Gweny přečtené 474

Největší záhady dávných Čech 2015, Vladimír Liška

Zajímavá kniha o zajímavých místech i událostech českých dějin. Trošku mi mezi ostatní z historického hlediska nezapadá kapitola s Jihlavským podzemím a ty poslední dvě o nacistech a jejich "pokladech" mi do knihy taky moc nesedí. Autor se v knize bohužel nevyvaroval určitých chyb - třeba když mluví o tom, že v jeskyni Výpustek nalezl Josef Urbánek podzemní jezero, na další stránce se z Josefa najednou stává Karel. Jinak se mi ale kniha líbila. Ráda čtu spekulace o tom, jak to mohlo či nemohlo být. Líbí se mi, že tu autor nedává jedno striktní vysvětlení dané události ale snaží se porovnávat více zdrojů a sám spekuluje nad řešením a pokládá si zajímavé otázky. S větou v epilogu tak musím naprosto souhlasit: "Dějiny jsou totiž jednou z největších detektivek lidstva s neustále otevřeným koncem a právě to je na nich tak přitažlivé." (s. 186)... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Věděla jsem od kolegyně, že část knihy se odehrává v koncentračním táboře. Recenze ani obsah jsem nečetla, stejně jako jsem se dosud nikdy nesetkala s dílem paní Mornštajnové. Knihu jsem přečetla za jediný den a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Nevadily mi skoky v čase. Styl, jakým je kniha napsána, mě dostal do kolen a když jsem ke konci uronila slzu, došlo mi, jak moc silný je příběh Hany. Nedostává se mi slov, tak moc se mnou kniha zacloumala. Skláním se ale v úctě znovu a znovu před těmi, kteří prošli hrůzou téhle části lidské historie a dokázali v sobě najít důvod žít dál. Když nad tím teď tak přemýšlím, o den déle, co jsem knihu dočetla, připomíná mi příběh Hany Sophiinu volbu. Hana, stejně jako Sophie svými rozhodnutími jistě ovlivnila osud nejen svůj, ale i svých blízkých. Stejně jako Sophie prošla a přežila Osvětim. Vím, odlišuje se příběh obou žen téměř ve všem. Ale to podstatné - tedy VOLBA - zůstává.... celý text

Velké maličkosti 2017, Jodi Picoult

Tak tohle bylo opravdu silný kafe. Já vím, máme tu knihy s autentickými příběhy z koncentračních táborů, máme tu knihy, kdy nám při čtení příběhů vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Ale TOHLE?! K sakru, co to mělo být!?! Ještě asi v první třetině jsem byla na 99% rozhodnutá, že knihu zavřu a litovala jsem, že jsem si ji koupila a naletěla na to, jak Jodi každý vychvaluje. Tolik násilí, naturalistické popisy a nespravedlnost především! Tohle bylo na můj žaludek vážně hodně! A víte co? Nemám ve zvyku knihu zavírat před tím, než zjistím, jak dopadne, i když mě vůbec nebaví a do čtení se musím nutit. A stejně to bylo i v tomhle případě. Jenže právě v ten moment, kdy jsem se rozhodla knihu dočíst, se ve mě něco změnilo. Nedokážu přesně říct co, ale v tuhle chvíli vím, že jsem vděčná za tuhle knihu. Že jsem vděčná za to, co ve mě probudila. Že jsem vděčná za tu práci, výzkumy, rozhovory a odhodlání, které Jodi stálo při psaní. Ten příběh není pro slabší povahy. Jodi si často nebere servítky a neservíruje nám události na růžovém podnose, ale spíše nás nechá nahlédnout pod pokličku a ochutnat, co se v hrnci zrovna vaří. Jsem zapřísáhlý odpůrce násilí, a jen číst o něm ve mě vyvolává pocity paniky, strachu a stísněnosti. Postava Turka mi tak rozechvívala vnitřnosti přesně tímhle stylem. Ruth, ač jsem se snažila sebevíc, nechápala jsem dlouho její jednání. A je pravda, že i nyní si říkám, že měla víc štěstí než rozumu. Ale budiž jí to přáno. Naprosto jsem se ale dokázala ztotožnit s Kennedy. A kdo z nás bílých ne? Ač mám rasismus a veškeré jiné ideje segregující lidstvo do různých podřízených nebo nadřízených skupin v nelibosti, a aktivně se na nich rozhodně nepodílím, díky Jodi jsem si uvědomila, že ale pasivně v sobě ty kořeny mám. Třeba jen, když procházím městem kolem party ne-bílých, o to víc si tisknu kabelku k tělu. A dělám to naprosto nevědomě. Přiznat si to, pro mě bylo a je dost těžké. A stydím se za to. Takže, díky Jodi, díky za to, žes mi pomohla spatřit ve své vlastní povaze to, co jsem si nikdy nemyslela, že v ní budu mít. A omlouvám se za své prvotní pocity, když jsem knihu začínala číst. Z hlediska společenského přesahu je to jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. DĚKUJI!... celý text

Záblesk svetla 2015, Garth Stein

Nečekala bych, že kniha, která tu nemá kdoví jak skvělé hodnocení, mě zasáhne takovým způsobem, jako tahle. Začátek mě sice nijak neoslovil, ale pak jsem se do knihy začetla vždy na dlouhé hodiny a musela se přemlouvat, abych ji odložila a šla spát. Chvílemi mi sice trošku vadilo lazení větné skladby (problém překladu), ale nebylo to nic, co by mě při čtení rušilo neustále. Je to krásný román s minimálním počtem postav. Svět popsaný očima 14 letého chlapce, který je svým intelektem i duchovním laděním úplně jinde, než jeho vrstevníci a všichni ostatní lidé. To, co prožívá, by většina z nás po psychické stránce asi úplně nezvládla. Samotný příběh je ale strhující a nečekala bych, že dopadne tak, jak dopadne. A kdo chce, najde v něm i velmi hluboké myšlenky a životní moudra, jako třeba tohle: "Přirozenost člověka pochází zevnitř jeho duše, ne z vnějšku. Ohavné je odvracet se od vlastních instinktů kvůli tuhým zákonům, které sepsali jiní lidé. Když se budeš snažit hrát roli, která neodpovídá tvé duši, zlomí tě to." (s. 185) Je to něco, co všichni ve skrytu své duše víme, a přesto nebo možná právě proto je to pro nás tak strašně těžké pochopit.... celý text

Denik Ostravaka 1 2005, Ostravak Ostravski

Na jednu stranu příjemná změna oproti všem románům a detektivkám. Na druhou stranu kniha tak specifického charakteru, že ji snad ani nelze k žádné jiné přirovnat. Chvílemi jsem se bavila, hlavně všemožnými přirovnáními a možná nezamýšlenými metaforami, ale chvílemi jsem se také nudila. Asi už jsem na podobný druh literatury stará. Puberťáky bude jistě bavit více.... celý text

Magicky ženská 2016, Michala Měřínská

Tak já vám nevím, co si vlastně o téhle knize myslet. Když jsem četla ten název a viděla titulní stranu, čekala jsem jiný obsah. Ale pár obecných tipů jak se líčit a oblékat, co rozhodně nenosit, protože to už není in... Proti srsti mi byl i fakt, že autorka nejdřív popsala, jak žila dříve a pak přišel zvrat - teď už to nedělám, jsem někdo jiný, někdo lepší a tak si ze mne vezměte příklad a neopakujte moje chyby. Jenže podle mě se člověk díky chybám učí. A teprve až se poučí ze svých nezdarů, může postoupit na vyšší level. Chápu, že autorka měla v úmyslu vytvořit něco jako motivační knihu, ale z mého pohledu to prostě nevyšlo a mrzí mě to.... celý text

Syn odsouzencův 1926, Alexandre Dumas, st.

Nelze jinak než složit hold tomuhle románu. Snad ještě nikdy se mi do rukou nedostalo Dumasovo dílo, ale po dnešku toužím si jeho knih přečíst více. Ani ne tak příběh, jako spíš použitý jazyk mi učaroval. Nelze, než se do tohoto nezamilovat: "Prozřetelnost, stvořivši člověka, moudře přizpůsobila citlivost jeho silám. Je-li srdce přeplněno bolestí, když jediná kapka prolitá do kalichu hořkosti by jej roztrhla, slzy se zastaví, myšlenky strnou a schopnost vnímací se oslabí. Zdá se, že duše opouští tělo, zanechávajíc je ve stavu otupělosti uprostřed mezi spánkem a smrtí, a že se utekla do nekonečna vymanivši se z jeho vlivu." (s. 190)... celý text

Pan učitel 1958, Božena Němcová

Další z krátkých příběhů, který mě ale spíše pobouřil než abych si u něj oddychla. Já vím, je třeba brát dej v kontextu tehdejší doby, ale mě prostě nesmírně štvalo, jak se pan učitel musí ve všem poslouchat, jak strašně důležitou roli hraje náboženství atd. Děti byly (a bohužel dnešním školstvím stále jsou) vychovávány tak, aby slova svých učitelů braly jako obecně pravdy a nemohly si tak utvořit vlastní názor. V tomhle školství opravdu nepokročilo.... celý text

Karla 1920, Božena Němcová

Co všechno by matka neudělala pro své dítě. V kontextu dnešní doby a genderované společnosti by mě zajímalo, jak moc se výchova Karly (nebo vlastně Karla) promítla do jeho osobnosti, chování a smýšlení. Nicméně knížečka je to milá a čte se svižně. Na styl i používaný jazyk si člověk sice chvíli zvyká, ale to není na škodu.... celý text

Žena obchodníka s kořením 2016, Charlotte Betts

Málokdy se mi stává, že se u čtení oddychové literatury zoufale několikrát rozpláču, protože se natolik vžiju do osudem zkoušených hrdinů. Ač jsem od knihy čekala podle anotace především akci a napětí, našla jsem v ní mnohem více. Především vnitřní souboj, který se ale odehrává v každém z nás. Souboj, kde na jedné straně hovoří city a na straně druhé si konání bere do rukou rozum. Takovýhle souboj ale vždy vyhrávají city. Alespoň v románech to tak bývá avšak skutečný život je někdy mnohem záludnější a krutější, než bychom si zasloužili.... celý text

Modrá mezi nebem a vodou 2016, Susan Abulhawa

Ovlivněná médii jsem si vždy myslela, že Izrael je v právu a Palestina je hlavní iniciátor celého sporu. Nikdy mě ale nenapadlo zjistit si o téhle stále trvající válce více. A najednou se mi do ruky dostane kniha, která mé předsudky rozdrtí a ukáže mi druhou stranu tváře tohoto konfliktu. Knihu sama autorka charakterizuje jako román. Možná, že prvky románu opravdu má. Pro mě je kniha ale něčím víc. Neumím to popsat. Nesmírně mě zasáhl Chálidův příběh i ohromná solidárnost mezi ženami v rodině. Když nad tím tak přemýšlím, říkám si, že knihu, která by pojednávala o muslimském světě, jsem četla jen jednu. A v té byl tento svět vykreslen úplně opačně a vyzdvihovány byly hlavně negativa tohoto světa. S čistým srdcem ale mohu říci, že mě příběh této knihy zasáhl a v očích se mi často ocitaly slzy, stejně jako při čtení příběhů těch, kteří prošli koncentračními tábory.... celý text

Beznadějný osud 2019, Susanna Kearsley

Je to přesně 8 dnů, kdy jsem se dozvěděla, že v češtině vyšel další román od Susanny. A přesně 7 dnů od chvíle, kdy se mi naskytla cesta do Prahy, do Paláce knih, kde jsem knihu objevila. Ani na jediný sebekratší okamžik jsem nezaváhala a knihu si koupila. Otevřela jsem ji ale až o víkendu. A zhltla ji během 3 dnů. Příběh mě zcela pohltil i okouzlil. Nenásilné střídání současné a historické linky, napětí, vášeň, láska ale i smutek, zloba a nebezpečí. To vše a mnohem více v románu najde ten, kdo se do něho ponoří celou svou duší. Když čtete, váš svět přestává existovat a vy jste buď ve Francii se Sárou nebo zažíváte dobrodružství s Mary při nevyzpytatelné cestě po kontinentu. Konec historické linky jsem s dojetím téměř obrečela, i když to už skoro vypadá, že nic nedopadne tak, jak by si čtenáři přáli. Ovšem úplně poslední odstavec kapitoly, ve kterém autorka vypráví o osudu postav, které opravdu existovaly, mě dojal ze všeho nejvíc a já vzdávám tímto autorce hold a děkuji jí za její práci.... celý text

Poslední bitva 1993, C. S. Lewis (p)

Konec už si každý z nás dokáže domyslet. Měla jsem částečně strach, že Narnie zanikne úplně, všichni zemřou a moje iluze o kouzelném světě se rozplynou, ale dopadlo to úplně jinak a vlastně mě ten konec dá se říci potěšil. I když všichni zemřeli, vlastně žili věčně. Celá pohádková sága mě upoutala i v dospělém věku. Byl to příjemný útěk od všech těch knih o holocaustu, románů, cestopisů apod. Není zlé se jednou za čas vrátit do dětských let.... celý text

Stříbrná židle 1992, C. S. Lewis (p)

A znovu jsme v Narnii o pár desítek déle, než v našem světě. V příběhu se znovu dostáváme mimo Narnii a navíc nás tu čekají i jiná stvoření, která jsme z minulých dílů neznali. Možná, že díky tomu, že nemám srovnání s filmovou verzí, která zatím ještě neexistuje, jsem si čtení opravdu užila. A vlastně jsem dlouhou dobu na tu stříbrnou židli čekala, jakou roli bude v příběhu hrát.... celý text

Kůň a jeho chlapec 2005, C. S. Lewis (p)

Příběh, který se klasické sáze o Narnii částečně vymyká, na druhou stranu nás ale zavede do míst, o kterých se v ostatních knihách mluví, ale nikdy se tam čtenář fakticky nepodívá. Takže i když tu vystupují okrajově králové a královny Narnie, příběh není méně zajímavější. Možná naopak. A o to více se zvyšuje atraktivita příběhu.... celý text

Letopisy Narnie – komplet 2007, C. S. Lewis (p)

Krásná pohádková sága, která se čte úplně sama. Ideální na večery, kdy si chcete jen tak počíst a nepřemýšlet u toho. Možná ale, že se mi filmová zpracování líbila víc, než ta knižní. Sice se díl od dílu víc a víc lišila, ale i tak...... celý text

Muž v mlze 1977, Agatha Christie

Agathu Christie mám ráda. O tom, že Hercule Poirot a sl. Marplová jsou její díla, jsem věděla, ale o existenci Parkera Pynea, Pentličky a Tommyho a Harley Quina jsem neměla ani potuchy. Povídky se četly skvěle, ale musela jsem mezi nimi dělat časové rozestupy, aby neopadl můj zájem. Přeci jen, když člověk čte stejný žánr delší dobu, přestává ho pomalu bavit. Nejvíce z toho všeho mě bavilo číst příběhy s Pentličkou a Tommym. Příběhy s Harley Quinem v sobě zase měly jistou dávku tajemna. Takovou duchařinu bych v dílech Agathy opravdu nečekala a byla jsem mile překvapena. Měla bych si ještě doplnit mezery ve znalosti jejích děl.... celý text

Poklady klasické české kuchyně aneb Jak to ta babička tenkrát vařila 2012, Roman Vaněk

Jediná kuchařka, kterou otevírám, když si jednou za čas nevím rady s klasickými českými pokrmy. Pan Vaněk má za ušima, vydat tenhle "skvost" byl vážně skvělý nápad! Děkuji!... celý text

Volba 2018, Jakub Trpiš

Už po několikáté se mi vyplatilo neočekávat od knihy nic extra. Nečetla jsem recenze, ani obsah, o čem kniha je. Možná, že příběh byl pro mnoho lidí až příliš pesimistický, pro mě byl ten konec hodně těžký. V mnoha momentech jsem se dokázala do Tomášových pocitů naprosto vžít, chápala jsem ten rozkol, kdy tápal, na kterou stranu se přidá. Jenže kniha není jen o příběhu. Našla jsem v ní i mnoho hlubokých myšlenek a ty si v sobě uchovávám. "... smyslem života není zbavit se utrpení, ale přijmout ho. Přijmout ho a tančit. A radovat se! Stát se něčím víc, udělat svět trochu lepším, než byl včera, prozářit temnotu, dosáhnout v něčem dokonalosti a podělit se o to s ostatními." Tohle je věta, se kterou se od začátku letošního roku setkávám poměrně často a i když je nyní vytržená z kontextu, tak pro mě má nesmírnou váhu.... celý text

Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec 2012, Josef Kajetán Tyl

Drama na jeden dlouhý nebo dva kratší večery. Nenadchne, ani neurazí, je to takový ten zlatý střed. Kniha, kterou si přečtete jednou, ale žádné extr velké poselství v ní nenajdete, takže na ni asi i brzy zapomenete.... celý text