Dyaebl přečtené 638

Válka s Mloky 2007, Karel Čapek

Úvod do ontologie 1991, Josef Šmajs

Bouře mečů 2011, George R. R. Martin

Netvoři a kritikové a jiné eseje 2006, J. R. R. Tolkien

Vladař 2007, Niccolò Machiavelli

Kritika Machiavelliho jakožto cynika, jehož Vladař je pouhý návod pro tyrana, není absolutně na místě. Jeho přístup je velmi pragmatický a odproštěn od citů, přičemž násilí připouští jen jako poslední možnost, když by nic jiného nevyšlo, neboť je to nevyhnutelné. Vždyť už jen cíle, jež klade vladařům – udržet mír, být však připraven na případnou válku, zajistit práva a klid občanům a ochraňovat životy – popírají to, že by byl cynik či neměl úctu k lidskému životu. Jen vyřkl mnohé věci naprosto explicitně, což evidentně spoustu lidí zbytečně pobuřuje a vybízí k nemístným kritikám.... celý text

Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva 2003, Peter Ludwig Berger

Proces 2003, Franz Kafka

Ach Franzi. Co jsi mi to zase provedl. Kromě strachu, že se jednoho rána probudím jako velký brouk, jsi mi ještě přisypal sůl do rány v podobě ještě horšího strachu, že budu souzen, nevěda za co. Každý z nás se může ocitnout ve všestravujícím soukolí byrokracie, jež je tím neporazitelnější, čím více do něj vstupujeme. Kafka nás varoval před absurdností moderní civilizace, která nad námi má se svými papíry téměř neomezenou moc a v tomto ohledu se za téměř sto let od napsání tohoto mistrovského kousku, vlastně nic nezměnilo a tíživý strach ze dvou úředníků, kteří se mohou zničehonic objevit u dveří, přetrvává stále. A i přesto, že se dnešní doba spíše nežli úředníky u dveří vyznačuje pouhou složenkou z úřadu ve schránce, není to ve výsledku to stejné jako úředníci v Procesu?... celý text

Don Quijote de La Mancha (převyprávění) 2014, Eliška Nosálová

Don Quijote se dá popsat jediným oxymóronem – tragická komedie. Pokusím se vysvětlit, co tímto vlastně myslím. Na první pohled je patrný hlavní motiv. Člověk obětujíc takřka vše, aby se vydal za pronásledováním svého snu a přitom nehledíc na překážky a soudy ostatních nechápajících lidí. Téměř motivační kniha, se kterou se jistě ztotožní spousta lidí, kteří taktéž (mnohdy až naivně) jdou po své vlastní cestě plné nástrah za svým vysněným cílem. To potvrzuje i hromada nadšených komentářů zde. A nutno podotknout, že takto jsem příběh tohoto bláznivého rytíře vnímal také. Ale s odstupem času ve mně utkvěl pocit zcela odlišný. Nemohu se zbavit negativního pocitu ze samotného konce. V této době se už nikoli důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, nýbrž pouhý zchudlý šlechtic Alonso Quijano, zmítá v nemoci ve své posteli a dojde k uvědomění, jak absurdní jeho činy vlastně byly, a jak pošetilý celou tu dobu byl. Tento náhlý negativní obrat se v mé mysli usadil mnohem silněji nežli zmíněný pozitivní motiv. A to mi již nedovolí nahlížet na toto šílené dobrodružství jinak, než jako na tragickou komedii.... celý text

Stručná historie času 2007, Stephen W. Hawking (p)

Vskutku skvěle a jednoduše (alespoň v rámci možností) podaná historie a vývoj fyziky až po vysvětlení současných problémů tohoto nejednoduchého vědeckého oboru. Samozřejmě od této knihy nesmí člověk očekávat celkové pochopení kvantové mechaniky či teorie strun, ale to si ani Hawking nepředsevzal jako úkol této knihy. Stručná historie času se jen snaží laikům minimálně nastínit problémy a témata fyziky – a to stravitelně. A to přesně dokázala. Musím ještě podotknout, jak mě pobavila poznámka o optimismu ohledně hledání jednotné teorie fyziky. Hawking zde píše (v roce 1988), že je vcelku optimistický na toto téma, a že by se tato sjednocující teorie mohla objevit do konce století. Ach. Kéž jen by se tak stalo...... celý text

Výstup na Mont Ventoux 2014, Francesco Petrarca

Heretikové 1948, Gilbert Keith Chesterton

S touto knihou mám jeden jediný problém. Jedná se o stejný problém jako jsem pociťoval u Ortodoxie. Chesterton se skvěle vypořádává s jeho současníky a s nerozumnými názory jeho doby. A nejedná se jen o pouhou kritiku, ale zároveň přichází se svým vlastním názorem, který je logický, rozumný a zdá se správný. A pokud se snad stane, že řešení nenachází, alespoň poukáže na problém. To vše je bezesporu famózní. Jediná má výtka směřuje k tomu, že se až moc opírá o křesťanství a celkově na mě působí mnohdy až nelogicky právě v důsledku jistých náboženských axiomů. Jinak se ovšem jedná o autora vesměs rozumného a jak už u takovýchto knih bývá zvykem, problémy zde popsané se směle aplikují i na dobu dnešní, přičemž se téměř nic nezměnilo.... celý text

Jablko Žezlo Trůn 2015, Ian Cameron Esslemont

Tohle mě neuvěřitelně bavilo! Konečně došlo na podstatné odhalení historie a způsobu života prazvláštních Segulehů a něco málo víme i o Moranthech. A opět o něco méně o tlouštíkovi v červené vestě... Vážně. Kdo je ten chlap? Každopádně trošku vážněji. Tento díl je zatím Esslemontův vrchol, co se vyprávění a proplétání dějových linek týče. A zakončení bylo vskutku dech beroucí. Takovou bitvu jsem v Malazu nečekal a o to více byla překvapivá. Odpovědělo se nám na pár otázek, dozvěděli jsme se pár nových věcí o celém světě a vrátilo se nám spoustu známých postav. Avšak i přes tohle všechno mám stále více otázek nežli odpovědí. Opravdu si čtení této série neuvěřitelně užívám!... celý text

Ortodoxie 2000, Gilbert Keith Chesterton

Pominu-li (na mě až moc) silnou obhajobu křesťanství, která na čtenáře z této sbírky esejí silně dýchá, jedná se o opravdu kvalitní obhajobu lidského rozumu a jeho užívání. Není to paradox? Autor uznávající křesťanství, jakožto zastánce rozumu? To je přeci nesmysl ne? Avšak opak je pravdou. I když se jedná o jistý druh paradoxu, tak to vše dává dobrý smysl a myšlenky, které nám zde Chesterton předkládá mi byly schopny změnit styl mého uvažování nad jistými věcmi. A vše to začalo právě tím paradoxem, který ani zdaleka nebyl to poslední, co vás vyvede z míry při četbě této knihy.... celý text

Daň pro ohaře 2010, Steven Erikson (p)

Další důkaz Eriksonovi geniality. Styl vyprávění naprosto odlišný od předchozích dílů a za mě zatím absolutní špička! Možná v tom hraje svou roli i má nezměrná láska k Darudžhistánu a k neobyčejným lidem, kteří v tomto krásném městě proplétají své osudy. Či snad neobyčejně záhadný tlouštík s umaštěnou a špinavou červenou vestou? Co k tomu dodat. Toto unikátní a fascinující město azurového ohně si mě získalo už při prvním čtení Měsíčních zahrad. Ke komentáři nemám co dál doplnit. Je to prostě špička a ke konci jsem tradičně zatlačoval slzy a zíral s otevřenými ústy. Taková klasika v této sérii.... celý text

Současnost 1996, Søren Kierkegaard

Skvělá kritika nejedné současnosti. Povaha společnosti a jedince je velmi snadno rozpoznatelná i v dnešní době. Osobně považuji především část o tom, že si lidé jsou vědomi mnoha věcí, ale přesto odmítají jednat, a mnohdy se radši absurdně schovají v davu i za cenu své vlastní individuality, za jednu z nejvýstižnějších. Zkrátka úvaha hodná zamyšlení... ...nebo spíše činu?... celý text

Čepel entropie 2018, Vilém Koubek

Satanem (rozuměj Bohem), jsme byli stvořeni jen pro jeho zábavu a bavil se naším vlastním sebezničením, u kterého ovšem očekával mnohem dřívější příchod. Tak se baví naší snahou kontrolovat si vlastní osud a naší pseudointeligencí a už jen očekává totální anihilaci. Jo a papež je něco jako nekromant a zbytek příběhu je jeden velký nářez plný akce, démonů, hlášek a odkazů (čti parodií) na dnešní vcelku ubohý svět. Je to jízda od začátku do konce!... celý text

Meč z kamene 2014, Ian Cameron Esslemont

Po trošku slabším předchozím dílu zde máme opravdu zlepšení a to naprosto všeho. Linky jsou zde propletené lépe, příběh je mnohem srozumitelnější a finále se opravdu povedlo. Nejvíce jsem si ale stejně užíval zkrátka Korel a odhalování další, úplně jiné kultury a stylu života, doprovázenou pořádnou dávkou historie z tohoto mohutného světa. A opravdu jsem byl překvapen odhalením podstaty Naší paní požehnané spasitelky. Esslemont se nám zkrátka zlepšuje.... celý text

Utrpení mladého Werthera 1999, Johann Wolfgang Goethe

Kniha, jež byla schopna způsobit vlnu sebevražd a upřímně se ani nedivím. Goethe nám zde předkládá v zásadě velmi okoukaný motiv nešťastné lásky. Tak čím se zrovna mladý Werther tak moc liší? Jednoduše úplně vším. Ať již mluvíme o poetickém jazyce, krásných popisech přírody či o beznaději a utrpení jednoho mladíka. Co je však nejvíce fascinující, je psychologické vyobrazení našeho mladého hrdiny od jeho šťastných začátků doprovázených čerstvou zamilovaností přes absolutní beznaděj z neopětované lásky, až po úplný klid na duši poté, co se rozhodne spáchat finální čin. A pokud čtenář prožívá podobná muka jako mladý Werther, opravdu se může zdát sebevražda snadným řešením, neboť poskytne tolik žádanou útěchu a klid. Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak moc emoce ovlivňují naše životy a jak moc knihy ovlivňují naše emoce...... celý text

Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? 2004, Philip K. Dick

Ano. Androidi by skutečně mohli snít o elektrických ovečkách a tato myšlenka vzbuzuje otázku, jak je tedy android odlišný od člověka? Je to rozumem? Ovšem že ne. Androidi přece rozum mají. Tak je to snad emocemi? Také ne, neboť jsou i lidé bez emocí a popřípadě i andíci s emocemi. Tak kde je vlastně ten rozdíl? Tyto úvahy ve mně tato kniha vyvolala a celkově mě bavila svým příběhem a co více, atmosférou. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že spousta věcí a problémů nejsou ve finále dořešeny či jsou nelogické a mám z toho nepříjemný pocit, že se Dick do některých věcí zamotal a nebyl schopen je pořádně vyřešit což mě v průběhu celého příběhu opravdu iritovalo. Ale i přes to se jedná o kvalitní knihu žánru, která ve vás stále vyvolá spoustu otázek a zvláštních myšlenek.... celý text

Mimo prostor a čas 2018, Clark Ashton Smith

Ach! Jak dlouho jsem čekal na to, až si nějaké nakladatelství uvědomí, že je zkrátka třeba přeložit a vydat posledního autora ''velké trojky Weird Tales''. Opravdu jsem se obával toho, že se v mé knihovně C.A. Smith nikdy neobjeví a že to prázdné místo vedle Lovecrafta a Howarda zůstane prázdné. Naštěstí se tak nestalo a trojice je již kompletní. Oproti již zmíněnému Lovecraftovi se jedná o velmi podobné motivy a stejně temné povídky, avšak na Smithovi je velmi patrné, že je také básník a jeho barvité popisy čarodějných věží, temných hradů v lesích a hlubokých kobek, jsou pohlazení po duši. Dále jsem si užíval světy, ve kterých se tyto příběhy odehrávají a především to, jak jsou od sebe odlišné. A přesto si tak moc podobné, přičemž spolu sdílejí ony pocity tajemna a nevyjádřitelné hrůzy. Opravdový skvost...... celý text