Ctenarka_ctouci
přečtené 95
Zapomenuté světlo
1998,
Jakub Deml
Kniha svou formální chaotičností skvěle reflektuje chaos a soužení vypravěče-postavy, Demla. Jediné, co knihu dělá poněkud slabší, je „intelektuální masturbace jazykem“, která tam, dle mého, né vždy slouží účelu knihy a bývá tam, ne zřídka, jen pro „ironii“. Nicméně se jedná o jednu z formálně („vypravěčsky“) nejzajímavějších knih, co znám. Obsahově je také velice fascinující, ale hlavně díky formy vyprávění a psychického hroucení a soužení hlavní postavy, Demla, které se promítá a tvaruje způsob vyprávění v průběhu knihy.... celý text
Božská komedie
2014,
Dante Alighieri
Jedná se o úžasnou knihu. Překlady: Nedoporučuji nový překlad Mikeše na nic jiného než Peklo. Peklo je samo o sobě fascinující, takže je pro první čtení snad i básnicky nižší forma lepší pro orientaci. Ovšem Očistec a Ráj stojí hodně na formě, proto je lepší sáhnout po básnicky bujnějším překladu. Osobně se mi moc líbil překlad Vrchlického. S překladem Bablera/Zahradníčka, ale zkušenost zatím nemám, takže zde zatím nemohu nabídnout srovnání.... celý text
Osudy dobrého vojáka Švejka 2. díl
1966,
Jaroslav Hašek
Druhý díl je méně humorný než první a jsou místa, kdy se, dle mého, jen jedná o plytkou nadsázku, namísto dobré ironie. Nicméně je to stále hodně dobrá kniha, jen znatelně prostčí myšlenek a „ironických parodií“. V kontextu oddechovek stále skvělé.... celý text
Tajemné dálky
2008,
Otokar Březina (p)
Formálně je pro mě Březina nejvyšší český básník. Pokud se rozhodnete tuto knihu, číst, nezaměřujte se v ní příliš na obsah a myšlenky, ale spíše na meditaci po vzoru středověkých mystiků. A pokud myšlenky, tak ne ve verších, ale v celistvé básni.... celý text
Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou
1992,
Immanuel Kant
Kdyby to jen nebylo tak krkolomné, tak by to bylo i skvělé.
Tři příběhy
2017,
Umberto Eco
Jako odlehčená / odpočinková četba povedené. První a poslední*****, druhý***
Utrpení mladého Werthera
2017,
Johann Wolfgang Goethe
Formálně je tato kniha skvělá, jak jazyk tak struktura potěšily. Toto se nedá, říci o obsahu: Příběh skrze dopisy je tak na chrapáka a záživné ožívá až v ediční poznámce. Normálně se říká, aby forma nebyla na úkor obsahu. Bývá to pravdou, jenže tato kniha je ukázkou neuniverzálnostii tohoto tvrzení - forma zde z nezáživného obsahu udělala příběh hodný přečtení.... celý text
Jméno růže
2014,
Umberto Eco
4* protože je to úžasně spravovaný příběh v doprovodu skvělého vyprávění, 4* protože je to detektivka.