Disease přečtené 1650

Druhý syn 2015, Alexander Söderberg

Kmotřička Brinkmannová se ujala rodinného byznysu a chce čtenáře unudit k smrti. Nebo to chce autor? Třetí díl klidně vynechám.

To nemyslíte vážně, pane Tanner 2015, Jean-Paul Dubois

Místy velmi vtipné. Živná půda pro moji fobii z řemeslníků.

Vyrovnaný účet 2010, Dick Francis (p)

Víceméně stanardní Francisovka se standardními francisovskými postavami. Jako bonus vhled do bookmakerského systému sázek.

Prezydent krokadýlů 1990, Warren Miller

Jednoduchý příběh, který je díky výbornému překladu velmi autentický.

V lesích 2010, Tana French

Pěkně zeširoka, ale ne nudně. Solidní psychologická detektivka. Akorát ke konci malinko dýchavičná.

Bonita Avenue 2014, Peter Buwalda

Nepochybně kvalitní kousek, který mě ovšem (právě díky difuznímu stylu vyprávění) tak nějak nevcucnul.

Hazard 2011, Felix Francis

V pohodě, Felix má tátův styl dobře najetý, včetně snadno prokouknutelného "nečekaného" pachatele.

Rudo 2015, Daniel Majling

Masakr. 3-4 smrtící hlášky na každé dvojstraně, to se hned tak nepovede :-)

Do srdce temnoty 2014, Frank Miller

Ne tak slabé jako kdysi při prvočtení, ale i tak nejslabší kousek z cyklu. Spíš tak nějak do počtu a dost násilně naroubované na Sin City.

Tvář plná násilí 2010, Jimmy Palmiotti (p)

Ne zas tak drsný western s hrdinou s půlkou obličeje Clinta Eastwooda. Kresba příliš načančaná, kromě "Vánoc mezi psanci". Tam se povedlo dostat tu správnou špínu. EDIT: S odstupem času to navzdory přímočarosti funguje poříd dobře, takže hvězdičku přidám.... celý text

Pistolníci z Gothamu 2014, Jimmy Palmiotti (p)

Jonah Hex mě baví čím dál víc. Navíc krásně špinavá kresba. Poslední sešit s El Diablem a Barbary Ghost slabší, tak nějak příliš tradiční.

Atlasova vzpoura 2014, Ayn Rand (p)

Stylisticky místy dobré, místy to sklouzává do dikce budovatelských románů, Červené knihovny a dokonce i Foglarovek :-) Postavy totálně černobílé bez vývoje. Filozofickou rovinu těžko hodnotit, protože obhajuje přirozenou vlastnost jakéhokoliv živočišného druhu a člověk není nic jiného, než jeden z nich. Místy nechtěně k popukání, např.: -A víš ty co? Když ty koleje tak nutně potřebuješ, já ti zvýším cenu o 20%. -Jinak bych to ani nechtěla. Každopádně po přečtení knihy napadají čtenáře různé otázky. Například "K čemu je u dieselové lokomotivy topič?"... celý text

Případy inspektora Rádla 2015, Marek Skřipský

Čekal jsem něco jako politickou verzi Markových Panoptik, ale toto se mu ani zdaleka neblíží. Postavy jsou uvedeny téměř celým životopisem, přesto jsem si k nim neutvořil žádný vztah (tam, kde Markovi stačí napsat, že detektivu Bouše teklo z nosu, se tady uvádí na kterých bojištích bojoval apod...). A v neposlední řadě: onen mýtický hrdina se jmenoval Bruncvík, nikoli Brunclík.... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Kdysi dávno čtené Selský baroko se mi líbilo o hodně víc, i když nejsem si jistý, jestli to není tím, že zcela nepochybně došlo k vytříbení mého vkusu :-) Každopádně vesnický život na konci 80s a začátku 90s je vystižen dost dobře, včetně výborně vykreslené venkovské husičky.... celý text

Barakuda 2014, Christos Tsiolkas

Ne tak komplexní jako Facka a ne tak přímočaré jako Ari, ale rozhodně to nejslabší, co jsem od Tsiolkase četl.

Revoltikon 2014, Bronislav Kovařík

V devadesátých letech, když jsem ještě četl hudební periodika, se ke mně dostalo několik Brunových reportů z turné. Bavily mě, i když Death Metal, potažmo Krabathor, jsem tenkrát neposlouchal. Takže přečíst si tuhle knihu bylo lákavé. Pominu-li množství překlepů a uvozování většiny nestandardních/hovorových slov, je to dobrá kniha, která jako dokument určitého (nejen životního) období, funguje perfektně. Fanoušci si klidně tu pátou hvězdu můžou přihodit.... celý text

Chceme to, co máte vy 2014, John Lanchester

Společenská satira je přítomna naštěstí jen sporadicky a rozhodně ne ve stylu např. Malcolma Bradburyho, který mě kdysi poněkud neoslovil. Zato je to výborně napsaný "společenský" román s parádními postavami.... celý text

Písečníci (7 povídek) 2002, George R. R. Martin

Ve sbírce jsou dobré v podstatě jen "Ve znamení kříže a draka" a "Písečníci", ale zato jsou tak nadprůměrné, že níže než na 4* jít nemůžu. Technická: Asi by bylo dobré vydání od Laseru z roku 1992 dát zvlášť, je to přece jen úplně jiná kniha.... celý text

AC/DC: Maximální rock & roll 2008, Murray Engleheart

Ke konci se to sice (jak většina těchto knížek) zvrhne v tak trochu "statistickou ročenku", ale vzhledem k tomu, že to není výpověď člena kapely (ty mám nejradši) ale novinářský kompilát, je to silně nadprůměrná záležitost.... celý text

Brutal Assault: 20 let (1996 - 2015) 2015, Pavel Křiklan

Povedlo se to. Možná vzhledem ke vzpomínkám na rané ročníky dávám 5*, ale co, nostalgie se počítá neasi.