fifa51
přečtené 650
Svatý hřích
2002,
Zinaida Nikolajevna Gippius
Čekal jsem tedy více. Po skvělém, nečekaném zakončení úvodní povídky jsem se prolouskával dvěma sty stran nudy a šedi. Nutno zdůraznit slovo prolouskával, jelikož jazyk knihy je dost nesrozumitelný. Nevím, do jaké míry je to způsobeno překladem, ale je to tak. Hemží se to v ní podivnými přirovnáními a vyjádřeními, až jsem často nevěděl jestli se jedná o metaforu nebo divnou formulaci. Nejhorší dojem na mě dělaly dialogy, které působí trapně, vykonstruovaně a křečovitě. Jako by je ani nevedly živé bytosti, ale mluvící hlavy, které jen papouškují autorčiny "filozofické" teze. Všechno je příliš osudové, každé náhodné setkání během dvou minut mění životy účastníků. V prózách se to hemží spásonosnými myšlenkami a přechytralými dětmi. Zinajda moc tlačila na pilu a výsledek se příliš nepovedl.... celý text
