fes
přečtené 227
Kdo nevěří, věří též
1988,
Klaus Vollmer
Dostala se mi do ruky zdarma jako propagace při pouliční evangelizaci jakýchsi sektářů. Hloupá náboženská agitka.
Revoluce
2021,
František Kotleta (p)
Snad většina textu popisná a nudící, dojde-li k akci, samá erotika, ovšem bez nápadu a bez originality; člověk lehko získá pocit, že autor snad má s touto oblastí svého života osobní problémy, a ty si řeší tak, že se z nich vypisuje. Neustálé připomínky pohrobků socialistické pakultury nejsou také nijak originální, vtipné ještě méně, spíše trapné. K tomu všemu prokopávání se do zadele Polákům (kteří snad vydají polskou verzi i tohoto dílu, a jejichž kupní potenciál je pochopitelně zajímavý), to mi taky nešmakuje. Jediné, co mne bavilo, byly některé hlášky (nejvíc asi ta krutě adresná, ale velmi trefná, dle níž "profesor Hnízdil prokázal, že pravidelné máchání rukou nahoru a dolů zvyšuje objem plic" a "teprve pak ho odvezli definitivně do blázince"), ale jestli to stačí na "dobrý román", to asi ne. Za mne určitě ne. Tenhle Underground rozhodně není čtenářskou "revolucí", je úpadkem i od prvního slabého dílu; spíš by se měl jmenovat "Underground: Dekadence", není-li to již v plánu pro díl třetí.... celý text
Život v poklusu
1997,
Jaroslav Foglar
Vlastně je to spíše řada drobných uzavřených příběhů, které spisovatele v průběhu života potkaly, a které považoval za podstatné zaznamenat, i když mnohé se jeho osoby týkají jen okrajově. Většina kapitol by tak mohla být zpracována ve formě jednostránkového komiksu, jaké známe z Rychlých šípů. Některé z nich byly použity v autorových románech, jiné se pro ně staly inspirací, jak u mnohých Foglar sám upozorňuje a dokládá tak, že jeho knihy byly úzce propojeny s reálnými událostmi a jeho vlastními prožitky, ba sám upozorňuje i na skutečnosti, které formovaly jeho povahu, zaměření a zájmy. Na druhou stranu se jen letmou poznámkou dozvíme např. to, že kdysi utrpěl závažné poranění páteře (kdy, jak?) a chybí tu i další podstatné události jeho života, které už těžko někdo do detailu vypátrá a doplní, či vůbec zjistí. Nejde tedy o Foglarův životopis v tom nejstriktnějším slova smyslu, ale spíše o zachycení dějů a skutečností jeho života, které v této formě doprovází a z části osvětlují další jeho činnost literární i tu praktickou.... celý text
Nepotřebné paběrky ze staré Číny a Japonska
1997,
Hubert Krejčí
Taková milá malá sbírečka krátkých povídek, občas poučných a k zamyšlení, občas legračních a občas minihororků, a občas takových, že nevíte, co si o nich myslet. Nejvíce se mi líbila poslední japonská část, ideově ukotvená v buddhismu. (P.S. H. Krejčí není autor, nýbrž překladatel.)... celý text
Bestiář
2007,
Barbara Nesvadbová
Ve skutečnosti kniha bez děje, bez vtipu, beze nápadu, jen totální dosebezahledění. '... Zeptala jsem se ho. On mi odpověděl. Proč jsem se ho ptala? Stejně jsem věděla, co řekne. A on to řekl. A příště řekne zase. Ale stejně se ho znovu zeptám. Musím se ho ptát. A pak jsem zavolala mámě.' (Parafráze) Bych zabil...... celý text
Půlkacíř
1994,
Karel Kryl
Velmi dobře vedený rozhovor, kterým jeho autor zkušeně přivedl protagonistu, aby od-Kryl svou psýchu, a to pouhý rok před jeho nečekanou smrtí. KK je v něm takový, jakého jak si pamatujeme : permanentně naštvaný téměř na vše i na všechny, spravedlivě i nespravedlivě pranýřující, moralizující, často si odporující a nesmířený se světem, naivní, v lecčems až hloupoučký, přitom miloučký a náš - i když si to v posledních letech sám nemyslel. I v takto prozaickém vyprávění je zjevné, že jeho mysl byla myslí přecitlivělého a ublíženého poety typu 'urvu si srdce', a není divu, že ho osudově zradilo v tak mladém věku. Už za živa byl a navždycky zůstane tu a tam nedoceněnou, tu a tam přeceňovanou, ale přeci legendou českého folkového protestu vůči komunistické zvůli, která zvláště za oněch dob dávala českému (on by chtěl slyšet, že československému) národu naději.... celý text
Rané křesťanství očima pohanů
1992,
Alena Frolíková
Ryze vědecká práce, obsahující, jak už podtitul říká, dobová literární svědectví o křesťanství - zvláště pak o chování křesťanů - z per pohanských, tj. nekřesťanských autorů. Texty jsou přeloženy s pečlivostí osvětlující i některé jednotlivé významově sporné výrazy z několika úhlů pohledu. Na rozdíl od tendenčních a tím málo významných křesťanských děl zabývajících se daným obdobím, zde není ani stopy po nějaké ideologizaci, snažící se nadržovat jedné či druhé straně - pohanské či křesťanské, a tak na čtenáře působí vskutku sami starověcí autoři. Jde tak jistě o jedno z nejvýznamnějších českých děl/překladů zabývajících se oním málo doloženým obdobím vzniku agresivní, za cenu mučení, vraždění a válek násilím se prosazující ideologie, která na více než půl druhého tisíciletí mocensky ovládla západní svět a přivodila mu tolik neštěstí.... celý text
Pes a boží mlýny
2002,
Barbara Ježková
Není tu hlavní hrdina, není tu extra zamotaná zápletka, není tu jen jeden zločin, ba snad jich je až příliš mnoho, a s ústřední vraždou ne všechny souvisí; trochu jako: podívejte, co všechno musí ti policisté řešit. Pachatel je čtenáři brzy znám, k jeho dopadení však přímo nedojde, musí to vyřešit osud. Lehce poetický, lehce zábavný sloh, který působí spíše jako kavárenské vyprávěnky, a který téměř slepičárensky popisuje i zcela nesouvisející události či osudy a pocity vedlejších postav. Zbytečných je i povícero dialogů dvou vyšetřovatelů, které více připomívají rádobyvtipné řečičky nudících se dam, než rozhovory policistů v akci (nebo jakýchkoliv dvou chlapů). Zkrátka celé o něco zkrátit, nabralo by to na akčnosti a napětí. Za civilnost, milou češskost a čtivost čtyři hvězdy, ale... jsem dnes safra rozdavačný.... celý text
Duchovní rozměr fenoménu Foglar
2018,
Pavel Hošek
Sám Foglar všelijaká "duchovní" či náboženská témata ideově odmítal a literárně pomíjel; hromadně je nazýval magiemi. I když to asi nikde přímo nenapsal, z podobných narážek je více než patrné, že byl naprostý bezvěrec a člověk veskrze nenáboženský. Zmínky kostelů, podzemí či podobných objektů v jeho knihách slouží ke zdůraznění romantiky staré Prahy a k vytváření pocitu tajemna a atmosféry strachu. Tato kniha není ničím jiným, než velice křečovitým roubováním náboženského výmyslu "duchovna" na foglarovskou romantiku a snahu o výchovu mládeže. Nikoliv neobvyklé a jako obvykle nechutně trapné.... celý text
Zrcadlo s vílou a laněmi
2004,
Barbara Ježková
Desítka povídek této sbírky má kromě pražského Podolí společné dva policejní vyšetřovatele, i když ti se jimi spíše jen sem tam mihnou (až na výjimku první povídky, kde hrají větší roli), rozhodně netvoří úhelný kámen vyprávění a už vůbec nejde o "statečné muže zákona kovbojského střihu", na jaké si hrají herci příliš mnoha příliš ubohých a trapných českých detektivek soudobé nenapadnuté a zbytečné televizní nadprodukce, naopak jde o citlivé táty rodin, kteří si nechají poradit i od báby z pečovatelského domu. Polovina povídek obsahuje esoterické či přímo okultní náměty, i když i ty tu hrají jaksi vedlejší roli, neplní tu u jiných autorů obvyklou funkci deus ex machina, tedy nejsou prostředkem k vyřešení záhad, což někdy bývá zoufalým způsobem k ukončení zamotaných detektivek, z nichž se autoři sami mají problém dostat. Nejde tu ani prvořadě o pátrání po pachatelích, ti jsou většinou čtenáři známi dříve, než příběh vygraduje. Podstatná je tu spíše nenápadná psychologie různých podolských týpků či mezilidské vztahy, jaké všichni známe ze svého okolí či přímo ze svého života; v tom měla paní spisovatelka osobitý, ženský a čtivý styl, který čtenáře rychle a snadno vtáhne do příběhu a nepustí, dokud se vše nevyjasní. Škoda že šlo o její poslední dílo. Pokusím se objevit někde její dřívější scifi povídky a jsem zvědav, jak svůj styl rozehraje v rámci celého románu Pes a boží mlýny, na který se chystám teď. Zatím plný počet hvězd.... celý text
O prvotním křesťanství
1963,
Abram Borisovič Ranovič
Asi každému zájemci o dané téma je jasné, že dějiny křesťanství od církevních autorů jsou natolik zkreslené, fakta zatajující, naopak vymýšlející účelové nepravdy a vyvozující ideologické podjatosti, že je lze vesměs označit za nevědecké, účelové, elementárně nedůvěryhodné a namnoze i přímo za lživé. Studovat dějiny ideologie (jakékoliv) proto není od věci i z per jejích odpůrců, přistupuje-li zájemce k věci s vědomím, že ani zde nebude objektivita stoprocentní. V případě souborného vydání spisů ruského marxisty Ranoviče čtenář socialistické zkušenosti v knize nalezne několik jednoznačně marxistických výkladů a hodnocení, ale právě díky této zkušenosti je také snadno "odbourá", aniž by vylil s vaničkou dítě. Jinak jde totiž o obsáhlé a badatelsky významné dílo, jaké v naší literatuře nemá obdoby, možná s výjimkou soudobých spisů Josefa Češky (i Češka však cituje Ranoviče) a nabízí tolik detailních informací o počátcích křesťanského hnutí a vzniku jeho učení, kolik jich nenabízí žádná další česká či přeložená práce. I s odstupem času (rusky vydáno 1959, jde ale o soubor prací, z nichž některé vyšly už ve 30. letech) zde lze nalézt řadu informací jinak nedostupných či jen velmi okrajově známých, jako je např. sekta montanistů, náčrty učení některých sekt gnostických, židokřesťanských a mnoho dalších témat. Kvůli marxistickému zaměření vedoucímu k některým apriorním postojům i závěrům uděluji 4 hvězdy, ale jinak badatelský význam pro člověka kriticky myslícího a s umem odfiltrovat ideologismy je to možná i o půl hvězdy víc.... celý text