Ence
přečtené 396
Děti ducha
2002,
Orson Scott Card
Chválil jsem Xenocidu, ale tady už moc chválit nebudu. Závěr působil jako pěst na oko. Dvě Val a Petr vs. Enderova aiúa byla zábava, ale služka=genius to bylo moc stejně jako využití super-mega-žůžo-bájo prasečíkových stromů jako kapacita pro Jane. Zas a znovu se autorovi moc nepovedlo ukončit dobře rozjetý příběh, což není vpravdě nic neobvyklého. Mluvčí za mrtvé je pro mě vrcholem série.... celý text
Xenocida
2002,
Orson Scott Card
Nemohu souhlasit s předřečníky. Xenocida je možná delší a vláčnější, nicméně i přes to, že plyne pomalu, vznáší se ve vzduchu neustálá hrozba zničení planety spolu se zánikem dvou unikátních živočišných druhů. Arcisit pode mnou píše o logických nesmyslech, ale s tím také nesouhlasím. V knize je mnoho paradoxů plynoucích z autorových představ o vlastnostech hmoty, života, duše a prostoru, ale nedá se říct, že by byly nelogické. Ano, pro nás jakožto lidi žijící v 21. stol. můžou působit nelogicky, ale na druhou stranu nemá cenu je za nelogické označovat, ale pouze je přijmout jako skutečnost. Kdyby Einstein v 17. století tvrdil Newtonovi, že ve vlaku plyne čas jinak a gravitace je zakřivený časoprostor, tak by to Newton mohl také označil za nelogické. Tím v žádném případě nechci říct, že autor má patent na pravdu a že je to tak, jak si myslí, pouze jsem přijal paradoxy jeho vesmíru, nechal se klamat a přemýšlel, co bych dělal v situaci, kdy by se skutečně stalo to, co těm třem při "skoku do neznáma". P.S. Jeiné s čím jsem měl poněkud problém je neustálé omílání paraplegie. Miro fakt nebyl můj nejoblíbenější charakter.... celý text
Poslední hlídka
2006,
Sergej Lukjaněnko
No po přečtení celé série moc nechápu, proč se nad tím všichni tolik rozplývají. Špatné to určitě není, ale že bych si z toho sedl na zadek, to asi ne.
Pod kupolí
2010,
Stephen King
Už delší dobu pozoruju u Kingových knih tendenci skvělých začátků a horších konců. Vždy mě nejvíc baví střední části knih, když se člověk blíží k závěru, najednou jakoby se utrhlo lano a autor se všechno snaží honem rychle sešít horkou jehlou do sebe. Ale počteníčko dobrý, vždycky když na se na Kingovy knihy dívám nechápu, jak mohly být tak dlouhé, čtou se s neskutečnou, až zarážející lehkostí (pochvala i překladatelům).... celý text