braunerova přečtené 1003

Zbožní piráti 1942, Hans Leip

Náročné čtení. Události popisované v románu jsou výsledkem autorovi fantazie, navíc podané formou fantaskních představ a obrazů, kdy nelze rozlišit skutečnost od snů. O středověkých pirátech z Helgolandu a Fríska se mnoho faktů nedochovalo. Nazývali je Vitaliány, ale oni sami si říkali Bratři Šalmy, přátelé boží a nepřátelé celého světa. Román je o posledním roku života magistra Wikbolda, člena tohoto bratrstva, po popravě jejich vůdce Klause Störtebeckera v roce 1401. O životě Wikbolda, absolventa Oxfordu a mistra sedmi svobodných umění, se mnoho neví. Alexandr Zimák v knize Hanza píše, že skoro jistě se jednalo magistra Wichbolda, který přednášel na Karlově univerzitě a v roce 1375 byl jejím rektorem. Autor byl synem námořníka a stejně jako Wikbold vyrostl v Hamburku. "Item 1402 byli lapeni Hamburčan Wikbolt a Godke Michel. A byli souzeni na pobřežní louce a sťati a na kůl naraženi, jakož se podle práva děje námořním lupičům." Vendské kroniky V roce 1915 napsal Hans Leip báseň Lili Marleen, která se za 2.světové války stala osudovou písní vojáků wehrmachtu a později i spojenců. To už byl ale její autor po smrti.... celý text

Sluneční koně 1981, Jules Roy

Sluneční koně jsou první částí 6 dílné epopeje o francouzské kolonizaci Alžírska, která začíná výpravou v roce 1830 a končí evakuací Černých nohou v roce 1962. V prvním dílu autor podrobně popisuje důvody, které vedly k vojenskému konfliktu, plavbu expedičního sboru a dobytí města Alžír takřka den po dni. Vedle celé řady historických osobností vystupuje v románu i prostý voják Bouychou, který vyjadřuje odmítavé postoje autora ke kolonizaci. Kniha se blíží literatuře faktu. Z hlediska historie zajímavé, ale jinak průměrné čtení.... celý text

Maiwina pomsta 1921, Henry Rider Haggard

Klasický dobrodružný příběh, ve kterém chybí oblíbené haggardovské prvky - ztracená civilizace a domorodí čarodějové. První část útlé knížky, která popisuje lov africké zvěře a honbu za slonovinou, mě moc nebavila. Druhá část "Válka malé ruky" byla výborná. Nejvíc mě překvapil tenhle 150 let starý vtip: "Naštěstí jsem si zachoval přítomnost ducha, jako onen muž, který, když vypukl v jeho domě oheň, vyhodil svou tchyni z okna a žíněnku snesl po schodech."... celý text

Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu 1980, Jakob Wassermann

Skvělá kniha. Slova z anotace "román demaskuje" se naštěstí ukázala být jen komunistickou propagandou. Autor se osobností slavného mořeplavce zabýval s přestávkami 20 let a vytvořil úžasný psychologický portrét, dílo plné filosofických myšlenek, které se mi ještě dlouho budou honit v hlavě. Jeho Cristobal Colon je fantastický snílek, posedlý západní cestou do Indie na základě chybné Toscanelliho mapy. Bloudí po Španělsku jako smutný rytíř de la Mancha, bez peněz a zahrnován posměchem. Přesto nakonec na základě pouhých domněnek získá chudý italský námořník lodě s mužstvem a neslýchané pravomoci. To bylo skutečné bláznovství hodné dona Quichota. A nebo zázrak Boží. "Stěží zažil někdy nějaký smrtelník povznešenější okamžik než Kolumbus v té chvíli, kdy na Guanahani vystoupil na pevnou zemi. Stěží také bylo kdy Te Deum předehrou tak krvavých tragédií, pronásledování a pobíjení lidí jako Te Deum, které 12.října 1492 zpívala posádka těch tří admirálských lodí." J.W. byl velký humanista. Tehdejší posedlost zlatem nazýval duševním morem Evropy, vášnivě odsuzoval genocidu domorodců. Přesto byl schopen posoudit tehdejší události v kontextu doby: "Rozumět něčemu, to nebylo ctižádostí a směrnicí té doby. Na chápání něčeho vůbec nezáleželo. Tehdejší lidé nemohli nebo nechtěli "rozumět" ani jednotlivcům jakožto svým bližním, ani jiné přírodě, jinému zákonu nebo jinému světu."... celý text

Na smetišti světa 1926, Vladimír Ležák Borin

Čech Chirini líčí své zážitky z náborového střediska v Marseille, v pevnosti Sidi-Bel-Abbes a z výcviku v Saidě v Alžírsku. Legie po Velké válce je v morálním rozkladu. Legionáři jsou permanentně opilí a jejich zájem se soustředí na to, jak se někde zašít a vyhnout se výcviku. Chirini a jeho kamarádi neustále vymýšlí jak dezertovat nebo předstírat nemoc a opustit legii. Lékaři v nemocnici nikoho neléčí, jen čekají, kdo umře a kdo přežije. V tomto duchu se táhne celý děj knihy. Netuším, nakolik je to pravda a nakolik výmysly zapáleného marxisty, kterým autor po celý život byl, ale za chvíli mě to přestalo bavit.... celý text

Mene ... Tekel ... Fares 1913, Ivan Fedorovič Naživin

Hrdina románu je intelektuál, který odmítá krutý carský režim, ale vidí i bídu chudých dělníků ve Francii. Vydržel jsem přečíst jen pár stránek, zbytek jsem prolistoval.... celý text

Jess 1919, Henry Rider Haggard

Román plný rasizmu, oslavy britského kolonialismu a filosofických úvah o úskalích lásky. Zcela chybí prvky, které Haggarda tak proslavily - hledání ztracené rasy, nadpřirozeno, stateční domorodci. Možná je to tím, že Jess je 6 román z 58, tedy takřka prvotina. Možná to pramenilo z frustrace nad rozpadem Jihoafrické republiky. Haggard se zúčastnil anexe Transvaalu v roce 1877 a byl to on, kdo v Pretorii vztyčil britskou vlajku. Muselo pro něj být velkým zklamáním, když o několik let později svobodomyslní Búrové povstali a porazili mnohem silnější červenokabátníky. V knize vykresluje Búry v nejhorším barvách, jejich největším zločinem ovšem je, že nechápou dobrodiní britského impéria. Kafrové a Hotentoti jsou pro něj podřadné rasy. V románu Haggard zmiňuje řadu historických osobností - prezidenta Transvaalu Paula Krugera, Theophila Shepstona, státního tajemníka hraběte z Carnarvonu, britského premiéra Gladstona a další, aniž by je nějak uvedl, neboť očekával, že jeho čtenáři budou vědět, kdo tito lidé byli a co udělali.... celý text

Allanova žena 1923, Henry Rider Haggard

Haggard byl výborný spisovatel, navíc v Jižní Africe mezi Búry a Zuly mnoho let žil. Jeho Allan Quatermain není žádný superhrdina, je to člověk tvrdohlavý, který často dělá špatná rozhodnutí. Naštěstí má vedle sebe čaroděje Indabo-Zimbi. "Byl to podivný muž, tento černošský čaroděj, a v jeho řeči bylo více moudrosti než ve výkladech učených ateistů - těchto duševních ničitelů, kteří ve jménu pokroku a lidskosti loupí lidem naději a učí, že nemáme duše, že není po smrti žádného věčného života."... celý text

V zajetí Maurů 1947, Jan Kořínek

Na dnešní dobu přeci jen už poněkud naivní, ale jako oddechovka dobrý.

Památné bitvy našich dějin 1937, Miloš Václav Kratochvíl

Památné bitvy našich dějin jsou vyprávěné v duchu českého vlastenectví se silným protiválečným étosem, historik by měl k takto uváděným faktům hodně připomínek. V kapitole o vpádu pasovských třeba autor "zapoměl" na šlechetný čin Petra Voka, který prodal rožmberský stříbrný poklad, aby mohl za císaře Rudolfa vyplatit žoldáky kvartýrující v Českých Budějovicích. Na druhé straně V.K. byl výborný spisovatel. Vývoj našeho válečnictví je doprovázen krásnými obrázky Mikoláše Alše a citacemi z dobových písemností. Vyprávění o René Descartovi byla dojemné, i když se jednalo o autorovu fikci. Moje prvorepublikové vydání má 36 kapitol a příběhy našich legionářů na bojištích Velké války a proti bolševikům v Rusku zaslouží 5*. Vše ostatní už napsal jadran. "My, vojáci revolučního vojska, utvořeného daleko od hranic naší vlasti, rozbíjíme navždy pouta, jež nás vázala k Habsbkurkům a k říši rakouské ..." přísaha české brigády v Darney... celý text

54-40 nebo válku 1930, Emerson Hough
ztráta času

Rušný románový obraz? Ani náhodou. Ve skutečnosti nekonečné společenské tlachání, které jsem vydržel číst jen několik stránek. Kniha pojednává o státním tajemníkovi Johnu C. Calhounovi, který se v roce 1845 snažil za pomoci diplomacie a krásných žen vyřešit spor mezi Anglií a Spojenými státy o hranice Oregonu. Slogan „54–40 nebo válka“ odkazoval na hraniční souřadnice území Oregonu.... celý text

Egypťan Champollion 1999, Christian Jacq

Velké zklamání, nedočteno. Čekal jsem beletrizovanou faktografii, dostalo se mi detektivního thrilleru. Kniha je plná vražedných úkladů, intrik, spiknutí a konspiračních teorií. Champollionova výprava je podrobně popsána na francouzské wikipedii a o ničem takovém tam přitom není ani zmínka. Champolliona a Roselliniho provázel tým 12 Francouzů a Italů, francouzskou vládu zastupoval Charles Lenormant. Toho autor nahradil tajemnou lady Redgrave. Navíc Ch.Jacq je sice egyptolog, jeho literární schopnosti mě ale příliš nepřesvědčily. Vzrušující události jsou popisované školometsky bez jakékoli vášně, za mě nuda a šeď. O tom, jak Champollion rozluštil hieroglyfy, není v knize ani slovo.... celý text

Poušť 1943, Vittorio G. Rossi

Zvláštní kniha, o poušti, o beduínech a o moudrosti staré pouštní civilizace. Spousta mikropříběhů z deníku evropského cestovatele se odehrává někdy v roce 1915. "V zemi, která leží mezi Eufratem a Tigridem, byl kdysi zemský ráj. Byl tam též velký Babylon, oděný jemnými rouchy a purpurem a zdobený zlatem a drahými kameny a perlami. Dnes zemský ráj se nalézá asi na jiném konci světa a Babylon vytahují po kouscích z písku. Zpustošená, vyschlá země, země vyprahlá žízní a krutou zimou, žhnoucí prach nebo bahno a močál a ostrý ledový vítr, který vysává hubené tělo Arabovo."... celý text

Chouani 1926, Honoré de Balzac

Balzac psal román v domě rodinného přítele v Bretani ve městě Fougeres, tedy přímo v centru historických událostí. Samotná kniha je ale pro mě velkým zklamáním. Nekonečně stran je věnováno společenskému tlachání a romantickým popisům krajiny. Vojáci republiky jsou na rozdíl od šuanů vylíčení jako čestní a charakterní, že potlačení povstání ve Vendée a Bretani se podobalo genocidě autor jaksi zapoměl zmínit. Nedočetl jsem, kniha poputuje do knihobudky.... celý text

Můj generále! 1941, Gregorio López y Fuentes

Fiktivní osudy fiktivního rolníka ve fiktivní zemi, který to za fiktivní revoluce dotáhl až na generála. Neskutečná nuda, dočetl jsem do poloviny a zbytek prolistoval. Kniha splňuje nejpřísnější pravidla GDPR, nenajdete v ní žádná jména, zeměpisné názvy nebo letopočty.... celý text

Na ústupu 1941, Boris Balujev

V předmluvě se píše, že jde o dobrodružství, které vyprávěl Franklin Ross v Oriental klubu v Londýně. Ten založili důstojníci z Indie a z Východu a existuje dodnes. Na kolik je pravdivý příběh zpackaného tažení turecké armády pro arabským horalům z kmene Asírů netuším, ale kniha se četla dobře. "Jestliže válka jest krajním vzepětím živelných sil národů, obměnou věčného boje o život, jímž od nesčetných věků kypí naše krvavá planeta, jest zároveň zkušebním kamenem pro životaschopnost národů: veta po tom, jenž již neumí zvednouti zbraň pro uhájení své cti, slávy a vezdejšího bytí."... celý text

Poklad Mary Glowe 1917, Karel Dewetter

Útlá knížka, přečetl jsem za odpoledne. Na dnešní dobu dost naivní.

Uragan 1928, Florian Parmentier

47 krátkých kapitol, 47 příběhů francouzských vojáků z Velké války 1914 - 1918, 47 výkřiků hrůzy lidských bytostí potácejících se ve víru válečného uragánu. Výborné, ale náročné čtení. Poetickým jazykem kreslí autor obrazy válečné vřavy, lidského šílenství a zničené krajiny "Vyhozen výbuchy, se spálenýma očima a s potlučenou lebkou, řítí se Pieger stále kupředu, jakoby puzen pružným perem. Udělá ještě krok a v tom jej zasáhne blesk, svalí se na břicho a ihned jej nový granát zasype hřměním a vířením. Kupředu! Kupředu! řve se kolem něho. Pieger se chce opříti rukama a vstáti. Ale pravá paže mu sklesne bez vlády. Tu ucítí, jak srdce v něm bije jako ptáče křídly." Je to depresivní čtení. Viníci válek jsou podle autora finančníci a politici. Národy považuje za stáda ovcí a zbabělce, kteří se dají zmanipulovat propagandou a bez odporu hnát na porážku. Poslední kapitola je pacifistický manifest, ve kterém odsuzuje i spravedlivé války proti agresorovi. Z hlediska autorových zážitků z fronty jsou sice tyto ideály pochopitelné, ovšem o několik let později dovedly Francii až k Mnichovské zradě a kolaborantskému režimu ve Vichy.... celý text

Hansa 1942, Ernst Hering

Kniha dobře doplňuje Hanzu Alexandra Zimáka, která se věnuje hlavně mořeplavbě, lodím a přepravovanému zboží. Ernst Hering popisuje historii kupeckého spolku a události s tím související. Autor byl zřejmě kovaný nacista, neboť publikace je zaplevelená propagandistickými hesly o germánské rase. Další zvláštností jsou německé názvy, jako třeba Schlesien, Elbe, Meißen, Preußen atd. V kapitole o Karlu IV mluví autor o německém císaři, o Praze se vůbec nezmínil. "Podobáte se obrazu, který je vymalován na zdi kostela v Marienhavenu: Na kazatelně stojí liška a káže chudým a utlačovaným mravnost, poslušnost a zbožnost. Směle a v poctivém boji jsem vám bral, co jste s kramářskou lakotou nahrabali. Kdo jednal lépe, zda vy nebo já, Bůh to posoudí, ne vy." pirát Klaus Störtebeker promlouvá k měšťanům před svojí popravou v Hamburku... celý text

Granátník císařův 1917, Karel Dewetter

Kniha je oslavou Napoleona Bonaparta, slavnými okamžiky jeho vzestupu a pádu. Granátník Dulon bojuje na arcolském mostě v roce 1796, u egyptských pyramid 1798, v záři slunce u Slavkova 1805, v Prusku 1806, ve Španělsku 1809, s maršálem Neyem utíká z Ruska 1812, slouží císaři na Elbě 1814 a je s ním až do hořkého konce 1815. "Největšímu vojáku velikých oněch dnů nebylo souzeno položiti v ohni svůj život za císaře a vlast! ... Říkalo se obecně, že Wellington je jeho katem. Buď jak buď, padl maršál Ney kulemi dvanácti francouzských gardistů. Bylo to za ponurého jitra prosincového r. 1815, u zdi zahrady luxemburské."... celý text