Finn69 přečtené 808

Doppler 2007, Erlend Loe

Příjemná, absurdní knížka, která se jednak dobře četla, jednak mi připomněla mně samého v některých chvilkách. A aby nedošlo k nedorozumění, nemluvím o Dopplerově fyzické výbavě :) I když, když už jsem to zmínil... Mě to bavilo, trochu mi to připomínalo Paasilinnu a losí kámoš Bongo byl samozřejmě super.... celý text

Černá zem 2015, Timothy Snyder

Černou zem jsem měl docela dlouho přichystanou na poličce, než jsem ji konečně otevřel. Říkal jsem si totiž, že se tu těžko dozvím něco, co by Snyder už nenapsal ve vynikajících Krvavých zemích. Ale je to jiný pohled na tu dobu a místa, kde se všechny ty hrůznosti děly, a pro mě tam bylo zase spousta nového a zajímavého. Už podle názvu je jasné, že se tu rozebírá především holocaust, jeho příčiny a vazby na naši přítomnost a budoucnost. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí například o polském pokusu o řešení "židovské otázky" vystěhováním už ve 30. letech, což třeba pro mě byla docela novinka. Znovu si s překvapením uvědomíte, že většina obětí holocaustu nezahynula v koncentračních táborech, ale byli pohřbení v hromadných hrobech na Ukrajině, v Bělorusku nebo v Pobaltí. Snyder to vysvětluje tím, že k největším hrůzám mohlo docházet jen v oblastech, kde vlastně neexistoval stát, protože se tam střídaly armády okupantů z východu i západu - ano, jsme zase v Krvavých zemích. V tomhle bezvládí a "bezstátí" neplatí žádná pravidla ani omezení a počty mrtvých jsou toho výsledkem. Mě tohle vysvětlení přesvědčilo, dává mi to naprosto smysl. Závěrečné varování směrem k naší budoucnosti je docela mrazivé, asi opravdu nejsme někdy příliš daleko od toho, celé si to někde jinde zopakovat... no však si vzpomeňte na Jugoslávii v 90. letech. Ta historie je někdy ještě až moc živá.... celý text

Město, nedlouho poté 2018, Pat Murphy

If you're going to San Francisco, Be sure to wear some flowers in your hair. If you're going to San Francisco, You're gonna meet some gentle people there... Potěšilo mě, že "flower power" pořád žije a má svoje místo i v dystopických knížkách. Moc se mi to líbilo, je to krásná poetická knížka o tom, že pero (a trocha té marihuany) opravdu tu a tam může být mocnější meče, byť samozřejmě každé vítězství něco stojí. Krásně se to čte, je to zajímavé a originální, postavy jsou živé a každá z nich je osobnost. Možná jsou všichni mírně ujetí, ale jsou sví. Takový Stroj mě svým příběhem naprosto dostal, ten byl pro mě asi nejzajímavější z obránců San Francisca. Úplně ho vidím, s tou jeho třetí rukou a kovovými dětmi kolem sebe...... celý text

Finch 2020, Jeff VanderMeer

Jaké můžete Finchovi dát hodnocení, když máte rádi Vandermeera a jeho styl a navíc jste ještě houbaři? To bylo předem daných pět hvězd a taky tam padly :) Svět města Ambry je jako oživlá noční můra, se všemi těmi houbami, plísněmi a nakaženými lidmi, a do téhle atmosféry se ta linka noir detektivky prostě hodí. Město, které je už tak zdecimované předchozími klanovými válkami, okupuje mimozemská rasa šedáků a ovládá ho právě pomocí všudypřítomných hub a jejich výtrusů. Je to tvrdý a brutální svět a jeho obyvatelé nejsou o nic lepší, nějakého klaďase byste tu hledali marně. Nelze tu samozřejmě čekat ani žádné šťastné konce a detektiva Finche ani celou Ambru zřejmě přes všechno čím prošli žádné klidné a spokojené zítřky nečekají. Zato nám by šťastné zítřky zajistilo vydání dvou předchozích dílů, předem děkuji nakladatelství Argo :)... celý text

Tulák 2016, Peter Newman

Z Tuláka mám takové rozporné pocity. Byly tam sice dobré věci, ale bylo jich málo. Začínalo to jako správně pochmurné postapo ve světě, který mi připomínal Vandermeera nebo Miévilla, takže očekávání byla vysoká. Bohužel o to níže spadla, když se z toho postupně vyvinula pohádková "cesta tam a zase zpátky" s kouzelným mečem, zlými (i hodnými) obludami a neporazitelným hrdinou. Příběh je bohužel docela slabý a ani postavy nepatří k těm nezapomenutelným. Nejlepší je na Tulákovi to prostředí zničeného a puklého světa s roztrženým sluncem a obludami vylézajícími z podzemí. Proto aspoň ty tři hvězdy, na lepší hodnocení tomu prostě něco dost zásadně chybí.... celý text

Arcanum 2005, Thomas Wheeler

Kde najdete v jednom příběhu sira Arthura Conana Doyla, Harryho Houdiniho, H.P. Lovecrafta, Alisteira Crowleyho nebo voodoo kněžku Marii Laveau? Jedině tady, je to jako all stars tým na mistrovství světa v hokeji. Co se týká příběhu, je to taková retro duchařská detektivka či horror, připomene vám to třeba Frostovy knihy Seznam sedmi a Šest mesiášů, nebo třeba Simmonsova Drooda. Není to špatné, docela jsem se pobavil a kdyby byl příběh trošku líp rozvinutý, dal bych i těch hvězdiček víc. Arcanum si vyloženě říká o filmové zpracování, ve stylu Ligy výjimečných nebo možná spíš jako některý z marvelovských komiksů, konečně autor je scénárista, takže ví jak na to :)... celý text

Partyzánova dcera 2008, Louis De Bernières

Tak tohle bylo pro mě docela zklamání. Celé je to totiž o tom, že čtyřicátník Chris, až po krk v krizi středního věku, totálně propadne exotické emigrantce z Jugoslávie Roze, kterou potkal náhodou na ulici a považoval ji za východoevropskou šlapku. Nejde ale o nějakou sexuální atletiku, většinu času jen prosedí v zaprasené kuchyni londýnského squatu a Roza Chrisovi vypráví to, o čem tvrdí, že je příběh jejího života. Co je z toho pravda a co si vymýšlí, není asi jasné ani jí samé. Nic moc jiného se neděje a pak to celé úplně nečekaným Chrisovým alkoholickým extempore skončí. Byť je to napsané dobře, na Louise de Bernières mi to přijde dost málo. Třetí hvězda je tam jen tak tak, chtěl jsem napřed dát dvě.... celý text

Ptáci bez křídel 2005, Louis De Bernières

Po pár stránkách jsem si uvědomil, že jsem Ptáky bez křídel před (hodně) lety už četl, a vzpomněl jsem si, jak mě to tenkrát donutilo otevřít a důkladně přečíst Dějiny Řecka abych se líp vyznal v tom galimatyáši řecko-tureckých vztahů. A tahle knížka je vlastně o tomhle - jak vznikalo z Osmanské říše Řecko a Turecko, a jak lidé s překvapením zjistili, že jsou Řekové či Turci. A jakmile to zjistili, začali si přičinlivě vzájemně podřezávat krky. Většinou budete číst o osudech obyvatel malého pobřežního městečka, kde žijí vedle sebe křesťané a muslimové už tak dlouho, že i ty dvě víry začaly pomalu splývat. Mluví turecky, píší řeckou alfabetou, berou se mezi sebou a vesměs se považují za Osmany. Několik z nich potkáte i v dalším parádním kousku Louise de Bernières, Mandolína kapitána Corelliho. Druhou linku tvoří první světová válka, která tuhle idylu dost zásadně nabourá. S tím je úzce spojená strmá kariéra Mustafy Kemala Atatürka a vůbec vznik moderního Turecka. Hrůzostrašné jsou pasáže o etnických čistkách (Kurdové vs. Arméni, Řekové vs. Turci, Turci vs. Řekové i Arméni atd.). Je to velký příběh a výborná kniha, skvěle napsaná i přeložená, chytí vás to za srdce.... celý text

Arabella z Marsu 2020, David D. Levine

Někdy holt člověk sáhne úplně vedle. Nečekal jsem, že se z tohohle steampunkového vajíčka vyklube dobrodružný román pro dospívající dívky. A nic jiného to vážně nebylo. Nakonec jsem Arabellu dočetl spíš pro pobavení, je to místy (asi záměrně) hrozně naivní a roboti dávající dohromady mladou lásku jsou už jen třešnička na dortu.... celý text

Mandolína kapitána Corelliho 2000, Louis De Bernières

Má dovolená byla trochu ve znamení Louise de Bernières, a tahle perla byla poslední kousek, který jsem měl s sebou. A možná ten nejlepší. Film jsem zatím neviděl a je otázka, jestli se na něj ještě teď podívám, kniha mě ale dostala totálně. Nic tam nechybí, je tam to řecké horko, příjemná atmosféra i pohostinnost kterou známe z dovolených, za tím už ale vystrkují rohy všelijací oškliví démoni jak z minulosti, tak ze současnosti. A najednou je ze středomořské idylky peklo a všichni ti andělé okolo shazují bílé hábity a vytahují na vás vidle. Někdy z toho mrazí, někdy vás to dojme, někdy rozesměje, ale nikdy vás to nenechá jen tak. Výborná věc.... celý text

Plameňák na konci léta – Malá antologie amerických žánrových autorek 2016, * antologie

Pěkná útlá sbírka povídek, je to takové (pří)jemné čtení, opravdu je tam cítit ta ženská ruka. Kdyby tam místo úvodní indiánské povídky bylo něco od Kelly Link, bylo by to i na pět hvězdiček. Vdechnuto za jedno odpoledne :)... celý text

Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána 2004, Louis De Bernières

V prvním díle jsme tu měli tajnou policii a občanskou válku, ve druhém jsme potkali narkobarony a gangy, a teď jsme do třetice dostali náboženské fanatiky rozhodnuté spasit celý svět, i kdyby ho měli kvůli tomu vyhladit. Je zajímavé že nakonec to vždycky končí stejně, v krvi a smrti, a nejvíc to pokaždé odnesou ti, kteří s tím mají nejmíň společného. Potkáte tu spoustu postav z prvního i druhého dílu, zdá se, že všechny cesty nakonec nevedou do Říma, ale do Cochadebajo de los Gatos. A tam se chystají na obranu proti novodobým křižákům, čili máte se na co těšit. A abych to úplně shrnul, tohle je v každém případě výborná série kterou můžu každému jen doporučit a Louis de Bernières je bez debaty vynikající spisovatel. Už tu mám od něj připravených řadu dalších věcí a těším se co s tím provede tentokrát.... celý text

Seňor Vivo a drogový baron 2002, Louis De Bernières

Tak především jsem si obohatil slovník o termín "kolumbijský kravaťák" a věřte, že toho byste na předzahrádce potkat nechtěli. A ani jinak jsem nepřišel zkrátka, i tahle knížka je výborná, byť Válka o zadnici Dona Emmanuela byla přece jen o kousek lepší. Dvojka není tak rozprostřená do široka, je tu míň postav i dějových linek, o to víc se toho ale dozvíte o hlavním hrdinovi a jeho nejbližším okolí. Nechybí tu ani humor, absurdita ani šokující momenty, kterými nás zahrnul už první díl. A jelikož už mám dočtenou i trojku, můžu s klidem prohlásit že celá tahle série je bomba jakých je málo.... celý text

Válka o zadnici Dona Emmanuela 2001, Louis De Bernières

Mám rád příběhy z Jižní Ameriky, líbí se mi magický realismus (když se to umí) a sedí mi tenhle styl humoru. Co můžu dělat jiného, než dát maximum? Nikdy bych nehádal, že autor je Angličan, nepřijde mi to o nic míň "jihoamerické" než třeba Dům duchů nebo Sto roků samoty. A o nic horší. Najdete tu všechno - diktátory i partyzány, generály i pralesní indiány, tajnou policii i magické kočky. A přitom je to psané tak lehce a s humorem, že si ani neuvědomujete, že některé pasáže jsou jako z Nabarveného ptáčete. Utrpení a smrt se míchá s magií, s nadějí a láskou i s humorem a absurditou a výsledek je výborná mixtura, navíc perfektně přeložená. Vivat Janiš :) Těším se na další dva díly a rozhodně půjdu i do dalších Bernièresových knih. A samozřejmě doporučuji.... celý text

Vzestup Persepole 2018, James S. A. Corey

Trochu mě překvapilo, o kolik let dopředu se děj posunul proti předchozímu dílu. Myslím že to bylo dokonce o třicet, přesto to ale neznamená, že přijdete o někoho z hrdinů předchozích dílů. Sice už jsou z nich skoro důchodci, to ale neznamená že nedokážou kdekoho nakopat do tentononc jako za mlada. A přes loupání v kříži, vysoký krevní tlak i stařeckou vetchozrakost musí posádka Rosimanty čelit dalšímu velkému nebezpečí, ohrožujícímu celou lidskou rasu. Zase si totiž někdo myslí, že ví nejlíp, jak se má lidský vesmír řídit a hodlá všechny zavést do zlatého věku, i kdyby měl cestou všechny zabít. Jak to dopadne je doslova ve hvězdách, oproti předchozím dílům je totiž konec poněkud otevřený a jelikož další díl v češtině zatím není, nezbývá než si počkat... Dávám čtyři hvězdičky, líbilo se mi to víc než Popel Babylonu. A doufám že Hněv Tiamat, či jak se bude další díl jmenovat, tenhle příběh nějak parádně uzavře.... celý text

Tajemství sídla Craven Manor 2019, Darcy Coates

Normálně tu nehodnotím knihy které znám jen jako audio. Tady ale cítím povinnost vás varovat.

Popel Babylonu 2017, James S. A. Corey

Tak tady už se mi zdá, že pánům autorům začíná trošku docházet dech. Tím nechci říct že by to nebylo ke čtení, chraň protomolekula. Místy to má docela tempo a čte se to pořád fajn. Ale jisté výhrady bych měl. Třeba Marco Inaros - takto všemocný a skoro vševědoucí terorista/bojovník za svobodu, dělá v podstatě celou dobu takové pitomosti, že nebýt toho že ve vesmíru se lidi špatně hledají, dávno ho musel někdo rozmáznout. Nebo jeho synek Filipito Inaros - co to má proboha být? Pokaždé když se objeví, máte chuť mu dát pár facek a poslat ho spát bez večeře. A finále knihy to je deus ex machina jako když vyšije. Takže proto ty tři hvězdičky. No a z toho že začínám číst Vzestup Persepole je jasné že to mělo i nějaké ty kladné stránky :)... celý text

Hry Nemesis 2017, James S. A. Corey

V pátém dílu se posádka Rosinanty dočasně rozchází, což je vlastně fajn, jelikož se tím příběh může rozdělit do více dějových linií, které se navzájem proplétají. Takže zažijete nejen vesmírné přestřelky jako v každé pořádné space opeře, ale třeba i chmurné postapo o zničené Zemi v hlavní roli s (výborným) Amosem a hned několik dobrodružných útěků z vězení, pokaždé v jiném prostředí a v podání někoho jiného. Pořád dobré, čtivé a zajímavé, takže opět dáme ty čtyři hvězdičky.... celý text

O poklad Ciboly 2015, James S. A. Corey

Čtvrtý díl se odehrává ze značné části na pevné zemi, na což nejsme u Expanze úplně zvyklí. Nejde tedy o Zemi s velkým Z, ale o planetu Ilus, první kolonie lidstva mimo sluneční soustavu. Jak napovídá název, čeká tam na odvážné dobyvatele spousta pokladů - ale víme už z historie jak to končívá, nikomu se moc nechce dělit a namísto spolupráce začíná hodně drsný konkurenční boj. A ono navíc nejde až tak úplně o Cibolu, planeta Ilus připomíná spíš Pandořinu skříňku, ze které se také může vyplazit kdejaká obluda. A když může, tak to taky udělá.... celý text

Nejodlehlejší stanice 2018, Ben Aaronovitch

Další epochální výlet pana Granta na venkov, tentokrát až tam, kde končí londýnské příměstské železnice. Je to pěkná zábavná novelka, dlouhá tak akorát na to se nadechnout mezi dvěma díly Řek Londýna. Mě se to líbilo, a doporučuju i vám.... celý text