broskev28
přečtené 2205
Navždy tvůj
2013,
Daniel Glattauer
První kniha tohoto autora a hned takový příjemný šok! Styl psaní, členění textu, zajímavé postavy (učnice - šestnáctka Bianka, lékařka na psychiatrii). V knihách o švadleně se dozvídám taje krejčovské práce, v pekařství zase něco z kuchyně. Nikdy by mě nenapadlo, že u majitelky obchodu s lampami se mohu poučit o typu světelného zdroje i světla samotného - postupně jsem v každé "kapitole" (i když se tady tak nenazývají) hledala nějaký odkaz na lampy a lustry, na místo jejich vzniku. Tento způsob popisu míst, v nichž se příběh odehrával, byl pro mne téměř rovnocenný vlastnímu příběhu. Znám člověka, který se Hannesovi velmi podobá, takže příběh byl pro mne velmi realistický. Občas jsem přemýšlela, co bych dělala na místě hlavní hrdinky, jak bych tuto situaci řešila. A vždy jsem se přistihla, jak obdivuju autorův způsob psaní. A i když mi závěr nepřipadal příliš věrohodný, už teď se těším na jeho další knihu!... celý text
Za sedmero mrakodrapy
2017,
Sarah Darer Littman
Zaujal mě název knížky a jelikož jsem si ji vybrala na dětském oddělení, nečekala jsem žádné veledílo. Nápad je určitě zajímavý, příběh (žákyně 8.třídy hledá kluka, který by ji pozval na ples - dá se tomu říkat příběh?) docela lehce plyne. Do toho sem tam nějaké moudro, základem je samozřejmě pohádkový příběh, bonusem jsou i odkazy na díla velkého Williama či E.A. Poea. Obchodní značka "ŽivotAStylPodleKrasoňových.com" taky není špatný nápad, podobně jako strýčkové s podvýškou. Předek Jonáše Dati mi už tak povedený nepřipadal, ale budiž. Veledílo se nekoná, číst se to dá. Opravuji: číst by se to dalo, kdyby opět nezaúřadovalo nakladatelství Albatros Media. Představa, že by tuhle knihu dostali do rukou naši žáci usilovně zápasící se všemi záludnostmi mateřštiny, mě dost děsí. Třeba by po přečtení knížky nabyli dojmu, že "sušenky s kouskami čokolády" jsou to pravé ořechové. Dočetli by se, že hochy na ples "můžou pozývat i dívky". A konečně by zjistili, že "všechno její (Juliino) zmatení a touha se obrátili jejím směrem." Rozbor díla Romeo a Julie mi připadal zajímavý a abych pravdu řekla, i mě při prvním setkání s tímto příběhem napadlo, že to Romeo s životní láskou - pár minut po Rosalindě - přehání. Ale abych tomu mohla uvěřit, nesměla bych na každé stránce narazit na donebevolající prohřešek proti českému jazyku! A že jich tam je mnohem více než těch, které jsem právě vyjmenovala, tak na to vemte jed!... celý text
Vražedná nevinnost
2003,
Nora Roberts
Neholduju románům pro ženy, autorky jako B. Woodová, J. Fieldingová či D. Steelová jsou pro mne velké neznámé. Ale někdo, komu věřím, mi doporučil knihu Vražedná nevinnost, a já mu děkuju. Není to "kniha mého života", ale strávila jsem s ní příjemné chvíle. Moc se mi líbilo vylíčení atmosféry toho zvláštního jižanského městečka, spousta odkazů na historii, vztahy mezi lidmi. Mnohem více než samotné vraždy mě vyděsila kapitola, v níž se objevují rasové problémy, s nimiž se jižní státy doposud nevyrovnaly. Pobavil mě odkaz na nynějšího amerického prezidenta - hlavní hrdina odporuje: "Já nejsem podnikatel, to je třeba Donald Trump . . ." (rok vydání 1991). Ale naprosto mě dostala sestřenice Lulu poté, co jí někdo odhadoval věk 84 let. "Osmdesát čtyři? Osmdesát čtyři! Ty jsi opilý jako Dán, Dwayne. Žádná jižanská dáma by se nedožila tak strašného věku. To se nedělá."... celý text
Podivuhodný život osamělého pošťáka
2017,
Denis Thériault
Závidím všem, kdož nadšeně vzdychají nad nádhernou obálkou; já mám knížku z knihovny a ta je bez přebalu - o tu krásu skvělého nápadu jsem ochuzena. Obsah naštěstí zůstal beze změny, takže jsem si po dlouhé době mohla vychutnat jemný, neuspěchaný, jazykově bohatý a zdánlivě jednoduchý příběh. Haiku znám už dlouho, a to díky Poetickému slovníčku Radka Malého. Tady jsem měla možnost dozvědět se o něm mnohem více a pochopit, jak se v jedné fázi příběhu mohlo stát hlavním vyprávěcím prostředkem. A když jsem dočetla, pochopila jsem, že tuhle knížku určitě chci mít doma.... celý text
Noc v Central Parku
2017,
Guillaume Musso
Můj druhý Musso přinesl zklamání. Čtivost mu - alespoň pro mne - ubíralo jak střídání osoby vypravěče v současnosti a minulosti, tak především samotné téma. Bylo mi jasné, že zápletku nikdy nerozluštím, ale to mě tolik netrápilo. Naopak velkým zklamáním pro mě byla poslední kapitola; zatímco Volání anděla občas velmi syrově kopírovalo realitu, tady se nás autor snaží ukonejšit. A opět mi vadí řádky psané kurzívou na zadní straně přebalu - zábavný thriller bych si představovala poněkud jinak . . .... celý text
Prázdniny blbce č. 13 - Jak jsme zachraňovali svět
2014,
Miloš Kratochvíl
Knihu jsem koupila synovi k devátým narozeninám a byl z ní nadšený (předtím přelouskal celou řadu Pachatelů dobrých skutků). Letos mu bude 14 let a když jsem se ho na knihu ptala, doposud si přesně pamatuje, o čem vypráví a jak se mu líbila. Takže když si tuhle knížku na čtenářských dílnách vybral klučina, který je na tom, pokud jde o známky, podobně jako hlavní hrdina, zaradovala jsem se. Třeba po jejím přečtení pochopí, že známky zdaleka nejsou všechno a že i se čtyřkami může zažít bezva prázdniny (a nejen to). Když potom děti odevzdávaly své čtenářské deníky - abychom je neodradili od čtení tím, že musí vypracovávat složité zápisy, upřesňuji, že jsou to velmi stručné stěží čtyři věty - bylo mi pana Kratochvíla líto. Tak nádherná a bezvadná knížka se mu povedla, ale tam, kde to bylo potřeba nejvíc, vůbec nezabrala. Ten klučina ji totiž vůbec nepřečetl - opsal jednu větu z první kapitoly a jednu z poslední. Výsledkem byl naprostý blábol a mně bylo jasné, že tohle by autor nikdy nenapsal. Vzala jsem si tedy knížku sama a přečetla jsem si ji. Mnohokrát jsem se smála. až jsem se za břicho popadala: "Tys měl štěstí, že ve slově drát není žádné i, jinak by tě na tu školu nevzali! Jen si vzpomeň, jaké dopisy jsi mi psal - Jarmylo, moc se mi lýbýš!" Keltské posvátné stromy jsem sice znala, ale tady byla tahle mytologie popsaná naprosto úžasně, až jsem měla chuť se rozběhnout a začít nějaký strom, nejlépe jabloň, objímat . . . K tomu všemu se náš skoropropadlík vůbec nedostal, jak posléze sám přiznal. Přesně jak to zpívá Kudla Dederon: čtení, to je nuda, otrava a pruda. A tak přemýšlím: nepomohla by audiokniha, samozřejmě pokud vůbec existuje? A přitom slyším slova svého muže: některé děti prostě číst nenaučíš, smiř se s tím, knihovnice umíněná!... celý text
Dívka, již jsi tu zanechal
2015,
Jojo Moyes
Opět - jak tomu často bývá - dvě časové roviny, v obou se odehrávají zajímavé příběhy. Popis francouzského maloměsta a jeho obyvatel v době 1.světové války byl určitě velmi vydařený a příběh velmi dramatický, jak jinak. V "současnosti" se mi moc líbila cesta, kterou k sobě postupně našly Liv a Mo. Postava Davida působila až neskutečně kladně, ale proč ne? Jeho skleněný dům bych opravdu ráda navštívila, abych mohla pozorovat hvězdy a hlavně abych si prohlédla ten veledůležitý obraz . . .... celý text
Odrazy v Nilu
1999,
J.Suzanne Frank
Dočteno po relativně velmi dlouhé době, takže pro mne to takový trhák nebyl. Ale knihy ze starého Egypta mají své kouzlo, tak jsem vytrvala. Nejvíce mě překvapilo tvrzení (nepochybuju o tom, že historicky správné), že faraon(ka) Hatšepsut vládla v Egyptě téměř 18 let bez válek a bez konfliktů se sousedními kmeny! Egypt pod její vládou vzkvétal, hospodářská situace země byla výborná, vznikla spousta nádherných staveb. Přesto prý Egypťané (ale kteří?) reptali a nemohli se dočkat, až nový panovník konečně vyrazí do války! Fakt, že veškeré odkazy na dlouhou mírovou vládu této zcela jistě výjimečné ženy byly "vymazány", také není Egypťanům příliš ke cti. Ráda bych se dozvěděla, jak příběh dále pokračuje, kam a hlavně jak se hrdinové tohoto dílu dostali, ale jednak u nás v knihovně nemáme všechny díly, a navíc si nejsem jistá, jestli bych našla dost sil a času. Škoda.... celý text
Milion melounů
2011,
Daniela Fischerová
Nádherné a skvělé, jak to zkrátka paní Daniela umí! Básničky jsou povětšinou úžasné, za všechny uvádím třeba Tajný noční ples - podle mě vysloveně zvukomalebnou báseň, K.J.E. by určitě ocenil!!! Noc je temná, tma je tmoucí . . . Tou tmou tmoucí jdou dva brouci, tichounce a bez hlesu šinou si to do plesu. V hloubi noci, v hloubi lesa tajný spolek brouků plesá. Dlouhým lesním paloukem hopkuje brouk za broukem. Pak ples končí. Zem se slehne. Ani stéblo se už nehne. Kde jsou brouci? Kdopak ví! Tmoucí tma už růžoví.... celý text
Zájem galaxie
1973,
Ludvík Souček
Pročítám tuhle tenkou prastarou (45 let!) knížku, potrhaný paperback z naší knihovny. A napadá mě, že čtu něco jako Čapkovy apokryfy, jen situované do oblasti SF. Stejně jako u Čapka i tady obdivuju krásy našeho jazyka a genialitu myšlenky. Ale marně hledám Reného "z titulní povídky" - totiž, která vlastně je ta titulní?... celý text
František z kaštanu, Anežka ze slunečnic
2006,
Radek Malý
Pro čtenáře zazvorek: náš osmiletý syn si ji v knihovně sám vybral, přečetl ji a potom mi ji donesl, abych si ji taky přečetla, protože je opravdu krásná. A byl moc smutný, když jsme zjistili, že už je vyprodaná a že si ji nemůžeme koupit domů . . .... celý text
Švadlena z Dachau
2015,
Mary Chamberlain
Nepokračuj, pokud jsi knihu nečetl a jen se rozhoduješ! Komentáře, s nimiž se zcela ztotožňuju, patří uživatelům orinka3, HelaF, Lucik87 - krásně vystihly to, co mě při čtení taky napadalo. Někdo se také - stejně jako já - podivuje nepochopitelné zavilosti Adiny matky; já vůbec nechápu, jak mohla takto reagovat. Dcera, kterou neviděla více než 5 let a vůbec si nedokáže představit, jaké hrůzy ve válce zažila, a ona ji nepřivítá, neraduje se, že to přežila a že se vrátila. Je tohle reakce normální matky? A další obrovský šok: ten příšerný soudní proces. Kdyby žalobci a soudci prošli stejným peklem, chtěla bych vědět, kolik z nich by se po válce bylo schopno vzpamatovat a začít zase normálně žít! Vždyť sama Ada - pardon, Ava Gordonová - popisuje, jak většina pánů, s nimiž se seznamovala, řešila nekonečnými rozhovory s ní právě tu svou psychickou krizi a nevyrovnanost! Možná (určitě) jí chybělo dostatečné vzdělání a je velká škoda, že si ho nemohla dopřát, ale rozhodně nebyla hloupá a naopak, určitě byla silná a odolná! Neumím šít, ale popisy látek a vymýšlení modelů v téhle knize jsem milovala. Byla to čirá radost, "poslouchat" ten vnitřní monolog švadleny, její znalost každé použité látky, cit pro střih, barvy. Na těchto pasážích má určitě velký podíl i překladatelka, takže smekám a děkuju za krejčovskou báseň v próze. A konečně velmi užitečný doslov samotné autorky a vysvětlení spousty věcí, které se děly jak ve válce, tak v poválečném Londýně (a obecně ve Velké Británii). Podle mě opravdu skvělá kniha!... celý text
Herkules na zámku
2017,
Alžběta Dvořáková
První díl jsem nečetla, ale tenhle se mi líbil moc. První, co mě nadchlo, byla spousta netradičních jmen - potkanka Jasmína, myš Klaudie, kočka Komtesa a samozřejmě kocour Herkules (i když, jak někdo trefně hlasitě poznamenal: vždyť to je lepidlo!!!) Spousta krásných nápadů se starými zámeckými předměty - mně osobně se moc líbil Hádankovec, a to jak jeho nezvyklý vzhled, tak jeho skvělé přesmyčky! Nevím, nakolik děti ocení přidruženou "výuku" latiny, ale já si okřídlené "tempus vulnera sanat" asi budu pamatovat dlouho, protože se k němu Herkules dopracoval docela rozumnou cestou. Rovněž rýmování za každou kapitolou nemá chybu: Tempus fugit - čas nám pádí, mlékus orel bugati. Motor kvílí, davy šílí, kocour jede po trati. A na závěr drobný postřeh: ačkoli je to dětská knížka, děti se v ní vůbec neobjeví. Za dospěláky jsou tady manželé Marta a Jan a já osobně jsem toho názoru, že se oba autorce velmi povedli. Přinejmenším tak, jako ilustrátorce Evě Chlupíkové její obrázky a vůbec typografie celé knížky. Sama jsem se přesvědčila, že šikovnému a nadšenému čtenáři (v tomto případě 11leté čtenářce, kupodivu silné dyslektičce) stačí letmé prolistování knížkou a už se mu doslova sbíhají sliny při představě skvělého počtení . . . Tak ať se dobře čte i vám!... celý text
