Gaea
přečtené 133
Zelené ticho
1980,
Jaromír Tomeček
Kniha, ke které se opakovaně velmi rád vracím. Nostalgicky mne vrací do bezstarostného dětství, kdy byla běžnou součástí knihovničky v každé školní družině (pamětníci vědí). Kvalita fotografií i papíru je pochopitelně poplatná době jejich vzniku a tehdejším technologickým možnostem, mě to však nevadí, ba naopak. Usazen v pohodlném křesle, s praskajícím krbem za zády a sklenkou skotské whisky, nořím se do nádherných textů Jaromíra Tomečka. Dýmka pochopitelně nesmí chybět. S bázní a úctou obracím každou jednotlivou stránku. Je velká škoda, že dnes nevycházejí podobné knihy. Jsem rád, že ji mám. Stárneme spolu, už od dětství. A pořád se máme stejně rádi. Jistě, je ohmataná, stará, dnes již nemoderní, ale má duši. Bezduchých a bezobsažných knih je dnes tolik...... celý text
