boxas přečtené 1306
Stopa v poušti
1967,
Louise Noëlle Lavolle
Moc hezký příběh z úsvitu civilizace. Takových knih pro děti moc není a je to škoda.
Výtah na popraviště
1976,
Noël Calef
Tak samozřejmě že u knihy staré víc než 60 let se dá předpokládat, že některé motivy už budou jaksi passé, tedy dávno a mnohem líp zpracované v jiných knihách u jiných autorů. Na druhou stranu nápad, že vrah spáchá (téměř) dokonalý zločin, ale pak se stane taková banalita, jakou je v knize nepojízdný výtah, a všechno je rázem jinak, to je natolik zajímavé, že se mi kniha přečtená kdysi dávno natrvalo usadila v hlavě. Takže jsem ráda, že díky Čtenářské výzvě jsem se k ní po letech vrátila.... celý text
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
No...trochu překombinované, někdy jen těžko uvěřitelné, ale nepostádající tempo a napětí. Bylo to moje první setkání s autorem a když to vezmu kolem a kolem, tak to nebylo vůbec špatné setkání. Konec mě překvapil a závěrečná pointa pobavila. Takže hurá na další knihu!... celý text
Teď neplač
1995,
Joy Fielding
Detektivka ze "staré školy", má spád, je napínavá, i když tam netečou potoky krve (většinou), s Bonnie člověk začne rychle sympatizovat, konec sice překvapivý, ale vlastně logický. Poctivá práce!... celý text
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
Svým způsobem je to kniha otřesná. Tedy alespoň mnou otřásla určitě. Mnohokrát jsem si říkala: To jsi kapánek, chlape (autore), přehnal! Abych si hned vzápětí uvědomila, že kniha je inspirovaná skutečnými událostmi. Knihy, jako je tato, nebo jako je Bestie Dominika Dána, nemůže člověk číst často, tak maximálně jednu dvě za rok. A navíc by je měl prokládat něčím humorným, třeba Saturninem nebo tak něco, aby nepodlehl depresi.... celý text
Schindlerův seznam
2009,
Thomas Michael Keneally
Autor odvedl na knize poctivou práci při sběru materiálu, takže je z velké části faktografická, ale to jí neubírá na kvalitě. Uvědomila jsem si při jejím čtení, že historie není nikdy černobílá. A také že film, i když je skvělý, vede většinou k určitému zjednodušení knižní předlohy.... celý text
Žena v černém
1995,
Susan Hill
Nemohla jsem se ubránit srovnání s knihou Stephena Kinga Pytel kostí. Také opuštěný, záhadný dům, nešťastná mrtvá žena, dítě atd., ale u Pytle kostí jsem vážně div necvakala zuby strachem a napětím, tady mě to vůbec nebralo. Prostě když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.... celý text
Říjnová země
2006,
Ray Bradbury (p)
Některé povídky jsou z těch, že se na ně nedá jen tak zapomenout, např. Zástup nebo Kosa, jiné jsou vcelku průměrné, ale i tak pořád nadstandard!
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
2009,
Mary Ann Shaffer
Začátek výborný, forma dopisů neobvyklý, ale o to lepší nápad. Druhá polovina knihy, tedy hlavně po příjezdu Juliet na ostrov, se mění v tuctovou červenou knihovnu, kde si čtenář s trochou fantazie dokáže přesně domyslet, jak to bude dál. Na druhou stranu přiznávám, že jsem vlastně o Normanských ostrovech měla až do přečtení knihy jen jakési nejasné tušení, že tam někde jsou. Díky knize jsem si nejen našla všechno o nich na Wikipedii, ale dokonce dostala velkou chuť se tam podívat. Pokud se toto stalo i jiným čtenářům a hlavně čtenářkám, tak si myslím, že autorka udělala nesmírně moc pro cestovní ruch na ostrově Guernsey. A ještě poznámka. Ten, kdo knihu dal do tisku, asi v životě neviděl pravidla našeho pravopisu.... celý text
Živý bič
2003,
Milo Urban
Poslouchala jsem jako audionahrávku, takže moje hodnocení je jistě ovlivněno i tím, že slovenština není můj rodný jazyk, a proto nedokážu ocenit jazyk díla. Co se týče námětu a zpracování tato kniha mě ničím novým neoslovila.... celý text
Kočka, která uměla číst pozpátku
2003,
Lilian Jackson Braun
Nic jsem od této knihy nečekala a vybrala jsem si ji vlastně jen kvůli zajímavému názvu, o to příjemněji mě překvapila. Není to sice žádná "velká" literatura, ale potěší a pobaví. A netýká se to jen milovníků siamských koček, Kao K´o Kunga obzvlášť.... celý text
Čelisti
1992,
Peter Benchley
U této knihy se opravdu člověk nemůže ubránit srovnání s filmem a také to mnohé komentáře zmiňují. Oboje má svoje pro a proti, mně se líbí oboje a určitě nejsem sama.... celý text
Chvílemi mi Počátek připadal jako bedekr po Španělsku. Něco jako: "To musíte vidět! Robert Langdon byl z toho paf, budete taky!" Už jsem jenom čekala, kdy se odněkud ozvou úžasné hlasy Freddieho Mercuryho a Montserrat Caballé a budou zpívat tu nádhernou píseň Barcelona a jsem trochu zklamaná, že nic nebylo. Stále stejná schémata, která známe z jiných autorových knih, určitá řemeslná facha, krásná žena v nesnázích, odbočky v ději (viz král a princ), které nikam nevedou a jsou dobré tak akorát na rozšíření počtu stránek atd. Na druhou stranu Dan Brown jako zkušený rutinér opravdu dokáže čtenáře udržovat v napětí. V tomto případě nejméně do poloviny knihy, kdy už každému, mimo RL, musí být jasné, o co jde. Nejvíc mi vadily dvě věci. Za prvé úlitba Dana Browna ve prospěch natvrdlejších čtenářů a z toho pramenící "polopatismus", kdy se musí všechno do poslední mrtě vysvětlit. Za druhé mi vadila opravdu lajdácká práce překladatelů. V knize je mnoho chyb, autoři neznají shodu podmětu s přísudkem, mnohdy ignorují střední rod a od kdy mají ve Španělsku prezidenta?! Celkový můj dojem z knihy je tak nějak napůl. Trochu mi to připomíná starý vtip, jaký je rozdíl mezi manželkou a trabantem? Odpověď: žádný. Uspokojí, ale nenadchne. S knihou Počátek se to má také tak. Škoda.... celý text
Gejša
2006,
Arthur Golden
Asi v jedné třetině jsem si uvědomila, že jsem tuto knihu už kdysi, možná tak před dvaceti lety, četla. Jenže narozdíl od Sajuri se mi to úplně vykouřilo z hlavy. Sajuri však na své dětství, kdy byla jen malou dívenkou Čijo s výjimečnýma modrýma očima, nikdy nezapomněla. Kniha mě lehce vtáhla do zvláštního světa čajoven, kde se tiše pohybují dívky, jejichž jediným přáním a jedinou povinností bylo potěšit muže. Svět, který zmizel tak jako většina dalších věcí z té doby. Je moc dobře, že něco z tohoto zmizelého světa dokázal autor v knize zachytit. V jednom okamžiku přirovnává Sajuri samu sebe k cibuli, pod každou slupkou je další a další vrstva. Myslím, že je to moc hezký příměr a že se týká mnohých z nás.... celý text
Už je tady zas
2013,
Timur Vermes
Kniha mě zaujala námětem, byla jsem zvědavá, o co jde, ale upřímně řečeno mimo úvod, kdy se Hitler probudí a neví, kde je, mě to zase až tak moc nebavilo.
...o psu nemluvě
2012,
Connie Willis
Kniha, která pobaví, potěší a poučí. Co víc si přát? Čte se jaksi sama a od začátku až do konce je to čtení velice příjemné a vůbec se mi nechtělo oba unavené a nevyspalé a shozovou nemocí postižené hlavní hrdiny opustit. Nakonec snad i lady Schrapnellová mi začala být svojí umanutostí při pátrání po biskupově pařízku jaksi sympatická. No co, vždyť to jen měla v genech... Musím také pochválit překladatele Roberta Tschorna - všechny ty utěráky (jak jsem byla ráda, když jsem pochopila...), latinské citáty, výkřičky, kočičí citoslovce aj. se velice vyvedly. Takže klobouk (pardon slamák!) pana Henryho dolů! P. S. Dlouho jsem přemýšlela, koho mi lady Schrapnellová tolik připomíná. No jasně! Stejně umanutá je i lady Sibyla Deidra Olgivanna Elániová, roz. Berankinová Terryho Pratchetta! Tyhle dvě lady, když si něco vezmou do hlavy, tak ani párem volů (nebo draků) to z nich nedostanete! Moc doporučuji tyto dvě dámy poznat!... celý text
Nevinný
1997,
Ian McEwan
Není to špatné, ale se špionážní tematikou jsou jistě mnohem lepší knihy. Především mi vadil lehce předvídatelný děj.
Mrtvý mezi dvěma živými
1934,
Sigurd Christiansen
Nesouhlasím s Denisou. Já na tuhle knihu hned tak nezapomenu! Autor zde předkládá mnoho palčivých, znepokojivých otázek. Jak bychom se zachovali, kdybychom to byli my, kdo se ocitne ve špatný čas na špatném místě? Riskovali bychom svůj život (a jak říká autor - máme jen jeden) kvůli pár tisícovkám? Raději bychom byli zbabělí, vydali bychom ty peníze útočníkovi a žili dál? Nebo snad je lepší "zachovat se jako chlap" a lupiči s pistolí se postavit? Co to je hrdinství a co je jen hloupost a zbytečná póza? A co na to naše okolí? Jak nás budou hodnotit novináři, policie, sousedé? Nebudou nás podezřívat, že jsme byli komplici útočníků? Jak se k nám bude chovat naše rodina a přátelé? Zůstanou s námi a podpoří nás? Nebo se přikloní na stranu většiny a začnou se za nás stydět? A co ten mrtvý? Dostane posmrtně ocenění, rodina malou rentu, nebo ani to ne, a co dál? Co vdova, sirotci, co s nimi bude za rok, za deset let? Bude to ještě někoho v té době zajímat? Vzpomene si ještě někdo na život obětovaný pro pár stovek? A dá se z takové události vytřískat také nějaký kapitál do budoucna? Třeba tak, že jeden z těch tří nafoukne svoje rádoby zásluhy a vystaví na svém "hrdinství" svoji další kariéru. Je toto morální? Autor knihu napsal někdy ve třicátých letech minulého století, ale pusťte si dnes nebo zítra nebo kdykoliv televizi! Příběh muže, který nebyl statečný, protože byl rozumný, je tak aktuální, až z toho mrazí!... celý text