Chytuš přečtené 642
Inferium
2019,
Roman Bureš
Tak takhle vypadá Peklo v podání Romana Bureše. A jak se mu to Peklo povedlo vylíčit! Garantuji vám, že takovéhle démony jste si fakt dopředu nepředstavovali - ale jakmile se jednou do Pekla vnoříte, tak zjistíte, že je rázem mnohem reálnější, než jakékoli vaše dosavadní představy. Že to tak nějak dává smysl... A nejde jen o peklo - linek je o dost víc (nacisti, nesmrtelný Rónan), všechny se postupně mazaně promísí a čtenář si nad touhle lahůdkou může i krásně podumat o dobru a zlu. Rozhodně velmi povedené, knížky od Romana Bureše se pro mě (po počáteční neshodě u Propasti času) stávají sázkou na jistotu... Už se těším na Invazi :-)... celý text
Labyrint: Útěk
2014,
James Dashner
Další kniha, určená pro mnohem, mnohem mladší čtenáře. Ale tady mi to vůbec nevadilo. Dokonce i na jazyk jsem si, čóne, zvykla. Děj byl svižný, přiměřeně akční (soft akce - přece jen jde o YA) a konec nutí čtenáře vrhnout se i na další díl. Co víc si od podařené YA knížky přát?... celý text
Meta
2020,
Pavel Bareš
Doprčic, já čekala něco jinýho. Superhrdinský to vlastně vůbec není, zato jsou nám předhozený jinačí témata, o to víc ale důležitý (hledání vlastního já s feministickýma podtónama, sexuální násilí nebo stalking). Varování - je to fakt dost mileniálský, jazykem i myšlením Léni, tak bacha na to, jestli trpíte milenialergií. Starej boomer, jako já, na to místy čučí, jak péro z gauče (jo, jo, myslim tim třeba ty kachničky, to mi fakt hlava doteď nebere), ale na druhou stranu chápu to hvězdný hodnocení tady, ne že ne. Tak závěrem - vzhledem k tomu, že jsem teď fakt v těžkym skluzu a nestíííháám, píšu tenhle koment skoro dva měsíce po přečtení a fakt si vůbec nemůžu vybavit, jak to kruci vlastně dopadlo. To by se u srdcovek stávat nemělo, že jo. No hlavně že ze mě nevyšuměl ten jazyk, aspoň něco trvalýho, no...... celý text
Alicina síť
2018,
Kate Quinn
Musím přiznat, že kombinované příběhy z různých časových období moc v lásce nemám, protože prakticky pokaždé je zajímavější příběh z dávnější minulosti. Ani Alicina síť v tomhle ohledu nebyla výjimkou - sice se obě linky odehrávají v minulosti, ale o celou koňskou délku vítězil "starší" příběh Eve. Chápu autorčiny myšlenkové pochody - dát vedle sebe dvě hrdinky, které se obě určitým způsobem chtějí postavit tehdejším společenským konvencím a najít tak samy sebe - každá v trochu jiné době. I tak byl příběh Eve pro mě osobně mnohem silnější a zajímavější. U Charlie mě naopak ze začátku všechno štvalo - její tápání a hledání, zvláštní motivy jednání, o slaďoučké romantice snad ani nemluvě. Přesto i jí jsem nakonec vzala na milost. Co mě ale nakonec úplně odrovnalo, byl doslov - veliká část z popsaných historických událostí se opravdu stala a některé postavy mají svůj skutečný reálný předobraz. Já bláhová si celou dobu myslela, že čtu román, který je velmi volně inspirovaný historickými událostmi... Ó, jak se člověk někdy plete!... celý text
Páté jablko
2022,
Lenka Chalupová
Páté jablko je skvěle podaná rodinná sága - osudy celé rodiny Francových jsou mistrně podané, postavy jsou tak živoucí, jakoby jste je znali. Časově i místně knížka nenásilně navazuje na Kyselé třešně (potěšila postava Loty), ale vůbec není nutné Kyselé třešně znát, aby si čtenář Páté jablko vychutnal. Děj plyne na pozadí bouřlivé doby, které se musí všichni tak či onak přizpůsobit - doba je působivou kulisou, hlavní síla Pátého jablka jsou ale postavy. Autorka je má skvěle popsané, jejich charakteristiky i vývoj, a dějově dokáže překvapit i dojmout. Konkrétní vylíčení děje ode mě nečekejte - když jsem byla zhruba ve čtvrtině knížky, manžel chtěl vědět, o čem že to je. Tak jsem mu bláhová začala podrobně líčit osudy Francových - zhruba v půlce mého nadšeného vyprávění mě přerušil: "Takže taková historická četba pro ženský..." - tak tenhle názor s ním absolutně nesdílím a nerada bych ho přenesla i na vás. Za mne rozhodně velké doporučení - a nejen něžné části čtenářů :-)... celý text
Zádušní mše za hraběnku
2011,
Jiří Holub
Ačkoli se to podle anotace nezdá, tohle je kniha pro čtenáře, kteří nepotřebují o ději nebo postavách nějak moc přemýšlet. Je plná romantizujícího klišé, děj i postavy poznáte pouze rychlíkovým tempem - což by až tak nevadilo, pokud by to celé nebylo podané tak černobíle a zjednodušeně (šlechta je vesměs samé dobračisko, jejich poddaní vzpomínají se slzou v oku, padouch je padouch a poznáte ho hned při první zmínce atd. atp.). Musím přiznat, že od autora "Prostě na mě zapomněli" jsem čekala mnohem víc.... celý text
Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr
2019,
Martin Selner
UCHOKNIHA. Jak jistě každý milovník vína ví, pozdní sběr je vyzrálejší a chutnější. A je tomu tak nejen s vínem, ale i s knižním pozdním sběrem :-) Takhle to vypadá, když autor zraje. Snad se dočkáme i slámového :-)... celý text
Američtí bohové
2001,
Neil Gaiman
UCHOKNIHA. Tuhle knihu budete buď do morku kostí milovat a obdivovat, nebo zarytě nenávidět. Já se zařadila do první skupiny obdivovatelů - autorův promyšlený styl a vyprávění celého příběhu, poskládaného z malých útržků, které vám postupem času vytváří nádherný a komplexní obraz... Psychedelický příběh, který se převaluje a mísí, kde všechno má svůj význam a smysl, ačkoli ho třeba čtenář nevidí hned. Nemá cenu psát, o čem vlastně příběh je, protože má tolik různých vrstev, že popsat tuhle knihu v několika slovech je prostě nemožné - je originální, šílená, barevná, promyšlená, zajímavá a nezapomenutelná...... celý text
Neuvěřitelné příhody z hor
2017,
Martin Úbl
Lehké a vtipné. Úplný opak toho, když se poprvé vydáte do hor a fakt zmoknete, nebo se skutečně brodíte blátem do svahů téměř kolmých s "normálním" sklonem (rozuměj rovinou), případně se ploužíte pod nemilosrdným sluncem, před kterým není kde se skrýt - to vám takové putování rozhodně nepřipadá lehké a vtipné už vůbec ne. Děkuji Martinu Úblovi, že jsem si mohla zavzpomínat na svoje vlastní dávné toulky a přesvědčit se, že časy se zas až tak moc nemění. Alespoň ne pro milovníky hor - trable musí překonávat pořád stejné... Aneb trekařské desatero platilo, platí a platit bude - pro všechny minulé, současné i budoucí nadšence vysokohorské turistiky :-) Trekařské desatero (str. 111): 1. Co nemáš, nepotřebuješ. 2. Cokoliv potřebuješ, je vždycky na dně krosny. 3. Nikdy nečůrej proti větru. Hřeje to jen zpočátku. 4. První den chutná jakékoli jídlo všem. 5. Co nesmrdí, to je čistý. 6. Rovina je, co je rovně, na sklonu nezáleží. Je zakončena serpentinou. 7. Nikdy nevěř místním. O počtu obyvatel, zbývajících kilometrech, výšce, zbývající době pochodu zásadně jen žertují! 8. Chceš-li se v noci vyspat, je třeba večer předtím sníst psy v okolí. 9. Není volné chvíle na treku. Jsou jen chvíle vyplněné filtrováním vody nebo vařením. 10. Padají-li ti kalhoty, jsi za půlkou treku.... celý text
Konec Věčnosti
1993,
Isaac Asimov
Se sci-fi je ta potíž, že jsou tak trochu poplatné době svého vzniku. Vážně jsem se těšila, ale nějak jsem se nemohla lehce přehoupnout přes záplavu slov (aneb Harlanovy vnitřní myšlenky, které se místy točí pořád dokola a dokola - chudák provozní technik, bezcitný jen pro okolí, v samém jádru ale beznadějně zamilován - ach jo), romantického patosu (viz záplava slov a autorovo fantazírování o šatech z lehoučkého materiálu, podobného pěně) a století (vážně si ještě teď někdo myslí, že lidstvo to dotáhne do 100000 století a dál??? Tomu říkám optimismus.). Přitom námět cestování časem a oprava "chyb" v dějinách je zpracováno skvěle - jen kdybychom se netvářili, že je potřeba skoků v čase v rámci několika stovek století... Dílu by stačilo místy ubrat (především v nepravděpodobných počtech století a v Harlanově romantickém cvrlikání po Noys), člověk by se snáz prokousal do druhé poloviny příběhu, který už byl z pohledu nadšence pro paradoxy spojené s cestováním časem mnohem zajímavější...... celý text
Autismus & Chardonnay
2017,
Martin Selner
Jeden z opravdu mála blogů, který si plným právem zasluhuje být vydaný i knižně. Je to poučné, maličko smutné a dojemné, ale také místy vtipné... I když určitě ne všechny situace, které jsou pak papírově k pousmání, byly pro autora brané s nadhledem i v tu chvíli, kdy se reálně staly... Líbí se mi, že Martin Selner ze sebe nedělá žádého supermana, co všechno ví, všechno zná, ale popisuje práci s dětmi s PAS naprosto přirozeně - má je rád, ale jsou dny, kdy se musí hodně držet, aby to dal (a to potom přichází na řadu chardonnay). K takové práci musíte mít obrovskou trpělivost a ještě větší srdce - autista totiž cítí, ale prostě myslí a chová se jinak, což většinu "normální" populace dohání k odsuzujícím a někdy i krutým soudům...... celý text
Kruh
2015,
Dave Eggers
UCHOKNIHA. Nečekala jsem od Kruhu, že mě tak moc dostane. Asi nejvíc mě překvapila jeho obojakost - celou knížku totiž můžete jen odhadovat, jestli autor Circle obdivuje, nebo kritizuje - podle mě tohle zůstává na hodnocení každého daného čtenáře (mileniálové prominou, u nich mám vážné obavy, aby celou knihu nevzali jako kritiku, ale spíš oslavu všech těch krásných a dobrých myšlenek)... Celou knížku sledujeme Mae, která je vážně "hrdinkou" k pohledání. Většinu času jsem nad ní kroutila hlavou, místy mě až svrběly všechny prsty, protože byla zralá na jednu dobře mířenou... Co se ale musí nechat, autor velice dobře zvládl její charakterový přerod z hloupoučké a naivní blbky až po nebezpečnou manipulátorku (pořád ale blbku). Pro mě osobně to bylo velmi drsné čtení, kde se mi místy opravdu dělalo až fyzicky špatně - tohle totiž není nic až tak dystopicky vzdáleného, tohle už se totiž kolem nás děje - většina lidí se nechává nachytat na rádoby krásná hesla a myšlenky, že si ani nevšímají, jak hezky kráčí k totalitně smrduté kontrole celého svého života. Tyranie dobra zůstává stále tyranií, to by si měli všichni ti rozdavači a vymahači dobra uvědomit...... celý text
Temní ilumináti
2010,
Jan Pohunek
UCHOKNIHA. Šílená a vtipná parodie - bavila jsem se celou dobu. Iluminátské vedení v Praze, bratři Medvědové, vládnoucí všemi možnými i nemožnými zbraněmi, nebo zombík, živící se knihami - bláznivé nápady, přitom dohromady poskládané do vtipné mozaiky. Na začátku jsem sice byla ztracená jak Jeníček z Mařenkou v temném hvozdu, ale naštěstí jsem se brzy zorientovala a přešla na vlnu čisté zábavy. A na té jsem se vezla až do konce. Knížka je typická oddechovka a čistá zábava - kdo čeká něco hlubokomyslného, měl by se začíst spíš do jiného typu literatury...... celý text
Mořičvíl
2005,
Denny Newman (p)
UCHOKNIHA. Naprosto skvělá a vtipná oddechovka. Jistě, nevyhnete se takovému svrbivému pocitu, že autor je přinejmenším velkým fandou Zeměplochy, ale za sebe musím říct - komu to proboha vadí? Oba autoři vymysleli skvělý svět a zabydleli ho svéráznými postavičkami, absurním dějem, vtipnými hláškami a neodolatelnými vychytávkami... Takže teď přes svého chytrouše musím všem sdělit, že touhle knížkou rozhodně nešlápnete vedle, pokud se chcete královsky pobavit. Každá knížka, která mě rozesměje nahlas, se nemůže dostat pod 5 hvězdiček :-)... celý text
Otčina
2012,
Robert Harris
UCHOKNIHA (pokud se rozhodnete pro poslech, vězte, že jde o rozhlasové zpracování knihy, ne klasický čtený text). Asi jsem udělala chybu, že jsem se do Otčiny pustila tak rychle po Burešově Říši - v obou knížkách jde o stejné výchozí podmínky, tedy alternativní historii, kdy Německo vyhrálo druhou světovou válku - a v mých očích Říše Otčinu prostě překonala... Aby to ale nevypadalo, že si stěžuji - vůbec ne, z Otčiny vás místy určitě bude taky mrazit, atmosféra je hutná, prostředí zajímavé, autor vás donutí přemýšlet, co by bylo kdyby... Celá zápletka se ale točí okolo strašlivě předvídatelných zločinů, kdy čtenář vlastně od začátku ví, kam to celé směřuje, což celému příběhu trochu podráží nohy...... celý text
Agnes a ostrov Stínů
2021,
Veronika Hájek Hurdová
UCHOKNIHA. Agnes od prvního dílu trochu povyrostla, ale pořád je tou svéhlavou slečnou, co si dokáže poradit v každé situaci. Sama autorka o knížce napsala, že první díl je o hledání světla uvnitř sebe a druhý o tom, jak tohle světlo nechat zářit, i když všechno kolem padá do tmy a situace vypadá beznadějně. To myslím obě knížky naprosto přesně vystihuje. Agnes a ostrov Stínů tak skvěle zapadá do současné doby - pokud máte pocit, že celý vnější svět se zbláznil a že i vám to bláznění ubírá vaši vnitřní pohodu, pusťte se do tohoto milého příběhu, třeba zjistíte, že nikdy není tak zle, jak to vypadá...... celý text
Příliš brzy starý, příliš pozdě moudrý
2006,
Gordon Livingston
Kniha napsaná člověkem notně zoceleným osudem a životem. Není to žádná psychologická příručka, jak dělat to, nebo tamto - je to spíš třicet zamyšlení nad několika aspekty života... A tady jsem u jádra pudla, proč není hodnocení úplné - z názvu čiší to, že čtenář dostane třicet různých rad, ale ty rady se točí kolem pár témat, která se navíc různě propojují v jednotlivých částech. Nečekejte tedy třicet rad, spíš třicet různých zamyšlení nad životem. A taky nečekejte, že budete textem jen hezky chlácholeni - ne, ne, milý čtenáři, i nepříjemné pravdy je potřeba sdělovat a sdílet. Možná hlavně ty nepříjemné pravdy, protože ty nás posouvají v životě nejvíc...... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Tato kniha by měla být povinnou literaturou nejen pro středoškolská studia, ale především bych jí v dnešních dnech poslala 2x na východ - jednu v ukrajinštině a druhou v ruštině. V češtině by si měli přečíst bez vyjímky všichni naši vládní představitelé. Samozřejmě by neškodilo ani jí pustit na jednání sněmovny před nějakým důležitým rozhodováním... Naprosto vyjímečně podaná marnost války, ať už jste na jakékoli straně... Vylíčení jedné ztracené generace. Chceme si vytvářet další? Myslím, že ne. Proto čtěte a vezměte si ponaučení. U téhle knihy je rozhodně z čeho brát...... celý text
David Hecl: Mluví k vám kapitán
2021,
Martin Moravec
UCHOKNIHA Tak tady smekám svůj pomyslný klobouček i s parukou! Parádní čtení jak pro fanoušky létání (jednoho doma mám), tak pro ty, kteří sednou do letadla, podívají se po křídle na krásy naší české země (v mém případě na Křivoklát) a pak musí let rozchodit (a jestli jsem z letiště bez úhony dojela domů se raději neptejte). Tohle vyprávění ale není o žádném maličkém ultralight letatadle, tohle je vyprávění od kapitána naopak toho největšího letadla, co kdy brázdilo nekonečnou modř nad našimi hlavami. Naprosto skvělá literatura faktu - zábavná, poučná, plná zajímavostí, se kterými se můžete ve společnosti blýsknout, pokud dojde na téma létání (snažila jsem se a dostala jsem i toho svého domácího fanouška létání, přece jen nevěděl všechno :-) Tohle jsem si opravdu nečekaně užila a určitě se k poslechu někdy znovu vrátím. Jediná maliličkatá výtka panu Moravcovi - asi ve dvou případech byla další otázka odvedená úplně jiným směrem, ačkoli se vzhledem k odpovědi Davida Hecla nabízela otázka úplně jiná! Ale i tak, skvělé, díky, pro mě parádní zážitek!... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Nombeko je taková něžnější, ženštější a mladší varianta staříka. Pořád jsem se výborně bavila, o tom žádná, jen jsem často vnímala ty paralely, které analfabetce ukradly tu poslední hvězdičku... Na druhou stranu je určitě po prvním originálním námětu (stařík) těžké přijít s něčím novým, když čtenáři po vás chtějí jen další porci absurdna, neuvěřitelných příhod a zamotaného děje... Takže vlastně to ani Jonas Jonasson nemohl napsat jinak. Na odreagování je každopádně analfabetka skvělá - pokud si chcete potrénovat stálé držení koutků nahoru ve škále od lehkého úsměvu (většinou) až po hlasité vyprsknutí... Jako posilovač dobré nálady proto rozhodně doporučuji!... celý text