blackholesun32 blackholesun32 přečtené 878

Konec nylonového věku

Konec nylonového věku 1967, Josef Škvorecký
3 z 5

Mno uf...teda, kniha rozsahem malá, ale nějak mi dala. Škvoreckého mám rád, ale tahle knížečka mě do půlky těžce nebavila, včera jsem to nakonec překonal a přelouskal ji a nebylo to tak špatné, ale myslím si, že jsem čekal trochu jiné sdělení, než, že nám ty zlý komunisti zakážou plesy. Ale pravda psané to bylo v roce padesátém, tudíž ještě asi nebylo úplně jasné co jsou zač.... celý text


Gustáv Husák

Gustáv Husák 2017, Michal Macháček
5 z 5

Baba - souhlas s Blue! Myslím si, že kniha především JUDr. Husáka představuje jako člověka. Což se vzhledem k prozatímním tendencím; tj. dočasným, jeví spíše jako ojedinělost. Výborně panu Macháčkovi. Díky za tuto vrcholně zajímavou, tak trochu tragickou postavu našich dějin.... celý text


Protektorát ve fotografiích

Protektorát ve fotografiích 2006, Karel Sýs
3 z 5

Já teda Sýse ne moc rád; každopádně bych si asi nedovolil úplně soudit dobu, ve které jsem nežil, bez příslušné erudice (tedy historické a jsem-li dobrý historik, zpravidla dobu nehodnotím). Mno pode mnou už to napsáno bylo a tak nějak s tím souhlasím, snad jen, že občas na mne vyskočila z těch textů i jakási smířlivost, pouze ovšem a jen letmo, letmá. Nejradši bych dal hodnocení 2,5 - fotografie jsou pěkné.... celý text


Apokalypsa – brána ráje: Skrytá osnova Zjevení svatého Jana

Apokalypsa – brána ráje: Skrytá osnova Zjevení svatého Jana 2001, Ladislav Moučka
3 z 5

Mňo - asi, kdybych tu knihu nepotřeboval číst z pracovních důvodů, tak bych ji asi nečetl, i když ve výsledku, ne že by nebyla zajímavá. Nicméně analýza mi chvílemi přišla poněkud vycucaná z prstu ( i když je to možná mojí ne takovou zběhlostí v písmu svatém), leckdy plochá. Celou dobu jsem se těšil na kabalistický, alchymický a tarotový výklad a hle po dočtení, nikde. Tak nevím kam se poděl. Respektive postrádám druhá díl. Ale špatné to nebylo, jsem zvědav na srovnání s dalšími výklady Zjevení.... celý text


Zánik Západu - Obrysy morfologie světových dějin

Zánik Západu - Obrysy morfologie světových dějin 2010, Oswald Spengler
5 z 5

Rozhodně inspirující kniha. Mnohovrstevná, nutící k zamyšlení, obdivuhodná z hlediska autorovi erudice (i když si leckdy upravoval informace dle potřeby) a také, tak jak to u podobných knih bývá, lehce kontroverzní. Mnohé, autorem popisované, předpovídané (?sic!) zdá se, jakoby kolem nás již bylo, až člověk skutečně může nabít dojmu, že zánik západu je za dveřmi a možná, že je. Nicméně samozřejmě jako každé umělecké dílo, i Zánik západu je pouze a jen čísi zachycený stav myšlení (ostatně jak o tom sám autor píše), který nemůžeme za a) zachytit zcela, za b) ani nechceme, protože sami do něho vkládáme své vlastní myšlení. A proto, bych se vlastně vrátil, již k řečenému, Spenglerova kniha, zdá se mi především jako umělecké dílo, které svojí objemností, rozsahem, skutečně rozvíjí přemýšlení. Ba co, rozvíjí k přemýšlení určitým směrem, způsobem. A za to, si jistě zaslouží náš obdiv.... celý text


Kniha smíchu a zapomnění

Kniha smíchu a zapomnění 1981, Milan Kundera
5 z 5

Buď jsem Kunderu dlouho nečetl (a to jsem dlouho nečetl) a nebo je tento jeho román jeden z nejlepších co napsal. Pravda je zřejmě někde mezi (a co si budeme povídat čtivej byl vždycky). Každopádně Kniha smíchu a zapomnění mě skutečně bavila a přečetl jsem knihu za dva dny během večerů. Zdá se mi, že zde pfilozofování vygradované především v Nesmrtelnosti, nedosahuje až tolika zbytečně planých výšin; humor je skutečně přítomen (a ne pouze deklarován) a hodně mě bavila i zde přítomná Kunderova imaginace, přišlo mi, že z pozdějších románů čímsi nezatížena, svobodnější. Nu, kdo ví, ale bavilo mě to mnoho a v tento moment bych ze všech Kunderových románu hodnotil nejvýše. A ještě jsem zapomněl - vlastně jsem měl pocit, jako, kdyby si Kundera sám vracel touto knihou zpátky do Čech; když ne fyzicky, tak ideově určitě, i samotným výběrem vydání jako poslední, byť pro něho byla jistě hraniční - jak jedno z téma napovídá. Hezky si s tim hraje. Ale ještě takovej malej dodatek - krapet mě rozčiluje Kundera s tím, jak svoje knížky přepisuje, respektive škrtá, já vím, že na to má právo, sou jeho a blablabla - mnohokrát to obhajuje ve svých esejích (a zdá se mi, že kolikrát právě pouze z toho úhlu pohledu, aby mohl, a že může), jenže mi tím pak připomíná a právě v této knize tolika zmiňované, zapomínání; to co sám kritizuje, přepisování historie. Mno to jen tak, abych se doplnil.... celý text