 2016, Jenny Han

Obvykle mi milostné trojúhelníky vadí, ale tady se mi to zase tak nepříčilo. Jak to ale častokrát bývá, mám občas tendenci fandit tomu druhému, i když předem vím, že je to prohraná bitva a holka stejně skončí s tím prvním. Upřímně, Petera jsem moc nemusela, a když se tam objevil John, který je naprosto úžasná postava, zrodila se ve mně trocha naděje. Já mám prostě raději Johna než Petera. • Ale teď zpátky ke knize jako celku. Dějově nebyla tak dobrá jako první díl, ale pořád se to četlo skvěle. Děj někdy trochu stagnoval, přišlo mi, že se tam celkem dost řeší minulost, domek na stromě a zakopaná schránka, vzpomínání, jak to bylo dřív... Na oddech ale skvělá volba, fajn druhý díl. • “I can see now that it’s the little things, the small efforts, that keep a relationship going. And I know now too that in some small measure I have the power to hurt him and also the power to make it better.”... celý text

Všem klukům, které jsem milovala 2015, Jenny Han

Skvělá knížka na oddych a odreagování, místy slaďoučké, o obálce ani nemluvě; ta je úžasná (ostatně jako všechny z téhle série). Hodně se mi líbí nápad, který je dost originální, ale měla jsem možná trochu větší očekávání, čekala jsem, tmě z toho budu víc odvařená. Za začátku mě Peter nehorázně štval, ale pak se to vylepšilo. Knížka se četla úplně sama, stránky mizely celkem rychle pod rukama, styl psaní skvělý. Od začátku jsem přemýšlela, kdo mohl ty dopisy rozeslat. Během čtení jsem se usnesla na dvou tipech a jeden mi vyšel, ale stejně jsem z neznámého odesílatele byla překvapená, protože mi tip č.2 připadal pravděpodobnější. Po tom konci jsem se musela nutně vrhnout na další díly. Podtrženo sečteno: prostě oddechové a milé čtení, řekla bych, že do karantény asi celkem ideál - dá se u toho dost snadno vypnout. • “I've always loved the first day of school better than the last day of school. Firsts are best because they are beginnings.” • 4,5*/5*... celý text

Květy slunce 2019, Rupi Kaur

Moje první setkání s Rupi Kaur nebylo vůbec špatné. Některé básně mě opravdu oslovily, ovšem našla jsem tam i pár takových, které na mě byly moc dlouhé a nedokázala jsem u nich pořádně udržet pozornost. Cca první třetinou knihy jsem se prokousávala vážně pomalu a moc mě to nebavilo. Dala jsem tomu čas a zřejmě jsem byla v rozpoložení vhodném pro čtení poezie, protože jsem si čtení zbylé části knihy neskutečně užívala. Co ale musím pochválit, jsou ilustrace - ty jsou vážně nádherné. Pěkná sbírka poezie, ale jsem ráda, že jsem si jí půjčila z knihovny. • despite knowing they won't be here for long they still choose to live their brightest lives -sunflowers... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Kniha se četla vážně dobře a lehce, krátké kapitoly mi vyhovovaly. Bylo mi ale prakticky jedno, jak to celé dopadne. Nevtáhlo mě to tak do děje, ovšem zápletka i námět byly fajn, i když se děj občas trochu táhl. Poslední kapitola mi přišla celkem zbytečná - tak trochu celý můj dojem z knihy zkazila. Znám lepší thrillery, ale pro začátečníky v tomto žánru asi fajn. Jó, Nevítaný host se mi holt líbil víc. • 3,5*/5*... celý text

Úplně cizí lidé 2020, Liane Moriarty

Nejnovější knížka od Moriarty v níž sledujeme devět naprosto odlišných lidí, kteří z různých důvodů přijeli do lázní - respektive do Domu pohody. To ještě netuší, co všechno se jim přihodí... • Opět se setkáváme s Moriartiným pomaleji plynoucím dějem a jejím stylem psaní, který mě osobně vyhovuje a mám ho moc ráda. Kolikrát jsem byla i lehce napnutá, jak se bude příběh dál vyvíjet. Většina postav byla sympatická a čím déle se knihou prokousáváte, tím víc toho o každé z nich zjišťujete. Postupně odhalujete velice zajímavé události z jejich minulosti a začnete si o postavách vytvářet trochu jiný obrázek. Hodně mi sedlo i vyprávění z vícero pohledů. • Neoznačila bych to jako její nejlepší dílo, ale zároveň kniha nebyla vůbec špatná a já po jejím dočtení byla velice spokojená. Mám prostě knížky od Moriarty ráda. • “Sometimes your life changes so slowly and imperceptibly that you don't notice it at all until one day you wake up and think, 'How did I get here?' But other times, life changes in an instant with a lightning stroke of good or bad luck with glorious or tragic consequences.” • 4,3*/5*... celý text

Co když jsme to my 2019, Becky Albertalli

O princezně, která se zachránila sama 2018, Amanda Lovelace

Kniha se dělí na čtyři části – Princezna, Vévodkyně, Královna a Ty. Z různých myšlenek skládáme dohromady autorčin příběh, který je v mnoha ohledech smutný, ale to neznamená, že příběh se špatným začátkem nemůže mít šťastný konec. Její příběh vám možná pomůže si to uvědomit – neztrácejte naději. Její příběh vypráví o zoufalství, utrpení, ztrátě, sebelásce, uvědomění a znovupovstání. • Poezii moc nečtu, ale když už se tak stane, mám ráda, když má báseň nějaký rytmus nebo se rýmuje. U této knihy jsem to postrádala. Přišlo mi, že autorka většinou náhodně mačkala enter za každým druhým slovem bez hlubšího významu. Takovéto „básně“ považuji spíš za shluk myšlenek. Ovšem myšlenek hlubokých a syrových, nesoucích jasné poselství. Skvělé byly poznámky pod básněmi napsané kurzívou, protože většinou se staly pomyslnou třešničkou na dortu celého počinu a kolikrát jen díky nim jsem pochopila, o čem báseň pojednává. Amandu obdivuji, protože po všem, co se jí přihodilo v tak mladém věku, zůstává silná a jsem ráda, že díky tomu nezůstala navždy zlomená, ale postupem času se sama vzchopila a nečekala na prince nebo rytíře. • Podle mě kniha zasáhla hlavně ty, kteří si prošli něčím podobným a Amandina slova jim mluví z duše. Kniha je také mohla zasáhnout svou upřímností, opravdovostí a odhalením autorčina nitra. • “if you ever look at your reflection & feel the desire to tell yourself you’re not good enough, beautiful enough, skinny enough, curvy enough, then i think it’s about time you smashed that mirror to bits, don’t you? - use those fragments to make stepping-stones to your own self-love.” • 5*/5*... celý text

Jen 27 dnů 2018, Alison Gervais

Tahle knížka mě vážně moc bavila! Přečetla jsem ji jedním dechem, styl psaní úžasný, zápletka taky skvělá a originální, postavy jsou sympatické... Archerova rodina je skvělá! Během čtení jsem taky často měla chuť na horkou čokoládu díky té kavárně... Nechybí napětí, prvky fantasy ani trochu romantiky. Můžu jen doporučit. S klidným srdcem dávám 4,8 hvězdiček z pěti.... celý text

Hledání Aljašky 2013, John Green

Bylo to super. Styl psaní mi sedl, kniha se četla skoro sama a po dočtení jsem nechtěla uvěřit, že ten příběh už skončil. Kniha se dělí na dvě části - předtím a potom, a vy jednoduše prahnete po tom zjistit, co se stalo a vymýšlíte určité teorie. Já si tedy tipla dobře - byla to jedna z mých teorií. V knížce je spoustu skvělých citátů, z nichž některé vás provází celou knihou. Jsem ráda, že to byla moje první přečtená Greenovka. Upřímně ani nevím, jaké tomu dát hodnocení, takže hvězdičky jsou pouze orientační. 4,5 hvězdiček z pěti.... celý text