Ayna
komentáře u knih
Čarodějova nevěsta 3
Kore Yamazaki
(SPOILER) Zajímavé, že tu dojde na nějakou tu střelu do hlavy, objeví se tu obluda sešitá z různých mrtvol, která vypadá, že má obří zubatou tlamu místo vagíny, máme tu flashback se smrtí kvůli šikaně a pár dalších drasťáren, a přesto mám z té mangy po přečtení tak celkově pocit, že si to mile a poklidně plyne a nic zásadního se tam nestalo.
Čarodějova nevěsta 2
Kore Yamazaki
Druhý díl za mě lepší než první. To nejlepší je ale hned na začátku - dokončení příběhu kočičího vraha. Následuje odlehčené (a lehce úchylácké) setkání s prsatou královnou víl a jejím pedo-sado-maso manželem, který vypadá jako její mladší ségra, a potom řešení dalšího úkolu - na místním hřbitově prý obchází přízrak černého psa a brutálně tam umírají lidé, takže se to Elias s Čise vydávají vyřešit. Bohužel opět se tam během akce začali na můj vkus příliš shromažďovat a vykecávat čarodějové/kouzelníci. A opět to končí v polovině, slušným cliffhangerem.
Čarodějova nevěsta 1
Kore Yamazaki
(SPOILER) Rereading po delší době, protože jsem náhodou dostala nějaké nové díly. Což asi přesně ilustruje můj vztah k této manze - když už se mi to dostane do pracek, ráda si to občas přečtu, ale na druhou stranu, nezajímá mě to natolik, že bych si ty pokračování aktivně sháněla sama, a pokud tuhle sérii nikdy nedokončím, asi mi to bude jedno. Je to taková pohádkovější fantasy, která občas zabrousí do hororu. Jednotlivé "případy", které Čise s Eliasem řeší, bývají někdy dost dobré, i když spíš v dalších dílech, co si tak vybavuju. První díl je ještě takový seznamovací a pořádně se to tu nerozbalí. Co je pro mě na této manze asi nejzajímavější a zároveň nejznepokojivější, je ta úvodní myšlenka, kdy si starej týpek koupí na aukci patnáctiletou traumatizovanou holku v řetězech, protože si myslí, že to bude super materiál na učednici... a taky na manželku. Doma ji proti její vůli svlíkne pod záminkou, že ji musí vykoupat a.... dál naštěstí nic, zbytek knížky se k ní chová "jen" jako její přísnej tatík. Chtěla jsem tu napsat, že tahle knížka je něco jako Lolita meets Harry Potter. To by asi bylo přehnané, ale ty vibes Bohuše Matuše a jeho mladé, jak tu někdo zmiňoval přede mnou, to rozhodně má.
Tajemný přízrak
V. K. Fair (p)
Ne.
Stopy hrůzy od českých autorů prostě nejsou dobrý.
Tenhle díl jsem zuby nehty vydržela číst soustředěně cca do půlky, zbytek jsem už jen zběžně projela a odložila. Strašně šroubované a komplikované věty (přičemž tohle fakt není typ literatury na takový slohový flexení), nadbytek postav, nepřirozené rozhovory... jednoduchou pointu se dozvíte brzo, a pak už se to jen plácá ke konci. Navíc většina jmen a minimálně i část děje působí, jak když si z toho autor stejně spíš dělal srandu.
Jedna hvězda za některé zajímavější nápady (např. pobožná studentka, která si propíchla krk vidličkou, aby to vypadalo, že ji pokousal upír).
Urla
Petra Stehlíková
Tenhle díl se mi po trochu slabší dvojce a trojce líbil zase stejně moc jako jednička, i když je vlastně dost jiný. Akčnější třeba. Se nám to tu překlopilo do postapo heistu, což mi vůbec nevadilo. I změna prostředí příběhu prospěla - Ilan přešla do undergroundu, přeneseně i doslova. Už je velká holka, z někdejšího poskoka pětadvacítky je neohrožená rebelka. Kočkuje se s kapitánem, jehož muže postupně přetahuje na svou stranu, aby společně spáchali pár loupeží a odhalili několik sklenařských i nesklenařských tajemství. To vše ve strašidelných chodbách, za kterými se skrývají další chodby, a za nima nejspíš taky. Představovala jsem si to jak v hororu As Above, So Below, a málem jsem si z toho přivodila klaustrofobii. Ještě že občas vylezli i na povrch. Obzvlášť povrch na otrávené straně kontinentu stál za to, to bylo psycho jak z obrazů Zdzisława Beksińského. Těším se na další díl a až si to celé sjedu zase znova.
Nasterea
Petra Stehlíková
Rereading předtím, než načnu čtyřku. Podobně jako druhý díl mě to bavilo víc, než když jsem to četla poprvé, takže zvedám hodnocení. Až to budu jednou číst potřetí, tak to možná bude ještě lepší (a třeba konečně pochopím všechny počty atd.). Bylo tam několik pasáží, který se mi zavrtaly pod kůži. Některé vtipné, některé dojemné, u jiných mrazilo. No a pak tam byl Erno, u všech amarijských řití. Příběh se vyvíjí celkem nepředvídatelně, tak jsem zvědavá, co bude dál.
Faja
Petra Stehlíková
(SPOILER) Rereading po letech kvůli osvěžení příběhu předtím, než se vrhnu na čtvrtý díl. Musím říct, že mě to bavilo víc než napoprvé. Těch slabých míst a nelogičností je tam více, než bych při tak vysokém hodnocení čekala. Ale tím, že tentokrát už jsem věděla, do čeho jdu, a žádný bomby od toho neočekávala, mi to zase tak špatný nepřišlo. Dokonce i ty nížiny, který mi dřív přišly jako totální bizár, jsem projela v klidu. (Pořád si ale myslím, že čím míň nížin a čím víc Duvalského pohoří, tím líp :) Nutno přiznat, že kromě slabých míst jsou tu naopak části, který jsou hodně dobrý, takže celkově je za mě hlavním problémem ta nevyrovnanost a asi i určitá vypravěčská neobratnost. Chtělo by to všechny ty nápady spojit tak, aby děj přirozeněji plynul a neposkakoval vpřed pomocí naprosto nepravděpodobných náhod a dlouhých vysvětlovacích pasáží. Nejlepší části za mě: útok na Vortol, bloudění ve starém dole a ten závěr, to byl masakr (přeneseně i doslova). Dokážu si představit, že si tuhle knihu přečtu i potřetí (což vlastně budu muset, když to má být pentalogie).
Naslouchač
Petra Stehlíková
Poprvé jsem Naslouchače naslouchala před lety coby audioknihu. Učaroval mi jak nápaditostí svého světa, tak tím, jak to bylo namluvené. To audioprovedení celý příběh vytáhlo ještě o level vejš. Doteď si pamatuju, jak jsem byla napnutá jak malý gaťky a nemohla jsem se od toho odtrhnout, poslouchala jsem to prostě u všeho. Když teď vyšel čtvrtý díl, rozhodla jsem se přečíst sérii od začátku v knižní podobě, abych si příběh osvěžila, než se na tu čtyřku vrhnu. Nevím, jestli je to tím, že už to znám, nebo že tentokrát to čtu sama svým tempem a mám víc času nad tím přemýšlet, ale napodruhé mi to přijde jaksi slabší, naivnější. Pořád dost dobrý, ale... jsou tam nějaká ale. Na druhou stranu, je to apriori příběh pro mladší ročníky, což to jednodušší ladění asi ospravedlňuje. Už jen za to peckovní audio nechávám nejvyšší hodnocení. P.S.: Taky mi Ylan dřív přišla poněkud oprsklá, ale teď mám doma exemplář puberťáka přesně v tom samém věku, jako je ona v prvním díle, a nedivím se už ničemu.
Mlok 2023
* antologie
Na rovinu, obecně moc nemusím soutěžní antologie, protože ne všichni autoři jsou "vypsaní", kvalita prací bývá kolísavá, témata i styly na mě moc různorodé, části, co mě baví, střídají ty, kterýma se musím prokousat... ale darované knize na zuby nehleď (pokud to není něco od Hagrida), tak jsem se po roce konečně dokopala to přečíst. Na soutěžní antologii myslím dobrý, takže nebudu prznit hodnocení proto, že to není můj šálek čaje. Za mě tam ostatně ani nebyla vyloženě slabá nebo špatná povídka. Ne všechny mě bavily, ale číst se daly, a našla jsem si tam i svoje favority. Nejvíc se mi zasekly do paměti Soumrak v Mezimočálí a povedená brněnská taškařice Hospůdka u Krona. Jízda šalinou byla epická, u té jsem se smála nahlas.
Ovšem nejvíc mě asi bude strašit ta slečna z titulní strany. Dávat na obálku nějakou obskurní prsatici je koukám u Mloků již letitá tradice, ale tahle rozhodně vyčnívá. Jak asymetričností svého poprsí, tak tou podprdou, kvůli které jsem si 3/4 doby, co jsem to četla, myslela, že paní má v prsou dvě obří díry. Furt mi vrtalo hlavou, proč. To je jako robotka a má tam nějaký průduchy? Pak jsem si teda všimla toho malého odlesku a došlo mi, že to budou spíš nějaký placatý divnověci, co má daný zvenku přes prsa. Ach.
Alenka z planety Země
Kir Bulyčov (p)
Pozitivní překvapení z knihobudky. Škoda, že jsem knihu neznala jako malá holka, určitě bych ji milovala. Takhle to byla "jen" naivní, ale nápaditá sci-fi pohádka, která se hromsky dobře četla.
Srdce hladová
Vlasta Javořická
Čas od času ke mně doputuje nějaká knížka od paní Javořické a já si ji ráda přečtu (a stejně ráda ji odložím). Na to, jak jsou staré, jsou stále celkem čtivé. Líbí se mi její popisy přírody, starých zvyků, tehdejšího prostředí atd. Dozvím se něco o tom, jak se žilo dřív. Zápletky bývají občas celkem drsné, což není ke škodě, to je prostě život. Ale dost nesouzním s některými autorčinými postoji, které razí, a podle kterých ten příběh mravokárně utváří, takže na konci z toho mívám pravidelně smíšené pocity a ty její happy endy mi nepřijdou moc happy. To byl i tenhle případ.
Požár
Robert Lawrence Stine
(SPOILER) Třetí díl trilogie o tom, kde se vzalo prokletí Fear Street, si udržel kvalitku předchozích dílů. Opět se mi nejvíc líbila první část. Simon Fear je záporák, jak má být, a o jeho namlouvání Angelicy byla radost číst. Angelica mu nakonec tedy vytřela zrak způsobem, který byl tak ďábelský, až to bylo vtipný. Cením, že se to odehrávalo v New Orleans, už od dob Interview s upírem jsem přesvědčená, že uleželá jižanská atmoška je pro horor to pravé. Kde jinde byste taky mohli tak epicky umřít, namotaní na kolo kolesového parníku. Ano, úmrtí v tomto díle jsou opět vynalézavá. Ovšem později už Fearovic famílii čeká stěhování na sever do Shadyside, kde se na ně nechystá nic pěkného. Rozklad jejich rodiny byl jak z divadelního dramatu.
Poslední část s Danielem a Norou mi přišla trochu uspěchaná, a proto nejslabší.
P.S.: Existuje ještě pokračování, kde vystupuje jejich společný potomek. Nechápu, kdy si ti dva v tom fofru vůbec stačili vrznout xD
Beskydy
Rudolf Smahel
Tuhle knížku jsem dnes našla v knihobudce a zhltla ji za jeden večer. Předmluva o autorově dětství v Beskydech byla podmanivá, stejně jako popis místních lesů a pralesů. Fotky byly zajímavé, většinou černobílé, což tak nějak prohlubovalo nostalgičnost této knihy. Byl to pěkný výlet do kraje zbojníků.
Mokrá louka
Lenka Lanczová
Pohodová oddechová knížka s řádně devadesátkovou letní atmosférou. Nic hlubokomyslného, ale dobře se to čte. Řekla bych, že je to předvídatelné, ale ten konec, ten jsem teda nečekala!
Smrt je vždycky osamělá
Ray Bradbury (p)
(SPOILER) Je to dobrá knížka, ale... Ježiš, to je strašná věta, něco jako "Miluju tě, ale..." Tak jinak. Je to dobrá knížka s atmosférou, co by se dala krájet. Je tak hutná, že jsem se jí musela prokousat. Ale nikdy mi neuvázla v krku. A vždycky tam byly vetkané tak dobré postřehy nebo tak krásně napsané věty, že jsem se musela zastavit a přečíst si je několikrát znova. A někdy tam byly věci, co mi nedávaly smysl, takže jsem se taky musela zastavit a přečíst si je znova. Místy to bylo až surrealistické a snad všichni tam byli na palici. Prejže detektivka. No, to byla detektivka jak od Lynche. A když už jsem si myslela, že se autor totálně urval ze řetězu a žádný vrah není, nebo je vrah on, vy nebo já, tak to začalo dávat smysl a mělo to logické vysvětlení. A to je ten největší spoiler, který by neměl číst nikdo, kdo se nechce ochudit o půlku zážitku: ačkoliv to tak většinu času nevypadá, tak je to fakt detektivka s "normálním" vrahem. Jo a taky je to moc pěkné povídání o Benátkách - těch v Los Angeles.
Ďábelský škleb
Francis Rock
Je to naivní blbinka, ale v žánru sešitových brakovek asi lepší průměr, od tohoto typu "knih" člověk nemůže očekávat vysokou literaturu. Na krátkém počtu stránek je nacpáno mnoho akce, i na lovestory dojde. Líbila se mi sci-fi zápletka s paralelním světem, který padouši vytvořili a kam odesílali každého, kdo jim byl nepohodlný.
Medovník s pepřem
Alena Adrianet Heinrichová
Dokážu ocenit poctivej kousek sebemrskačství. Nebo mi možná jen dělá škodolibou radost číst si další barvitý popis toho, že všichni ten život pytlíkujem, jak umíme. Určitá repetitivnost a "absence" děje mi nevadila, ale přece jen to mohlo být kratší, ke konci už to ztrácelo dech. V posledních cca čtyřech kapitolách ho to ale zase popadlo, takže za mě dobrý.
Tajemství
Robert Lawrence Stine
(SPOILER) Historie rodu Fearů (tady tedy ještě Fierů) pokračuje a je lemována mrtvolami. Spolu s Ezrou a jeho rodinkou se vracíme do Wickhamu, který mezitím vymřel na mor, ale to je nezachrání. Kletba totiž úřaduje i ze záhrobí. Poté, co se kletba vyřádí na této generaci Fierů, jednoho z nich napadne zakopat jejich prokletý kus bižuterie pod zem, takže si kletba dá na celých sto let voraz. Pak ale někoho napadne překopat zahradu a opět se začnou dít věci... Solidní pokračování prvního dílu. Bavila mě hlavně první půlka. Druhá část po sto letech nebyla špatná, ale na děti, chodící si hrát do vesnice plné rozkládajících se mrtvol, to nemělo.
Zrada
Robert Lawrence Stine
(SPOILER) Tenhle díl jsem jako malá milovala a strašně prožívala, bylo fajn si to zase po letech připomenout. Chvíli člověk drží palce Goodeovým, chvíli Fierovým (aspoň některým)...a nakonec skončí špatně všichni. Smrtící telenovela z období kolonizace Ameriky a upalování čarodějnic.
Za oponou
Robert Lawrence Stine
Klasická stineovka, která nám připomene, že jezdit kamkoli na tábor je vždycky zaručený způsob, jak se vystavit nebezpečí smrti. Tentokrát jde o tábor divadelní, což se mi moc líbilo. Nakolik můžu posoudit na základě svých znalostí osazenstva místního dramaťáku, tak to bylo dost přesně popsané (spousta afektovaných lidiček, vedoucí sociopat a nějaký ten pokus o vraždu). Zamlouvalo se mi, jak byly napsané postavy, celkově ten styl i černý humor, který tím prosakoval. Taky mi oproti některým jiným dílům od tohoto autora přišla propracovanější ta "detektivní" část - je tu hned několik podezřelých s uvěřitelným motivem, ale samozřejmě by to nebyl Stine, aby tam nebyl plot twist.
