DK197 přečtené 865

Harry Potter a princ dvojí krve 2008, J. K. Rowling (p)

Přes plný počet musím podotknout, že jsem s hodnocením trošku váhala /4 nebo 5 hvězdiček?/. První čtyři díly jsou naprostá bomba plná tajemna, kouzel, humoru a propletených zápletek. Pětka je jiná, pozvolnější, línější, ale pořád plná detailů kouzelného světa a jeho zajímavostí, což ji činí výjimečnou. Šestka ovšem ztrácí na těchto zajímavostech skoro úplně. A opět mi hlavní zápletka přijde celkově slabší, než první čtyři díly. Všeho je méně. Kouzel, humoru... i vedlejších linek. Ale díky té skvělé temnější atmosféře, která si zaslouží docenit, si říkám, jestli to není právě tím - obsah je po všech stránkách řidší, tudíž nikoli slabší, jak bylo napsáno výše, spíše mostem k závěrečné části, a člověk si díky tomu hodně pamatuje, takže ho kniha méně baví. Ale ve chvíli, kdy jsem děj dopředu neznala, jsem hltala stránku za stránkou, co bude dál... tudíž ano, povedené. Za 5. Jen ne při opakovaném čtení.... celý text

Rychle a bezbolestně 2012, Markéta Dočekalová

Nejsem si trochu jistá hodnocením. Hlavní motiv je už povědomý (Nezbytné věci, stačí jen chtít), ale tato kniha mi přišla pod ruku jako první, tak jsem se do ní nadšeně pustila. Potěšilo mě, že autorka je Češka, to přiznám. Začátek fajn, ale prostřední část - ta nejdelší - za mě trochu drhla. Hlavně proto, že některé myšlenky se dle mého zbytečně často opakovaly a překvapil mě děj, který to, co se stalo, odkrýval často zpětně. Čekala jsem postupnou gradaci a napětí a to tam chybělo. Ale osudy byly nakonec zajímavé a zaujaly mě. Myšlenky dobré a udrželo se to mimo červenou knihovnu. Příběhy vlastně ze života. Za mě originální oddychovka. 3-4 hvězdičky. "Jediné, na co má člověk právo rychle a bezbolestně, je..." Odpověď najdete v knize.... celý text

Harry Potter a Fénixův řád 2004, J. K. Rowling (p)

V době, kdy kniha vyšla, mi bylo 11. Moje tehdejší hodnocení mi utkvělo někde kolem dvou hvězdiček. Proč? Protože pátý díl je jiný, než ty předchozí. V těch předchozích je jasně daná záhada, cíl po kterém hrdinové pátrají. Tady nic takového není a celé to tak nějak volně plyne. Záhada tajemných dveří a snů prostě pro holčičku nebyla dost super po tak nadupaných předcházejících částech. S tím souvisí i jakási rozvleklost, kterou utvrzuje i počet stran. Já pořád čekala akci a ono kecání o tom, jak uklízí barák a jdou do nemocnice... A k dovršení všeho se objevuje praštěné politikaření a strachy pana ministra, které nabourávají fantasy mustr pro děti. Uf... Výsledek? Pátý díl HP už není pro děti, protože... Rozvleklé to je, ale obzvlášť nyní, ve chvíli, kdy další díl už nehrozí, si právě to užíváte. Každou kouzelnou drobnost. Ať je to návštěva nemocnice, úklid sídla Blacků a cokoli dalšího, co sice neposouvá děj a skládá komplexnější svět Harryho Pottera. Takže vám ani najednou nechybí dynamičtější zápletka. A politikaření? Není super, že to do toho dokázala dostat? Vytvořit svět se vším všudy? Já si to užila. A došlo mi kolik věcí z ní jsem zapomněla. A ty milé hlody... znovu pobavily. :-) Opět navíc prohlašuji, že film je naprostá okleštěná katastrofa. A to hlavně proto, že je škoda, kolik toho ve filmu není... Pětka HP - jiná, svá, dobrá.... celý text

Tekutý písek 2017, Malin Persson Giolito

Nejlepší švédská krimi roku 2017 měla slušně našlápnuto. Neobvyklý styl psaní a myšlenkové pochody byly zajímavé. Charaktery v knize rovněž. Postupem času tomu ale maličko dochází dech a čtenáři to přijde poněkud zdlouhavé. A jako by se mlátila prázdná sláma... Ke konci už mě u knihy držela jen zvědavost, jak to dopadne. Tak by to být určitě nemělo. Škoda, škoda. Ale i tak za přečtení stojí. Je to zase něco trochu odlišného. :-)... celý text

Jak si vypěstovat na anglické zahrádce českého trpaslíka 2005, Hana Parkánová-Whitton

Tady jsem na komentář trošku zapomněla. Ale přiznám se, mírné zklamání. Autorčin malebný jazyk jako by příliš kontrastoval s popisovanou dnešní dobou. Nulové napětí, zvraty popsané zvláštním nezajímavým stylem. A neskutečně otravné čtení myšlenek ústřední dvojice, kdy na dvou stránkách po sobě opakují věty. Lidsky blahopřeju, čtenářsky úpím, že se opakují slova. Spoustu textu je vata o ničem... A ty poznatky o Anglii to bohužel moc nezachrání. Oproti tomu byla Anglická babička ve ve výhodě. Podobala se Babičce od Němcové a tam ten jazyk seděl "jako prdel na hrnec". Ovšem bez babičky, bez puncu noblesy, bez hlubší zápletky a s menší porcí humoru... málo, málo, bohužel. Je mi líto.... celý text

Fantastická zvířata a kde je najít 2002, Mlok Scamander (p)

Milé, ale bylo toho málo - obzvlášť na učebnici. :-) Více zvířat, více popisků od Harryho a Rona. Pak bych to určitě stálo i za koupi. :-) Takhle stačí knihovna, pokud netrváte na kompletní sadě čarodějných knih. :-) PS: Bajky ale byly boží! :-)... celý text

Deník citového vyděrače 2000, Simona Monyová (p)

Dobře napsaný čtivý příběh, doporučuji. Pozor jen na utnutý závěr - příběh by si zasloužil propracovanější a nápaditější zakončení. A také zrovna kvůli němu nejsem nadšená z pesimistického pohledu na invaliditu, pokud by se hrdinka držela poslední věty. V týdnech po úrazech je to typické a pochopitelné (to autorka vystihla), ale jako poselství knihy, které z toho díky konci a postoji postav vyplývá, mi to pije krev. 80 % (Ono se totiž i v křesle dá vypadat atraktivně, pracovat, mít rodinu, cestovat... žít! A ne, že ne.)... celý text

Mléko a med 2017, Rupi Kaur

Klasická poezie to není. Ale to mě na tom baví. Nenápadně ve mně čtení rozechvělo všechny možné emoce od bolesti, smutku, vášně, něhy... Přímé, bez tabu a přitom skryté. Za mě dobré. Škoda jen několik špatně zvolených textů. Ty zní jako výkřiky do tmy vykradené z Facebooku, citátů a tak vůbec nesmyslně vytržené. Čím kratší text, tím horší. A při náhodném listování má člověk pocit, že je tam těch přešlapů opravdu dost. Což snižuje mé konečné hodnocení. Ale jako celek to fungovalo, pohltilo, rozeznělo... 70 % Upřímně doufám v pečlivější výběr v následné knize.... celý text

Chlapec v kufru 2013, Lene Kaaberbøl

Detektivku můžete napsat dvěma způsoby: buď necháte čtenáře věci postupně odhalovat spolu s hlavním hrdinou, nebo čtenáři dopředu rozdáte karty a čekáte, jak se to dozví postavy knihy. Překvapením bývají jen detaily. Buď cesta, nebo puzzle. Tohle jsou jednoznačně puzzle. Mnohdy zdlouhavé. A to mě nikdy moc nebaví, bohužel. Absurdní rozhodnutí hlavní hrdinky, které stojí v hlavní zápletce hodnotit nebudu, dělá to z ní nevšední charakter, ale nedává mi logiku, co jako měla v plánu... Závěr mohl být víc dotažený. Klady - čtivost, původní námět, spojení Dánska s Litvou, některé charaktery a psychologie postav. 65 %... celý text

Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku 2017, Hendrik Groen

Moje hodnocení knihy se při čtení pohybovalo mezi 2 - 4 hvězdičkami, těžké opravdu těžké na hodnocení. :-) Dvě proto, že to má pomalé, táhlé tempo. Protože dětinské vtípky na začátku mě moc neberou. Protože o politice neradu čtu, moc mi to nedává. Dvě proto, že místo humoru mi první třetina dala spíš úzkost, depresi a nechuť vůči omezenostem domovů důchodců... Čtyři pro tu opravdovost seniorského života. Proto, že ne každá knížka musí být akční a plná zvratů, aby za něco stála. I zde se něco stane, jen to přichází postupně, nenásilně - jako život. Čtyři proto, že škálu emocí nakonec doplnila vůle žít, ne dožít, poprat se s tím špatným a užít si, dokud to jde. To je moje filosofie, hurá! Čtyři proto, že jsem nakonec skončila s tím, že jsem zvědavá, co bude dál... Zpočátku rozpačité, ale nakonec palec nahoru. :-)... celý text

Zalitý kaktus 2017, Václav Uher

Považuji za svou chybu, že jsem se před čtením knihy nepodívala na autorův blog. Forma mini povídání mi moc nesedí, jeho humor také ne. Není to zlé, jen mi to nesedí. A že by to tolik bylo o životě na vozíku? No, dejme tomu... Ale řádky např. o tom, jak si s někým povídá v hospodě by šly napsat i bez toho. Kdybych znala blog, knížku neotevřu. Mrkněte také a víte přesně, co dostanete. Na druhou stranu by to byla škoda. Někdy jsem se pousmála, jindy chápavě či souhlasně kývla hlavou a něco málo se i dozvěděla. Navíc poslední kapitola o Španělsku mi přišla jednoznačně nejlepší. Ale žádný zázrak to teda není...50 %... celý text

...ale pomoci jsem si musela sama 1995, Silvia K.

Tak předně slohově to opravdu není žádný zážitek, četla jsem čtivější knížky, ovšem tak překombinovaný a šílený osud jsem snad v ruce ještě nedržela, že tu jednu hvězdičku přidám. Problémové rodinné zázemí, dětský domov, únos a týrání, domácí násilí a nakonec drogy... to by mělo stát v anotaci. Je pravdou, že povahové rysy hlavní aktérky tomu neštěstí mnohdy napomohly... zdá se, že má sklon k naivitě, k ignoraci nebezpečných životních křižovatek, tvrdohlavosti a... ale přesto - tohle by nikdo prožít neměl. Je snad naivita důvod k domácímu násilí na ženách? Je snad důvěřivost omluvenka k únosu a týrání? Není. Tak snad na sobě Sylvie zapracuje a povede dál klidnější život. Už kvůli těm jejím dětem a babičce s dědou, ti dělali, co mohli...... celý text

Chci si tě vzít 2009, Luděk Stínil

Stylisticky jedna z těch lepších "stínilovek". A příběh byl taky celkem fajn. Mně se to líbilo. :-) Až na ten useknutý a nedovařený závěr...

A tomu se mám smát? 2008, Hugleikur Dagsson

Tohle se někomu líbit určitě bude, protože vím, že určití lidé takový humor preferují. U mě je to u většiny ne, u dalších rozhodně ne. Jde tu o černý, brutální a prvoplánově sprostý humor. Ale přiznám, že minimum potěšilo i mě. Příklad: Manžel třetí osobě: "Tohle je moje manželka Helena." Manželka: "Jmenuju se Eva". Manželka k manželovi, co přišel z práce: "K večeři je hovězí." Manžel: "A kde jsou děti?" Takže přivřu oko a úplně to neodsoudím. Ale ať chvalořečí jiní. Většina se nedá... Ale aby to nevypadalo, že ty otrlejší všechny odsuzuji - celnice, svatební obřad a "za pět minut začínají Přátelé..." mě taky dostalo. :-)... celý text

Proč ženy nekouří doutníky 2014, Jana Javorská

Už tu zaznělo, že se v dílku opakují náměty i slovní zásoba. To je dost na škodu. Navíc v anotaci chybí upozornění, že se z 90 % zaměřuje na nevěrné ženy. Bez toho to vypadá, že se sexuální trapasy jinak asi téměř nestanou a puritány může znechutit už jen to. Protože nevěra u nich není zrovna akceptovatelná, kór v takovém počtu. Další výrazný podíl mají fekální nehody. Nic proti tomu, v životě se to vážně stane, takže proč to přehlížet. Ale vadí mi opět, že se to téma opakovalo. A to i přes tak nízký stránkový rozsah! Čekala jsem víc. Navíc mi nesedí autorčin styl psaní a nedokázal mě rozesmát, spíš jsem se pousmála. A to i přesto, když tam humorný základ byl. Podání prostě nic moc. Ačkoliv ano, úplně odsoudit to nelze - např. "Soudružka na babetě" se podařila. :-) Ale jednoduše to nestačí...... celý text

Další divné hlášky z knihkupectví 2017, Jen Campbell

O něco slabší, ale některé perly skutečně pobaví. :-D Milá jednohubka. :-) A tentokrát i s nádechem dětské nevinnosti některých jejich průpovídek, kde chichi vystřídalo jůů, to je sladký. :-)... celý text

O parazitech a lidech 2018, Petr Horák

Nedočteno, protože jsem ji musela poslat dál, ale vzhledem k tomu, že se jedná o naučnou publikaci, můžete si o ní udělat obrázek i tak, protože není podmínkou kompletní přečtení. Já doporučuji. Čtivý text, zajímavé informace, doplňující fotografie, obrázky a dokonce komixy! Autoři si s publikací vážně vyhráli. :-) Jen bych ocenila rejstřík parazitů a konkretizaci některých výrazů - např. přežije poměrně dlouho dobu bez hostitele - co to je "poměrně dlouho, několik týdnů atd."? Jinak super, určitě se k ní vrátím. :-) Upozornění - někomu mohou jisté kapitoly udělat různě nedobře. Třeba pokud máte ve zvyku se jen při zmínce o vších drbat na hlavě. :-) A nečíst najednou, zavalíte se informacemi a zapomenete je. :-)... celý text

Tady je ráj: Svědectví o životě v Severní Koreji 2015, Hjok Kang

U knih s tematikou silných životních cest často nemohu hodnotit jinak, než plným počtem. Jsou ale výjimky, kde to "pokazí" zvolená forma, nebo něco. Avšak to nesnižuje příběh samotný. A toto je jedna z těch publikací. Není špatná, popisuje odporné věci, opravdu... jenže je psaná až heslovitě, místy nedostatečně - opravdu místy - a téměř mimo chronologii. Spíš než příběh - je to jakýsi termínový výklad o životě v KLDR. A závěr je zvláštně useklý, zdá se mi. Škoda. Ale možná právě proto bych to dala do ruky začátečníkům s touto tématikou a dětem, podobně jako knihu "Děti, které přežili Mengeleho". Navíc je to psané z pohledu dítěte, což jim bude blízké.... celý text

Zaklínač duší 2010, Sebastian Fitzek

Nápad fajn, ale text samotný (nikoli střídání kapitol), mě mátl a špatně se mi to četlo. Mnohdy jsem se vracela a četla znovu, abych pochopila, cože mi to autor říká. Možná to bylo mým rozpoložením, ovšem komentáře níže mi našeptávají opak. Na druhou stranu to bylo psáno velice sugestivně, neboť jsem nedokázala příběh jen tak pustit z hlavy a o výjevech z něj se mi dokonce zdálo, což se mi nestává... Jak už jsem navíc zmínila, zápletka (nápad) byla dobrá a originální, zajímavá... jenže k postavám jsem si nevybudovala jakýkoli vztah, není k tomu prostor. Jsou ploché, nevýrazné. Aspoň většina. Tvoří jen kulisu hororu, což je škoda. 65 - 75 %.... celý text

Charles Manson: Život a doba 2016, Jeff Guinn

Ano, kniha má své nedostatky. Novinářský drobnohled a pojetí "zeširoka" tomu stejnou měrou dodává zajímavé detaily jako zvyšuje náročnost textu, místy ubírá na čtivosti, jindy ji zvyšuje. Přehršel jmen mi navíc osobně trochu popletl hlavu, ale to zavinil život - nikoli autor. Je to ovšem kniha, která se snaží o nezaujatý střízlivý popis. Od jeho rodinného zázemí po soudní řízení s jeho Rodinou. A stálo za tím tolik práce a zdrojů... s ohledem i na důsledný historický kontext dějin Ameriky, který dílo dokresluje... že, přestože jsem s pátou hvězdičkou váhala, nemůžu jinak - toto je Ch. Manson od A do Z. Doporučuji. 5*... celý text