dalia1769 přečtené 1277

Václav Havel - životopis 1991, Eda Kriseová

Nejde o klasický životopis, ale spíše o vzpomínky Havlovy blízké kamarádky a spolupracovnice. To je pozitivní v tom, že jde o svědectví přímého účastníka událostí a čtenář se dozví řadu informací "ze zákulisí". Zároveň v tom však vidím i nevýhodu, pokud bychom hledali objektivní zhodnocení dané osobnosti. Kniha je v tomto velmi jednostranná, autorka je zkrátka Havlovou jednoznačnou obdivovatelkou a kniha je tak psaná velmi subjektivně, nekriticky a emotivně. Ačkoliv si Havla v mnohém vážím, místy mi to připadalo přece jen už příliš.... Nezasvěcený čtenář by mohl získat dojem, že snad disidenti někde trpěli na mučidlech zcela bez své viny...... celý text

Kniha posledního soudu 2012, Connie Willis

Kdyby šlo dát ještě více hvězdiček, tato skvělá kniha by si je zasloužila. Výborně vymyšlený, velice čtivě napsaný příběh, který se čte skutečně jedním dechem. Věrohodné postavy i vylíčení středověkého života a mentality, velmi silný příběh, který skýtá spoustu námětů k zamyšlení o lidské povaze a hodnotách. Nechybí ani trocha humoru a odlehčení, který však nepůsobí rušivě ani nevkusně. Určitě silná motivace k vyhledání dalších autorčiných knih a jednoznačné doporučení!... celý text

Spánek 2013, Haruki Murakami

Opět se mi potvrdilo, že je Murakami především mistrem kratších próz. Krátká, ale velmi čtivá povídka se spoustou námětů k zamyšlení, četla se jedním dechem, krásně ilustrovaná, jedinou připomínku mám k tomu neexistujícímu konci, jako by autora najednou něco vyrušilo a ?????... celý text

Marco 2014, Jussi Adler-Olsen

Opět výborná detektivka z oddělení Q, vtipné části s Carlem a jeho kolegy se střídají s dramatičtějšími pasážemi, v nichž sledujeme Marcův útěk. Kniha, od které je jen velmi obtížné se odtrhnout. Myslím, že jedna z nejlepších z této série, i když zpočátku mi Carl trochu chyběl, jak se příběh nejprve soustředil na ostatní dějové linie. Marco je chvílemi až nápadně nezničitelný, ale člověk mu tak nějak musí fandit. Zdá se také, že se už brzy dozvíme více o Asadově minulosti. Těším se na další díly.... celý text

Už je tady zas 2013, Timur Vermes

Slibné téma, ale celkový dojem trochu rozpačitý. Pokud ke knize přistupujete jako k příběhu o přesunu v čase a s tím spojených paradoxech, čeká vás určité zklamání. Autor sice svou postavu nastudoval a vystihl celkem věrohodně Hitlerovy názory a způsob jeho myšlení, nesedí mi ale, jak klidně a rozumně zde Hitler uvažuje a jak je psychicky vyrovnaný. Když dáme dohromady svědectví o jeho psychickém i fyzickém stavu v dubnu 1945 a přidáme k tomu hluboké trauma, které by v každém vyvolal nečekaný přesun v čase do vzdálené budoucnosti, je jeho reakce prostě nevěrohodná. Na druhou stranu autor zřejmě použil Hitlera pouze jako určité zrcadlo současných německých poměrů a politiky a pokud se na to podíváme z tohoto pohledu, dá se ledacos odpustit a kniha je místy i vtipná, i když ne všechny narážky člověk nežijící v Německu pochopí. Nejzajímavější myšlenkou je pro mne ta Hitlerova "obyčejnost", pokud ho vytrhneme z jeho prostředí a sledujeme ho pouze jako jednotlivce, a vystižení způsobu, jak se dokázal přiblížit lidem a získat si jejich sympatie.... celý text

Hrob v horách 2014, Hans Rosenfeldt (p)

Velmi dobrá detektivka, napínavý, spletitý příběh, který ani chvíli nenudí a svým závěrem přímo nutí k přečtení následující části. Omylem jsem začala tento cyklus 3. dílem, ale neměla jsem problémy s pochopením vztahů a postav. Předchozí dva díly si určitě brzy přečtu. Po vynikajícím seriálu "Bron" autoři opět nezklamali.... celý text

Temná stezka 2012, Åsa Larsson

V kontextu severských detektivek průměr, v kontextu cyklu s Rebeccou Martinssonovou zatím pro mne nejlepší díl. Rebecka si mne již získala více než zpočátku, dozvídáme se stále více z její minulosti, oba detektivové jsou také sympatičtí. Rušivě na mne působí "rozháraný" styl psaní, autorka bez upozornění mění postavy, z jejichž perspektivy příběh sledujeme, bez varování přeskakuje ze současnosti do minulosti. Jinak opět velmi drsný příběh se zvrácenými, až psychopatickými postavami.... celý text

1Q84: Kniha 3 2013, Haruki Murakami

Mám Murakamiho moc ráda i s jeho občasnou rozvláčností a podrobnými popisy mnohdy i banálních činností, ale tady už to bylo přece jen trochu moc. Obzvlášť dějová linie Aomame mi ve 3. knize přišla opravdu nudná. Dalo by se říci, že příběh oživoval především Ušikawa. Ani láska mezi Tengem a Aomame mi nepřipadala jaksi přesvědčivá, spíše letitý zvyk se upínat ke vzpomínce na toho druhého než skutečná "jiskra"... V kontextu tohoto autora podle mne slabší dílo, konec celkem uspokojil, ale prokousat se k němu dalo občas zabrat!... celý text

Prázdné místo 2013, J. K. Rowling (p)

Příjemné překvapení. Velmi obsáhlá kniha, která mne přesto ani chvíli nenudila a neměla jsem pocit, že bych něco nejraději vynechala. Rowlingová zde ukazuje vynikající znalost lidských povah, velmi trefně, otevřeně, často vtipně nahlíží do vnitřního světa a motivací svých postav a odkrývá i takové, ke kterým bychom se přiznávali jen neradi. V podstatě nepříliš dlouhý časový úsek ze života jednoho obyčejného městečka, spíše než dějem, který není nijak složitý, zaujme tohle vyprávění právě tou geniální sondou do lidské psychiky. Jedna z knih, u kterých věřím, že budu mít časem chuť si ji přečíst znovu.... celý text

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Typický Murakami, četl se velmi dobře jako vždy. Jedinou výhradu bych měla k jisté zdlouhavosti a rozvláčnosti knihy, místy by šlo opravdu leccos vynechat, aniž by tím příběh utrpěl. Obecně se mi více líbí jeho kratší práce. Přesto byl příběh velmi originální a napínavý.... celý text

Pěna dní 2005, Boris Vian

Z téhle knihy mám pocit, že ji člověk nejdřív musí dočíst do konce, aby ji mohl ocenit. Zpočátku mne vůbec nebavila a uvažovala jsem, že ji odložím. Na jednu stranu obdivuji bohatství autorova jazyka a fantazie, s níž propracoval svůj imaginární svět (navíc v době, kdy fantasy a různé alternativní reality nebyly ještě tak běžné jako dnes). Na druhou stranu jsem si naprosto nebyla schopna oblíbit postavy a nějak jsem nedokázala přijmout ani jejich lásku, protože obzvlášť Chloe mi připadá jako naprosto prázdné, povrchní a snobské stvoření. Teprve v druhé polovině knihy se děj pořádně rozběhne, postava Colina dostává určitý rozměr a obsah a pobavily mne i různé narážky na soudobé společenské nešvary. Celkově tedy nakonec hodnotím výše, než jsem původně plánovala. Každopádně velice originální dílo.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Kniha přímo navazuje na Poslední aristokratku a pokračuje v naprosto stejném duchu, přesto bych řekla, že jsem se bavila o maličko více. Připadá mi, že opakujících se scén zde už není tolik jako v prvním díle, nic se již zdlouhavě nevysvětluje, zřejmě jsem si i trochu zvykla na tento jednoduchý a přímočarý styl humoru. Překvapilo mne, jak je kniha krátká, jsem zvědavá, jak obsáhlý bude 3. díl. Trochu to působí jako snaha vytěžit z komerčního úspěchu 1. dílu co nejvíce.... celý text

Možnost ostrova 2007, Michel Houellebecq

Začala jsem číst ze zvědavosti (přitažlivá anotace, lehce skandální pověst autora) a byla jsem opravdu příjemně překvapena. Originální, zajímavé téma, čtivý a napínavý příběh, v němž se skrývá spousta námětů k přemýšlení... Autor skvěle vystihl různé znepokojivé trendy dnešní západní civilizace. A ten proklamovaný cynismus? Navenek tam jistě je, ale když se do příběhu ponoříte hlouběji, zjistíte, že je vlastně velmi emotivní. Tato kniha má prostě celou řadu rovin. Nejvíce mne zaujala dějová linie Daniela25. Těším se na další Houllebecqovu knihu.... celý text

Snuff 2009, Chuck Palahniuk

Určitě to není kniha pro každého, konzervativnějším čtenářům ji nelze doporučit, autor se prostě snaží šokovat a některé scény jsou už lehce nechutné. Pod tou vnější skandálností se ale skrývá nečekaně komorní příběh na téma rodičů a dětí. Kniha je navíc velmi čtivě psaná a místy i vtipná. Celkově se mi líbila trochu více než Klub rváčů. A klobouk dolů před překladatelem, protože překládat tento text musela být vážně výzva!... celý text

Prolitá krev 2011, Åsa Larsson

Podle mne trochu lepší než první díl, ale pořád spíše průměrná detektivka. Četla se dobře, nicméně jsem opět měla trochu problém, s kým ve vesnici vlastně sympatizovat. Zkorumpovaná církev, machističtí muži ani přehnaně feministická, manipulativní farářka, neštítící se sem tam trochy vydírání, aby dosáhla svého, mi zrovna k srdci nepřirostli. Nicméně Rebecka si mne již trochu získala a její šéf Mans příjemně překvapil.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Originální, napínavý a čtivý příběh, kniha je i moc hezky vizuálně provedená, nápad s "podivnými" fotografiemi je výborný. Není to žádný hrůzostrašný horor, spíše zajímavé fantasy s neobvyklým námětem. Určitě si přečtu i další díl.... celý text

Afterdark 2007, Haruki Murakami

Atmosféra nočního města je zde skvěle vykreslená, ta pocitová rozdílnost mezi dnem a nocí... Jak nám, pokud nespíme, může připadat noc dlouhá a co všechno se v ní může odehrát. Příběh se mi moc líbil, ale chybělo mi nějaké rozuzlení v příběhu Eri, případně vysvětlení jejího stavu, motivu "muže bez tváře" v televizi apod. Jinak to bylo velmi příjemné čtení.... celý text

Sluneční bouře 2010, Åsa Larsson

Docela dobrá detektivka, dobře se čte, nicméně prostředí církevních společností a různých "náboženských blouznivců" není zrovna moje oblíbené. K Sanně jsem necítila žádné sympatie a opravdu se nedivím, že její rodiče chtěli získat děti do své péče, nechávat je s takto nevyrovnanou, nespolehlivou osobou mi přišlo jako vyložený hazard. Kromě Stavinga a těhotné policistky jsem prakticky nenašla další postavy, k nimž bych mohla cítit nějaké zvláštní sympatie. Další díl ale ještě zkusím.... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Není to téma, které bych cíleně vyhledávala, ale tahle kniha je prostě velmi čtivá a i přes neveselý námět nepůsobí depresivně. Je napínavá, nemá hluchá ani zdlouhavá místa a čte se jedním dechem. Doporučuji.... celý text

Klub rváčů 2005, Chuck Palahniuk

Moje první kniha od Palahniuka. Myslím, že naplňuje představu postmoderny, hlavně v první polovině se objevují motivy jakési neukotvenosti, vnitřní prázdnoty člověka, který neví, kde najít něco. co by ho ještě vytrhlo ze stereotypu, snaží se přebít zážitky ještě silnějšími a absurdnějšími, chce se tak nějak "každodenně" bouřit proti všemu, postrádá nějaký cíl, ať už by měl být jakýkoliv... To ještě podtrhuje ten jaksi přerývaný, hektický styl psaní. Na druhou stranu jakmile vyjde najevo, že jde o člověka psychicky nemocného, tenhle motiv u mne tak nějak vyšuměl. Kniha nepříliš obsáhlá, kterou jsem neměla problém dočíst, některé dobré hlášky, ale znovu už ji asi číst nebudu.... celý text