georgearrow
přečtené 172
Konec světa se prý nekonal
2018,
Patrik Ouředník
Stejně jako Europeana je i tato kniha konečně o něčem, není to bezduchý výplod komerčního psaní, ale až na dřeň jdoucí vivisekce kreténské bezduchosti současné doby. Bomba! (asi vodíková ...)... celý text
Vlak / Měsíční úžeh
1979,
Georges Simenon
Vlak: prumernost v extremnich situacich. Letni romance a deziluzivni zaver. J
Deník (1959–1974)
2003,
Pavel Juráček
Čtu Juráčkovo deníky pěkně za sebou - od pubertálního začátku, přes filologii a Nymburk až ke třetímu svazku, který se také týká tvorby Případu pro začínajícího kata, který jsem tedy včera - šlo o jakousi oddalovanou rozkoš - poprvé v životě shlédnul. Takže - tento díl je celkem logicky ze všech zatím vydaných svazků nejčtivější, nejzajímavější, nejpronikavější - pokud někdo není fanda memoárové literatury, ať si přečte alespoň tento. Na druhou stranu je skvostné sledovat vývoj (ale i nevývoj!) Juráčkovo osobnosti v proudu času. I když mi není jeho osobnost sympatická (komu je? napište ...), jsou chvíle kdy mu velmi rozumím ... Spát, jíst, pít, milovat se, pohybovat se odněkud někam jinam a zpátky, vnímat narůstající čas - víc už toho snad ze života nezbylo, jenomže to není lidský život, to je existence vězně, jemuž neřekli, jak dlouho bude uvězněn, a jenž si nejistě namlouvá, že to snad jednou skončí. Životem? Smrtí? Čím to skončí? Nebo to nikdy neskončí?... celý text
Lucemburská zahrada
2011,
Michal Ajvaz
Život jako řeka, jiskřivá a okouzlující, temná a bahnitá zároveň. Prozření a souznění s vesmírem, nepřátelství a chlad kosmu. Láska přinášející záblesk radostí ale též utrpení, kterým je vykoupena. Z rutiny do rutiny, žili jsme jen jedno léto... (?)... celý text
Tajný život stromů
2016,
Peter Wohlleben
Mnoho lidí považuje autora za šarlatána a šiřitele neověřených tvrzení. Já, i když dost scientistně založen, jsem tam tedy takové věci nečetl. Pouze, když jdu teď kolem stromu a vidím, jak jej někdo náklaďákem oholil na dřevo, tak je mi jej líto. A jsou to ty stromy fakt borci!... celý text
Foucaultovo kyvadlo
2009,
Umberto Eco
Kniha v současné době nanejvýš přínosná - člověk pod vlivem věcných memů snaží se dodat smyslu nesmyslnému, náhodnému, nevyzpytatelneému. Dan Brown slabota. Číst Černou labuť a Koukolíka.... celý text
Neblahý Juda
1975,
Thomas Hardy
Na knihu jsem si vzpomněl dnes při četbě konce prvního Joráčkovo Deníku - Juráček se rozhoduje, že se rozejde s omezenou, avšak krásnou a smyslnou Tinkou. Na katastrofičnost vztahu intelektuála, nebo chcete-li člověka, pro kterého není vše žvanec a postel, skvěle ukázal právě Hardy ve vztahu Judy a Arabelly. Chlapci, než se otočíte za první sukní a ztratíte hlavu, přečtěte si toto ;-) (Btw, Sue jakožto opozice Arabelly taktéž není žádná výhra :-)) )... celý text
Deník. I, 1948-1956
2017,
Pavel Juráček
Po deníku Jana Zábrany už asi nic lepšího v žánru memoárové literatury číst nebudu, ale Juráčkovo psaní si vás něčím podmaní, i když docela nevím čím. Je v tom možná trochu voyerství, je to fascinace červenoknihovného prožívání prvních lásek, ano, vlastně je to v tomto ohledu takový intelektuálský bulvár. Autor má politický jasno ;-), I když je svazákem, to je také pěkné... Dobu po přečtení chápeme lépe (I když ze Zábrany ještě líp.) Těším se na druhý díl, vlastně ho jdu právě objednat. Snad Pavel dospěje od bolestínství k trochu přímějšímu postoji k životu. Moc mu to přeju.... celý text
Schrödingerova velryba
2014,
Andrew Crumey
Kniha, která vás nezklame, pokud jste schopni přistoupit na hru s paralelními světy, ale taky pokud vás baví fyzika a historie počátku 20. století. Trochu mě napadá srovnání s knihou 1913 od Illiese: všichni se znají a potkávají, I když tady to nabývá absurdních rozměrů. Nicméně otázka kauzality a možnosti dalšího vývoje je snad důležitá i pro naše obyčejné životy... Mimochodem, pohrávání s paralelním univerzem se mi líbilo i u Pullmanovo ságy His Dark Materials.... celý text
Tyranie – 20 lekcí z 20. století
2017,
Timothy Snyder
Tahle útlá knížečka přináší v podstatě jednoduchou pravdu - pozor, nebude pořád stejně dobře, pokud necháme zlo roztahovat se. Trochu jako můj oblíbený citát, u kterého se neví, kdo jej napsal, i když je připisovaný Burkemu: K tomu, aby zlo zvítězilo, stačí jediná věc: aby dobří lidé nedělali nic. Naše doba "vymknutá z kloubů", teď už nikoli hamletovsky, ale zcela postmoderně a postfakticky, postruthovsky, chcete-li, ovšem na koncept dobra a zla z podstaty věci pomalu rezignuje. Kdo si stále myslí, že něco takového existuje, třeba ve smyslu lewisovského morálního "přírodního" zákona, rád si knihu přečte - možná nikoli jen za půl hodiny, jak se při své útlosti dá, ale třeba meditativně, s tím, že se nad každou myšlenkou zastaví a nechá jí u sebe dozrát. A nakonec - kapitola dvacet. Cituji: Pokud někdo není ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii. A zdá se mi, že přece je svoboda to, pro co má smysl žít a pro co má smysl zemřít ... PS Včera jsem byl na projekci filmu The Death of Stalin. V Rusku zakázaný film ... Tož tak.... celý text
Jezero
2016,
Bianca Bellová
Bezútěšnost, melancholie, trochu jako písničky od Lany Del Rey. Ale ty písničky občas mluví o krásných věcech, kdežto tady na krásu nenarazíte. Začátek lepší konce. Smutek a marnost.... celý text
Magor a jeho doba
2017,
Marek Švehla
Dobře napsaná biografie dá člověku nahlédnout nejen na objekt jí samé a danou dobu, ale též donutí člověka zamyslet se nad sebou samým a nad dobou, ve které zije. To se autorovi povedlo - nijak glorifikujícím způsobem zobrazuje kontroverzní život nekonformní osobnosti v době orwellovské šedi. V posledních pár letech jsem četl vynikající životopisy české provenience - knihu o Nejedlém či toufarovské Jako bychom dnes zemřít měli. Toto dílo se jim minimálně vyrovná.... celý text