Galadwen přečtené 570

Tajemství zlatého tolobasu - Dobrodružství anglického historika v Rusku 2002, Boris Akunin (p)

Druhé čtení po letech. Tentokrát mi začátek dal celkem zabrat, než jsem zase přivykla autorovu stylu (či překladu) a poměrně nepříjemné husté sazbě knihy. Pak už se četlo výborně. Velmi dobře skoubené a zvládnuté vyprávění o dvou členech stejného rodu ve dvou časových rovinách, ukrytí a hledání historického pokladu se skvělou pointou a mnoha postřehy o ruské povaze. Zajímavé je, že pisatelem je Rus (dobře, Gruzínec, ale žijící v Rusku), ale obě jeho hlavní postavy jsou cizinci - německý žoldnéř hledající obživu a jeho vzdálený potomek, britský historik s ruskými kořeny. Oba si na specifika "nové" země teprve zvykají a z toho plyne i velká část jejich problémů, vzdor rozdílu tří století svým způsobem paralelních. Velká škoda, že s překládáním Akunina do češtiny je v dnešních poměrech nepochybně navždy nebo přinejmenším nadlouho konec. Edit: Právě jsem se dočetla, že autor už deset let žije v emigraci, v poslední době v Anglii, kde i publikuje. Tak co ho zase začít vydávat i u nás?... celý text

Zimní voják 2019, Daniel Mason

Nejsem nadšená ani vyloženě zklamaná, i když jsem asi čekala víc. Na počet stránek jsem knihu četla docela dlouho, místy je dost popisná a do válečné atmosféry mne nevtáhla. Ani romance mezi mladým lékařem a starší sestřičkou s tajemnou minulostí mne vlastně příliš nebavila, Luciova dlouhodobá fixace na Margarete ještě po letech na mne nepůsobí zdravě. Navíc mne docela štvaly viditelné chyby v překladu (věty nedávající smysl, divné formulace). Celkově průměr.... celý text

Soumrak husitů: Přátelství ani oheň nezdolá 2023, Veronika Válková

Povedené pokračování série - tento díl volně navazuje na první Husity, které jsem před lety četla s mladší dcerou, takže jsem sáhla i po této novince, už jen proto, abych věděla, jak to dopadlo s oblíbeným práčetem Borkem :-). Velmi se mi líbí, jak autorka zde i v jiných knihách pracuje s dějinami každodennosti, se zapojením historických osobností, událostí a dokonce i pověstí. Vřele doporučuji všem věkovým kategoriím, nejenom cílové skupině. Knihy paní Válkové nenásilně seznamují s dějinami, ukazují, že historie nejsou jen letopočty, a myslím, že mohou u dětí probudit touhu samostatně objevovat dávné příběhy. Kladem jsou i milé ilustrace Petra Kopla.... celý text

Po pohřbu 2011, Agatha Christie

Při čtení jsem brzy zjistila, že jsem případ bohužel viděla zfilmovaný (což mi při půjčování knihy nedošlo) a tedy vím, kdo je vrah a jaký měl motiv. To mi na jednu stranu čtenářský zážitek trochu kazilo, na druhou stranu jsem mohla lépe pátrat po narážkách a drobných záchytných bodech, které autorka v textu nechává, aby měl čtenář šanci pátrat spolu s Poirotem - a obdivovat, jak šikovně jsou do vyprávění zakomponované. Hodnotím pěti *, zápletkou, pestrými charaktery postav i rozřešením patří kniha myslím k těm nejlepším, co jsem od A.Ch. četla.... celý text

Poslední batalion 2009, František Niedl

Vybrala jsem si kvůli tématice první světové války, kde je hlavní postava důstojníkem rakousko-uherské armády (ne německého vojska nebo legií, což je v literatuře častější), od autora jsem předtím znala trilogii o platnéřovi. Bez mučení přiznám, že ta se mi libila víc. Válečné scény mi nakonec přišly takové jen načrtnuté, mají daleko do atmosféry Remarqueových, paradoxně víc se mi líbila "civilní" zápletka kolem krachujícího statku a problémové rodiny hlavního hrdiny. Ten je sám trochu divný, rozpolcený a ne úplně sympatický, což mne na něm vlastně bavilo nejvíc. Na druhou stranu, jeho "zázračné" uzdravení mi připadalo až příliš neuvěřitelné, nemyslím, že je reálné se z takového stavu v krátké době zotavit, a to bez intenzivní pomoci okolí a rehabilitace. Nicméně i přesto jsem za čtivost uvažovala dát čtyři hvězdy - dokud to autor nezabil poslední kapitolou. Proč proboha to ukončit takhle, scénou bez logické návaznosti a pochopitelné motivace postav, působící jako z jiné knihy? Nakonec tři hvězdy, a ještě s odřenýma ušima.... celý text

Království za Džbán 2023, Jiří Dobrylovský

Jakkoliv je námět zajímavý a kniha čtivá, přece se nemohu ubránit zklamání a dávám jen tři hvězdy. Příběh je vyprávěn ve dvou časových liniích: v současnosti, kde se pojednává o průzkumu ve zříceninách Džbánu, při němž mladá archeoložka hledá důkazy o důvodu zániku hradu, a v roce 1310, kdy sledujeme samotné "poslední dny" stavby. To není neznámý vypravěčský koncept, sama jsem pár podobně psaných knih četla, a když se dobře využije, může být výsledkem skvělá kniha. Nebo v opačném případě katastrofa. Příběh Džbánu myslím není jedno ani druhé, pro mne zůstává v průměru. Silnou devizou autora přitom je "technická" stránka příběhu - uvěřitelné detaily z archeologického výzkumu i ústavu, kde mladá žena pracuje, ve středověké lince podrobnosti obléhání, obrany i pádu hradu. Autor si nastudoval množství informací jak z oboru archeologie, tak z dějin vojenství, a obratně je využívá. To mě bavilo a těšilo. Co se mi líbilo méně, je nedostatek příběhu v lince ze současnosti - kromě těch "technických" věcí se tu vlastně nic neděje. Dokonce ani milenecká hádka mezi archeoložkou a jejím přítelem nevypukne. Vůbec nic. Veškeré drama a napětí obstarává středověk. Ale dejme tomu. Co mi ovšem vadilo hodně, je, že se autor vůbec nesnaží pracovat s jazykem. Rytíř a mnich z roku 1310 používají doslova stejný, zcela moderní slovník jako současní studenti archeologie. Je to strašná škoda a mrhání potenciálem takto koncipovaného příběhu - chtěla bych na první pohled rozlišit nejen podle datace kapitoly, že už nejsme v současnosti, ale v roce 1310, kde hrdina přece nebude používat nedobové výrazy jako např. To si děláš srandu a podobné, o moderně neuctivém vyjadřování se např. o osobě panovníka či jiného šlechtice (což by středověký člověk neudělal) ani nemluvím. Čtenář, kterému toto nevadí, si knihu jistě užije víc než já.... celý text

Kapitán Stellwerther 2022, Jan Horníček

Autor podle mne udělal chybu, že opustil Jizerské hory, v jejichž atmosféře byla jeho největší síla. Nový příběh mě z hlediska atmosféry ani děje tolik neoslovil. Jako u Čarostřelce nicméně dávám 3*, úroveň obou dílů je víceméně srovnatelná, každý má (jiné) slabiny a přednosti. Motivace hlavní postavy v druhém dílu vůbec odcestovat do Francie mi přišla slabá, špatně uvěřitelná. Vilém se navíc skoro celou dobu v Paříži - jak ve vztahu ke kapitánu Stellwertherovi, tak ve vztahu k místní společnosti zachvácené revolučním terorem - chová jako naivní idiot, který si neváží života. Kdyby mu bylo dvacet, pochopím to, ale v padesáti už by mohl alespoň občas přemýšlet. Taky mi vadily některé zbytečné stereotypy - např. každý ví, že když se v knize nebo filmu někdo vytasí snubním prstenem s tím, že se chce co nevidět oženit, nepřežije nejspíš další kapitolu - a zase to fungovalo spolehlivě. Kniha není dlouhá, ale přišla mi poměrně popisná, četla jsem ji vzhledem k rozsahu déle, než bych čekala.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Kniha mě moc nechytila. Sice je celkem čtivá a chtěla jsem znát rozuzlení, ale byla bych raději, kdyby se k němu doklopýtalo trochu rychleji. Motiv objevujících se křídových panáčků a hrdinových halucinací/zjevení? nebyl podle mne ani dostatečně využit, ani dostatečně vysvětlen. A na YA, za niž jsem knihu považovala, možná mylně, je text dost plný různých vulgarit. Předtím jsem četla Upálené, které mě bavily mnohem víc.... celý text

Na trhu pro vraždu 2018, T. E. Kinsey

Kniha mě ukrutně nebavila, měla jsem co dělat, abych ji zvládla dočíst. Připadala mi ne poklidná, ale jednoduše nudná - za celou dobu se skoro nic nestalo. A bohužel jsem si ani neoblíbila postavy a jejich divný "humor", což u mne jako čtenáře hraje velkou roli. První a poslední pokus s tímto autorem.... celý text

Oscar Wilde & Kruh smrti 2012, Gyles Daubeney Brandreth

Nebylo to špatné, ale střední část mi přišla trochu roztahaná a bez šťávy. Nevím, prostě jsem na podobné čtení možná jenom neměla náladu.

Vražda v kryptě 2023, Irina Shapiro

Tak tohle mě hodně bavilo - ani ne tak kvůli samotnému případu (který je sice dobře vystavěný, zajímavý, ale nijak zvlášť spletitý), jako spíš kvůli postavám. Je vidět, že autorka je žena - zatímco v některých detektivkách má člověk pocit, že se detektiv tak nějak objevil na místě činu, nemá minulost, budoucnost ani osobní život, případně je to stejný psychopat jako pachatel a v podstatě mu sejde jen na vyřešení vraždy, tady je psychologii a životům obou hlavních postav věnováno hodně prostoru. Kniha se čte sama, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jediná výtka je k redakci - v překladu zůstalo poměrně hodně překlepů a stylistických chyb, možná má překladatel na svědomí i pár dobově nevhodných příměrů. Celkově 4,5 hvězdy a zaokrouhluju nahoru, kniha mě opravdu potěšila a těším se na pokračování.... celý text

Poslední anglická královna 2017, Steve Robinson

Docela mě to bavilo, ačkoliv hodně premis tohoto románu pokládám za nesmysl (tenhle problém mám ovšem i s jinými thrillery pracujícími s historickými záhadami). Nejzávažněji - i kdyby byl objeven žijící potomek královny Anny, pochybuji, že by to mohlo otřást britskou monarchií. A nemyslím, že by tamní archivy a prameny genealogického pátrání byly o tolik jiné než naše, takže si nedovedu třeba představit, jak by týmová práce mohla uspíšit seskládání jediného rodokmenu. Ale čte se to dobře, akce stíhá akci, mrtvoly se vrší a kulky létají, o záchrany v poslední chvíli též není nouze. Intelektuální četba to zrovna není, ale jako napínavé dobrodružství na odreagování, proč ne. Stopy v krvi, které jsem od autora četla už dřív, se mi líbily víc (i příběh mi přišel věrohodnější a jeho rozřešení uspokojivější), nicméně sérii rozhodně nezavrhuji.... celý text

Záhada zmizelého šlechtice 2022, Martina Novotná

Pro mne bohužel zklamání. Děj mi připadal rozvleklý, bez napětí i věrohodné středověké atmosféry, kterou bych od knihy zasazené do 13. století čekala. Postavy, hlavně - ale nejenom - pan Tadeáš, extrémně nesympatické. A jako detektivka za mne úplně selhává - porušuje jednu ze základních zásad detektivního románu, nebudu spoilovat kterou (vyzradila bych příliš mnoho). Přitom samotný námět s hledáním nezvěstného mladíka zněl slibně. Nemyslím, že bych ve čtení série pokračovala, rozhodně ne v dohledné době.... celý text

Čtvrtý jezdec Apokalypsy 2015, Hana Parkánová-Whitton

Dokonale nevěrohodné - nanejvýš tak na letní přečíst/zapomenout. Autorka mimo jiné historických románů píšící zde něco jako společensko detektivní pohádku(???), by si měla dávat větší pozor, aby ji nekrmila fůrou absolutních absurdit historických i logických, jako třeba - (asi nejvíc do očí bijící a mne jako amatérského genealoga neskutečně dráždící) matrika vedená od 13. století, a to v "klasickém" potereziánském kolonkovém zápise (jejíž značně starý opis se vynachází v sakristii kostela, ale zjevně není naskenovaná na internetu - což jsou dneska všechny -, a přesto ji lze víceméně obratem získat mailem) - realistický, dokonale dochovaný portrét dámy z období posledních Přemyslovců, jakož i čitelný náhrobník z téže doby - v červnu má FF UK místo zkouškového zjevně prázdniny - po soumraku (stále ještě konec června, takže zhruba po desáté večer) detektivové v plném nasazení v kancelářích (na pozadí telefonického hovoru je slyšet klapání klávesnice, ruch v místnosti) - a vůbec je v této knize vzdor létu v podstatě neustále tma a noc - sezónní průvodkyně setrvává, zjevně placená, na hradě, i když se z technických důvodů zavřel, atd. Že je předem už při objevení postavy celkem jasné, že bude co nevidět zavražděna, a řešení konfrontace s padouchem je superlaciné, jak už tu někdo poznamenal, ani snad není třeba podotýkat. Věřím, že někoho takového jednoduché a málo realistické vyprávění o sedm set let staré rodové nenávisti někoho může romanticky bavit, ale mně nic nepřineslo. Nejlepší z celé knihy je název.... celý text

Horký červenec 1927 2023, Andreas Pittler

Jako v předchozích svazcích, skvělá dobová atmosféra kombinovaná s poměrně jednoduchým detektivním případem. Pevně doufám, že v dalších dílech (snad se jich v češtině dočkáme!) si Bronstein poněkud uspořádá svůj osobní život - chlap po čtyřicítce by měl mít trvalý vztah, aby nemyslel neustále jen na to jedno, zvlášť když ho vyšetřování svádí dohromady s atraktivními mladými ženami! Druhý díl se mi líbil malinko víc, ale i tento rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.... celý text

Následník trůnu 1979, Ludwig Winder

Z formálního hlediska není tomuto životopisnému románu absolutně co vytknout. Je dynamický, soudržný, autor se dobře orientuje v dějinách sledovaného období i vztazích sledovaných osob, text se dobře čte (nejspíš i zásluhou kvalitního překladu). Interpretace osoby Františka Ferdinanda, nepochybně člověka plného protikladů a problematického, je poněkud poplatná době vzniku knihy (např. jeho mnohokrát opakovaná touha po vyvolání válečného konfliktu - dnes se historici domnívají, že FF opravdu byl ten poslední, kdo by chtěl konflikt se Srbskem a následně s Ruskem). Co mi přišlo docela zvláštní: v podstatě ani jediná postava v knize není kladná a šmahem vůbec nikdo nemá dobré vlastnosti - autor je v tom velmi konzistentní, mizerové, sobci, idioti, šplhouni nebo nesnesitelní vzteklíci jsou všichni od arcivévody přes habsburskou rodinu, dvůr a hraběnku Chotkovou až po komorníka Janáčka. Někdy je až úsměvné, jak se Winder pokouší naroubovat špatné vlastnosti i na osoby, o kterých špatně smýšlet podle mne vůbec nelze (úplně zářný příklad je Marie Tereza z Braganzy). Beru to jako dobrý protipól některých dnešních populárně naučných knih, které naopak FF a Žofii trochu moc idealizují (Vražda arcivévody) - pravda je jako obvykle zřejmě někde uprostřed. K samotnému závěru arcivévodova života doporučuji i román současného německého autora Ulfa Schieweho Atentátník - postavy se zde objevují v poněkud jiném kontextu a např. samotní atentátníci mají mnohem více prostoru než v Následníkovi trůnu. Srovnání těchto dvou románů, jejichž vznik dělí nějakých osmdesát let, je mimořádně zajímavé.... celý text

Zločin na stříbrném plátně 2020, Vilém Křížek

Jak mě zápletka druhého dílu v porovnání s prvním moc neoslovila, třetí kniha mě chytla od začátku. Skvělá atmosféra a znalost reálií té doby i světa tehdejšího filmu, dobře vystavěný děj i pátrání po zločinu (snad jenom konec s odhalením vraha byl trochu neuspokojivý - zločinec se nechal "chytit" na můj vkus moc lacino). Bonusem jsou camea skutečných historických osobností, zejména ze světa filmu, i zakomponování skutečných událostí do fiktivního děje. Vřele doporučuji tento díl i celou sérii, dokonce i druhý díl, pro mne nejslabší, stojí vysoko nad mnoha jinými českými historickými a retro detektivkami. Doufám, že se s Eliášem Sattlerem ještě potkáme - velmi by mě zajímalo, jak strávil Velkou válku.... celý text

Strach za oponou 2019, Vilém Křížek

Atraktivní prostředí opery, s nímž je autor dobře obeznámen, a jeho atmosféra se mi moc líbily, ale co se týče příběhu, první díl mě bavil výrazně víc. Strach za oponou je v závěru drobet překombinovaný (nemám úplně ráda, když vyjde najevo, že šlo o více na sobě nezávislých zločinů a padouchů - taková koncentrace kriminality na jednom místě na mě působí nepravděpodobně) a v průběhu málo dynamický. Moc tentokrát nefungovala chemie a spolupráce mezi Sattlerem a Křížkem, který se oproti "inkoustu" nějak vytrácí a příběh by se bez něj úplně obešel. Nicméně jako oddechové čtení pořád celkem dobré, přečtu si i třetí díl.... celý text

Stříbrný měsíc 2023, Ondřej Nečas

Větší potenciál než výsledek. Třetí díl série pokračuje v duchu předchozích a autor zase, jak mám dojem, trochu ubírá na věrohodnosti. Je tu stejný motiv jako ve Sběrateli kostí (vrah nechává detektivovi indicie, kde najít a případně zachránit další oběť, a já úplně nechápu, proč to dělá). Motivace postav jsou tak spletité a proměnlivé, že jsem se v tom ztrácela (uznávám, četla jsem v zájezdovém autobusu, čili ne moc pozorně) a nastražené pasti, zvlášť výbušné systémy nebo ledové bludiště, natolik složité, že by něco takového dokázal dát ve vrcholném středověku dohromady málokdo, spíš nikdo. A na konci, jak je u Mojmíra Mráze zvykem, opět přemet a všechno je jinak. Nejvíc mě bavila prostřední část knihy. Začátek je trochu utahaný, konec šíleně překombinovaný.... celý text

Smrt má vůni inkoustu 2017, Vilém Křížek

Jak píší mnozí další komentátoři, i pro mne velmi příjemné překvapení od mně dosud úplně neznámého autora. Ať už je hlavní postava inspirovaná skutečným detektivem konce mocnářství (a ano, hledala jsem ho ze zvědavosti - marně - v naskenovaných pražských policejních přihláškách) nebo chytrá mystifikace inspirovaná Sherlockem Holmesem (včetně vlastního Watsona, podivínství a houslí), opravdu mě bavil jak výstřední Sattler s jeho speciální schopností, tak jeho klientka Adela, samotný příběh i uvěřitelná atmosféra doby těsně před začátkem první světové války. Nabízí se srovnání s rakouskou detektivkou 1913: Případ podivné sebevraždy, a to v mnoha rovinách: jednak se oba případy odehrávají v úplně stejné době, tato kniha částečně a román 1913 zcela ve Vídni, jednak tu figuruje shodný důležitý motiv (podezřelá sebevražda i problém, pro který je Richter vydírán a který jsem odhalila takřka okamžitě), dějem se v obou knihách mihnou i skutečné historické osobnosti. V Křížkově románu je atmosféra konce monarchie proti 1913 méně hutná a prostředí ne tak podrobně popsané, ale na druhou stranu příběh podle mne lépe šlape, je čtivější a zápletka zajímavější a chytrá, řešení se rozhodně nenabízí samo. Hodnotím v rámci žánru historické detektivky zaslouženými 5* a určitě si přečtu další díly.... celý text