Finn69
přečtené 808
Děti zmaru
2020,
Adrian Tchaikovsky (p)
Třikrát sláva chobotnicím nejen ze třetího patra! Jak jsem Tchaikovskému moc nevěřil pavouky z Dětí času, chobotnice jsem mu sežral i s navijákem. A je to dobře vyladěná bujabéza, na které si pochutná každý, kdo má tu a tam rád pěknou space operu :)... celý text
Děti času
2018,
Adrian Tchaikovsky (p)
Celkem dobrá space opera, to zas jo. Žádný Neal Asher, ale ten je jen jeden, takže to bych i odpustil. Opuštěný terraformovací projekt, který vede jaksi mimoděk k vzniku nám úplně cizí civilizace obřích pavouků, to znělo dobře. Bohužel, i když se nepovažuji za arachnofoba, jsem jim nějak nedokázal fandit. Možná to bylo kvůli jejich otřesnému chování k samečkům, to se přece ve slušném vesmíru nedělá. Vlastně ani ztracení poutníci z lidské generační lodě mi moc k srdci nepřirostli, s čestnou výjimkou babičky Lainové. A co se týká vzájemného porozumění lidí a jejich umělých inteligencí s pavouky, jak se chcete rádiem domluvit s někým, kdo komunikuje tak, že dupe a smrdí? Nicméně i přes tyto výhrady by to snad pořád bylo na 4 hvězdičky, kdybych skoro celou dobu neměl pocit, že už jsem to někde četl. Pavoučí pasáže mi opravdu hodně připomínaly Mravence Bernarda Werbera. A ty lidské zase třeba sérii Nadace nebo místy i Nonstop Briana Aldisse. Jo, dneska už je těžké být úplně originální. Takže nakonec ty hvězdičky jen tři. Docela se mi to líbilo a přečtu si i druhý díl, ale žádná bomba to zatím nebyla.... celý text
Divocí detektivové
2008,
Roberto Bolaño
Číst něco od Roberta Bolaña chce čas a trpělivost. Dá to prostě zabrat, vyznat se ve všech těch střídajících se vypravěčích, desítkách postav, míst a příběhů. Divocí detektivové si v tomhle nezadají s 2666, které už mám zdárně za sebou. Jak se píše v anotaci, je to příběh "básníků-desperátů" a básníci a jejich nejrůznější směry a hnutí hrají v celé knize dost důležitou roli. Takže pokud se poněkud vyznáte v avantgardní poezii, máte jistou výhodu. Pokud je ta poezie latinskoamerická, máte další významné plus. A pokud vám něco říkají pojmy jako "jambický katalektický diametr s pěti ikty" či "dva hemistichy s ostrou diairesí, první se třemi délkami, druhý se dvěma", patříte zřejmě mezi zasvěcence a můžete se s Odysseem Limou a ostatními žaludečními realisty podělit o pořádný joint. Tu klikatou cestu příběhem o hledání nejen Cesáreji Tinajerové si ale nakonec užijeme i my ostatní, dosud nepolíbení mexickým žaludečním realismem.... celý text
Slepý vrah
2001,
Margaret Atwood
Název evokuje nějakou detektivku či thriller, v anotacích se zmiňuje scifi, ale nic z toho tahle knížka není. Místo toho dostanete příběh dvou sester z kanadského maloměsta, odehrávající se v několika časových rovinách, vzájemně propletených a ještě okořeněných vloženým příběhem ve stylu klasické předválečné scifárny. Protáhne vás celým dlouhým a vlastně prázdným a nešťastným životem vypravěčky Iris přes větší část dvacátého století. Od idylických časů přelomu století ukončených první světovou válkou a sociálními bouřemi v meziválečném období, přes druhou světovou válku až do zdánlivě klidnější druhé poloviny století. V knize jde ale hlavně o to, jak všechny tyhle události zasáhnou do života dvou sester, Iris a Laury. Můžu asi prozradit, že tu nejde o žádné šťastné konce. Margaret je vážně výborná vypravěčka a umí nás čtenáře zaujmout. Takže jí odpustíme trochu chaotický začátek a smíříme se s tím, že se příběh rozvíjí hodně pomalu a možná na více stránkách než je úplně nutné. Víme přece dobře, že si nakonec řekneme, že to zase jednou stálo za to.... celý text
Strach v hrsti prachu
1983,
John Ives
Drsný thriller o přežití v arizonské poušti, navíc s naprosto dokonalým titulem. Těžko říct, kdo je tu vlastně zloduch, žádná postava není vyloženě klaďas a také jsou všichni v jistém smyslu oběti. Duggai je veterán z Vietnamu, který už nepozná rozdíl mezi dobrým a špatným a lidský život pro něj nic neznamená. Čtveřice jeho nepřátel/obětí, která podle něj zavinila jeho věznění v psychiatrické léčebně, je navzájem se nesnášející parta psychiatrů. Jeden z nich ale má, stejně jako Duggai, navažské předky, a tak se v poušti odehraje souboj na život a na smrt podle indiánských pravidel.... celý text
Tajný deník Hendrika Groena: Malé překvapení
2020,
Hendrik Groen
Hendrik s Evertem potřetí, a bohužel už to není ono. Vracíme se v čase někam k Hendrikovým sedmdesátinám, oba kamarádi ještě žijí samostatně a dům s pečovatelskou službou je teprve někde v budoucnosti. Kupodivu je sedmdesátiletý Hendrik daleko méně zábavný než třiaosmdesáti- či pětaosmdesátiletý. Je to spíš takový ten typ otravného důchodce bombardujícího z nedostatku jiných zájmů místní samosprávu peticemi. A Evert mi připadá vyloženě senilní, konečně jak by jinak mohl přijít na nápad sbalit někde kočárek s miminem? Jinak je to vcelku zábavné čtení, to zase nemůžu popřít, ale už tomu chybí jakákoliv výjimečnost, ničím to nevyniká. Takový výškrabek z šuplíku, tipuji.... celý text
Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let
2018,
Hendrik Groen
Klub rebelů "Staří, ale ne mrtví" sice průběžně obměňuje členstvo, neztrácí ale nic na odhodlání užívat života, jak to jen jde. Můžete se opět těšit na Hendrikovy trefné komentáře k dění a politické situaci jak v okolním světě, tak v domově s pečovatelskou službou. A stejně jako v prvním dílu, je to taková hořkosladká legrace, často vás současně pobaví i dojme. Pořád je to zkrátka moc dobré čtení, a pokud se vám líbil první díl, neváhejte.... celý text
Tiamatin hněv
2020,
James S. A. Corey
Do světa Expanze jsem se po nějaké době vrátil moc rád. A bylo to parádní, za čistých pět hvězd. Posádka Rosinanty to totiž nehodlá vzdát, i když přišla o loď i o kapitána, a tak se můžete spolu s nimi a ostatními vzbouřenci pustit do zdánlivě beznadějné války proti Laconskému impériu nesmrtelného (?) diktátora Duarteho. A aby to nebylo málo, z červích děr ve vzdáleném vesmíru začínají vystrkovat růžky i síly, na které je slabý i Duarte i když si snad myslí opak...... celý text
Slavné případy soudce Ti
1996,
Robert van Gulik
Soudce Ti je už můj starý známý, známe se už desítky let - jak v knižní podobě, tak i v audio. A teď mi po delší době padl v knihovně do oka a dopadne to zřejmě tak, že si postupně znovu přečtu všechno co mám či seženu. Je to prostě klasika a doporučuji všem bez rozdílu věku, pohlaví, či sexuální orientace :)... celý text
Stanice 11
2015,
Emily St. John Mandel
Popravdě, už jsem četl spoustu lepších postapo příběhů o tom, jak lidstvo téměř vyhladí nějaká epidemie nebo válka a vzniká nová společnost. A je možné, že se na hodnocení podepsala i současná složitá doba, narážím samozřejmě na koronu. Nemoc, která vyřídila lidstvo ve Stanici 11, je totiž takový Covid 19 podle profesora Flegra, mocný, svalnatý, a navíc tak s tak rychlým průběhem, že proti němu nelze dělat vůbec nic. A když tak sedíte v šalině s rouškou na ksichtě a knížkou na klíně, je příběh o tom, jak lidstvo vyhladila chřipka, asi to poslední na co máte náladu. Ale i když tyhle vlivy pominu, zůstává problém, že se v knize toho děje jen velmi málo. Krátké putování kočovného shakespearovského divadla, prokládané flashbacky do nepříliš zajímavé minulosti. Ty dvě hvězdy jsou tak akorát.... celý text