Gastrochemik
přečtené 133
Modlitba argentinských nocí
2016,
Marek Vácha
Nazdar loupežníci, občas mě napadá, jestli mi náhodou nechce někdo něco říct. Pracuji jako vedoucí jedné nejmenované prodejny a kdykoliv přijímám nového zaměstnance, vyklube se z něj katolík. Jedním z prvních byla Hanka a ta mi také zapůjčila tuhle knížku. Asi chtěla, abych si o katolících udělal trochu lepší obrázek, než jaký jsem měl po jedné návštěvě hospody, kde dva z mých kamarádů vedli jakýsi teologický spor, který skončil tím, že v něm zástupce Vatikánu bouchal pěstí do stolu, vyléval tím moje pivo a doslova křičel: "Tmářko! Tmářko!" Pan Vácha je naštěstí ve svém dialogu klidnější, přemýšlivější. A taky bude v srdci tak trochu tulák, tak jako já. Četlo se to moc hezky a musím se přiznat, že mi to i trochu zamotalo hlavu. Asi budu muset co nejdříve někam do přírody. Rozdělat oheň a koukat na hvězdy, sáhnout si pro svůj vlastní otisk argentinské noci. Pohladit duši a nasytit hladového ducha. Už se na to těším.... celý text
Odpusť, Natašo!
2015,
Sergej K. Dakov (p)
Nazdar loupežníci, pozor, obsahuje spoiler! Ale to, že se příběh z Ruska hodně motá kolem vodky, by pro nikoho nemělo být žádným překvapením. Tuhle knížku jsem teď o svátcích objevil v knihovně svého švagra, který je trochu jako řezník Krkovička. Tlusťoch, kavárník a protestantský pastor v jedné osobě a knihu si pořídil jako příběh velkého vítězství Ježíše Krista. No jedná se o autobiografii a vzhledem k tomu, jak to s autorem dopadlo, to celé považuji spíš za dílčí vítězství Sovětského svazu, ale knihu už se ze světa sprovodit nepodařilo, takže si můžete přečíst, co to bylo za kretény. Začíná to hezky od dětství, ale nepředstavujte si, že si malý Sergej v klidu hrál doma s Merkurem. Kdyby se z něj nestal tak trochu hajzlík, umřel by hlady, jako někteří jeho vrstevníci. Není se co divit, že když pak dostal možnost ožírat se vodkou za státní peníze a za další peníze mlátit členy podzemní církve, že po tom skočil jako já po kariéře v korporátu. Mohl se mít fakt dobře, kdyby ho nezačalo srát, že když se chová takhle, nemůže mít normální kamarády. Sergej pak podá plavecký výkon na zlatou medaili za přežití a dýchá sladký vzduch demokracie. Napíše tuhle knihu a tím to skončí. Všichni si asi dokážeme představit, jak funguje totalita. Pokud jste ale optimisté, pak si to přečtěte. Když je člověk v prdeli, dokáže bejt fakt svině i vůči svému druhu. A to mě děsí. Bylo by líp, kdyby lidi víc hulili.... celý text
Holky
2005,
Nic Kelman
Nazdar loupežníci, jako scénář pro porno dobrý. Jako kniha už trochu slabší. Počet hvězdiček mnou udělený rovná se počtu erekcí při četbě. Jinak jsem ale šťastně ženatý, takže knihu odkládám a pohádku na dobrou noc si z ní rozhodně dělat nebudu. Někomu by to ovšem tímhle způsobem posloužit mohlo. Ruku na srdce přátelé a pokud při tom zjistíte, že jste cílovka, tak potom i do kalhot.... celý text
Rastafari
2008,
Ota Halama
Nazdar loupežníci, jestli vás zajímá, jak někoho mohlo napadnout, že je etiopský císař druhým vtělením Ježíše Krista, koho to vlastně obsluhoval Jan Dítě a o jakém exodu to zpíval Bob Marley, je tahle brožura právě pro vás. Pro vás ostatní, co tohle všechno už dávno víte, je to povinná položka do knihovny, abyste měli čím vzdělávat své méně vnímavé kamarády. A jestli vám zrovna chybí na filtr, může se knížka také hodit. Dal jsem víc hvězdiček než kolega přede mnou, protože si nejsem jistý, jestli u nás existuje ještě nějaká podobná publikace, takže za snahu tu něco takového vydat, si pár bodů navíc zaslouží. Určitě by to šlo napsat i líp a víc do hloubky, ale jako první vykopnutí to není zlý a kdo se chce zajímat víc, ten se zajímá. Děti neberte drogy! Dejte svému životu duchovní rozměr. Hulte a meditujte.... celý text
O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu
2009,
Werner Holzwarth
Nazdar loupežníci, skvělý čtení pro všechny koprofágy. Pokud si občas rádi ulevíte slovem HOVNO, můžu vám to doporučit místo slabikáře. Pro dospělé i děti. Takže asi jako cigarety.... celý text
Ukradené dopisy - Depardieu
2008,
Gérard Depardieu
Nazdar loupežníci, tohle čtení je jako blues. Zemitý a syrový, politý vínem a špinavý od prachu, dvanáct taktů sólo plný smíchu a momenty plný slz, srdce na talíři, dušička v hrníčku a podpis krví za herectví. Dobrý ty vole, dobrý je to...... celý text
Pětadvacet tisíc dnů vzpomínek
2016,
Martin Rajniš
Nazdar loupežníci, tohle je svého druhu perla. Jednou jsem měl tu čest obsluhovat pana Rajniše v obchodě. Tenkrát jsem neměl nejmenší tušení, o koho jde. Nicméně i to krátké setkání ve mně zanechalo hlubokou stopu, které jsem nejdřív moc nerozuměl, pak jí lehce začal chápat, to když jsem zjistil, kdo to tehdy byl a po přečtení téhle knihy si řekl, že by rozhodně nebylo špatné ji v některých věcech sledovat. Čte se to samo a je v tom život a upřímný otisk té svérázné, ale rozhodně ne hloupé, duše pana architekta. Když mám víc času, objíždím jeho rozhledny. A když míň, tak se k téhle knize občas vracím. Pro pobavení i pro inspiraci. Nedoporučuji to lidem, co si plní čtenářské výzvy a podobné hovadiny. Ti se budou cítit asi jako já, když mi někdo vnutí severskou detektivku. Tohle je kniha pro lidi, co mají svůj důvod si ji přečíst. Těm držím palce, vás miluji.... celý text
Milarepa
1999,
Eduard Tomáš
Nazdar loupežníci, tuhle knihu jsem poprvé četl někdy před dvaceti lety a když se mě žena letos ptala, co bych chtěl k Vánocům, tak jsem si na ní bůhvíproč vzpomněl. Takže jsem si po té dlouhé době dal repete a musím říct, že nelituji. Díky fotografiím v horolezeckých knihách mě tibetská kultura vždycky zajímala a byly doby, kdy byl budhismus v módě. To bylo ještě před tím, než všichni začali chodit do Santiaga a jezdit do jižní Ameriky za šamany. Tehdy se jezdilo do Indie, Nepálu a každý chtěl obejít horu Kailás. A pivo bylo levnější, než kolik dneska stojí houska. I já jsem tehdy nabyl dojmu, že když budu dlouho sedět v lotosu a soustředit se, že bych mohl dosáhnout stavu vyvanutí. Pak mě to ale pustilo. Dostal jsem se totiž do určitého filozofického sporu s Dalajlámou a zachutnal mi chmel. Ale zpátky k té knize. Na gymplu mi fakt pomohla s referátem na zemák a čte se parádně. Milarepa byl ultra jogín a totální frajer a pan Tomáš měl dar psát s takovou lehkostí, že čtete o závažných duchovních pravdách, ale vůbec vám to nepřijde a odsejpá to víc než Maxipes Fík. Ale občas jsem se i zamyslel, nebojte. Možná to s tím sezením v lotosu zase zkusím. Chodidlo vám při tom vytvoří stoleček na lahváče.... celý text
Čas beatniků
1996,
Diane Di Prima
Nazdar loupežníci, chvilku jsem byl nalomený dát tomu pět hvězdiček, ale pak jsem si řekl, že do Kvak a Žbluňk jsou kamarádi tomu malý kousíček chybí. Bylo to ovšem o prsa. Teda v knize je jich několik, která bych fakt rád viděl. Třeba ty Báry. Ona tam sice žádná Bára není, ale jedna z postav je jí hodně podobná, takže se našly pasáže, kdy jsem autorce hoooodně záviděl. O jaké Báře mluvím vám raději neprozradím. Třeba by si to tu přečetla, poznala se v tom a opustila by kvůli mně manžela. A co já, opustil bych kvůli ní manželku? Tomuhle morálnímu dilematu bych se raději vyhnul, protože tuším, že by to bylo složitější rozhodování, než jestli sním poslední kousek koláče. Takže zpátky k beatnikům. Miluju je všechny a vyprávění Diane mě pohltilo. Musela to být svým způsobem výjimečná doba. Žilo se svobodně a žilo se naplno, tak jak to bývá, když člověk žije na hraně průseru. Jeden by si z toho měl vzít ponaučení. I když na pořádný průser bych si teprve zadělal, kdybych zavolal té Báře. Jak jsem to psal. Svobodně a naplno? Nějak mi z toho vypadla původní myšlenka. Raději půjdu do kuchyně dát vodu na kafe a dorazím ten koláč, než se manželka vrátí z nákupu a já udělám nějakou blbost. Přečtěte si to, je to hezký.... celý text
Hmyz je docela jiný
1986,
Marcel Safír
Nazdar Loupežníci, kdo z vás četl Cestovní zprávu čarodějova učně? Nikdo? Tak to napravte, protože ty vole, to je on! Tuhle knížku jsem zabavil v knihobudce v kempu Sedmihorky, když jsem tam byl kamarádovi na svatbě. Pár piv mi dodalo odvahy a pocit, že jsem blízko něčemu opravdu velkému, motivaci. A velké to rozhodně bylo. Jak mé emoce po potvrzení mého podezření, tak obsah knihy. Teď se asi vůbec nechytáte, o jakém podezření to mluvím. No prostě si přečtěte Karpatské hry, pak Větrné toulání v hedvábných časech a nakonec tohle a pochopíte. Pochopíte toho víc. Ty vole, jdu si dát jointa, nebo se ještě nechám unést. Dávám plný počet hvězdiček.... celý text