Eneo
přečtené 426
Pražské jaro
2018,
Simon Mawer
Očekávání nad knihou předčilo můj reálný dojem po přečtení. Po Pádu jsem čekala větší jízdu. Ano, můžete po mně hodit kamenem za výraz vzhledem k tématice, myslela jsem však čtivost, která pro mě byla bohužel horší, místy jsem se moc příběhem prokousávala, některé pasáže se mi zdály v knize zoufale zbytečné a některé linky naopak nedokončené. Chápu závažnost tématu a jsem moc ráda, že něco takového je na našem knižním trhu dostupné.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Ove. Člověk, kterého prvních pár kapitol prostě nemůžete vystát a přemlouváte se k otočení další stránky. No jo, jenže to by nemohl napsat Fredrik Backman. Po přečtení Medvědína mi bylo celkem jasné, že vzdávat to na začátku kvůli nesympatiím k hlavnímu hrdinovi by byl přešlap. Tak jsem to s tím protivným morousem zkoušela dál, než jsem si ho nakonec zamilovala a dočítala se slzami dojetí. Zase jednou tleskám nad stylem vyprávění, u něhož nikdy netušíte, jestli se budete v příštích řádcích smát, či smutně zamýšlet nad příběhem, ale většinou ve vás svede vyvolat autor obě nálady naráz.... celý text
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Autorka mě už podruhé zaujala svým stylem psaní - přirovnala bych jej k oddechovce v televizi. Což rozhodně neberu jako negativum, naopak vás knihou provází tak snadno, jako kdybyste se nechali unášet po proudu a než se nadějete, čeká vás poslední stránka. Samotný příběh se mi četl snadno vzhledem k blízkosti pracovního prostředí, byla jsem až překvapena, s jakými podrobnostmi příběh počítá. Charakter hlavního hrdiny mi byl zpočátku protivný, ale jak se člověk pročítá dál, v mnohých věcech mu přece jen fandí a drží palce, aby se nic nezkazilo.... celý text
Laila
2019,
Josef Rubáš
Na začátku musím vyzdvihnout fakt, že jsem velmi dlouho nečetla tak propracovaný příběh, o kterém se dá poznamenat mnohé, ale přívlastek 'obyčejný' mezi nimi rozhodně nenajdete. Autor si dal záležet na detailech a námět knihy se velmi vyvedl. Ona propracovanost je klad faktu, jak dlouho byla kniha psána. Na druhou stranu, jak již zde bylo zmíněno, se bohužel zřejmě podílí na časových nejasnostech. Běžně mi nevadí přeskakování v časových liniích, zde však není načasováno / osvětleno dostatečně a čtenář se velmi snadno ztratí. Vytkla bych ještě šroubovanost začátku, přes kterou ale když se prokoušete, stojí to za to. Oblíbila jsem si líčené postavy a to i ty ze strany 'zla', Adam je sympaťák a nemohla jsem se ubránit tomu, mu fandit, ačkoliv se jeví místy velmi naivně. Což se však dá odpustit zamilovanému člověku, no ne? Celkově hodnotím knihu kladně a těším se na další opusy ze strany autora.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Psaní Aleny Mornštajnové by se dalo přirovnat ke droze. Čtení Tichých roků jsem pociťovala, jako kdyby mě někdo posadil do stroje času a nechal mě zkusit si z povzdálí (nebo ne?) život jedné z postav tehdejší doby. Některými postavami jsem proletěla, avšak u druhých tesklivým způsobem, který mě až místy svíral do nepohodlných rozpoložení, jsem barvitě poznávala jednotlivé postavy a postupně u každé z nich docházela k pochopení. O to víc mě příběh přitahoval k sobě. Geniální konec, který přináší uspokojení, ale přece jen za sebou ponechává intenzivní dojezd.... celý text
