dennydee přečtené 101

Život s Otou 2022, Dita Krausová

Dita Krausová v knize Život s Otou zachycuje nejen dramatický život svého manžela Oty B. Krause, ale i svůj vlastní pohled na události, které je oba formovaly. Kniha je cenným svědectvím nejen o holokaustu, ale také o poválečném životě v Izraeli, kam manželé po válce emigrovali. Vyprávění je poutavé a čtivé, přesto může být pro čtenáře místy nepřehledné kvůli velkému množství jmen a historických faktů. Autorka popisuje život v koncentračních táborech, návrat do Československa i následnou emigraci s velkou upřímností a bez přikrášlování. Přestože některé pasáže mohou být pro svou faktografickou hutnost náročnější na orientaci, celkově se kniha čte dobře a nabízí zajímavý pohled na život lidí, kteří prošli nepředstavitelnými hrůzami, ale dokázali jít dál.... celý text

Zloději tváří 2023, A. M. Shine

Kniha mě pohltila od první stránky a nepustila až do samotného konce. Byla napínavá, plná nečekaných zvratů a skvěle napsaných postav, které mě bavily a zajímaly po celou dobu čtení. Děj se rozvíjel dynamicky, bez hluchých míst, a autor mistrně dávkoval napětí. Každá zápletka mě překvapila, často ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už vím, jak se situace vyvine. Postavy byly živé, propracované a měly hloubku, což mi umožnilo se do nich vcítit a fandit jim. Celkově bych knihu doporučila všem, kteří mají rádi napínavé příběhy s promyšleným dějem a atmosférou, která vás vtáhne a nepustí. Pokud hledáte knihu, která vás udrží v napětí až do poslední stránky.... celý text

Známky života 2007, Robin Cook

Hlavní hrdina se ocitá v nečekaném víru událostí, které jsou nejen medicínsky fascinující, ale zároveň děsivě realistické. Cook skvěle kombinuje lékařské prostředí s dramatickou zápletkou, která se postupně rozplétá jako napínavá detektivka. Autorův styl je svižný, čtivý a neustále drží čtenáře v napětí. Každá kapitola končí tak, že máte chuť ihned pokračovat dál. Kniha se mi četla jedním dechem. Cook dokáže nejen skvěle popsat lékařské detaily, ale také vyvolat otázky o etice, technologii a budoucnosti medicíny. Pokud máte rádi thrillery, které jsou inteligentní, akční a zároveň se dotýkají skutečných problémů, Známky života jsou skvělou volbou. Rozhodně doporučuji!... celý text

Zvuky probouzení 2020, Petr Třešňák

Kniha Zvuky probuzení slibovala hluboký pohled do světa autismu, což byl také hlavní důvod, proč jsem po ní sáhla. Má vysoké hodnocení a mnoho čtenářů ji oceňuje pro její myšlenkovou hloubku a filozofický přesah. Bohužel pro mě se právě tato filozofičnost stala kamenem úrazu. Místo očekávaného vhledného vyprávění o autismu jsem se často ztrácela v abstraktních úvahách, které mi přišly až příliš vzdálené. Nejsem zřejmě cílová skupina této knihy – pokud hledáte spíše konkrétní příběhy, jasně podané informace nebo srozumitelnější styl, možná budete mít podobný problém jako já. Přesto věřím, že pro ty, kdo mají rádi hlubší filozofické rozbory a nevadí jim náročnější styl psaní, může být Zvuky probuzení silným a obohacujícím zážitkem. Já jsem se k ní ale nedokázala naplno připojit.... celý text

Trik 2017, Emanuel Bergmann

Tahle kniha mi dle hodnocení zde přišla jako koprovka. Buď ji miluješ nebo nenávidíš. Líbila se mi. Zpočátku jsem byla hodně nadšená. To prolínání časových linií bylo perfektní a vše do sebe krásně zapadalo. Chvílemi jsem se ale nudila, třeba když si Moše hrál na detektiva a ta pasáž, kde si tykal s Hitlerem, byla úplně trapná… Ale ve finále musím hodnotit opravdu kladně. Bylo to hezké.... celý text

Třikrát za svítání 2017, Alessandro Baricco

Wow, zvláštní kniha. Fakt zvláštní, zajímavá, hodně mě bavila. Kniha měla hloubku. Sice byl konec každé povídky otevřený, ale i tak mě hodně zaujaly. Doporučuji.

Kocour Bob: Příběh o přátelství a naději 2013, James Bowen

Vzhledem k tomu, že studuju adiktologii, jsem se na knihu moc těšila, ale docela mě zklamala. Čte se tedy velmi dobře, sama, je psaná jednoduchým jazykem. Ale mohla být o polovinu kratší. Autor opakuje stále to samé. Stále prodává noviny nebo hraje na kytaru, popisuje názvy všech stanic a míst, což mě mimochodem dost rozčilovalo a vlastně se tam nic moc neděje. Bylo to určitě roztomilé, jaký vztah mezi sebou měli. Líbil se mi popis absťáku a cesta do Austrálie.... celý text

Chlapec na dřevěné bedně 2013, Leon Leyson

Zase trochu jiná kniha o holocaustu, zase trochu jiný příběh. Tentokrát o neuvěřitelném štěstí v neštěstí. Bylo to velmi smutné… a moc se mi líbil konec.

Transsibiřská magistrála 2015, Václav Turek

Transsibiřská magistrála je můj sen již několik let a tahle kniha je skvělý průvodce. Přiznám se, že jsem ji nečetla celou, ale jen to, co mě zajímalo. Super fotky a důležité informace. Historii jsem přeskočila.... celý text

Reportáž, psaná na oprátce 2008, Julius Fučík

Moc jsem obdivovala Fučíkovu odvahu. Ale kniha se mi nečetla vůbec dobře a moc mě neoslovila. Možná dobře, že se nedožil těch hrůzných komunistických procesů v 50.letech.... celý text

Byl jsem Mengeleho asistentem 2009, Miklós Nyiszli

Jedno z nejsilnějších děl o holocaustu, co jsem zatím četla. Je to jiné než ostatní knihy, jelikož je to psáno perem vědce a lékaře a o to víc to na mě zapůsobilo. Dozvěděla jsem se zase něco nového z jiného “řemesla v koncentračním táboře. Ač měl lepší podmínky pro život, lepší jídlo a šaty, přesně věděl, co se zde opravdu děje a že smrt může přijít každou chvíli. Neskutečné štěstí v neštěstí, konec mě velice dojal.... celý text

Sádlonoška 2007, Alena Čálková

Oddechovka, kterou jsem po přečtení knihy Nabarvené ptáče, potřebovala. Určitě jsem se netřískala smíchy po celou dobu četby, jak obálka slibuje, ale účel to splněno. Autorka má dobrý styl psaní, kniha se čte sama. Hlavní hrdinka mě sice občas trochu rozčilovala, ale četlo se to dobře.... celý text

Nabarvené ptáče 1995, Jerzy Kosiński

Příběh malého chlapce, který putuje od vesnice k vesnici během druhé světové války a potýká se s rasovou nenávistí a krutým násilím vůči němu. V knize je všechno - násilí na lidech, zvířatech, dětech, zoofilie, pedofilie, incest… a to vše ze strany primitivních zfanatizovaných buranů. Bylo to hodně morbidní, ale počítala jsem s tím. Bavilo mě to. Kniha je opravdu dobře napsaná. Sice jsem 99% času měla šílený vztek, ale byla to dobrá kniha. Bylo zajímavé, jak se ke konci knihy, sám chlapec stal trýznitelem, toužící po pomstě. Vlastně se mu člověk nemohl ani divit.... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců 2002, J. K. Rowling (p)

Miluju svět, který Rowlingová vytvořila. Konečně jsem se dokopala začít číst i knihy. První díl byl skvělý, velice čtivý, přečteno za dva večery. Moc se těším na další díl.... celý text

Kam až mě nohy donesou 1994, Josef Martin Bauer

Film Bílé peklo je můj velice oblíbený. Na knihu jsem se tak moc těšila. Těšila jsem se na ni tak moc, že trvalo dlouho, než jsem ji začala číst. Přišlo však veliké zklamání. Kniha se čte naprosto příšerně, je psaná těžkopádně, nemá žádné kapitoly. S filmem to nemá nic společného, Forell se pořád někde zasekává, postavy mi byly nesympatické. Za mě byla kniha bohužel ztráta času a ani jsem ji celou nedočetla. To bych snad šla raději k zubaři.... celý text

Deník 1938–1945 2012, Helga Hošková-Weissová

Trochu jiné čtení o holocaustu, psáno rukou dítěte. Čte se snadno, ale o to více mě bolelo u srdce, nevím, proč jsem tuto knihu prožívala ještě více než jiné knihy o holocaustu, asi že jde o deník a vše je tak barvité. Moc se mi líbila ta dětská duše, která přetrvala, kdy Helga v Terezíně měla radost z maličkosti, chvíli se mi zdála i spokojená. Jediné, co mě opravdu rozcilovalo byly ty vysvětlivky vzadu… neustále listovat knihou bylo otravne.... celý text

Asylum 2014, Madeleine Roux

… upřímně, neměla jsem velká očekávání. Kniha je určena pro naprosto jinou cílovou skupinu (je mi 30). Ale vždy jsem tíhla k tématice psychiatrie, a to jak ve filmech, tak v knihách - už jako fikce, ale také jako reálné vědecké informace. Takže jsem knize dala šanci a moc mile mě překvapila. Je psaná velice jednoduše, zde je vidět, na jakou cílovou skupinu se zaměřuje, nejedná se o žádné veledílo. Čte se v podstatě sama, přečetla jsem ji za tři dny, kdybych měla více času, určitě ji přečtu rychleji. Autorka uměla skvěle “uzavřít kapitolu v tom nejlepším, takže máte potřebu číst dál. Téma je skvělé, nenudila jsem se. Hlavní postavy jsou mi velice sympatické. Dobové fotografie přidávají nádech hororu a člověk se tak více dostane do děje a více zapojí představivost. Jednu hvězdu strhávám za konec, kdy se Dan a Abby objeví na stole připravení na experimenty, to už mi přišlo až moc přitažené za vlasy a hodně připomínající béčkový americký horor. Celkově byl ten konec takový nedomyšlený - když Dan našel mrtvého Sala v lese, upustil tam nůžky se svými otisky, to nikdo neřešil? Ale možná zajíždím až moc do detailů a zapomínám, že kniha je pro puberťáky. Celkově mě kniha bavila a těším se na další díly.... celý text

Olive Kitteridgeová 2010, Elizabeth Strout

Zpočátku jsem byla velice nadšená. Bylo to takové hezky ponuré, ale když taková pak byla úplně každá povídka, nebavilo mě to. Já chápu, že to je život. Ale ten přeci není jedna velká deprese, což tohle město rozhodně bylo. Autorka má však opravdu talent. Umí krásně psát a popisovat. Takový styl mám ráda a ne každý to umí. Některé povídky byly fajn, čtivé a napínavé. Některé jsem ale asi nepochopila, přišlo mi, že nemají hlavu ani patu a unikala mi pointa. Za mě průměr a hodně tomu přidal autorky styl psaní. Druhý díl si přečtu, ale teď asi potřebuju pauzu.... celý text

99 dní s tebou 2021, Catherine Miller

Přišlo mi to trochu jako horší verze “Hvězdy nám nepřály. Třičtvrtě knihy jsem si říkala, kdy už to skončí. Ano, bylo to romantické, smutné a velmi dojemné, ale vlastně trochu nuda. Když se Nathan dozvěděl diagnózu, kniha se blížila konci a když jsem se konečně začetla a začala to prožívat (do té doby jsem se nemohla do děje vžít), tak to bylo zrychlené a ze dne číslo 64 se stal den 99 a byl konec.... celý text

V polévce miso 2008, Rjú Murakami

“Tak to byla síla…. Tohle jsem si řekla po dočtení této knihy. Je mi zvláštně, úzko a až paradoxně mi Franka bylo maličko lito… První třetina kniha byla celkem nuda. Od začátku je sice psaná jednoduše a čtivě, ale nic extra se tam nedělo. Pak ale zničehonic přišel obrovský zvrat a od té doby jsem měla ústa dokořán. Moc se mi líbil popis emocí, které pak Kendži prožíval, jak probíhal jeho šok a jak fungoval jeho obranný mechanismus a hlava se snažila vytěsnit hrůzný zážitek. Za mě povedené dílo.... celý text