Ayna komentáře u knih

Není to moc horor, je to jen takový lehce napínavý detektivní příběh pro děcka s nadpřirozeným prvkem. Co mě na tom bavilo asi nejvíc, byla ta atmosféra internátní školy a Údolí přízraků.

3 07.07.2023

Moje první setkání se Ziburovou tvorbou. Sedlo mi to velmi, jak samotný nápad procházet pěšky různá divná a odlehlá místa, tak ten sarkastický přístup v textu. Příjemný bonus je autorova občasná poezie, která je tak hrozná, až je vtipná.

5 05.06.2022

Taková hodně průměrná detektivka/thriller, ale aspoň psáno celkem čtivě. Trochu nadhodnocuju, protože kdysi se mi tenhle díl hodně líbil, dokonce nás to tehdy s kamarádem inspirovalo k několika anonymním telefonátům, kdy jsme se nechápajícím lidem, náhodně vybraným z telefonního seznamu, představovali jako vraždící fantom z Fear Street (což nikoho nezajímalo a vždycky nám záhy flákli s telefonem), takže nostalgie jako noha.

1 05.06.2022

(SPOILER) Tenhle díl jsem před lety určitě nejmíň jednou četla, ale kromě obálky jsem si nepamatovala ani zbla, což napovídá, že mě už tehdy moc nezaujal. V rámci série Stopy hrůzy to určitě není topovka, ale tak průměr se slušným plot twistem na konci. Brad, který slyší hlasy, co ho nutí tvářit se, jako by snědl chrousta, přejíždět roztomilé pejsky a zapalovat spolužáky, měl jako padouch nicméně slušný potenciál (i když spíš než na thriller na černou komedii), škoda, že nemohl řádit o něco déle.

1 13.08.2021

(SPOILER) Půlnoční děs je fakt děs. Puberťák Andy, který postrádá osobnost i zábavnost, se stále plácá v Zemi duchů. Když mu Strážce mlhy slíbil, že ho za ucpání té ďoury v minulém díle pošle domů, pěkně kecal, protože teď sype z rukávu další questy. Tentokrát má Andy za úkol pomoci někomu ze své minulosti a navštívit záhadné místo, kde je něco, co ztratil. V patách má neustále retardovaného sira Aleca a jeho partu a kromě roštěnky Elizabeth mu nově pomáhá pračlověk Makasha - jediná alespoň trochu sympatická postava v tomhle veledíle. Děsné zvraty, děsné dialogy, logické kopance (Elizabeth má fóbii z ohně podle toho, jak se jí to hodí, údolí strachu působí jen na někoho, a na to, že vlastně umí levitovat, už všichni radši zapomněli). Až konec byl celkem fajn, nápad s vězením pro mrtvé naděje je dobrý. Dobrý by byl i ten romantický vztah mezi člověkem a dušicí, kdyby byl popsán jen trochu zajímavě... Což není. Bylo by třeba fajn dozvědět se i něco o 60. letech, ze kterých pochází Elizabeth, ale i tohle téma zůstalo neuchopeno.

4 11.08.2021

Druhý stopáčový díl série Údolí přízraků a opět takový průměr. Zápletka podobná jako v Posedlé, na internátní školu přijde nový student a opět proti sobě omylem poštve místní nadpřirozené zlo, tentokrát ducha z jeskyně, kterého se musí zbavit dřív, než se duch zbaví jeho. Nejzajímavější asi je, že je to tentokrát psáno z "pohledu" nevidomého kluka (a občas i jeho psa).

11.08.2021

Série Země duchů se mi moc nelíbila ani v době, kdy jsem byla cílovou skupinou, bylo to moc natahované a o ničem. Hlavně mi to ani mezi ostatní Stopy hrůzy nesedí, protože spíš než horor je to putovní fantasy, kdy skupinka postav stále někam jde a cestou pořád někoho náhodně potkává, s dotyčným pokecá, bojuje s ním nebo uteče, a tak pořád dokola. Text je hodně jednoduchý a charaktery nepropracované i na stopáčové standardy. Nejzajímavější postava je Elizabeth. Tím, že se vyřešila ta záležitost s hledáním její nejlepší přítelkyně a s jejím "pronásledovatelem", to klidně mohlo celé skončit, to bylo asi jediné, co mělo nějakou pointu.

2 06.08.2021

Dost dobrá knížka (na Stopy hrůzy, samozřejmě to není žádná vrcholová literatura). R. L. Stine horory pro puberťáky fakt umí a tenhle býval jeden z mých top. Ani nevím, kolikrát jsem to jako malá četla, a jako oddechovka se to dá i v dospělosti.

5 31.07.2021

Další solidní brakovka, tentokrát z prostředí střední školy. Příběh z dávných časů mýtů a legend, kdy se úkoly psaly ručně a o PC se zajímala jen divná děcka, která s přehledem zvládla hacknout celou školu. Líbilo se mi, že hlavní postavou byla nepopulární šprtka, slepá jak patrona.

3 29.07.2021

"Drahý vyhledávači hrůzy, zatím tě nijak zvlášť nevzrušovaly jevy jako skojíkající vlkodlak, černá hlíza, co nepopolízá, nebo šupinaté příšerky, které bojují za želví práva. Ale teď! Zavři okna, dveře dej na řetěz, k nim přišoupni almaru a opři se o ni zády. Pak zapal velkou červenou voskovici a počkej, až z ní začnou kanout krvavé slzy. Ne, ještě nezačni číst! Vezmi kus pergamenu, nařízni si prst a vlastní krví napiš poslední vůli. Ano, poslední vůli! Protože rána se nedožiješ. Pak nalistuj první stránku HORRORU, nazvaného Nůž. (...)" Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nepopolízající hlíza rozhodla. Ta překladatelova předmluva je opravdu skvost. Jinak i když se tento díl odehrává částečně na Fear Street, nic nadpřirozeného se tu neděje a ani se tu moc nevraždí. Je to spíš thriller/detektivka, ale tak jako tak příjemná brakovka, která se rychle čte. A vystupuje zde zákeřný dvojník Toma Cruise, to je určitě plus.

2 28.07.2021

(SPOILER) Tohle býval kdysi jeden z mých nejoblíbenějších dílů, ani nevím proč. Ale všichni jsme chtěli to kouzelné zrcadlo a chodit na strašidelnou americkou internátní školu:D Pobavila jsem se i při čtení po letech. Inu, nostalgie je mocná.
SPOILER: Hrozně se mi líbí, že Tracy zmizí její sestra, a místo aby se komukoli svěřila nebo prostě nějak aktivně začala hledat pomoc, tak se za ni automaticky začne přede všemi vydávat, aby to zmizení zakamuflovala. Však ono se to nějak vyřeší. Takové vtipné. Na druhou stranu jsme alespoň byli ušetřeni zdlouhavých pasáží o tom, jak by jí to stejně skoro nikdo nevěřil. Oproti prvnímu čtení mi teď taky bylo trochu líto té malé opuštěné psychopatky se sekerou.

2 27.07.2021

Tenhle díl mi přišel slabší už v "nácti", když jsem ho četla poprvé. Série Stopy Hrůzy má určitě jiné pecky, ale pořád je to ucházející, čtivé béčko (pro puberťáky a devadesátkové nostalgiky). Posedlá je hodně dětská, rozjezdová. Jde samozřejmě i o první seznámení s Údolím přízraků a jeho historií. Mihnou se tu i postavy, které budou mít větší roli v jiných dílech.

2 27.07.2021

Celkem užitečný encyklopedický doplněk k příběhům ze světa Harryho Pottera, s pěknými ilustracemi. Co mě rozčiluje, je, že veškerá zvířena zůstala abecedně řazena podle původních anglických názvů, takže když znáte jen ten český a chcete něco najít, pěkně si zalistujete, protože je to pod úplně jiným písmenem.

2 25.09.2020

V podstatě dost smutná knížka o nezodpovědné, psychicky nemocné matce - alkoholičce, která nezvládá péči sama o sebe, natož o svoje dvě děti. Je to ale psané s lehkostí, z dětského pohledu její mladší dcery, která svou mámu i tak zbožňuje. Na to, jak depresivní téma to je, se to čte celkem pěkně. Za mě by mohla být knížka i delší, zajímalo by mě, jak se osudy postav vyvíjely dál.

2 14.09.2020

Během pár dní jsem sjela několik dílů VA, a když jsem zrovna dočetla tenhle, tak mě napadlo, že bych se tu mohla zastavit a zanechat tu taky nějaké hodnocení. Navzdory různým nelogičnostem (např. proč místo jednostranných magických kontaktů prostě nepoužívají mobil, ušetřili by si polovinu problémů) a navzdory tomu, že nejsem cílová věková skupina, mě to strhlo. Má to spád, vtip i dramatickou atmosféru, i akční scény, který mě většinou nudí, mě tu bavily. Rose & Dimitrij mi připomínají moje oblíbence Buffy & Angela. Áčko v béčkové literatuře.

20.04.2020

Jakkoliv obdivuju nápad i autorovu práci s jazykem, prostě mi to úplně nesedlo. Tak od půlky jsem se už do čtení nutila, pasáže o Vlkově a Šimsově minulosti mě nebavily, celkově se to pomalu plácalo od jedné rádoby šokující absurdity ke druhé, až jsem ztratila zájem, k čemu se to nakonec doplácá. Při moc velké koncentraci nechuťárny prostě už nemají ten efekt a spíš mě nudí.
Lízinka Tachecí je ale zajímavá ne-postava. Většinu knihy nemluví, nemyslí, nejedná, o jejích pohnutkách ani minulosti se nic nedozvíme, takové slepé místo v příběhu. Když už je autorem zahnaná do situace, kdy by se měla nějak projevit, tak se dozvíme, že kouká z okna nebo počítá sedačky. Klidně by to mohla být geniální autistka, ale...
P.S.: To inovativní dělení kapitol jsem strašlivým způsobem nedocenila. Myslela jsem si, že se mi to prostě blbě načetlo v programu v mobilu, občas mi tam text dělá strašný brikule:-D

13 08.04.2020

Musím říct, že sama bych si tu knížku nevybrala, odrazovala mě už anotace, ale jedna známá mi tuto sérii tak přesvědčivě doporučovala, až jsem se rozhodla dát šanci aspoň jednomu dílu. Trvalo mi dlouho se do toho dostat. Sice je to psané čtivě, ale rozčilovalo mě nesmyslné dělení společnosti, nelogičnosti celého toho univerza, talentové zkoušky a vnitřního fungování frakcí. Někde v průběhu Trisina výcviku u Neohrožených se to zlomilo, hodila jsem logiku za hlavu a k mýmu překvapení mě to začalo bavit, hlavně teda coby červená knihovna a pojednání o vztazích a šikaně. No a pak přišlo zbytečně uspěchané a ujeté finále, které mě nijak nenavnadilo na to chtít číst ještě pokračování.

2 12.02.2020

Se sympatickou lehkostí psaná a kreslená vtipná knížka pro děti o příhodách vnučky Pandory a její potrhlé babičky čarodějnice. Ilustrace jsou snad na úplně každé stránce, takže to místy vypadá spíš jako obrázková kniha. Knížka sestává ze tří příběhů, které jsou ještě dál rozdělené do kapitol, což už mi přišlo navíc - příběhy jsou samy o sobě krátké a kapitoly netvoří nijak zásadní předěly, spíš jsou kolikrát na sílu nacpané vždy uprostřed děje, nebo dokonce i dialogu. Hádám, že to má začínajícím čtenářům (nebo jejich unaveným rodičům předčítajícím před spaním;) prostě jen naporcovat text na menší kousky, jinak nemají moc smysl. To je ale jediná drobná výtka, kterou k téhle knížce mám. Asi existuje dost srandovnějších nebo propracovanějších dětských knih, ale tohle se četlo tak příjemně + navíc mám slabost pro čarodějnice, takže dávám plný počet.

2 01.02.2020

Neučesanější, překotnější a méně stylizované než první díl. A taky depresivnější. Působí to opravdověji, ale taky se to hůř čte. Doslov na konci zpětně dost objasňuje, proč je kniha taková, jaká je, a v jakém rozpoložení autorka byla, když to psala.

1 28.01.2020

Z knížky mám hodně rozporuplné pocity. Doteď mi šrotuje v hlavě, co si o tom mám myslet a jak to mám ohodnotit, a protože fakt nevím, zvolila jsem zlatý střed. Určitě má zajímavé téma. Popisuje netradiční životní příběh odehrávající se v netradičním prostředí. Chtělo to od Míši odvahu, jít do všeho takhle po hlavě, a to na ní obdivuju, i ten zápal...ale. Knížka je hodně o pomoci druhým, už jen proto jsem si předem myslela, že od začátku budu držet autorce palce, ale nakonec mi přišla svým chováním a uvažováním nesympatická. Celkově mi nesedlo, jak je kniha stylizovaná a nevěřím, že se to všechno odehrálo takhle a že jsou věci tak černobílé. Jak Míša sama zdůrazňuje, je to jen její upravená verze událostí, a těch míst, kde mi to skřípalo a kde jsem si pokládala otázku, jak by to vylíčili ostatní protagonisté, tam bylo hodně.

2 20.01.2020