exitus přečtené 366

Most do Země lásky 1999, Lenka Lanczová

Úplně první knížka od Lanczové, pamatuji si, že jsem z toho byla úplně v šoku. Ale byl to zajímavý příběh a jako ostatní Lanczovky se to pěkně četlo. A prostě na ní nezapomenu, protože byla první a přivedla mě k mé oblíbené autorce, která se mnou vydržela celé dospívání.... celý text

Počkej na mě, Radko! 1996, Lenka Lanczová

Sice je to asi víc než deset let, co jsem tuhle trilogii četla, ale pamatuju si, že se mi moc líbila, dokonce jsem si jí pak šla za své koupit. Myslím, že už by mi to přišlo lehce naivní a postava Pavla v mnohém až moc mravoličná, ale tehdy jsem ho strašně milovala a přála si mít takového kluka. A vůbec, jak to tu tak čtu, skoro bych si to přečetla znovu.... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Moje první zkušenost s Hájíčkem a nebyla jsem zklamaná. Líbil se mi koncept knihy, kdy mě bavily obě části, minulost i přítomnost. Nevím, jestli jsem dokázala hrdinčin boj zcela pochopit (chápala bych, kdyby se brala za svůj domov, nikoliv za Petrův), ale zvláště rodinné vztahy na mě působily velmi emocionálně (hlavně vztah s bratrem). Hezký příběh, ale ještě tomu něco malinko chybělo.... celý text

Slepota 2010, José Saramago

Skutečně mne překvapuje, že tato kniha není v širším povědomí, čte se sama - skutečně, zvláštní styl psaní mi vůbec nevadil, naopak, přišlo mi, že děj díky tomu plynul hrozně rychle. Líbilo se mi i to, že postavy neměly jména, protože jsme si je skutečně mohli představovat jen podle popisu, stejně jako ostatní, kteří je neviděli. Občas byla kniha dost nepříjemná, protože realistická a popisná. Byla jsem ráda, že kniha skončila tak, jak skončila.... celý text

Carrie 2007, Stephen King

Tak konečně jsem se dostala ke Kingově prvotině. Je to trošku znát a je dobré vidět, že se pan autor zlepšuje, nicméně kniha je velmi dobrá. První část je dosti nepříjemná (jednak proto, že víte, že něco hrozného přijde a jednak proto, že život Carrie opravdu není peříčko). Věděla jsem, co zhruba se stane, ale osobně mě vývoj děje zaskočil - znám Kingovo psaní, ale stejně mě vždy překvapí, jak dokáže popsat události, které vedou k naprosté zkáze. Druhou část jsem přečetla na jeden zátah a velice jsem se do děje ponořila, takže mi rozhodně nepřišlo, že by se nic tak hrozného nestalo. Představa Carrie konající pomstu mě asi dlouho bude děsit ve snech.... celý text

Malé ženy (skrátené vydanie) 1998, Louisa May Alcott

Mám všeobecně moc ráda tyhle klasické románky. Na Malých ženách se sice již podepsal zub času a občas působí velmi naivně, ale najde se spousta milých a dojemných momentů a několik pasáží, které by bylo možné podtrhat a používat jako rádce v životě. Líbily se mi hodnoty, které byly v románu obsažené, ačkoliv samy dívky si k nim musely dojít. Myslím, že Joino rozhodnutí bylo správné a ačkoliv mi to bylo líto, chápala jsem jí a autorka tím jen dodala románu na realitě. Zároveň se to ale chvílemi dost táhlo a byla jsem vlastně ráda, když jsem to dočetla - konec ale moc pěkný.... celý text

Marta v roce vetřelce 2011, Petra Soukupová

Tohle mi docela sedlo, i když prostřední část byla fakt hnusně depresivní. Jak malinko stačí, aby se všechno pokazilo a člověk měl pocit, že už nic nemá cenu. Chvílemi jsem s Martu sympatizovala, v něčem se i viděla, ale samozřejmě mě i dost vytáčela (chlast, lenivost, přístup k rodičům). Oceňuji obrazovou stránku knihy, ta je super, čte se to taky dobře, i když je to napsané až moc jednoduše, člověk má zas ale pocit, že čte něčí deník. Konec milej, což je dobře.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Nesmírně zajímavá kniha, opakování jmen mi nevadilo (vždyť je to běžné i v českých rodinách), naopak mi to přišlo super zábavné a krásně to vytvořilo ten pocit opakování a koloběhu života. Magie mi v knize vůbec nevadila, naopak jsem se přistihla, že ji vnímám stejně přirozeně jako hrdinové knihy. Na jednu stranu náročné čtení, ale na druhou se kniha čte sama a je plná půvabných i smutných momentů. Jako život.... celý text

Uprchlík na ptačím stromě 2001, Ondřej Sekora

Vlastně si už nepamatuji samotný příběh, ale dodneška si vyprávíme s mamkou, jak jsme si jí spolu četly. A to je podle mého nejdůležitější.

Povídání o pejskovi a kočičce 1956, Josef Čapek

Růže pro Algernon 2011, Daniel Keyes

Největší z Pierotů 2002, František Kožík

Příběh to byl bezesporu fascinující a kniha měla hodně silných, emotivních momentů, ale přesto mě nedokázala tolik zaujmout a četla jsem ji docela dlouho. Myslím si, že už se na ní, bohužel, trochu podepsal čas. Přesto pan Kožík napsal pěkné dílo a pana Deburau bych moc ráda viděla v divadle.... celý text

Praha osudová 2013, Philip Kerr

Budu se nejspíše opičit po předchozích komentářích, protože mi na knize vadily ty samé věci. Měla jsem pocit, že se autor za každou cenu snažil udělat z hlavního představitele hrdinu a rovného chlapa tím, že nám ho líčil jako člověka, který se nebojí mluvit tak "jak mu zobák narostl" i tváří v tvář vysoce postaveným nacistickým pohlavárům. Možná ale, že byla jeho vůle žít tak nízká, respektive jeho ochota zemřít tak vysoká, že to bral jako nějakou zvrácenou hru. Nevím, každopádně jsem neměla dojem, že by mu to mohlo projít a nepůsobilo to na mě zcela reálně. Velkým plusem je samozřejmě to, že se děj odehrává na známých místech. Kdyby se kniha nejmenovala Praha osudová, asi bych se k ní nedostala.... celý text

Sváteční víkend 2010, Joyce Maynard

Odpočinková literatura, opravdu příjemné čtení, i když s trochu těžko uvěřitelným příběhem. Ale proč ne? Atmosféra je fajn a vtáhlo mě to. Takové fajn čtení pro holky. Těším se na porovnání s filmem.... celý text

Den co den 2013, David Levithan

Od téhle knihy jsem čekala, že to bude nafouknutá bublina stejně jako většina současných hitů, které každý čte a obdivuje. Nicméně to bylo nesmírně zajímavé a zábavné. Líbilo se mi, jak měl autor vše promyšlené a pravidla byla nastavená naprosto jasně. Nikdy jsem se neztrácela, vše působilo logicky a vlastně mi to vůbec nepřišlo divné. Krásné čtení o tom, na čem skutečně záleží. A mne tedy konec rozhodně nezklamal, přišel mi naopak krásný.... celý text

Cizinec 2005, Albert Camus

Měla jsem v plánu sofistikovaný komentář, ale zjišťuji, že jaksi nemám ke knize co říci. Celkem nenáročné, krátké a vlastně i docela pěkné čtení, ale hloubku jsem v tom nenalezla (a to jsem čekala). Hrdinovi je vše jedno a tak se zaplete do problému, jehož řešení je mu v zásadě taky jedno. Přiznávám, že mi ho na konci bylo líto, ale jinak se mě kniha moc nedotkla.... celý text

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Jak jsou očekávání ošemetná. Zde jsem čekala něco ve stylu Pýchy a předsudku, nadčasové, roztomilé, vtipné čtení. Dostala jsem temné, nenávistné vyprávění o zmařených životech několika lidí. Ani Heathcliffa, antihrdinu, jsem si neoblíbila, ačkoliv většinou mne takové typy postav baví, nicméně v něm jsem nic moc dobrého k sympatizování nenašla. Líbil se mi způsob vyprávění (i když jsem si postupně říkala, že je náhoda, že chůva Nelly byla naprosto u všeho), ale občas mě z celé té nenávisti a zlých dialogů přešla chuť ke čtení. Styl a jazyk krásný, ale tolik zloby na jednu knihu až moc, i když konec to trošku vylepšil.... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Jsem fanouškem Stephena Kinga. Miluju některé jeho knihy, ale jsou i také, které skutečně nemusím. Takže si myslím, že jsem objektivní a když řeknu, že to byla skvostná kniha, je to proto, že mne chytla na všech tisíc stránek (nebo kolik), že jsem (téměř) všem postavám věřila jejich jednání a pohnutky, že jsem byla ohromena studií lidí jako křečků v teráriu, prostě a jednoduše proto, že je to jeden z mistrových klenotů. Skutečně se kniha čte nesmírně dobře, člověku se chce chvíli brečet, chvíli smát, chvíli si nervozitou kousat nehty.... celý text

Limonov: Deník ztroskotance 2013, Emmanuel Carrère

Mezi 3 - 4 hvězdičkami. Některé pasáže byly skvostné, ale zejména části, kde se autor soustředí na sebe či na rozličné události a kde Limonov ustupuje do pozadí mne příliš nebavily a popravdě jsem se ve spoustě jmen a politických taškařicích trochu ztrácela. Nicméně Eduard Limonov má za sebou skutečně zajímavý život, ačkoliv rozhodně ne vše je hodno obdivu, což ale jen přispělo k zajímavosti knihy. (souhlas s předchozím komentářem - okolnosti kolem Jelcina a Putina jsou nesmírně zajímavé)... celý text

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 2003, Arnošt Lustig

Musím se přiznat, že kdyby knihu nenapsal Arnošt Lustig, asi bych jí nedočetla. Takhle jsem se do čtení trochu nutila, v zásadě to pak stálo za to. Příběh je velmi smutný,protože je od počátku jasné, jak to dopadne a čtenář, který nikdy nebyl v ohrožení života nemůže pochopit tu naději, kterou si lidé v knize zachovávali až do úplného konce. Jazyk je krásný, ale náročný. Povinná četba i pro neškoláky.... celý text