Eruvie
přečtené 109
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Je mnoho autorů, kteří píší příběhy z období druhé světové války. Takových, kteří umí popsat příběh o strašlivém neštěstí a lidském utrpení tak krásnými slovy je ale velice málo. Ruta Sepetys mezi ně patří.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Tahle kniha je vše, co si představuju pod dobrým čtením. Přečetla jsem ji za pár dní, ale zvládla bych to i rychleji, jen jsem si ji chtěla trochu víc užít a vychutnat. Moc doporučuji, jedna z nejlepších knih, jakou jsem za poslední dobu četla.... celý text
Krycí jméno Verity
2015,
Elizabeth Wein
Tato kniha není dokonalá. První polovina je hodně popisná ohledně RAF a letadel a kvůli tomu se docela táhne. Párkrát jsem se taky musela zamyslet nad popisem fungování gestapa. Nejsem si jistá, do jaké míry by to odpovídalo realitě, nicméně sama autorka v poznámce uvádí, že se v příběhu vyskytují historické nepřesnosti a ono na tom vlastně ani tolik nezáleží. Koneckonců to není žádná odborná literatura, že. Ve výsledku je to moc dobrá kniha, v rámci YA rozhodně výjimečná. Jakýsi důkaz toho, jak silně na mě tento příběh zapůsobil, je to, že jsem se při čtení neubránila slzám a rozbrečet mě se jen tak nějaké knize nepodaří.... celý text
Měděný jezdec
2004,
Paullina Simons
Na tuto knihu jsem se neuvěřitelně těšila a vzhledem k vysokému hodnocení jsem od ní měla jistá očekávání, která se ale bohužel nenaplnila... no ano, jsem zklamaná. Takže jen stručně pár věcí, proč se mi to nelíbilo: nesympatické postavy - Taťána mi lezla na nervy už od začátku (hlavně v první části knihy), o něco později se k ní přidal i Alexander (ten pro změnu spíše až v té druhé) kapitoly o ničem - knize by vůbec neuškodilo nějaké proškrtání a zkrácení... klidně bych její tloušťku zredukovala třeba jen na polovinu, přišlo mi, že v některých částech se vůbec nic nedělo, děj se nikam neposouval a takových scén tam bylo až zbytečně moc (např. část odehrávající se v Lazarevu) milostný čtyřuhelník - wtf? prooč? celkově mi asi moc nesedl styl a vyjadřování autorky, některé věty jsem vůbec nepobrala, ale možná jsem jen divná a nechápavá .... nicméně, bylo toho víc, co mě při čtení naštvalo, zklamalo a je mi to hrozně líto, ale bohužel negativní pocity převažují nad těmi pozitivními. Nemůžu ale říct, že je to až tak špatné. To ne. Kniha má i dobré pasáže, např. blokáda Leningradu a všechny strasti, které obyvatelé města během tohoto období zakoušeli jsou popsané tak dobře, že jsem při čtení o neuvěřitelném hladu a nedostatečném zásobování sama dostala hlad (a to jsem, prosím pěkně, byla najedená!). Celkově je ale kniha pro mě zklamáním a ještě si rozmyslím, jestli se pustím do dvou zbývajících dílů.... celý text
Pianista
2003,
Władysław Szpilman
Je to rozhodně silná kniha a je až neuvěřitelné, čím vším Władysław Szpilman musel projít, kolikrát měl k smrti opravdu hodně blízko a přesto se mu podařilo přežít. Tato kniha se řadí mezi ty, které nesou důležité a zároveň otřesné svědectví o tom, co se dělo ve varšavském ghettu za 2. světové války. Pravdou je, že jsem od této knihy čekala trochu víc... nedokázala ve mně vzbudit takové emoce jako jiné knihy s podobnou tématikou. Nejvíc ze všeho mě zasáhly a dostaly krátké úryvky z deníku německého důstojníka, který koncem války pomohl Szpilmanovi přežít a který nacionální socialismus a zvěrstva páchaná nacisty dost ostře odsoudil... je z těch úryvků jasně patrné, že ne všichni Němci museli být nutně stejně krutí a zaslepení. Autorovi bych za statečnost, vytrvalost a vůbec za všechno, čím si musel projít a přesto to nevzdal, dala 6/5, ale kniha mě po literární stránce bohužel tolik neoslovila, proto hodnotím 3/5.... celý text
