Apo73
přečtené 1092
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
1991,
Josef Škvorecký
To byl pro mě zásadní text. Četl jsem ho hned po té, co vyšel a v daných konsekvencích to bylo přelomové dílo - zaprvé exilové, za druhé zakázané a za třetí osobní. Škvorecký vypráví o československé nové vlně v podstatě jako její přímý účastník a zároveň je schopen určitého kritického odstupu od všech svých známých, které má vlastně rád. Tato kniha byla důležitá i směrem na Západ - dodnes je to jeden ze zdrojů, když někdo v cizině píše o československé kinematografii 60. let, je to autentické svědectví, dobře napsané a lehké. Myslím, že text udělal ve své době z Toronta a potom i po revoluci u nás, velmi významné práce v popularizaci a nasvícení tohoto mimořádného kulturního jevu.... celý text
Malý labyrint filmu
1988,
Pavla Frýdlová
Základní příručka, která mi na sklonku 80. let pomohla se zorientovat v základních pojmech. Když chce samozřejmě člověk něco hlouběji, musí jít dál a hledat jinde.... celý text
Co je divadlo
1983,
Jan Bernard
Četl jsem to na sklonku 80. let, kdy mě strašně bavilo divadlo. A tahle knížka byla jedna z prvních odborných knih asi v životě, kterou jsem četl a měl jsem pocit něčeho posvátného - že čtu o svém milovaném divadle a dozvídám se nové a nové souvislosti, kontexty a vrstvy. Takže nejsem schopen knihu hodnotit nějak objektivně, velmi se mi líbilo, že to bylo pro moje tehdejší vnímání hluboké tak akorát. Takže super.... celý text
5000 let písma
1984,
Béla Kéki
Základní text pro každého, kdo se trochu zajímá o dějiny literatury a psaní. V dětství mě to velmi chytlo a louskal jsem to zprava doleva a zleva doprava (ostatně jako písmo samo). Klasická dobrá popularizační příručka, která Vám spoluvytváří dětství.... celý text
Jak chutná moc
1968,
Ladislav Mňačko
Podle mne povinná četba pro kohokoliv, kdo se chce vcítit do toho, co to znamená ocitnout se v soukolí moci.
Mozart a jeho Praha
1991,
Pavel Bělina
To bylo dlouhá léta moje milované téma. Může za to nejen to, že jsem původem z Prahy a kolem Bertramky jsem se rád toulal, ale samozřejmě Formanův Amadeus a pak Mozartova hudba samotná. Tu jsem si prostě zamiloval. A protože ve mě vždycky byl tak trochu zvídavý historik, vyloženě jsem se těšil na číslo z této melantrišské edice. A nezklamalo. Takhle edice byla skvělá, bylo to tak akorát rozměr, žádné velké bichle, ale dostatečně odborné a zároveň popularizační. Bezva!... celý text
Zápas o českou konfesi
1991,
Jaroslav Pánek
Jak už jsem napsal jinde - tahle edice byla skvělý nápad a byla prostě výborná. byl jsem její sběratel, měl jsem všechna čísla a litoval jsem, když to po revoluci přestalo vycházet. Tohle zas je příklad tématu, které mě třeba zas tak nebralo, ale přesto jsem to zhltnul téměř jedním dechem. Takže na mě to působilo tak, jak asi autoři celého projektu chtěli. Byl jsem typická cílovka.... celý text
Konkurs na režiséra Miloše Formana
1990,
Jasmin Dizdarević
Miloš Forman je pro mě polobůh. Už od dětství. Takže první kniha, která po revoluci u nás o něm vyšla, byla pro mě poklad, u kterého jsem litoval, že je tak krátká. Moc se mi líbila a vždycky jsem toužil se s ním osobně potkat. Měl jsem to štěstí, že se mi to později povedlo. Takže tuhle knihu si pamatuju, jak jsem s ní uháněl z knihkupectví, už abych si ji mohl přečíst a pak jak jsem byl zklamaný, že to bylo tak krátké, že už to skončilo.... celý text
Tajemství kulového blesku
1988,
Ivan Štoll
Po Paprsku budoucnosti, který vyšel začátkem 70. let, se tady fyzik Ivan Štoll pustil do čiré popularizace. Splnil především to, že šlo o zajímavé a atraktivní téma, že je to téma také zahalené trochou tajemství (název je trochu prvoplánový), a že jde o téma, o němž sami vědci nejsou úplně jisti, jestli vědí vše. Takže tahle kombinace, tenhle mix z toho dělá velmi čtivou knížku, místy i vtipnou, nehraje si na vševědoucí, protože přiznává limity vědeckého poznání. Nejvíc se mi líbilo, jak tam líčí konkrétní případy, co se kdy staly a to i u nás, a pak to, že statisticky každý 10. člověk se s kulovým bleskem potkal. Tak já zatím mezi nimi nejsem - a nejpikantnější na tom je, že ani autor sám mezi nimi není. No typický teoretický fyzik.... celý text
Husův proces v Kostnici
1988,
František Šmahel
Tuhle edici Slovo k historii jsem měl rád. Ona sice měla několik čistě prvoplánových vydání k různým výročím, ale myslím, že se v ní už naplno začala projevovat přestavba. (Je roztomilé si dneska přečíst, jak tam začínal Petr Čornej apod.) Oponoval bych, jestli je to spíš časopis než kniha, je to podle mě časopis, který je už víc kniha. Ta monotematičnost, snaha o popularizační styl (zde výborný Šmahel), mnoho ilustrací a taky přijatelná délka - to bylo tehdy velmi osvěžující. Člověk se zájmem o historii musel přelouskávat tlustého Janáčka a jeho Valdštejna, Speváčka a jeho Václava IV nebo Karla IV apod., nebo z edice Kolumbus menší texty typu Staroměstská exekuce od Petráně, Poslední indiánské války od Opatrného a nebo - právě tuto melantrišskou edici. (Vlastně trochu předznamenala porevoluční knižní edice, např. Dny, které tvořily české dějiny od nakladatelství Havran.) Tady byl Husův proces v Kostnici, jindy to byl Návrat Karla Havlíčka z Brixenu, Velká Morava: cyrilometodějská mise, Pouť Čechů do Moskvy 1867, Kroměřížský sněm, Kozina a Lomikar, Jubilejní výstava 1891, Mozart a jeho Praha atd atd. Zkrátka bylo to tehdy na trhu něco nového a já to tehdy velmi oceňoval a těšil jsem se na každý další díl. Ke Šmahelovi není třeba dodávat (a dokládá to dalšími husitskými i husologickými knihami po revoluci), že je to odborník na slovo vzatý a jako takový vstup do problematiky je tento sešitek ideální.... celý text
Pražský chodec
1975,
Jiří Všetečka
Klasika. Jiří Všetečka ve spojení s Nezvalem - nemám slov. Jedna z podstatných knih, která mě formovala názor na dokumentární fotografii.
Věc Makropulos
2008,
Karel Čapek
Skvělý nápad, Čapek se vším všudy. Za mě je to slabší Čapkova hra třeba než Bílá nemoc, ale nutí to člověka přemýšlet.