Knihontýnka přečtené 555
Jako vám někdy nesedne člověk, kterýho vám někdo představí, stejně tak strašně nesympatická mi byla Jazz. I když to byl do velké míry autorův záměr, prostě jsem tu (jak byla ostatně i v knize opakovaně nazývána) “krávu” nemohla snést. SPOILER Kdyby na konci hrdinsky zahynula a celá kniha končila mailem asi 20 stran před koncem, i bych se plácla přes kapsu a dala 4 hvězdy.... celý text
Dvůr křídel a zmaru
2018,
Sarah J. Maas
Každá válka by měla být svou oběť. Chápu, že happyend je happyend, ale tohle bylo už trochu příliš. Sarah psát umí, o tom žádná, ale připadá mi, že už trochu přes byznys zapomíná na kvalitu.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Jako by se Sarah nemohla rozhodnout pro žánr. Pár věcí je ale jistých: není to young-adult, je to opravdu dobrá kniha, která vás nenechá vydechnout, má to něco z Fifty Shades, něco z Hry o trůny. Jen ta Feyre je taková někdy dost vztahovačná a až přihlouplá, než jí něco docvakne, já cvakám vzteky zuby. V Londýně jsem už viděla na pultech další díl. Tak šup, Coo Boo!... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Vzhledem k tomu, že jsem si pořídila třetí díl (ve velké slevě), rozhodla jsem se k této sérii vrátit pěkně od začátku. No, musím říct, že napodruhé to bylo ještě složitější přelouskat než napoprvé, protože je to vlastně takové "Tentkrát poprvé" (dámy, které jako děti četly Bravo, vědí). Ovšem v tomto případě je to spíš, po sedmé, po dvacáté a po sté. Musím se navíc přiznat, že logika jednání veškerých postav je... logiku postrádající.... celý text
Noční hlídka
2003,
Terry Pratchett
Setkání s mladým Samem Elániem a Vetinarim Psí nudou je k nezaplacení. Tenhle díl patří k těm, které můžu číst znovu a znovu. (trochu spoiler:) A vždycky se znova těším, až zase Elánius poběží v císařových nových šatech pro Mechorosta.... celý text
Třetí stříbrná kniha snů
2017,
Kerstin Gier
Zbytečně natažené a vlastně nakonec i trochu nudné. Kdyby byly tři stříbrné knihy snů jedna, bylo by to super. Autorka má potenciál, ale trilogie je pro ni zatím velké sousto a na konci už prostě neměla, co čtenáři říct.... celý text
Druhá stříbrná kniha snů
2015,
Kerstin Gier
Trochu slabší než první díl. Ale to nic nemění na tom, že to je slušná odpočinkovka. A ten nápad se snovými dveřmi stále považuji za naprosto geniální!
První stříbrná kniha snů
2014,
Kerstin Gier
Trochu dětinské, ale milé. Autorka ještě potřebuje trochu "vyspět", ale vidím obrovský potenciál. Má smysl pro komično a to mám ráda. Koho baví sebeironické a supervtipné hlavní hrdinky a kdo nemá příliš velké nároky a chce si odpočinout, pro toho je tato kniha dobrou volbou.... celý text
Nohy z jílu
1999,
Terry Pratchett
Svoboda je důležitá věc, jen ji ne každý dokáže ocenit. Boj za emancipaci golemů v Ankh-Morporku a 2 vraždy. Elán jako vždy boží, Vetinari dělá čest svému jménu, netradiční lovestory Anguy a Karotky pokračuje, Noby skutečný Nóblhóch a Tráčník plující hromadami výsměšků (ne Vzoromilů, i když alespoň jeho bratr se v knize mihne). Když je miluješ, není co řešit.... celý text
Vypravěčka
2014,
Jodi Picoult
Příběh, který ukazuje zvrácenost světa i dobro, kterému se občas podaří prostřednivtvím člověka vybublat na povrch. A pro mě osobně taky varování.. Historie se opakuje a je potřeba o některých tématech mluvit, klidně formou beletrie, abychom na nezapomněli a třeba znovu nedopustili totéž. Není to dokonalý příběh (“překvapivé” rozuzlení není pro zkušeného nebo přemýšlivého čtenáře žádným překvapením, ...), ale stojí ze to ho přečíst.... celý text
Temná krása
2018,
Mary E. Pearson
První dva díly mě bavily víc, ale i tak patří tahle série k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četla. Hodně by mě bavilo, kdyby se jí ujal nějaký slušný režisér. (Hlavně zpracování úvodních pasáží princ/zabiják- “jakoženevímekdojekdo” by mohlo být pro filmaře oříšek, ale do kinematografie přinést nový vítr.)... celý text
Jeden plus jedna
2017,
Jojo Moyes
Kdybych to shrnula třemi slovy: Kýč, ale milej. Jinak je to příjemná, i když trochu smutná pohádka, jak už jsme od Moyesové zvyklé.
Hrrr na ně!
1999,
Terry Pratchett
Vidím jisté paralely... a není jich málo. I to je důvod, proč je sir P. mým #1.
Nabíječ
2014,
Alice Clayton
Hlavní hrdinka je blbka. Bohužel. Jako tomu je téměř vždy v tomto žánru. Nemá starosti, skutečný život nezná ani z pohledu z okna v rychlíku. Chápu, že má jít o oddechový žánr, ale jak tady mnohé čtenářky psaly: “Óčko!” “Kazimrdka!” Really? Pokud máte rády žanr a chcete něco trochu lepšího, doporučuju Návrh od Elle Kennedy.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Ove by asi zabručel, že to je docela slušná knížka. Parvaneh by v ní viděla všechny barvy života. Bude se mi stýskat. Díky.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Jak Harry tak trochu ztratil Harryho. Nebylo to špatný, to ne. Navzdory tomu, že jde o divadelní scénář (a úplně jsem viděla i film). Ale chybělo tomu to rowlingovské kouzlo, což je u příběhu o čarodějích trochu škoda. A souhlasím s jinými čtenáři, že jistě aspekty příběhu už byly přitažené z vlasy. (Preferovala bych - SPOILER -nějakou bláznivou následovnici ze vzdálenější pokrevní linie.)... celý text
Zrádné srdce
2017,
Mary E. Pearson
Ne tak dobré jako první díl, i když pořád skvělé. Podle mého názoru příběh zpočátku postrádal logiku, bohužel, autorce se nepodařilo dostatečně racionálně odůvodnit jednání Komisara.... celý text
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
Málokdy se mi u tohoto typu knih stane, že se mi chce si příběh přečíst znovu (a znovu a znovu a znovu). Jenže v tomto případě to tak bylo. A ani druhé čtení nebylo zklamáním. Svižný, čtivý, zábavný, hluboký příběh, osvěžující a s nápadem. I když nevíte, kdo je vrah a kdo princ, a autorka se vás schválně snaží svést na zcestí popisem postav, je to zábava. I když na to přijdete velmi záhy, je to pořád zábava. A i když už skutečně víte, je to pořád zábava. I podruhé.... celý text
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
Byla to vlastně neskutečná depka. Paralely s vyprávěním Anny Frankové jsou na místě, byť se jedná o jiný příběh a smyšlený (popis “obyčejného” života ve velmi prapodivné společnosti v budoucnosti, která není zcela nereálná). Nejděsivějším momentem pro mě nebyly zažité hrůzy, ale chvíle, kdy hlavní hrdinka popisuje reakci svého partnera na změnu společnosti a svůj pocit, že on z toho zas tak vykolejený není, protože jeho se to přímo netýká. Styl vyprávění mi úplně nevyhovoval, chyběly mi emoce, byť chápu, proč to tak bylo napsané.... celý text