Ayna přečtené 140
Mlok 2023
2023,
* antologie
Na rovinu, obecně moc nemusím soutěžní antologie, protože ne všichni autoři jsou "vypsaní", kvalita prací bývá kolísavá, témata i styly na mě moc různorodé, části, co mě baví, střídají ty, kterýma se musím prokousat... ale darované knize na zuby nehleď (pokud to není něco od Hagrida), tak jsem se po roce konečně dokopala to přečíst. Na soutěžní antologii myslím dobrý, takže nebudu prznit hodnocení proto, že to není můj šálek čaje. Za mě tam ostatně ani nebyla vyloženě slabá nebo špatná povídka. Ne všechny mě bavily, ale číst se daly, a našla jsem si tam i svoje favority. Nejvíc se mi zasekly do paměti Soumrak v Mezimočálí a povedená brněnská taškařice Hospůdka u Krona. Jízda šalinou byla epická, u té jsem se smála nahlas. Ovšem nejvíc mě asi bude strašit ta slečna z titulní strany. Dávat na obálku nějakou obskurní prsatici je koukám u Mloků již letitá tradice, ale tahle rozhodně vyčnívá. Jak asymetričností svého poprsí, tak tou podprdou, kvůli které jsem si 3/4 doby, co jsem to četla, myslela, že paní má v prsou dvě obří díry. Furt mi vrtalo hlavou, proč. To je jako robotka a má tam nějaký průduchy? Pak jsem si teda všimla toho malého odlesku a došlo mi, že to budou spíš nějaký placatý divnověci, co má daný zvenku přes prsa. Ach.... celý text
Alenka z planety Země
1985,
Kir Bulyčov (p)
Pozitivní překvapení z knihobudky. Škoda, že jsem knihu neznala jako malá holka, určitě bych ji milovala. Takhle to byla "jen" naivní, ale nápaditá sci-fi pohádka, která se hromsky dobře četla.... celý text
Srdce hladová
2002,
Vlasta Javořická
Čas od času ke mně doputuje nějaká knížka od paní Javořické a já si ji ráda přečtu (a stejně ráda ji odložím). Na to, jak jsou staré, jsou stále celkem čtivé. Líbí se mi její popisy přírody, starých zvyků, tehdejšího prostředí atd. Dozvím se něco o tom, jak se žilo dřív. Zápletky bývají občas celkem drsné, což není ke škodě, to je prostě život. Ale dost nesouzním s některými autorčinými postoji, které razí, a podle kterých ten příběh mravokárně utváří, takže na konci z toho mívám pravidelně smíšené pocity a ty její happy endy mi nepřijdou moc happy. To byl i tenhle případ.... celý text
Požár
1996,
Robert Lawrence Stine
Třetí díl trilogie o tom, kde se vzalo prokletí Fear Street, si udržel kvalitku předchozích dílů. Opět se mi nejvíc líbila první část. Simon Fear je záporák, jak má být, a o jeho namlouvání Angelicy byla radost číst. Angelica mu nakonec tedy vytřela zrak způsobem, který byl tak ďábelský, až to bylo vtipný. Cením, že se to odehrávalo v New Orleans, už od dob Interview s upírem jsem přesvědčená, že uleželá jižanská atmoška je pro horor to pravé. Kde jinde byste taky mohli tak epicky umřít, namotaní na kolo kolesového parníku. Ano, úmrtí v tomto díle jsou opět vynalézavá. Ovšem později už Fearovic famílii čeká stěhování na sever do Shadyside, kde se na ně nechystá nic pěkného. Rozklad jejich rodiny byl jak z divadelního dramatu. Poslední část s Danielem a Norou mi přišla trochu uspěchaná, a proto nejslabší. P.S.: Existuje ještě pokračování, kde vystupuje jejich společný potomek. Nechápu, kdy si ti dva v tom fofru vůbec stačili vrznout xD... celý text
Beskydy
1974,
Rudolf Smahel
Tuhle knížku jsem dnes našla v knihobudce a zhltla ji za jeden večer. Předmluva o autorově dětství v Beskydech byla podmanivá, stejně jako popis místních lesů a pralesů. Fotky byly zajímavé, většinou černobílé, což tak nějak prohlubovalo nostalgičnost této knihy. Byl to pěkný výlet do kraje zbojníků.... celý text
Mokrá louka
1999,
Lenka Lanczová
Pohodová oddechová knížka s řádně devadesátkovou letní atmosférou. Nic hlubokomyslného, ale dobře se to čte. Řekla bych, že je to předvídatelné, ale ten konec, ten jsem teda nečekala!... celý text
Smrt je vždycky osamělá
1992,
Ray Bradbury (p)
Je to dobrá knížka, ale... Ježiš, to je strašná věta, něco jako "Miluju tě, ale..." Tak jinak. Je to dobrá knížka s atmosférou, co by se dala krájet. Je tak hutná, že jsem se jí musela prokousat. Ale nikdy mi neuvázla v krku. A vždycky tam byly vetkané tak dobré postřehy nebo tak krásně napsané věty, že jsem se musela zastavit a přečíst si je několikrát znova. A někdy tam byly věci, co mi nedávaly smysl, takže jsem se taky musela zastavit a přečíst si je znova. Místy to bylo až surrealistické a snad všichni tam byli na palici. Prejže detektivka. No, to byla detektivka jak od Lynche. A když už jsem si myslela, že se autor totálně urval ze řetězu a žádný vrah není, nebo je vrah on, vy nebo já, tak to začalo dávat smysl a mělo to logické vysvětlení. A to je ten největší spoiler, který by neměl číst nikdo, kdo se nechce ochudit o půlku zážitku: ačkoliv to tak většinu času nevypadá, tak je to fakt detektivka s "normálním" vrahem. Jo a taky je to moc pěkné povídání o Benátkách - těch v Los Angeles.... celý text
Ďábelský škleb
1992,
Francis Rock
Je to naivní blbinka, ale v žánru sešitových brakovek asi lepší průměr, od tohoto typu "knih" člověk nemůže očekávat vysokou literaturu. Na krátkém počtu stránek je nacpáno mnoho akce, i na lovestory dojde. Líbila se mi sci-fi zápletka s paralelním světem, který padouši vytvořili a kam odesílali každého, kdo jim byl nepohodlný.... celý text
Medovník s pepřem
2022,
Alena Adrianet Heinrichová
Dokážu ocenit poctivej kousek sebemrskačství. Nebo mi možná jen dělá škodolibou radost číst si další barvitý popis toho, že všichni ten život pytlíkujem, jak umíme. Určitá repetitivnost a "absence" děje mi nevadila, ale přece jen to mohlo být kratší, ke konci už to ztrácelo dech. V posledních cca čtyřech kapitolách ho to ale zase popadlo, takže za mě dobrý.... celý text
Tajemství
1995,
Robert Lawrence Stine
Historie rodu Fearů (tady tedy ještě Fierů) pokračuje a je lemována mrtvolami. Spolu s Ezrou a jeho rodinkou se vracíme do Wickhamu, který mezitím vymřel na mor, ale to je nezachrání. Kletba totiž úřaduje i ze záhrobí. Poté, co se kletba vyřádí na této generaci Fierů, jednoho z nich napadne zakopat jejich prokletý kus bižuterie pod zem, takže si kletba dá na celých sto let voraz. Pak ale někoho napadne překopat zahradu a opět se začnou dít věci... Solidní pokračování prvního dílu. Bavila mě hlavně první půlka. Druhá část po sto letech nebyla špatná, ale na děti, chodící si hrát do vesnice plné rozkládajících se mrtvol, to nemělo.... celý text
Zrada
1996,
Robert Lawrence Stine
Tenhle díl jsem jako malá milovala a strašně prožívala, bylo fajn si to zase po letech připomenout. Chvíli člověk drží palce Goodeovým, chvíli Fierovým (aspoň některým)...a nakonec skončí špatně všichni. Smrtící telenovela z období kolonizace Ameriky a upalování čarodějnic.... celý text
Za oponou
1995,
Robert Lawrence Stine
Klasická stineovka, která nám připomene, že jezdit kamkoli na tábor je vždycky zaručený způsob, jak se vystavit nebezpečí smrti. Tentokrát jde o tábor divadelní, což se mi moc líbilo. Nakolik můžu posoudit na základě svých znalostí osazenstva místního dramaťáku, tak to bylo dost přesně popsané (spousta afektovaných lidiček, vedoucí sociopat a nějaký ten pokus o vraždu). Zamlouvalo se mi, jak byly napsané postavy, celkově ten styl i černý humor, který tím prosakoval. Taky mi oproti některým jiným dílům od tohoto autora přišla propracovanější ta "detektivní" část - je tu hned několik podezřelých s uvěřitelným motivem, ale samozřejmě by to nebyl Stine, aby tam nebyl plot twist.... celý text
Pád do temnot
1995,
Christopher Pike
Na rozdíl od předchozích dílů od tohoto autora tady není žádné nadpřirozeno ani cestování v čase, ale i tak je to vydařený pubertální thriller. Plus tentokrát to ani nepokazil překlad, jako některé předchozí případy. Nejvíc se mi líbilo soudní jednání s podezřelou Sharon, které se střídalo s retrospektivním vyprávěním oné osudové noci z pohledu Ann. Jakmile se odhalilo, co se s Ann stalo, tak už to nebylo úplně ono. Konec mi přišel takový trochu moc natahovaný či překombinovaný či co. Proto jen čtyři hvězdičky, ale jsou to hvězdy velmi solidní, v podstatě čtyři a půl. Mmch v 90. letech byl na motivy této knihy natočen TV film, česky to jelo jako Pád do tmy (což je název shodný s x dalšími filmy, takže kdyby někdo hledal, tak je to ten z roku 1996). Náhodou jsem ho tenkrát viděla v televizi a to nadšení, že vidím zfilmované "stopáče", je asi tak jediné, co si z něho pamatuju. Jo a ještě to, že tam hrál Jonathan Brandis.... celý text
Věčný nepřítel
1995,
Christopher Pike
Tohle mě bavilo, hlavní postava byla sympatická a vtipná, nápad s videem zaznamenávajícím budoucnost za mě super. Závěrečná pointa trochu divočina, ale pokud člověk chvíli předtím četl Sbohem a na shledanou, tak to už zase tak šokující není. Akorát je škoda, že se toho hrdinka většinu dozví formou dlooouhého vysvětlujícího monologu od záporáka, to je takové lehce odfláklé a kniha tím ztrácí tempo. Mmch stejně jako příběh několika dalších "pajkovek", i tohle se objevilo v netflixáckém seriálu Půlnoční klub. S nějakými zásadními změnami, např. místo Rely tam byl afroamerický gay Rel.... celý text
Vzpomínejte na mne
1995,
Christopher Pike
Vzpomínám si, že když jsem knihu poprvé četla jako malá, tak se mi nelíbila. Byla na mě moc divná, z nějakého důvodu mi vadilo, že hlavní postava je většinu času mrtvá, plus jsem se u čtení málem pozvracela (ne kvůli ději, ale kvůli tomu, že jsem ji četla za jízdy v autě), pročež jsem ji měla dalších skoro 30 let zafixovanou jako Tu blicí knihu a při vzpomínce na ni se mi dělalo šoufl (= Vzpomínejte na mne je opravdu příhodný název v tomto případě). Teď jsem ji teda přečetla znova a k mému překvapení to nebylo tak hrozný, jak jsem si to pamatovala, a dokonce jsem si u toho ani neublinkla. Mrtvé hlavní postavy mi už dávno nevadí a tady bylo hned několik zajímavých nápadů (např. to, že Shari má psychologický blok procházet pevnými předměty a teleportovat se jako ostatní duchové, takže když se chce někam dostat, musí jet autem s někým, kdo nechal dost dlouho otevřené dveře... Nebo na popelářském autě. Boží.), místy to bylo i vtipné (Kdo je sakra Marsha?!). Mínusem je taková divná kostrbatost textu, občas ty věty ani nedávají smysl. Hádám, že je to překladem. Pak mám ještě problém s tím plot twistem na konci, to je jak z mexické telenovely.... celý text
Nejlepší přítelkyně
1995,
Robert Lawrence Stine
Fajn ženský psycho-thriller, který teda ovšem napsal chlap. Trochu mi připomněl film Spolubydlící (ten devadesátkovej, kde hrála Bridget Fonda). Líbilo se mi, jak je dlouho nejednoznačné, jestli si to Becky jen namlouvá, nebo jestli je Honey opravdu totálně psycho. Konec to ale rozsekl (nebo rozřízl, chcete-li). Za mě dobře děsivé zakončení, ale asi s ním nebylo spokojeno více lidí včetně samotného autora, protože několik let po tomhle napsal ještě pokračování, tady ale bohužel nevyšlo.... celý text