Elle272
přečtené 45
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Norské dřevo je mou první knihou od Murakamiho, vybrala jsem si ji vlastně jen náhodou. A musím říct, že už dlouho jsem nebyla tak uchvácena. Má v sobě poetiku, kterou sama nedokážu popsat. Je jemná a plná citu a zároveň jsem si místy připadala, jako bych po lžičkách polykala temnotu. Nedokážu to vyjádřit jinak, melancholie a samota čišící z mnoha stránek byly místy až moc reálné, sebevraždy skoro denní rutinou. A přesto tu knihu miluju. Musím si ji opatrně dávkovat, abych se nepropadla do hutného bahna smutku a zoufalství, ale i to nakonec dává smysl. Murakamiho jazyk, syrovost a opravdovost jsou pro mě objevem posledních dní.... celý text
Kruh
2015,
Dave Eggers
Pro mě kniha s naprosto nenaplněným potenciálem. Prostoduchá hlavní hrdinka raději detailně rozebírá svůj milostný život, než aby se na chvíli zamyslela nad směrem, kterým se ten její "utopický" svět ubírá. Dočetla jsem prakticky jen ze zvědavosti, kam nás autor nakonec zavede, ale byla jsem opět zklamána. Jazyk je čtivý, ale bez jakékoli přidané hodnoty. A takový je vlastně dojem z celé knihy, jedno velké zklamání, protože dle mého se z tématu novodobého "Velkého Bratra" dalo dostat mnohem víc.... celý text
Mistr a Markétka
1969,
Michail Bulgakov
Miluju tu absurdní skládačku,mozaiku směšných událostí, které by snad ani nebyly k uvěření, kdybychom nečetli o socialistickém Rusku a neměli tu čest se samotným ďáblem! Bulgakov mě dostal po první stránce, hned jak se Woland zjevil v horkém letním oparu a započal své divadlo. A už mě nepustil. Ještě teď, když tohle píšu, nenalézám slova k tomu, abych vyjádřila směs pocitů, která uvnitř mě vře. Tak poznáte skvělý příběh. Když vám vezme slova od úst.... celý text
Cit slečny Smilly pro sníh
2006,
Peter Høeg
Než jsem knihu začala číst, slyšela jsem o ní ze všech stran superlativy. A to zřejmě byl první problém- čekala jsem víc. Příběh je zajímavý, ale na můj vkus zdlouhavě odvyprávěný, plný zbytečných kliček. Další problém, který byl ale spíš způsoben mou neinformovaností, jsem měla s orientováním se v prostoru- nikdy jsem nebyla na lodi, a proto jsem nebyla s to si představit většinu míst, které Smilla popisovala, což vedlo k tomu, že se mi kniha četla hůř a pomaleji. Přesto mě Smilla svým způsobem okouzlila a myslím, že by rozhodně neměla být přehlížena. Je kouzelná duše, která umí obdivovat krásu drobností. Miluju její vášeň pro sníh, stejně tak jako její nezávislost a chlad, který pro ni znamená ochranu. Myslím, že kniha Petera Hoega má v sobě mnoho velkých a moudrých myšlenek, ale taky mnoho zbytečných a prázdných slov.... celý text
Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy
2013,
Tim Burton
Jimmy, hnusná tučňáčí zrůda Jmenuji se Jimmy, ale kluci říkají mi, ta hnusná tučňáčí zrůda. To sakra mluví za vše. Prostě Tim Burton. Od začátku do konce. Naštěstí jsem divná, potrhlá anevímcoještě, a proto miluju každičkou, každičkou básničku.... celý text
Mefisto
2008,
Klaus Mann
Hendrik je odporný. Zaslepený touhou po slávě a uznání. Hnijící duše. Ale stejně ho nejde nenávidět. Možná proto, že někde hluboko jsem jako on. Není to tak dlouho, co jsem dočetla poslední stranu, ale už teď mi chybí. Chybí mi krása slov, které popisují ten hnus. Chybí mi rozporuplnost, jakou ve mně Hendrik vyvolával. Chybí mi Mefisto. A tak to má být- nádherná kniha, která si odnesla kus mě.... celý text
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Tahle kniha pro mě byla neskutečným zklamáním. Nejenže jsem nebyla schopná přivyknout neobvyklému jazyku, ale hlavní postava Péti Bajzy mi přišla nesmírně povrchní- malé vrtošivé dítko dožadující se pozornosti. Marně jsem očekávala nějaký vyprávění hodný příběh, ale bohužel se neobjevil.... celý text
Odpusťte mi, váš Leonard
2015,
Matthew Quick
Je to pravda, opravdu takovéhle knihy potřebujeme! Díky Leonardovi jsem se vážně zamyslela. Nad sebou, nad vámi, nad námi. Jak rychle bychom asi takového člověka odsoudili, kdyby své "dílo" dotáhl do konce a nikdo by ani nemohl poznat jeho příběh? Kdo by se na ten příběh vůbec ptal? Bojím se, že moc rychle. A děkuju Leonardovi za to, že mi zas trochu víc otevřel oči.... celý text
Sestup Orfeův
1962,
Tennessee Williams (p)
"Jestlipak víte, že jsou na světě ptáčkové, co nemají nožičky a celej život lítaj po nebi. Na mou duši, já jsem jednou takovýho viděl. On umřel a spad na zem.Byl světlounce modrej a tělíčko měl mrňavý asi jako vás malíček. A když jsem ho zved byl lehkej jako pírko, ale křídla, ty měl takhle široký. Modrý jako nebe a průsvitný, že bylo skrz ně vidět... ...a poněvadž tyhle ptáčkové nemají nožičky, tak prožijou celej život na křídlech a spí na větru. A nikdy neslítnou na zem. Až když umřou a je s nima ámen." Co víc dodat. Jsem až moc okouzlena.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Je to jako, když vám někdo podkopne nohy a pak vám nabídne ruku, která vás zvedne ze země. Přesně tak Zusak píše. A já to miluju. Miluju, jak se mi slova vtiskávají až do morku kostí. Miluju, jak je to jiné než všechno ostatní. To Zusak umí a předvádí ve Zlodějce knih. A taky to, jakou nepředstavitelnou moc nám dávají slova.... celý text
