Drohtnian
přečtené 94
Pohodové rodičovství
2021,
Milan Studnička
Dovolím si parafrázovat: Raději než dát dítěti pochvalu, dej mu svoji pozornost. Výborné bylo všechno o tom, co všechno se dá v dítěti do pořádku, když mu rodič věnuje pozornost. Líbil se mi pohled, jak je dobré vybízet kluky k výkonům a s tím je pak zasvěcovat do empatie díky láskyplnému přístupu matky. U holek bylo doporučeno učit je činnostem, které nejsou zaměřeny na výkon, ale na radost ze života. Opět bylo zajímavě vysvětleno proč. Nejdřív jsem měl odstup k autorově nedoporučení pořídit dítěti sourozence, ale přesvědčil mě. Samozřejmě tam byla místa, kde bych oponoval, ale celkově myslím, že autor je odborník a jeho rady jsou velmi cenné. Na trhu je mnoho knih, které říkají, co ve výchově nedělat, méně je těch, co říkají co dělat, ale nejméně těch, co vysvětlují důvody proč. Tato patří do té poslední kategorie. Knihu bych doporučil všem kritickým tátům. Proč jsem ubral hvězdu? Obsah na mě působil roztroušeně, kapitoly na sebe nenavazovaly a příliš mnoho vět se zdálo být klíčových, takže nakonec nevím, která věta byla doopravdy klíčová a která jen normálně klíčová. Takže čtenářsky bolestivá kniha. Bohužel.... celý text
Aurelius Augustin očima generace 21. století
2002,
Blanka Strašíková
Brožura je z hlavní části reflexe studentů Karlovy Univerzity po absolvování semináře o Augustinovi. Dozvěděl jsem se, jak je Augustin úžasný člověk a jak studenty očaril styl jeho Vyznání. Od knihy jsem naopak očekával kritické novodobé přehodnocení Augustinove nauky.... celý text
Jak katolická církev budovala západní civilizaci
2008,
Thomas E. Woods
Autor vycházel z předpokladu, že dějiny západní civilizace jsou příběhem úspěchu, protože jsme dosáhli vrchol technického pokroku. V tomto směru, ano, Církev v konečnému důsledku přispěla, že lidstvo dnes může s minimální námahou psát komentáře na mobilu a zároveň sedět na toaletě, která se po zmáčknutí jediného tlačítka uvede do čistého stavu. Autor ale úplně opomenul odpovědnost Církve jako pečovatele o krásu duší. Ano, jsme dědici křesťanství a pokud se Církev podepisuje pod technogenní úspěchy Západu, musí se podepsat i pod fiasko duševní péče Západu. Myslím, že Ježíš nás chtěl naučit žít opravdovou přítomnost, ale místo toho jsme známí tím, že jsme ukotveni v chaosu myšlenek, ideologií a kategorických názorů. Dokonce si pleteme lásku s nátlakem: "Máš nesprávný názor na posmrtný život? Budu se modlit za tvé obrácení." Pokusím se ještě popsat, kde se autor dopustil jednostrannosti. Když Frankové šířili křesťanství, nemělo to mnoho společného s křesťanstvím dnes. Je nutné vzít v potaz že Alkuin a Karlova renesance čerpala bezvýhradně ze sv. Augustina. Sv. Augustin byl původcem myšlenky pekla jako fyzického místa s fyzickým a věčným utrpením, predestinace (nebe jen pro pozvané), nadřazenost celibátu, nadřazenost mužů (neprovdaná žena, na rozdíl od muže, není stvořena na boží obraz). Dále Augustin obhajoval šíření křesťanství válkou a dědičný hřích (sex je hřích a proto miminka jsou zplozeňata ďábla). Barbaři Frankové tak kromě válek získali další nástroj, aby v konečném důsledku šířili feudalismus a zotročili jiná etnika. Je nutné si vzpomenout jaké intriky a vězení prováděli sv. Cyrilovi a Metoději. Nešlo o šíření evangelia, ale o nastolení náboženství strachu a poslušnosti franskému feudálovi anebo jeho biskupovi, mnohdy jeho příbuzného. (Doporučuji Život Konstantina a Metoděje z 9. století a Johna Romanidisa: Frankové, Římané, feudalismus a nauka) Mohli bychom vyvinit Svatý stolec, který se snažil zůstat nezávislý od vlivu Karlovců. Ovšem svatý stolec se uchýlil k falšování dokladů (Konstantinova Donace), na základě kterých si nárokoval nadřazenost nad Franky. Dočasně si tímto vyřešil politické problémy, ale bohužel předznamenal velké rozdělení mezi Východem a Západem. Tradičně byl papež vnímán jako první mezi rovnými, teď nově se papež prohlašoval za prvního mezi nerovnými v neprospěch nic netušících patriarchů. Falešný původ Konstantinovy Donace byl potvrzen i samotným Vatikánem v 19. století, ale papežského primátu se i přesto ještě nevzdal. Nikoho nesoudím, ale stejně nikoho nesvatořečím.... celý text
Světec a šaman
2011,
Jitka Komendová
Dílo má velmi široký záběr, až bych řekl že se hlavnímu hrdinovi věnuje málo, ale místo toho opisuje vše "kolem": Dějiny Ruska, misijní činnost na Západě a východě, srovnání s obdobnými legendami na Zapade a Východě. Dobré na tom bylo ze jsem víc pochopil kontext doby, ale přesto to bylo na me často až příliš zacházení od tématu. Něco bylo zajímavé a něco ani ne. Dalo jistě hodne práce to napsat, ale taky hodne práce to přečíst.... celý text