evelýny přečtené 839

Dvojité dno 2010, J. H. Krchovský (p)

Kdykoli se mi do rukou dostane mnou ještě nepřečtená sbírka J.H.K., vždy se těším, čím mě autor překvapí, paralyzuje, šokuje. A kolikrát jsem udivena, že mu k tomu stačí jediné slovo, které pointu v mých očích posune k dokonalosti skoro geniální. Nechápu, kde ten chlap bere inspiraci? Že by jeho sklenice neměla dvojité dno, ale bezedné? Některé verše však mohu číst jen potichu :-) Z druhého břehu přívoz není zdvojené ticho zdvojí tmu... křídlem si laskám přirození kopýtkem dupám do rytmu A tak hezky to začalo...... :-))... celý text

Pět malých prasátek 1969, Agatha Christie

Mám ráda postavu Hercula Poirota a před logičností jeho šedých buněk mozkových se skláním. Pravidelně se s nimi utkávám prostřednictvím televizní obrazovky. A pravidelně tento boj prohrávám, i když miluji analýzy a logické úvahy :-))) Ne jinak tomu bylo i u této detektivky, kterou jsem poslouchala jako audioknihu. Přestože bylo pro mě konečné rozuzlení opět překvapením, vyšetřování šestnáct let staré vraždy se všemi detailními popisy mi prišlo nekonečné, zdlouhavé, i když velmi propracované. Spojení dětské říkanky s vyšetřováním vraždy mi připadá opravdu skoro geniální. První s pěti prasátek se na trh směle vydalo A to druhé prasátko zase doma zůstalo ... Pět prasátek - pět svědků vraždy Které z těch pěti prasátek ví víc, než přiznalo?... celý text

Poslední list 2003, J. H. Krchovský (p)

Tato sbírka a sobotní sněhová nadílka - mám již jen kousíček do deprese? Ne! To pouze žert a šok, ironie a provokace, narušení všednosti... Zkrátka testament recese A tak nezbývá, než otočit list. Ten poslední... A tahle mě opravdu paralyzovala! Že by léčba šokem!? Běž si ji umýt, a jdem na to, kotě ať poznáš život... Život po životě P.S. Opakování je prý matka moudrosti. V beletrii mi vadí hodně. V básnických sbírkách je toleruji. Kupodivu v této sbírce mi opakování nikterak nevadilo. A číšník nejde...Počkám do půl a sám si zajdu pro další ... vše nasvědčuje, že jsem doplul jen vodu Bůh tu roznáší ...Sám v arše bláznů, jež je prázdná choulím se v dešti pod kápí sám na světě, sám v roli blázna sám v lodi, jež se potápí... celý text

Vinnetou 1 1965, Karel May

Ohmataný, stokrát slepovaný brožovaný výtisk, nekonečné zelené prérie, stáda bizonů, indiánská teepee, stříbrná puška, bledé tváře, ocelový oř a v neposlední řadě má dětská touha vlastnit náhrdelník z medvědích drápů - to jsou mé nostalgické vzpomínky z dětství. Vinnetou - náčelník Apačů, který se zrodil z fantazie německého učitele a stal se legendou a symbolem míru, statečnosti, čestnosti a ryzího přátelství. Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zůstanou navždy mými dětskými hrdiny. Jejich příběhy se četly, čtou a ještě dlouho budou číst. Howgh. Zajímavost: Dle posledních výzkumů bylo potvrzeno, že Karel May zemřel na otravu těžkými kovy pravděpodobně dlouhodobým pitím kontaminované vody. Na vině jsou zřejmě olovnaté trubky vodovodního potrubí. To by se mu v prérii po boku Vinetoua nestalo. P.S: Zajímalo by mě, zda by postava Vinnetoua vznikla i za předpokladu, že by nebyl Karel May uvězněn. Ale koho se zeptat...?... celý text

Pouští 1970, Karel May

Na knihách Karla Maye jsem vyrostla. Zeměpis nikdy nebyl mojí silnou stránkou, ale příběhy effendiho Kara ben Nemsího a jeho věrného přítele Hádžího Halefa Omara mi přiblížily Orient velmi zdařile. Knihy tohoto autora mám navždy spojené s Vánocemi a mým tatínkem. Přestože to byly dárky ,,od něho pro mě", mnohdy jsem na jejich přečtení musela vystát frontu (líbily se totiž jak jemu, tak mojí sestře i bratrovi.) ,,Karlovi, synovi Německa" odolávala v naší rodině pouze maminka.... celý text

Čtvrtý králův pes 2006, František Niedl

Minulost nezměníme. Snad proto mě vždy překvapí každý nový střípek v mojí historické skládance se společným jmenovatelem Česká republika. A proto mám ráda historické romány. I v této knize jsem několik střípků posbírala. Příběh středověkého bodyguarda krále Václava IV., rozehraný na historickém základě boje o českou a římskou korunu na prahu husitské doby. A rozehraný tak dobře, že jsem se na konci musela zeptat: ,,Pane Hynku Tasi z Boru, byl jste skutečností nebo fikcí?" Oceňuji název knihy, který se originálně pojí s pointou uvnitř příběhu. Vtipnost a prostořekost čtvrtého králova psa - mnohdy hraničící s neomaleností - dobře okořenila tento příběh. Bohužel, ke konci mě příběh nudil (ale jen trošičku, protože jsem dočetla). P.S: Pane Hynku Tasi, ať jste skutečný nebo fiktivní, z mého pohledu byste se na Pražském hradě vyjímal i v současnosti :-)) P.P.S: Druhý díl této tetralogie mám již připravený ve své čtečce.... celý text

Verše psané na vodu 2002, Bohumil Mathesius

K této útlé knížečce starojaponských pětiveršů jsem se dostala náhodou - vypadla na mě z regálu v měststké knihovně. ,,Kořenem japonského básnictví je lidské srdce a jeho listy jsou nespočetná slova." ,,Básník Hitomaro zemřel, ale poezie žije dál. Časy se mění a věci v nich; radosti a zármutky se křižují na svých cestách. Trvá - li však věčně rytmus, jak by mohla zahynout poezie?" Tolik lásky, smutku, radosti, touhy, beznaděje a tolik pravdy je ukryto v pěti krátkých řádcích - v pěti verších. Při jejich čtení jsem se na chvíli ocitla jinde, na chvíli se pro mě čas zastavil, jakoby se v notách udělala závorka v čase, jako by to bylo vždy v nikdy. Nad touto sbírkou jsem našla svoji krásu na světě. Vysoko v oblacích chryzantéma bílá: Či se to hvězda tak bíle zatřpytila? Marno je na vodu plynoucí psát, písmenka začnou tancovat: Marnější ještě na duši psát muže, jenž nechce tě milovat.... celý text

Listonoš vítr 2011, Radek Malý

V kočárku miminko mi spinká a tiše brouká za spaní. Můj brouček, moje mandelinka a hlídač už nás vyhání Bude šest, pane, zavíráme! A v utajených zahradách se o den světlo noci láme a podzim ze zimy má strach Poeticky strávená necelá hodina nad něžnými verši vysokoškolského pedagoga, doplněné romantickými ilustracemi bývalého profesionálního hasiče. Pánové, bravo! Toto se vám opravdu povedlo. Listonoš vítr nosí listy. jež adresáta nemají, a tak je chytám...přečíst místy se dají, místy nedají No uznejte - krásné, milé, něžné, určené babičkám a dětem, ale nejen jim. P.S. Po přečtení mi bylo tak krásně na duši. A zároveň tak smutno - i když věk babičky dávno splňuji, stále nemám komu číst.... celý text

Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2012, Patrik Hartl

To byla parádní jízda! Patrik Hartl mě opět svým vtipným textem nenásilně přesvědčil, že moje povinnosti mi neutečou. Dlouho jsem již tak nesprintovala do cíle, jako u této knihy. Poháněla mě moje neuvěřitelná zvědavost, jak tento navzájem propletený příběh čtyř spolužáků dopadne. Pomůže jim neutuchající přátelství vyřešit jejich krize středního věku? Cílová páska protržena a mně nezbývá, než dát těmto chlapům, kteří se na chvíli pokusili vrátit do dob dětských her a malin nezralých, sbohem. P.S: Mějte se pěkně, Prvoku, Tečko, Šampone, Karle... Bude se mi po vás stýskat. A víte co? I ve mně jste aspoň na chvíli vzbudili touhu provést nějakou bláznivinu :-))) A za tento fakt přidávám dvě *, protože to se hned tak někomu dlouho nepodařilo. Patrik Hartl vsadil na jednoduchost a vsadil dobře, protože v jednoduchosti je síla. A upřímně: i já bych od tohoto autora uvítala ,,něco" v televizi.... celý text

Líbáš jako Bůh 2009, Marie Poledňáková

Tohle je pro mě kniha, která srší inteligentním humorem, vtipem, nadsázkou. Co na ní obdivuji já? Optimismus. Vždy, když si ji přečtu, hned je mi na té životní pouti nějak lépe, i když mě každý den na..re někdo jinej. Tohle je pro mě život. Miluji knihu i film. Oboje se povedlo. Scéna s plechovkou nebo dolování květináče v kontejneru je pro mě TOP. Snad i proto, že i já občas musím něco dolovat z kontejneru :-)))... celý text

Druhé jaro Mimi Tulipanové 2006, Susanna Kubelka

Pro tuto knihu můj čas již vypršel. S knihou jsem se nedokázala popasovat. Možná proto, že nejsem ani dcera baletky, ani režisérka krátkých a dokumentárních filmů, nevlastním exkluzivní apartma v Paříži a milence o třicet let mladšího považuji za velkou úchylnost. Psychiatry poznám na sto honů a udržuji si od nich dost velký odstup :-). Optimismus knize rozhodně neschází, sebevědomí a aktivity hlavní hrdinky jsou úctyhodné. Popsala v knize spisovatelka svoji realitu, nebo se nechala unést svými představami? A víte co? Já ve svém životě budu raději milou, vlídnou babičkou :-))) Tímto zdravím svoji dceru.... celý text

Laskání 2014, Pavel Weigel

Verše - krásné, něžné, lyrické, dojemné, intimní, láskyplné, milostně toužebné - a přesto prodchnuté smutkem blížícího se nenávratného konce. Znám tě a miluji tě už léta, znamenáš pro mě víc než zbytek světa, nemohu bez tebe žít. Víš? Ale ze všeho nejvíce chtěl bych být tvým milencem Když postřehl bych ve tvé tváři pousmání do své náruče bych tě vzal a líba líbal bez ustání Tak takovéto verše píše inženýr chemie. A ilustrace pana Martina Zhoufa jsou velmi dobře zvoleným katalyzátorem pro chemickou reakci této sbírky. Závidím ženě, která tuto chemickou reakci podnítila. Škoda jen, že žádná další sbírka již nebude. P.S. Od tohoto spisovatele - básníka - překladatele si musím ještě něco přečíst. Plánování a ekonomické stimulování v ochraně ovzduší to ale zřejmě nebude :-)... celý text

Jeden plus jedna 2017, Jojo Moyes

Třista padesát sedm stran vtipného textu, který se snaží zakrýt hořkou pachuť nefunkční rodiny a z toho plynoucí velkou naivitu hlavní hrdinky, které osud nerozdal do začátku dobré karty. ,,Zákon pravděpodobnosti v kombinaci se zákonem velkých čísel praví, že někdy musíte akci opakovat vícekrát, abyste dosáhli kýženého výsledku.V zásadě jde o to, že někdy se prostě nesmíte vzdát." A když velkou neznámou ,,náhodu" přesvědčíte, že konečně stojíte na správné straně barikády, vždy vám do té karetní hry přimíchá nějaké to eso :-). P.S: I když já věřím na náhodu, tak v tomto příběhu jich i na mě bylo pohádkově "veľa" :-)) P.P.S: Nevzdávejte pomalý začátek knihy, protože Jojo nepíše pro edici pana Alzheimera. Příběh vás pobaví, místy dojme, i když já perličku na dně tentokrát nenašla. Ale vy ji třeba objevíte. Kdo ví ... ?... celý text

Cesta u řeky 2014, Amanda Quick (p)

Ruce Venušiny 2000, Jaroslav Seifert

Přestože miluji poezii, tato kniha u mě v knihovně čekala na přečtení 18 let. Darovala mi ji moje sestra, byla dárkem z lásky, čekala trpělivě. Až v okamžiku, kdy do mého srdce vstoupila nová láska, byl z jejího hřbetu setřen prach. Reprezentativní výbor z poezie J.S., připraven pro samizdatové vydání k životnímu jubileu tohoto básníka (1981) - tolik přebal knihy. A já dodávám: Bravo! Vy, kdož milujete poeziii a nečetli jste, čtěte! Vy, kdož nemilujete poezii, čtěte též. Třeba do vašeho srdce vstoupí láska. P.S: Děkuji ti, Mirko, že tak dobře znáš moji duši a omlouvám se, že jsem někdy pochybovala. Líbal jsi mě na čelo či ústa, nevím - zaslechla jsem jenom sladký hlas a tma hustá obklopila úžas polekaných řas. Nemám co dodat.... celý text

Možná jednou 2017, Colleen Hoover

Tak tato knika mě zklamala. Příběh z mého pohledu naivní, předvídatelný. Nemám nic proti jakémukoli fyzickému i psychickému handicapu, ale v tomto příběhu jsem nevěřila nic. Možná proto, že jsem již dávno překročila věkovou katergoii čtenářů YA literatury, kam tento příběh bezesporu patří a možná proto, že jsem právě dočetla ,,Hanu" a ,,Sůl moře", takže mé žebříčky hodnot jsou momentálně někde jinde. Respektuji 90% v hodnocení a knihu s díky vracím. P.S: Ke knize se nevrátím ani možná jednou ...... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Klasika , která opravdu nikdy nezklame - ať v knižní nebo filmové podobě. U mě přečteno několikrát a vždy mě tento příběh spolehlivě odvede od přetechnizovaného, uspěchaného současného světa. A přiznám se bez mučení, že do pana Darcyho se zamilovávám již automaticky. A jeho podoba v mých představách neodmyslitelně patří Colinu Firthovi ( ten je jistě celý štěstím bez sebe ) :-))... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Vina je lovec - Osud je lovec - Hanba je lovec - Strach je lovec Stránku za stránkou, kapilu za kapitolou jsou pomalu sbírány střípečky příběhů, aby z nich trpělivý a pozorný čtenář mohl na konci knihy sestavit konečnou mozaiku se společným jmenovatelem Wilhelm Gustloff. ,,Zrovna když si myslíš, že ti válka vzala všechno, co jsi měl rád, někoho potkáš a uvědomíš si, že pořád máš co dát." ,,A uprostřed toho všeho plivl život smrti do obličeje". V konečné mozaice několik kamínků chybí. Jak ráda bych tam doplnila aspoň ten růžový. Ach Emílie... Konečně jsi zase doma. A poprvé po dlouhé době se ničeho nebojíš. Šla kačenka podle vody, napila se horké vody, kde voděnka crčí, tam zobáček strčí. Zajímavost: Místo, kde se nachází vrak lodi, je označené jako válečný památník a námořní hřbitov. Nachází se v polských vodách a v námořních mapách nese označení ,,překážka č. 73".... celý text

Neskonalá – příběh jedné lásky 2017, Michel Faber

Nepřestávejme se modlit. Sněme ten sen, jejž stojí za to snít: že život, ten je příliš zásadový, než aby zdržoval, když měl by odejít. Ano, nepřestávejme se modlit. Ne za to, ať naše duše dlí u Boha do světa skonání, ale za to, ať umřem stářím a ve spaní. Tak neskutečně pravdivá sbírka veršů, které zaručeně rozezní i tu nejtajnější strunu vaší citové loutny vzpomínek. Tak nekompromisně děsivě pravdivé verše, které otevřou i ty nejzacelenější jizvy, které zůstanou po chemoterapeutické ztrátě někoho blízkého. Tvůj popel je těžší, než jsem si myslel Nesu k vlaku nákupní tašku s urnou ... Připadá mi, že jsem to s tím nákupem přehnal. Ti, kdož nezažili, nepochopí... Já zažila, pochopila, ale nevím, zda budu čísti znova... Ještě stále mám text hodně rozmazaný a tlak krve hodně vysoký. AMEN... P.S: K téhle knize se již nikdy nevrátím a nechci ji mít ve své hnihovně. Jsem zbabělá, ale já se snažím zapomenout...... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Absolutně nevím, co napsat. Tento příběh mě paralyzoval. Pomyslné nitky života jsou pomalu splétány navzdory uzlíkům naivity a sobeckosti vlastního ega, navzdory falešné vypočítavé lásce, navzdory ,,nečisté rase" a všude číhající smrti, kdykoli spatříte kovovou blýskavou lebku se zkříženými hnáty - tu němou svědkyni tyranie a bezpráví. Karmické kolo osudu se zastaví u nevinného žloutkového věnečku, darovaného z upřímné lásky. Ale karmické kolo osudu chce nekompromisně jediné: svázat svůj začátek a konec do jediného uzlíku ODPUŠTĚNÍ. Na konci každého tunelu je světlo, byť je vykoupeno neuvěřitelně uvěřitelnou poutí. P.S: Dlouho jsem nevyplakala tolik slz, jako při dočítání dvacáté šesté kapitoly této knihy. Tento příběh je bezesporu tím nejlepším, co jsem v poslední době přečetla. Navždy zůstane v mém srdci i v mojí knihovně. Děkuji vám, paní Mornštajnová. Děkuji. Děkuji. Děkuji...... celý text