broskev28 přečtené 2205

Já, Poutník 2014, Terry Hayes

Stručný komentář HŠ vystihuje podstatu téhle velmi hmotné knihy možná nejlépe. Řekla bych, že je to taková černá knihovna pro ty, kteří milují adrenalinové zážitky servírované v teple domova. Ale proč ne? Vždyť právě proto knížky čteme (tedy já určitě), abychom se dostali i tam, kam v reálu nemáme šanci ani nahlédnout, a prožili i to, nač bychom si nikdy netroufli . . . Poutník a Saracén, dva vzdělaní a inteligentní muži na opačných stranách. Ačkoli tyhle knihy obvykle nečtu, nalákal mě překlad Pavla Medka, a s vědomím čtyř volných dnů jsem se do tohoto objemného díla pustila. Je podvečer čtvrtého dne a já jsem se - po dočtení s.755 - konečně vrátila do reality. Hodin strávených čtením rozhodně nelituju a knihu určitě doporučuju! P.S. Chuťovka na straně 353: "Spisovatel jménem Robert Louis Stevenson kdysi napsal, že dříve či později zasedneme všichni k banketu následků. Měl pravdu - a tak vám říkám, přitáhněte si židli, vezměte si vidličku, přichází čas, kdy budeme všichni jíst."... celý text

Voda jako kámen 2008, Deborah Crombie

Pro mne je tohle už třetí detektivní příběh Deborah Crombie a jako detektivku jej hodnotím nejhůře. Většina knihy se totiž věnuje rodinným vztahům všech zúčastněných, takže ta detektivní linie je tam jaksi zbytečná. Navíc mi naprosto uniká smysl názvu knihy, takže tentokrát lehké zklamání.... celý text

Voyeur aneb Muž, který se dívá 1994, Alberto Moravia (p)

Lazarovy ženy 2015, Marina Lvovna Stěpnova

Skvělá kniha, zvlášť pro ty, kdo nespěchají a dokáží ocenit autorčin styl! Nedejte se odradit začátkem, kdy nebudete vědět, kdo je kdo a oč vlastně kráčí. Já jsem se v téhle části soustředila na literární styl a jazyk a byla jsem ohromena! Obrovské jazykové bohatství, skvělé vyjadřovací schopnosti, lehce uštěpačné komentáře směřující tu k hrdinům románu, jindy zase ke čtenářům. Překladatelka tohoto literárního skvostu na tom má jistě velkou zásluhu, smekám a děkuju. Jak píše ve svém komentáři Denika: každé slovo a každá věta je zážitek. Mě třeba dostal do kolen tento nevinný odstavec: " . . . někdo - musel to být otec - ševelícími rty odpočítával do pohárku: třicet jedna, třicet dva, třicet tři, na, vypij to, mámo, a nebreč. Nestalo se nic strašného. Zdá se, že je to vážený člověk, má zásluhy, a co se věku týče, polívku z něj vařit nebudeme . . . ."... celý text

Paměti imaginárního kamaráda 2014, Matthew Dicks

Existuje dětská knížka Zpověď Jonathána Papírníka, která se tomuto příběhu velmi podobá - hlavním hrdinou je imaginární kamarád jedné holčičky, ale není řeč o autismu. Tahle dětská kniha je napsaná mnohem poetičtějším a barvitějším jazykem, a přestože je v prvním plánu určena dětem, autor do ní zakomponoval i spoustu odkazů, které naopak pochopí a u kterých se báječně baví jen dospělák. Paměti jsou napsány civilnějším jazykem, jen pro dospělé, ale je to bezvadná, zajímavá kniha a velmi čtivá. A to i navzdory tomu, že se v ní objeví lapsus ohledně jistého křestního jména (srovnej s.120 se s.217). Budovy komentáře občas kopírují Maxovy pochybnosti a nejistotu ohledně pocitů, vztahů i slovních nejasností (moc mě pobavila "ta kráva od borů"). Velmi sympaticky působí postava paní učitelky Goskové; opravdu bych moc ráda navštívila její hodinu, kdy vysvětluje dětem, co je to přísudek. Naprosto boží jsou ovšem nejen její hodiny literatury (a knihy, které dětem předčítá), ale také její průpovídky - za všechny jen ta závěrečná: tančíš s ďáblem při měsíčku! Naopak epilogu moc nerozumím, ale třeba je to výzva pro fantazii každého z nás čtenářů . . .... celý text

Marie a Magdalény 2017, Lenka Horňáková-Civade

Nemám slov - vše, co bych mohla napsat, zapsaly velmi výstižně především Jizi a S.monika. Volba jmen a obecně zajímavých ženských hrdinek, historické mezníky v soukromých osudech. A ten jazyk, ta úžasná čeština! Nevím, jak dlouho žije autorka ve Francii, ale mateřský jazyk by mohla vyučovat v rámci autorského psaní - neuvěřitelná čtenářská lahůdka! Třeba tohle: Jestli mě někdo zná ze všech stran, pak je to moje matka. . . . Co říct? Že jsem neodjela? To vidí. Že nevím, co dál? O tom nepochybuje. Že si se mnou život ošklivě zahrál? To ví moc dobře. Doporučuju všemi deseti!!!... celý text

Zlomení andělé 2018, Gemma Liviero

Zajímavá kniha, která nabízí trochu jiný pohled na lidské osudy v průběhu 2.světové války. Nedostudovaný nacistický lékař, který jako by ani nebyl synem svého otce - významného důstojníka. Dívenka, kterou její rodina předala (prodala?) k adopci árijskými rodiči. Židovská dívka, která živoří s matkou a sestrou v lodžském getu. Jejich osudy během války i po ní popsala autorka velmi přesvědčivě a čtivě. Ukazuje především na skutečnost, že věci, lidé a jejich skutky jsou málokdy JEN černé a bílé. Jenže právě v době války se kompromis neuznává. Mě osobně velmi zaujaly kapitoly poválečné. V kapitole 46 se náhle objeví nové jméno a do děje zásadním způsobem vstupuje nová osoba. Její přístup k dosavadním postavám, profesní i lidské hledisko, její argumenty, to vše mi připadalo velice zajímavé. Takže knihu určitě doporučuju!!!... celý text

Kniha ztrát a nálezů 2016, Lucy Foley

Zajímavý a čtivý příběh - prvotina, která určitě stojí za přečtení! Dvě kresby, na první pohled téměř totožné, ovšem datace napovídá mnohé. Různé osoby, různé osudy; opět se prolíná historie a současnost. A cituju z knihy: "Chceš milostný příběh. Ale já ti ho dala, chápeš? Jen zkrátka nedopadne tak, jak by člověk možná rád napsal."... celý text

Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Já viděla nejprve film a už ten se mi hodně líbil. Kniha je jiná - z podstaty věci je dáno, že vám umožní poznat i myšlenky a pocity postav. (Překvapení, alespoň pro mne určitě: "knižní" Ben přece není černoch!?!) Tady jsou ovšem nejúžasnější právě dialogy, ty jsem si fakt užívala. Před oběma hrdiny smekám, nikdo s jinou profesí, méně trénovaný a na přežívání v drsných přírodních podmínkách méně zvyklý by neměl sebemenší šanci. A ještě by byla potřeba obrovská porce štěstí . . . Konec mě naopak vůbec nepřekvapil, tak nějak se k tomu schylovalo hned od počátku. To ale nic nemění na faktu, že autor vytvořil úžasné lidské (i zvířecí) hrdiny a že kniha určitě stojí za přečtení. Tak si to užijte!... celý text

Tribunál smrti 2002, Noah Gordon

Už zase jsem narazila na knihu, ku níž anotace NAPROSTO NEODPOVÍDÁ obsahu knihy, jak píší i jiní autoři komentářů. To opravdu nechápu a fakt by mě zajímalo, kdo to má na svědomí. Kdyby lékaři v této knize pracovali stejně (ne)kvalitně, potom chudáci jejich pacienti!!! Ale kniha vůbec nebyla špatná. Týká se sice především transplantací (ovšem o euthanasii tam není ani zmínka) a lékařského povolání obecně, a jak bývá u tohoto autora zvykem, je plná zajímavých postav. Tentokrát se jedná především o dvojice v různém stadiu soužití - seznámení, vážný vztah, svatba, příchod dítěte, ale také nevěra a případný rozchod. Vzhledem k tomu, že jednu dvojici tvoří černoši a kniha se odehrává v 70.letech, rezonuje tady i rasové téma. V lékařském prostředí nezanedbatelný problém. Institut tribunálů smrti je velmi zajímavý - nebudu prozrazovat. Ale určitě doporučuju: jako všechny knížky tohoto autora je i tahle čtivá a zajímavá!... celý text

Únava materiálu 2016, Marek Šindelka

Opakovala bych se, takže jen: moje první setkání s autorem, milé překvapení. Strohý, ale výstižný způsob psaní koresponduje s obsahem, jak už dříve napsali jiní. Autor neagituje, nevysvětluje, nepřesvědčuje ani neobviňuje. A přesto se jaksi cítíme spoluviníky toho obludného systému globalizovaného světa. Já tedy určitě. A jsem tuze zvědavá na další knihy Marka Šindelky.... celý text

Půlnoční růže 2014, Lucinda Riley

Takto si představuju dokonalou knihu: zajímavý a poutavě vyprávěný příběh, odehrávající se v krásném prostředí, které podněcuje čtenářovu fantazii. A skládám poklonu nakladatelství Víkend, které - na rozdíl od některých renomovaných nakladatelských domů - odvedlo skvělou práci, takže nás čtenáře neruší neustálé gramatické či tiskové chyby.... celý text

Děti světla 2002, Elizabeth Chadwick

Řekni mi tři věci 2016, Julie Buxbaum

Překvapilo mě, že v naší knihovně je tato kniha v oddělení dospělých - téma ji řadí jednoznačně k teenagerům. Příběh mě rozhodně nezvedl ze židle (oprava, z pytle), ale nebyl ani nudný; poměrně čtivě pospíchal k odhalení záhadného neznámého korespondenta. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že pro tuto věkovou skupinu existují lepší knihy, které mají tady na databázi paradoxně nižší hodnocení. Třeba Z těch zelených očí jde strach - závažné téma, příběh téměř detektivní, výrazný rukopis zkušené autorky. A kdybychom chtěli zůstat v domácím prostředí - což nechceme, jsme světoví! - tak určitě knihy I. Březinové.... celý text

Odešla, ale vzpomínka zůstává 1995, Phillip Margolin

Jenseptej - Příběhy knižních skřítků 2017, Magdalena Katolická

Prímová knížka nejen pro děti, ale třebas i pro paní knihovnice. Je v ní spousta nápadů na téma "co všechno se může stát v knihovně i v knížkách", nechybí hádanky a zajímavé otázky. Ve spojení s pěknými obrázky vznikla knížka, kterou bychom určitě chtěli mít v naší knihovně - děkujeme.... celý text

Cesta do budoucnosti 2017, Leila Sales

Báječná scifi pro dívky-čtenářky! Místo do baletu či na fotbal chodí Charlotta do knihovny na brigádu, přičemž čte postupně, podle abecedy, všechny dětské knihy. Čtenářů-nadšenců se v roce 2013 vyskytuje jen minimum; máme rok 2018 a víme své - rozhodně jich nepřibylo. Jestli se pletu, dejte vědět! Ale opět si nemůžu odpustit postesknutí nad kvalitou knih nakladatelství Albatros. Kromě běžných drobných překlepů (tiskařští šotci nejenže s nástupem PC a CD nevymřeli, jejich řady naopak zhoustly!) na mě vybafne třeba ". . . za sebou jsem uslyšela Adlerovi." A to tedy fakt bolí!!! (Kdo četl, ví, že Adlerovi jsou rodina, která Charlottu vezme s sebou na prázdninový výlet do Itálie.)... celý text

Před bouří 2009, Diane Chamberlain

Čekala jsem detektivku, dostala jsem "pouze" zajímavý a příjemně psaný příběh. Potěšilo mě, že ani kladné postavy nebyly tak úplně kladné. Hodně často jsem si v duchu představovala prostředí, ve kterém se odehrával děj, zvláště scény u oceánu. Obdivovala jsem Maggie, její starostlivost i její sílu unést zklamání. Andyho diagnóza mi připadala lehce nedůvěryhodná. Tak, jak je příběh Laurel podán, mi připadá málo pravděpodobné, aby dítě mělo PAS. Ale to je jen detail, vlastní příběh to nijak neovlivní. Určitě zkusím i nějaké další knihy této autorky.... celý text

Není zač 2015, Daniel Glattauer

Pročetla jsem tu spoustu nadšených komentářů a věru nemám co dodat. Už dlouho jsem nezažila tak osvěžující styl psaní - samozřejmě, hodně napomáhá i zvolené téma, ale rozhodně to není to jediné a hlavní. Já jsem se úžasně bavila snad u každé kapitoly, ať to byla návštěva u zubařky nebo nákup kola. Věta, kterou ocitovala MonikaKu, patří taky k těm božím pasážím, které jsem doma předčítala každému, kdo měl náladu mě poslouchat. Končím stejně jako hledaseniki: je, a za mnoho.... celý text

Hodiny z kostí 2017, David Mitchell

Mám tentýž pocit jako OndřejMergl - dovedu si představit film, který vznikne podle Hodin z kostí; určitě bude skvělý. Ale kniha pro mě byla příliš složitá, příliš rozkošatělá. Jediné, co mě s ní aspoň trochu "smiřovalo", byly právě odkazy na Tisíc podzimů. Na rozdíl od spisovatelské - velmi zdlouhavé - epizody mě mnohem více zaujala část věnovaná íráckému konfliktu. Názory britského komentátora v Íráku, popis íráckých poměrů očima domorodce i pohledem cizince. Jaký byl Írák se Saddámem a jaký bez něj. Už kvůli téhle kapitole to pro mne stálo za to, prokousávat se složitým dějem . . . Přečetla jsem doposud všechny Mitchellovy knihy a pouze dvě patří k mým srdcovým záležitostem: Tisíc podzimů a Třináct měsíců; že by to bylo těmi číslovkami? Každopádně Hodiny z kostí k nim patřit nebudou.... celý text