Buchta$$
přečtené 436
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Pere se to ve mně. Mám z knihy smíšené pocity. Možná, že jsem se na knihu až moc těšil, obzvlášť na téma osamocení v horách (které bylo úžasné v Honu na ovci), bohužel nadšení ze mě postupně opadalo a byla to nuda, nuda a nuda. Jsem ochotný u Murakamiho přijmout opakování motivů z jeho předešlých knih. Tady ovšem tyto motivy byly zcela zcestně použity, navíc postavy byly ploché, nezajímavé, stylisticky to na hodně! (né-li všech, fuj) místech dřelo. Co se mi ovšem líbilo, byl úžasný překlad Tomáše Jurkoviče (proto jsem se také rozhodl číst knihu v čj a nikoliv v aj). Avšak sebelepší překlad nezalepí díry, které zanechal autor. Dále pouze pro ty, co již četli (spoilery!): V tomhle 700stránkovým maratóně Murakamimu došel jasně dech. Mám ho samozřejmě rád a spoustu chyb a přehmatů mu odpouštím, ale tohle se mi zdálo až příliš. Naprosto nevyužil potenciál, který se nabízel (samota - místo toho se objeví nějakej bělovlasej teplouš), já vim, tady chtěl navázat na jeho oblíbenou knížku Velký Gatsby, docela se mu to povedlo, ale mohl to udělat líp. Rolnička a nemrtvej mnich se mi hrozně líbila, to zase bylo super, tenhle japonský exkurz Murakamimu slušel, byť rád tam hází věci ze západu. Ovšem nápad s ideu totálně po****. Murakamimu filosofování nejde a definice idey v podání maestra tahala za uši. Pedofilsky se vyřádil na postavě Marie Akinawy a jejích prsatých problémech, a když zmizla, skákal jsem, že je v tahu. Najednou se objevila a její příběh zmizení mi byl muky. Střídání ich a er forem + popis jak trpěla v luxusní vile, kde se pár dní válela a žrala sušenky a pila balenou minerální vodu. Já nevim, to po tom Murakamim to nikdo nečetl? Vypadalo to jako kdyby to ke knize vůbec nepatřilo, bylo to trapný. A závěr? No, dejme tomu.... celý text
Ad Fontes - Cursus Latinus
2012,
Eva Kuťáková
Učebnice je nepřehledná, všechno je smíchané dohromady.
