Dáma s hrnstjm přečtené 728
Misery
2003,
Stephen King
Mrazivý a neskutečně poutavý příběh. Od druhé poloviny knihy jsem byla v trvalém napětí, co ještě přijde, co ještě Annie napadne... a hnalo mě to ke čtení kdykoliv, kdekoliv - hlavně, abych už věděla, jak to dopadne. Přiznám se, že jsem na konci čekala nějakou parádní nechutnost, ve které by hrálo hlavní roli prase pojmenované Misery, ale dopadlo to celkem překvapivě i bez prasete. No, bylo to opravdu skvělé.... celý text
Kontaktní rodičovství
2012,
William Sears
Přehledné, stručné, výstižné představení základních principů kontaktního rodičovství - přístupu k dětem, který byl přirozeně praktikován do konce 19. století, přerušen vědou a poznatky 20. století a znovu objeven ve 21. století (s nadsázkou řečeno). Je velmi cenné, že knihu napsal pediatr s dlouholetou praxí a matka osmi dětí, kteří kontaktní rodičovství "testovali" na své rodině po mnoho let. Nejde tedy o nějaké poučování ze strany nezaujatého odborníka. Kniha vznikla v USA, takže spousta informací a postřehů se vztahuje k americké mentalitě a americké verzi mateřské dovolené. Určité rady a tipy se tedy pro české prostředí aplikovat nedají, na druhou stranu můžou české matky v této konfrontaci lépe ocenit český sociální systém, který jim nebrání být s dětmi doma několik let. Samozřejmě nejlepší by byla kniha o kontaktním rodičovství, která by vznikla přímo v českém prostředí, třeba se někdy dočkáme. Knihu doporučuji zájemcům o přirozenost a osvědčené hodnoty, je lepší číst knihu už v těhotenství. Na závěr ještě sepíšu témata kapitol, aby bylo více jasné, o co jde: bonding při porodu i po něm, kojení, nošení dětí v šátku/nosítku, důvěra v signální hodnotu dětského pláče (to mě oslovilo asi nejvíc), spaní blízko dítěte, vyvážený rodinný život, kontaktní otcovství, cvičitelé dětí (= osoby, které radí a snaží se děti vycvičit pro rychlé zapadnutí do světa dospělých - neplakat, usínat sám, spát celou noc, pít z lahve...). Potom je v knize několik příběhů konkrétních rodičů a seznam užitečných internetových odkazů (amerických, ale i tematicky podobných v ČR).... celý text
Geraldova hra
2001,
Stephen King
Kdyby byla hlavní hrdinka psychicky v pořádku, samotný děj by vydal na pár stránek. Hlavní dějová linie s pouty a postelí je dost napínavá, události ve flashbacích do jisté míry také, resp. já jsem měla celou dobu obavu, jestli nevyplave nějaké ještě nechutnější tajemství. A pak je tu ještě ta děsivá věc v koutě - pro Kinga celkem typická, až jsem z toho byla trochu otrávená, že se objevilo zase toto klišé... a pak jsem byla pořádně překvapena a potěšena závěrem, i když byl zbytečně příliš morbidní (pokud se autor v závěru inspiroval nějakým skutečným případem, je to nechutné... ale pokud si to všechno takhle do úchylných detailů vymyslel úplně sám, tak nevím, jestli ho obdivovat nebo se spíš děsit).... celý text
Neviditelný
1966,
Jaroslav Havlíček
Skvost české literatury! O knize jsem měla mlhavé ponětí už od střední školy, ale nečekala jsem, že půjde o tak skvělé dílo. Hlavně mě překvapilo, že postava samotného Neviditelného není to nejhorší, co se v domě Hajnů děje, hrůzy se stupňují a konec je naprosto šílený. Hlavní postava Petra Švajcara se hodně povedla, pěkně zapadá do chorobného panoptika. Škoda jen, že jsem na knihu neměla moc času, kdybych ji přečetla rychleji, zážitek by byl určitě intenzivnější.... celý text
Bez soudu
2015,
Pavel Sekyrka
Nikdy bych nečekala, že od tohoto autora si přečtu zrovna román, spíš bych předpokládala něco odbornějšího, nějspíš k církevním dějinám. Dokonce jsem si nejdřív ověřovala, jestli nejde jen o shodu jména... Bohužel musím román hodnotit jako průměrný. Po jeho dočtení jsem měla pocit, že "méně" by bylo v tomto případě možná "více" - časový záběr je zbytečně rozsáhlý. Z anotace to sice nevyplývá, ale hlavní postavou není Hana Pinkasová, ale farář Šťastný. Paradoxně jeho život byl velmi nešťastný a tragický, možná té tragiky na jeden život bylo až příliš. Jedna věc mi na knize přišla hodně divná: pasáže, ve kterých se autor snaží čtenáře nepochybně vzdělat nebo informovat o určitých historických skutečnostech (např. praktiky z koncentračního tábora). Je to sice zajímavé, ale do děje je to trochu podivně napasováno a působilo to na mě jako pěst na oko, jako kdyby to autor chtěl za každou cenu do knihy napsat a podle toho až vymyslel dějové zvraty.... celý text
Vědma
1961,
Eliza Orzeszkowa
Zajímavé prostředí chudého litevského venkova v 19. století, kde vládnou stále jakési středověké poměry a silná kolektivní mentalita příliš osvěty zatím nepochytila. Vědma je jednou z knih, v jejímž ději hraje velkou roli náhoda, čtenář jen přihlíží, nestíhá se divit a přemýšlí o férovosti života (to jsem velmi intenzivně prožívala u Kaplického Kladiva na čarodějnice). Zde se dvě největší náhody odehrají na začátku a na konci děje, jedna horší než druhá. Konec knihy mi přišel moc rychlý, useknutý, jako by zůstalo něco nevyřčeno nebo nevysvětleno... a to mě trochu mrzelo. Veselé čtení to není, ale kniha určitě stojí za povšimnutí.... celý text
Žítkovské bohyně
2013,
Kateřina Tučková
Od knihy jsem moc nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapena. Téma je zajímavé, příběh napsán čtivě a svižně, děj dává smysl a není předvídatelný, v postavách se dá dobře orientovat (a že jich není zrovna málo). Hodně mě bavil koncept knihy, střídání přítomných a minulých událostí, "prošpikované" místy přepisem archivních dokumentů. Jen ten konec... ten mě hodně zarazil...... celý text
Malevil
1983,
Robert Merle
Sonda do životů lidí, kteří jsou bez varování uvrženi z 20. století do světa s téměř středověkými podmínkami. Shodou okolností tvoří skupinu samí šikovní a užiteční lidé, kteří si dokáží poradit úplně se vším. Zajímavou postavou je Emanuel, jeho pud sebezáchovy a touha po zachování lidského rodu. Děj má poněkud zdlouhavější úvod, ale po jeho překonání se pořád něco děje, velkým oživením pro mě osobně bylo všechno kolem městečka La Roque. A konec příběhu je hodně povedený, vyvažuje některé dřívější příliš idylické skutečnosti.... celý text
Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život
2008,
Karel Schwarzenberg
Krásné vzpomínky, krásné myšlenky. Zajímavé čtení o životě člověka, který se politikem už narodil.
Poutavé vyprávění se zajímavě zapletenou zápletkou, zasazené do lákavého prostředí se silnou atmosférou. V dějové linii se šikovně prolíná minulost s přítomností a dějové zvraty nejsou moc předvídatelné. To vše mi stačí k úplné spokojenosti.... celý text
Velká česká kniha o matce a dítěti
2010,
Taťána Hanáková
Kniha budí na první pohled dojem jedinečné (a jediné) příručky těhotenství a mateřství pocházející z českého prostředí. Při bližším pohledu nejde ale o nic extra skvělého. Zarazilo mě množství reklam, které jsou všude tam, kde bylo trochu místa, výjimkou nejsou ani celostránkové reklamy (na prací prášek, na Sunar aj.). Všude možně, ale naštěstí tématicky, jsou rozmístěny také rámečky s "knižními tipy" jakožto doporučení další vhodné literatury, výhradně ovšem z nakladatelství Computer Press. Co se týče textu: pět let po vydání knihy lze mnohá doporučení autorky označit za zastaralá a překonaná, porodnictví v ČR přece jenom za tu dobu ušlo nějaký kus cesty a existují i jiné trendy. Bohatá obrazová příloha působí z velké části spíš jako obsah zahraničních fotobank. Výjimkou je detailní fotoreportáž z porodu, která je pojata dost nelichotivě vůči rodící ženě a záběry jsou téměř drastické (hádejte, na jaké stránce jsem "náhodou" knihu poprvé otevřela...), ale aspoň jde poznat, že je to focené autenticky na českém porodním sále. Další výhradu mám k formátu knihy - je to něco mezi A4 a A3, pevná vazba, křídový papír = kniha je hodně těžká a neforemná, čtenář (tj. žena v očekávání) se s ní při manipulaci prostě dost nadře. Pro mě osobně byla kniha zklamáním, čekala jsem na ni v knihovně půl roku (a když už na mě přišla řada, mohla jsem první polovinu jaksi rovnou přeskočit), abych pak zjistila, že některé části ani nemá smysl číst. V dnešní době jsou podobné příručky bohužel už přežitkem, internet člověka informuje aktuálně, rychle a efektivně, nabízí názory více odborníků a lze se dopátrat větší objektivity. Knihu asi radči nedoporučuji, je zbytečné ji číst...... celý text
Mlha
2014,
Stephen King
Uffff... to bylo náročné. Přecenila jsem svoje čtenářské síly, nepatřím k milovníkům povídek a tady jich je požehnaně. Byla jsem zvědavá na povídku Mlha, kvůli té jsem si hlavně knihu půjčila, a do každé další povídky jsem se spíš nutila - hlavně seznamování se stále novými postavami mě odrazovalo. A když už to vypadalo, že se ke konci prokoušu, přišla rozvláčná (ale ne špatná) Balada o pružné kulce a zase mě na pár dní zdržela. Souhlasím s ostatními komentáři, že úroveň povídek je různá, některé zajímavé, jiné nic moc, takže jako celek hodnotím průměrně. Sbírkám povídek se pro příště vyhnu obloukem.... celý text
Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii
2011,
Isabelle Caro
Podle mě kniha není ani tak moc o anorexii, jako o týrání dítěte... Je neskutečné, co matka své dceři prováděla a nezastavila se ani v její dospělosti. Ty kecy o tom, že dítě na čerstvém vzduchu moc vyroste, to zahalování do tří šál... prostě hnus. Nevidím pro chování matky žádné polehčující okolnosti a její manžel by taky zasloužil. Život je nejlepší spisovatel, ale tentokrát se ke svým postavám zachoval nemilosrdně, naději na změnu jim dávkoval po kapičkách jen proto, aby jim ji za chvíli zase vzal. Je to síla.... celý text
Dáma s kaméliemi
1974,
Alexandre Dumas, ml.
Dívčí román 19. století okořeněný uvolněnými pařížskými mravy, takže nepůsobí tak naivně a puritánsky (narozdíl třeba od anglického venkova). Způsob vyprávění příběhu je svěží a velmi čtivý. Ač je děj - a především jeho konec - dost předvídatelný, nepůsobí úplně kýčovitě. Neměla jsem žádné očekávání a jsem mile překvapena, je to pěkná kniha.... celý text
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Také moc nevím, co si o knize myslet... forma románu v dopisech byla perfektní, děj měl celkem spád, ale postavy mi k srdci moc nepřirostly. Obzvlášť ne Charlie - sice bylo pěkně vidět, jak se mladý člověk mění v partě starších lidí, ale celá ta jeho pozice "toho, který stojí v koutě" mi byla často až protivná. Z postav mě spíš zaujala Sam. Možná je to tím, že jsem knihu četla až teď v dospělosti, možná bych v ní v dospívání nalezla také nějaká ta moudra, která tam nalezli čtenáři přede mnou. I tak si ale myslím, že je to příliš americké na to, abych se s tím třeba v 16 letech mohla nějak více ztotožnit. Není to nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, asi mi nic velkého nepředala, ale jsem ráda za tu zkušenost. Podle komentářů jsem čekala nějakou bombu nebo aspoň prý překvapivý konec, ale takové pocity jsem z knihy neměla. (Lodja: souhlasím, obal je strašný)... celý text
Anděl milosrdenství
1988,
Vladimír Körner
Zajímavé téma, doba i prostředí, ovšem zpracováno průměrným způsobem. Hlavní postava Anežka je zvláštní a má často nepochopitelné jednání, působí nepřirozeně a chová se jako typická naivka (možná je to tím, že autorem jejích myšlenkových pochodů je muž, možná tak ženy prostě vidí...). Dějová linie je krátká, obsahuje jen pár zvratů, některé z nich jsou předvídatelné. Trochu chaotické je uvedení do děje, odehraje se na několika řádcích a nic moc není vysvětleno. Hodnotím jako průměr.... celý text
Darda
2011,
Irena Dousková
Helenčin příběh tentokrát nenechává moc prostoru pro humor. Hořkost událostí naštěstí nebyla tak ubíjející díky otevřenému konci. Děj knihy je děsivě skutečný, jen mi v něm moc neseděly komentáře k politice a příliš mě nebavily krátké Jůliiny příběhy (i když se tam hodily). A chování Helenčiny dcery mi přišlo občas lehce iracionální. Hledám, hledám, kvůli čemu bych přidala čtvrtou hvězdičku, ale nic nenacházím...... celý text
Sebevraždy panen
2013,
Jeffrey Eugenides
I když některé komentáře níže tvrdí opak, na mne kniha působila neuvěřitelně čtivě. Od začátku víte, co se stane na konci, takže hltáte prostředek příběhu a doufáte, že tomu všemu přijdete na kloub. Jenže nepřijdete. A navíc ani nemáte pocit, že by vám cestou něco důležitého uniklo... u mě se po dočtení knihy nedostavil žádný pocit čtenářského uspokojení, který mám tak ráda, spíš mi přišlo, že mě kniha nechala v naprostém chaosu (a proto taky nehodnotím plným počtem hvězdiček). Přesto je to skvělý příběh s melancholickou, beznadějnou atmosférou, který má spád a plno těžko nepochopitelných dějových zvratů (je fakt v USA legální neposílat děti do školy?). Zajímavé bylo i vyprávění z pohledu kluků ze sousedství. Českému vydání bych vytkla kříže, které byly u každého čísla stránky, kapitoly a vlastně i na obálce. To mi přišlo zbytečně morbidní.... celý text
Ženám patří půlka nebe
2008,
Pavla Frýdlová
Na rozdíl od předchozí knihy Ženská vydrží víc než člověk mi přišlo, že byly osloveny ženy z méně intelektuálního prostředí, obyčejnější, ale přesto velmi zajímavé. Zaujala a velmi mile mě překvapila jejich touha po vzdělání, navzdory překážkám, které jim aktivně chystala hlavně doba normalizace. Nejméně se mi líbil poslední příběh lesbicky orientované ženy, a to pro její nekritickou adoraci USA, tamější kultury a obyvatel, a následné srovnávání s ČR, ze kterého naše země vyšla jako buranská díra po granátu. V knize mě nemile překvapilo množství pravopisných chyb, časté chybějící mezery za tečkami, to bylo rušivé.... celý text