Ence Ence přečtené 395

Odhalený vesmír 1

Odhalený vesmír 1 2003, Alastair Reynolds
2 z 5

Po dočtení jsem se nemohl dočkat, až si tady přečtu hodnocení jiných. Ke knize jsem se dostal přes superkalifradžilistikexpijalidózní Transport ledu. Tento titul je ovšem něco zcela odlišného. Moje oblíbené pomalé (pro mnohé až retardované) tempo zde bylo nahrazeno klasickým a mnou nenáviděným mr....ím (vržením) čtenáře do víru událostí. Několik postav s nejasnou minulostí střídající se jak na lingišpíru, avšak působící ploše a odtažitě. Nejasný děj, nejasné motivy, nejasný smysl celého díla (jestli nějaké má, nevím). Akčnější zaměření je v módě, ale takhle ne. Skákání z času do času a až dusivě obtěžující střídání dvou dějových linií po dvou stranách, které brání vražení čtenáře do příběhové linie. Co bych autorovi vytkl na prvním místě je několikanásobné potlačování napínavých okamžiků tím, že se ty nejdramatičtější věci dozvídáte ústy samotných aktérů, když na ně vzpomínají, nebo o nich přemýšlejí. Přitom stačilo oddělit tyto vzpomínky hvězdičkami a psát je, jakoby se skutečně děly, obzvlášť, když už se v knize skáče z jednoho času do jiného. Opravdu nechápu, proč to tak Reynolds neudělal. Resumé mé maličkosti je, že kdybych nečetl Transport ledu a tohle byl můj první Reynolds, tak bych si na autora udělal zcela odlišný názor v negativním slova smyslu, takhle to beru pouze jako, že se génius tentokrát nestrefil do mého vkusu.... celý text


Světlověk

Světlověk 2005, Ian R. MacLeod

Horko těžko jsem se prokousal prvním dílem, na druhý už bohužel nedošlo.


Umírat v nitru

Umírat v nitru 2009, Robert Silverberg
2 z 5

Autorovi jsem moc nerozuměl, nejsem typ, co by lovil 100 a více samic do roka. Prapodivný apatický fatalista jako hlavní hrdina se spoustou podivných postav okolo. Téma na povídku, možná na desítky stran roztaženo na 200. Divil jsem se sám sobě, že jsem to dočetl a stejně mě to nikterak neobohatilo na dušičce.... celý text


Flashback

Flashback 2011, Dan Simmons
1 z 5

měli to v luxoru ve slevě za 99,- četl jsem hyperion a black mountains, tak jsem neváhal a koupil to. musím říct, že chápu, proč byla zlevněna, jeví se mi to jako fakt hodně špatná kniha. jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. ploché postavy, plochý děj, ploché prostředí, scény popisovány jak od člověka s poruchou sdělovacích schopností. brrrrrr. hnus....... celý text


Dívka na klíček

Dívka na klíček 2011, Paolo Bacigalupi
3 z 5

povídky mi seděly víc.


Čerpadlo 6

Čerpadlo 6 2010, Paolo Bacigalupi
4 z 5

Líbilo se. Ano je to sice věčně omílané téma hollywoodských režisérů a všelijakých pisálků, ale Bacigalupi to napsal jinak, neotřele. Nenechte se odradit první povídkou, ta mi při zpětném pohledu přijde asi nejslabší. Mívám problém vcítit se do postav, ale autor zřejmě smýšlí podobným způsobem jako já, jeli jsme na stejné vlně. U mě dobrý.... celý text


Měsíční zahrady

Měsíční zahrady 2008, Steven Erikson (p)
1 z 5

Snažil jsem se, a to opravdu usilovně. Nedal jsem to.


Deus Irae

Deus Irae 2010, Roger Zelazny

S R. Zelaznym nemám dobré zkušenosti, že je spoluautorem jsem zjistil až doma a jeho kniha opět obdržela status: "NEPŘEČTENO." Dostal jsem se asi na 100. stranu, ale dál to prostě nešlo. A to jsem se opravdu snažil.... celý text


Transport ledu

Transport ledu 2012, Alastair Reynolds
5 z 5

Román má sice dlouhý rozsah, ale je to jedna z těch několika málo knih, kdy jsem se z její délky radoval, jelikož konec byl po dlouhý čas v sladkém nedohlednu. Nebudu lhát, že první část mi jako hard sci-fi v klaustrofobním lodním prostředí lahodila nejvíc. Vždy se trochu děsím, je-li v knize několik pasáží s časovými skoky mezi nimi, avšak A. Reynolds (první kniha tohoto autora, která se ke mě dostala) to vše zvládl s elegancí a bravurou. Několik nezapomenutelných okamžiků spolu s celkovým vyzněním knihy a uvědomění si vlastní nepatrnosti dělá z této knihy titul, který budu doporučovat všem přátelům se zájmem o sci-fi, jako jedno z nejlepších děl tohoto žánru, s jakým jsem se měl tu čest setkat. 10/10... celý text


Nadace a Země

Nadace a Země 2012, Isaac Asimov
3 z 5

Musím říct, že poslední díl cyklu, který je zatím tím nejlepším ze sci-fi s čim jsem měl tu čest se setkat ve mě vzbudil poněkud rozporuplné pocity. Jak již píší kolegové dole, patřím do tábora, který prosazuje původní trilogii. Poslední dva díly jsou stylově úplně jinde, ale stále mají vysokou úroveň. Zúžení spektra postav na tři svérázné jedince může někdo schvalovat, jiný ne. Můj osobní názor je, že knihy nadace mají bez výjimky lehce sestupnou úroveň. Tento závěrečný díl je tak pro mne nejslabší a to z důvodu (!!SPOILER ALERT!!): stereotypního skákání z planety na planetu s jakýmisi lidmi, kteří nehrají žádnou jinou úlohu, než kulisu pro tři (čtyři) hrdiny, zdroj jídla a informací. Všudypřítomný random luck, díky kterému se vždy postavy dozví klíčovou informaci nejnepravděpodobnějším způsobem (např. seznam světů v nějaké budově nějakého města na nějaké planetě), dialogy Bliss a Golana (ze začátku zajímavé, ale baví se pořád o tom samém), opět akcent na roboty, závěrečné vyvrcholení na půl stránky, fracek co chce svého robota a zkazí vám posledních 150 stran, nebo třeba neustálé zdůrazňování Trevizeho extatického vztahu s palubním počítačem. Jasně, že kniha je dobrá, je to Asimov, ale musel jsem si trochu ulevit, protože se pořád nějak nemohu smířit s tím že TOHLE je konec. P.S. Co mi připadá opravdu zvláštní je, že na str 364 cituji: "Z pohledu hyperprostoru je galaxie bod jako celý vesmír." Takže mi chcete říct, že ze x bilionů lidí v Mléčné dráze ani jednoho jedince v životě nenapadlo říct počítači aby do toho bodu skočil?... celý text