dennydee
komentáře u knih
Sádlonoška
Alena Čálková
Oddechovka, kterou jsem po přečtení knihy Nabarvené ptáče, potřebovala. Určitě jsem se netřískala smíchy po celou dobu četby, jak obálka slibuje, ale účel to splněno. Autorka má dobrý styl psaní, kniha se čte sama. Hlavní hrdinka mě sice občas trochu rozčilovala, ale četlo se to dobře.
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Příběh malého chlapce, který putuje od vesnice k vesnici během druhé světové války a potýká se s rasovou nenávistí a krutým násilím vůči němu.
V knize je všechno - násilí na lidech, zvířatech, dětech, zoofilie, pedofilie, incest… a to vše ze strany primitivních zfanatizovaných buranů.
Bylo to hodně morbidní, ale počítala jsem s tím. Bavilo mě to. Kniha je opravdu dobře napsaná. Sice jsem 99% času měla šílený vztek, ale byla to dobrá kniha.
Bylo zajímavé, jak se ke konci knihy, sám chlapec stal trýznitelem, toužící po pomstě. Vlastně se mu člověk nemohl ani divit.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Miluju svět, který Rowlingová vytvořila. Konečně jsem se dokopala začít číst i knihy. První díl byl skvělý, velice čtivý, přečteno za dva večery. Moc se těším na další díl.
Kam až mě nohy donesou
Josef Martin Bauer
Film Bílé peklo je můj velice oblíbený. Na knihu jsem se tak moc těšila. Těšila jsem se na ni tak moc, že trvalo dlouho, než jsem ji začala číst. Přišlo však veliké zklamání. Kniha se čte naprosto příšerně, je psaná těžkopádně, nemá žádné kapitoly. S filmem to nemá nic společného, Forell se pořád někde zasekává, postavy mi byly nesympatické. Za mě byla kniha bohužel ztráta času a ani jsem ji celou nedočetla. To bych snad šla raději k zubaři.
Deník 1938–1945
Helga Hošková-Weissová
Trochu jiné čtení o holocaustu, psáno rukou dítěte. Čte se snadno, ale o to více mě bolelo u srdce, nevím, proč jsem tuto knihu prožívala ještě více než jiné knihy o holocaustu, asi že jde o deník a vše je tak barvité. Moc se mi líbila ta dětská duše, která přetrvala, kdy Helga v Terezíně měla radost z maličkosti, chvíli se mi zdála i spokojená. Jediné, co mě opravdu rozcilovalo byly ty vysvětlivky vzadu… neustále listovat knihou bylo otravne.
Asylum
Madeleine Roux
(SPOILER) … upřímně, neměla jsem velká očekávání. Kniha je určena pro naprosto jinou cílovou skupinu (je mi 30). Ale vždy jsem tíhla k tématice psychiatrie, a to jak ve filmech, tak v knihách - už jako fikce, ale také jako reálné vědecké informace. Takže jsem knize dala šanci a moc mile mě překvapila.
Je psaná velice jednoduše, zde je vidět, na jakou cílovou skupinu se zaměřuje, nejedná se o žádné veledílo. Čte se v podstatě sama, přečetla jsem ji za tři dny, kdybych měla více času, určitě ji přečtu rychleji. Autorka uměla skvěle “uzavřít kapitolu v tom nejlepším, takže máte potřebu číst dál.
Téma je skvělé, nenudila jsem se. Hlavní postavy jsou mi velice sympatické. Dobové fotografie přidávají nádech hororu a člověk se tak více dostane do děje a více zapojí představivost.
Jednu hvězdu strhávám za konec, kdy se Dan a Abby objeví na stole připravení na experimenty, to už mi přišlo až moc přitažené za vlasy a hodně připomínající béčkový americký horor. Celkově byl ten konec takový nedomyšlený - když Dan našel mrtvého Sala v lese, upustil tam nůžky se svými otisky, to nikdo neřešil? Ale možná zajíždím až moc do detailů a zapomínám, že kniha je pro puberťáky.
Celkově mě kniha bavila a těším se na další díly.
Olive Kitteridgeová
Elizabeth Strout
Zpočátku jsem byla velice nadšená. Bylo to takové hezky ponuré, ale když taková pak byla úplně každá povídka, nebavilo mě to. Já chápu, že to je život. Ale ten přeci není jedna velká deprese, což tohle město rozhodně bylo.
Autorka má však opravdu talent. Umí krásně psát a popisovat. Takový styl mám ráda a ne každý to umí.
Některé povídky byly fajn, čtivé a napínavé. Některé jsem ale asi nepochopila, přišlo mi, že nemají hlavu ani patu a unikala mi pointa.
Za mě průměr a hodně tomu přidal autorky styl psaní. Druhý díl si přečtu, ale teď asi potřebuju pauzu.
99 dní s tebou
Catherine Miller
(SPOILER) Přišlo mi to trochu jako horší verze “Hvězdy nám nepřály. Třičtvrtě knihy jsem si říkala, kdy už to skončí. Ano, bylo to romantické, smutné a velmi dojemné, ale vlastně trochu nuda.
Když se Nathan dozvěděl diagnózu, kniha se blížila konci a když jsem se konečně začetla a začala to prožívat (do té doby jsem se nemohla do děje vžít), tak to bylo zrychlené a ze dne číslo 64 se stal den 99 a byl konec.
V polévce miso
Rjú Murakami
“Tak to byla síla…. Tohle jsem si řekla po dočtení této knihy. Je mi zvláštně, úzko a až paradoxně mi Franka bylo maličko lito…
První třetina kniha byla celkem nuda. Od začátku je sice psaná jednoduše a čtivě, ale nic extra se tam nedělo.
Pak ale zničehonic přišel obrovský zvrat a od té doby jsem měla ústa dokořán. Moc se mi líbil popis emocí, které pak Kendži prožíval, jak probíhal jeho šok a jak fungoval jeho obranný mechanismus a hlava se snažila vytěsnit hrůzný zážitek.
Za mě povedené dílo.
Zápisky ze Severní Koreje
Michael Palin
Tématika KLDR mě moc zajímá, a proto jsem se na knihu moc těšila, zvlášť, když jde o cestopis. Kniha od Niny Špitálníkové nasadila asi laťku moc vysoko, protože tohle mě vůbec nebavilo. Nic mi to nedalo a ničím neobohatilo. Nehledě na nekvalitní fotky…
Deník alkoholičky
Zuzana Peterová
Kniha bohužel o ničem. Ženská na mateřské, co se po celou dobu jen lituje, řeší, kam schová láhev a kdy se zas napije. Nebavilo mě to, nevěřím tomu, že by po tak krátké době byla v takovém stupni závislosti a že by najednou přestala pít, aniž by měla abstinenční příznaky. Za mě ztráta času.
Matčina panenka
Abby Davies
Musím říct, že téma knihy je opravdu zajímavé. Je to velmi dobře podané a zpracované, nenásilné a napínavé. Kniha se četla v podstatě sama.
Od začátku až do konce jsem byla vtažena do děje. Nechybí zápletka ani zvraty. Doporučuji…
Hodný holky umírají první
Kathryn Foxfield
Kniha mě bavila moc. Prostředí lunaparku bylo výborné a byla jsem celou dobu napjatá jak kšandy. Konec knihy byl trochu až moc přitažený za vlasy, ale i tak mě kniha velice bavila.
Kletba egyptské mumie
Robert Lawrence Stine
Moje oblíbená horová série z dětství. Nejlepší díl byla Maska.
Doupě nestvůry
Robert Lawrence Stine
Moje oblíbená horová série z dětství. Nejlepší díl byla Maska.
Psí Vánoce
W. Bruce Cameron
Nebylo to špatné. Nečekala jsem od toho zázraky a ty se ani nestaly. Oddechové čtení o normální rodince, která se dokáže v čas předvánoční stmelit. Byl to trochu kýč a taky trochu o ničem, ale u knihy jsem si odpočinula.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Těšila jsem se, až si knihu přečtu. KLDR mě velmi zajímá a dozvěděla jsem se tak hodně nových informací.
Při čtení mi bylo úzko, prožívala jsem to. Nejvíce mě zasáhl příběh feministky….. na druhou stranu mě naštvalo těch pár mužů, co dostalo strach, uteklo a své ženy a děti tam nechali. I přesto, že věděli, jaký osud je čeká. Prostě jsem nad nimi necítila slitování…
Z Niny jsem několikrát i přes pouhá písmena vycítila, že má vztek a má potřebu soudit. A vůbec se nedivím. I po těch hrůzách, co vyšly na povrch, někdo považoval za správné, že někdo takové štěstí v KLDR nemá a žije v bídě a o hladu.
KLDR je pro mě naprosto nepochopitelná, neskutečně odporná propaganda, která lidem zatemnila mozek.
Četlo se to moc dobře, každý měl jiný příběh. Přečteno za dva večery a těším se na další knihu od Niny.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Jako první jsem četla Tři sestry a to byla úžasná kniha. Kdybych začala Tatérem z Osvětimi, asi bych se k ní nedostala. Bylo to velké zklamání.
Hodnocení mě velmi mrzí, dává se mi těžko, cítím se, jako kdybych znevažovala ty, jenž si těmito hrůzy prošli. Ale já nemohu jinak.
Příběh sám o sobě je moc hezký, když vezmu v potaz tu nevinnou krásnou lásku. Napsané je to ale strašně. Je to velmi odfláklé, zrychleně, jako kdyby to autorka chtěla mít rychle za sebou. Do příběhu jsem se tím pádem absolutně nemohla dostat. Se spoustou postav, co byli součástí knihy poměrně dlouho ani nevím, co se stalo. Prostě buď odešli nebo je někdo odvedl a konec. Je mi jasné, že asi zemřeli, ale pro mě to bylo neuctivé utnutí jejich účasti v knize.
Celé to bylo plytké. Kdyby si autorka dala více práce a trochu si s dějem pohrála, bylo by to o ničem jiném. Jestli to vše byla pravda, o tom by se dalo také polemizovat… Nevěřím tomu, že by Laleovi procházelo tolik věcí.
Jsem zklamaná… Kdyby to nebylo o holocaustu, neváhala bych dát 1* nebo odpad. Tři sestry mi ale daly naději, že autorka psát umí, jen tady to nevyšlo. Cilčinu cestu si přečtu a těším se a také věřím, že to bude stejně dobré jako Tři sestry.
Děti z Dynmouthu
William Trevor
Dobrá kniha pro mě neznamená dobré hodnocení na databázi knih, dobrá kniha pro mě znamená to, že se při čtení cítím být součástí, postavy mi přirostou k srdci a po přečtení se mi po nich stýská. A to se tady bohužel nestalo.
Nebylo to úplně špatné čtení. Jen jsem asi nepochopila, o čem měla kniha být. Celou dobu jsem čekala nějaký zvrat, říkala jsem si, že každou chvíli musí něco přijít. Konec to bohužel úplně zabil.
Dá se říct, že půlku knihy jsem si užila a druhou půlku jsem se nudila. Timothy mě neskutečně rozčiloval a divím se, že nedostal po hubě….
Tři sestry
Heather Morris
Kniha je napsána opravdu skvěle a velmi čtivě. Cibi, Livi a Magda mi byly moc sympatické.
Líbily se mi přeskoky v kapitolách, kdy se děj odehrával buď v Osvětimi, kde figurovala Cibi a Livi a ve Vranově, kde zas figurovala maminka, dědeček a Magda.
Livi měla obrovské štěstí, že se k ní Cibi přidala. Myslím si, že bez ní by nepřežila. Jak jsem psala, kniha je opravdu svižná a velmi dobře napsána. Dívky měly neuvěřitelné štěstí v neštěstí, až si říkám, že to asi celé úplně pravda nebude, ale nevadí, bylo fajn číst také o troše štěstí na tak odporném místě. Kolikrát mi to ale přišlo až přitažené za vlasy, v čem se sestry lišily od jiných dívek a dětí, ze měly takové výhody? Nicméně, na mém hodnocení se to neodráží - třeba to tak opravdu bylo, třeba ne, od toho tu nejsem a pravdu se stejně nedovíme.
Poslední část byla sice velmi zajímavá, ale za mě zbytečně zdlouhavá, myslím, že by vůbec nevadilo, kdybych se život po válce trochu zkrátil. V podstatě se to omílalo stále dokola. Byla jsem ale vděčná, že sestry nalezly pokoje, lásky a štěstí.
Knihu určitě doporučuji, bavila mě.
