Gweny
komentáře u knih
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Po dlouhé době jsem se odhodlala ke čtení. Je to zajímavě psaná kniha, ale téma je nesmírně bolavé. Jsem ráda za takové zpracování, protože si myslím, že Ti, o kterých kniha pojednává, si nezaslouží být opomíjeni a ztraceni v dějinách. Kéž by jejich smrt nebyla zbytečná. Kéž by na ně bylo vzpomínáno s úctou a pokorou. Kéž by se takové věci v dějinách naší malé země nikdy neděly. Krutá historie, kterou je ale třeba si připomínat.
Templáři
Ernst Sommer
Tak živě popsaný příběh, že ve mě vzbuzoval nesmírnou paletu emocí. Možná to bude tím, že jsem si jej nepřečetla, ale "pouze" poslechla v jeho audioverzi. Nicméně ta příběhu neubrala na atraktivitě. Možná naopak. Střídání hlasů vypravěčů i postav dodalo knize život, jakoby se ten půříběh odehrával tady a teď a ne mnoho století zpět. Postavy ožily a ožilo i jejich utrpení ale také odvaha, nebojácnost a víra.
Překvapilo mě, jak naštvaná i dojatá jsem dokázala být. Slzy sem tam u knihy nebo audioknihy upustím, ale vztek? To bylo poprvé.
Jméno růže
Umberto Eco
Nečetla jsem ji, jen jsem si poslechla její audio verzi, nicméně příběh jako takový je fantastický a mrzí mě, že jsem se ke knize nedostala už dříve. Tak nějak stále objevuji ty spisovatele, které nám na střední škole nutili ke čtení a kterým jsem se úspěšně vyhýbala. Asi to mělo svůj smysl.
Poslech knihy byl ale jako droga. Ráno při snídani, přes den při každičké volné chvilce, večer před spaním, jen abych se posunula dál v ději a poznala, jak příběh skončí.
Už teď se těším, až si knihou budu listovat sama a i když už znám děj i konec, čtení mi jistě otevře další taje tohoto nádherného příběhu.
Lži o Bohu, kterým věříme
Wm. Paul Young (p)
Kniha, se kterou jsem, ač nepraktiktující věřící v křesťanském slova smyslu, hluboce souznila.
Autor se zamýšlí nad mnoha otázkami a vyvrací mnohé zažité stereotypy. Není pochyb o tom, že to, o čem píše, také žije. Některé příběhy, o kterých se v knize zmiňuje, jsem opravdu prožívala. Nejspíš to bude tím, v jaké životní fázi jsem se během čtení zrovna nacházela.
Rozhodně se ale jedná o knihu, kterou si jednoho dne přečtu znovu a ráda a budu se těšit, co v ní zase najdu.
Moje koronakronika
Petr Vydra
Mám ji rozečtenou už poměrně dlouho a vůbec se mi k ní nechce vracet. Je to ten typ literatury, která ještě tak krátce po pandemii né úplně pobaví, protože člověk sice rychle zapomíná, ale na druhou stranu si na některé okamžiky vzpomíná až moc dobře a často to jsou bolavé vzpomínky, takže knihu nedočtenou odkládám, snad někdy v budoucnu přijde její čas.
Krajina jako park Tajemné Železné hory
Vladimír Rozehnal
Zatím ji ještě nemám přečtenou celou, ale komentář k ní ráda napíšu.
Je to velmi pečlivě tvořená kniha o historii i současnosti Železných hor plná zajímavostí a krásných fotek (i když na nich by se dalo leccos vylepšit). Určitě obohatí každého, kdo je kdy navštívil nebo v nich dokonce žije.
Smyšlené příběhy pak dávají knize šmrnc a půvab. Rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila a brzy jí obohatím knihovnu i svých přátel, kteří také rádi cestují s batůžkem na zádech po české krajině.
Nová doba
Marie Lamballe (p)
(SPOILER) Je to asi 14 dnů, co jsem knihu dočetla a pořád na její příběh myslívám. Hlavně proto, že mi něco brání ji od postele odnést zpět do knihovny, kde několik let čekala, než ji otevřu.
Otevřela jsem ji na pár večerů. Příběh to ale nebyl vůbec jednoduchý. Válka vzala lidem mnohé. Bohužel nejen viníkům, ale hlavně těm, kteří za nic nemohli. Vyrovnat se se ztrátami není nic pro padavky a jsem ráda, že existují tací, kterým se to podařilo v rámci možností.
Kniha se mi četla dobře, netrvalo dlouho abych se zplna neponořila hluboko do děje. O to pak byl těžší návrat do reality. Jen jediné mi na příběhu vadilo a vlastně si v sobě tu otázku nesu pořád - co se stalo s těmi dvěma dětmi, o které se Luisa po část své cesty do Wiesbadenu starala a pak jí byly odebrány při uvěznění. Mrzí mě, že je autorka nechala jen tak lehko odejít s Luisina života (jelikož jsem nedávno už po druhé potratila, je pro mě těžké vyrovnat se i s takovou fiktivní ztrátou, pokud to tak lze říci).
Mám doma i druhý díl, ale nechám si teď pár týdnů rozestup.
V práci nemusí být blázinec
Jason Fried
Inspirativní kniha i pro řadové zaměstnance, nejen jejich nadřízené. Je jednoduché zjistit, pro je práce více prací, než něčím, co nás naplňuje. O to těžší je ale to změnit. Věřím ale, že kde je vůle, tam lze hledat cestu. A určitě bych doporučila k přečtení každému, kdo pracuje ať už jako řadový zaměstnanec, tak manager, podnikatel apod.
Já vím, že trh je to, co udává většině firem tempo, ale možná je já čase se probudit a netrávit v práci mládí...
Marťan
Andy Weir
Pro naprosté laiky, kteří nejsou silní v chemii, fyzice a všech těhle vědách, je čtení některých kapitol opravdu oříšek a přiznám se, ty technické detaily jsem úplně nezvládla a jednou za čas jsem si dohledávala sama nějaká vysvětlení na webu.
Že začátku mi dělalo problém se začíst a ke konci už zase mělo tak rychlý spád, že mi bylo líto, že příběh končí. Že začátku se příběh odvíjel pomalu, ale čím víc je konci, kapitoly byly kratší a vyprávění už bylo jen i technických detailech a mělo to moc rychlý spád, jakoby už autor chtěl mít vyprávění za sebou.
Četbu mi trochu kazily i chyby a překlepy v textu. Tohle by si zasloužilo opravdu ještě jednu korekci, než knihu nakladatel pustí do tisku.
Určitě si někdy ráda pustím film. Zajímá mě, jak si s tím tématem filmoví tvůrci poradí.
Co dělat, když prší
Marissa Stapley
"...krev není všechno, rodinu si člověk může vybrat; láska nepřichází sama od sebe a ani by neměla; a když se člověk rozhodne milovat, je to často lepší, než kdyby miloval jen z povinnosti."
Původně jsem si myslela, že dám knize mnohem nižší hodnocení, ale při čtení rozhovoru s autorkou, jsem změnila názor. Možná by na konci každé knihy mohl být krátký rozhovor s člověkem, který knihu napsal. Možná by to mnohé vysvětlilo.
Tohle je kniha na dvě zimní odpoledne, nebo jednu bezesnou noc. Pokud Vás vtáhne od začátku, víte, že už se od ní nedokážete odtrhnout.
Ze začátku je trochu těžší zorientovat se v jednotlivých příbězích, ale ve chvíli, kdy se příběhy propojí, se už jen necháváte unášet a přemýšlíte, jetli je život tak předvídatelný, jako příběh Gabe a Mae, a pak vás kniha zase vyvede z omylu, že nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Jednou jsem knihu otevřela a po pár stránkách zavřela nedočtenou. Tentokrát jsem se chytila do jejích sítí, jako moucha která neopatrně prolétá kolem pavučiny a už se z ní nedostane.
Vzhledem k tomu, že jsem sama nedávno přišla o své již druhé nenarozené dítě, jsem od chvíle, kdy se Mae dozvěděla, že je těhotná, jen a jen plakala a doufala, že její příběh dopadne šťastně.
Konec mě ale překvapil, ovšem nevyzradím proč. Přečtěte si tu knihu a ideálně v tom odpoledni, kdy je venku nevlídno a prší. Možná vám dodá i pár tipů, Co dělat, když prší a nemusíte být zrovna v Alexandria Bay.
Město v oblacích
Anthony Doerr
Anthony Doerr píše tak, že jeho styl si buď zamilujete nebo zošklivíte.
Já jsem se první třetinu knihy potýkala spíš s tím ošklivením. Nedávalo mi smysl skákání mezi různými časovými rovinami a bylo těžké si zvědomnit společnou linku, která všechny příběhy propojovala.
Nicméně další dvě třetiny už jsem byla ke knize skoro přikovaná a příběh, ač na mnoha místech krutý a nelítostný, jsem si zamilovala. Nejvíce mi přirostli k srdci Anna s Omeirem a taky Konstance. Paradoxně vývoj současné linky se Zénonem a Seymourem se mi líbil nejméně, ale to je v pořádku.
Řekla bych, že už tak 200 stran od konce (možná i více) jsem tušila, jak dopadne dějová linka s Konstance a už od začátku mi něco napovídalo i rozzuzlení u Anny a Omeira, ale musím uznat, že nejvíce mě překvapil konec příběhu Seymoura a téměř jsem jej oplakala.
Ve výsledku se jedná o krásnou knihu, ve které čtenář najde všelijaké lidské charaktery, které v něm zmobilizují paletu různých emocí. Ale abych se přiznala, kniha mě neohromila natolik, abych měla někdy motivaci si ji přečíst znovu.
Strážce stromů a jiné povídky
Martin Rosocha
Myslím, že lépe, než autor sám, bych tuhle povídkovou knížku neposlala.
"... začíst se do knihy ještě nutně neznamená, že je kniha dobrá. U některých knih se začítáte tak dlouho, až nakonec zjistíte, že jste na konci, aniž jste našli to, co jste celou tu začítací dobu hledali; totiž zajímavý příběh."
Je ale pravda, že pár zajímavých příběhů v knize přeci jen bylo. Třeba hned ten první, ten mi zůstal na paměti hned od začátku. A pak taky ten o nekonečnosti vesmíru.
Vyzvědačka
Paulo Coelho
Opět jsem udělala tu chybu a nepřečetla si, jakou knihu práce beru do rukou. Alchymista od tohoto autora se mi moc líbil a já doufala v další příběh plný mouder a fantazie. Ale už začátek mi svou surovostí vyrazil dech. Přesto jsem ale toužila dozvědět se víc a i když si autor neklade za cíl popsat životopis úchvatné dámy, jež si dala jméno Máta Hari, myslím, že pro nastínění jejího života naprostým neznalcům je kniha dostatečná.
Čte se rychle, příběh ubíhá rychlostí blesku a za pár večerů jsem knihu zvládla přečíst. Udivilo mě, jak moc jsem se do ní dokázala začíst. Nejsou tam žádná hluchá místa.
Stezka Českem
Martin Úbl
Stejně jako trek si člověk rozdělí do etap, tak jsem si já rozdělila do etap čtení téhle putovní knihy. Je plná fantastických fotek, sem tam se člověk zasměje a hlavně si přečte příběhy ostatních a třeba mu to dodá odvahu jednou v životě takový trek taky podniknout.
Knihy pro mě byla darem od dobré kamarádky a i když dlouho čekala v knihovně, nemohla jsem si vybrat lepší čas na její přečtení. Některá místa v ní zmiňovaná už znám, ale většinu spíše ne a sním o tom je někdy navštívit a věřím, že se mi to jistě splní.
Jezevčík jako svědek
Frauke Scheunemann
Fantastická oddychová a taky vtipná literatura. Sice čtu ty díly napřeskáčku, ale vlastně mi to příliš nevadí. Pořád se tak nějak zvládám orientovat a směju se při čtení Herkulových myšlenkových pochodů. Téma puberty, proti které by se měly děti očkovat, mě pobavilo velice. A takových témat bylo více. :-)
Dívka jménem Sus
Jonas T. Bengtsson
Jedna hvězda ale jen za to napětí, že jsem pořád věřila ve šťastnější konec. Dnešní svět je plný násilí, negativity, zla. Tohle není potřeba k útěku od reality.. tohle je nechutná realita.
A mě mrzí, že jsem si před koupením knihy nepřečetla, o čem je. Takhle jsem to zlo zase podpořila..
Slova posledního dalajlamy
Francois Gautier
Sice útlá kniha, ale obsahuje velké množství informací. Nicméně nic, co by člověk nedokázal během pár sekund vyhledat na googlu. Kniha se tak nějak plouží po povrchu tibetské otázky, ale v ničem nejde do hloubky. Autor je Francouz, takže hodně stránek se vztahuje právě k Francii.
Bohužel to, co knize v českém jazyce škodí nejvíce, jsou překlepy a stylistické chyby.
Falešná Pařížanka
Kamila Boudová
Miř na měsíc. I když mineš, zaručeně přistaneš mezi hvězdami.
Často začínám číst nějakou knihu, aniž bych si předem přečetla, o čem bude nebo zjistila žánr. A stejně tak to bylo s Falešnou Pařížankou. Myslela jsem si, že to bude buď román nebo nějaká komediální vtipná kniha plná příběhů.
Absolutně jsem nečekala, že se bude jednat o něco na způsob autobiografie a co teprve ta témata - udržitelnost, ekologie, bio, planeta...
Musím uznat, že s myšlenkami autorky souzním. Není to tak dlouho, co jsem se začala více obracet k eko a přírodním produktům v péči o tělo (další meta je péče o domácnost), taky se snažím zdravotní neduhy léčit dary z lůna matky přírody a kompost si doma na zahradě prosadím nejpozději na jaře. :)
Taky jsem zjistila, že už mě nenaplňuje chození po obchodech s oblečením, ale že mám pár oblíbených věcí, které točím dokola v létě v zimě.
Věřím, že kdybych se s Kamilou někdy setkala face to face, jistě bychom si měli o čem povídat. A já si dám teď pár dnů pauzu a pak se vrhnu na druhý díl knihy. :)
Život přeci začíná tam, kde končí komfortní zóna. Jinak člověk nemá co vyprávět.
Jezevčíkovo štěstí
Frauke Scheunemann
Jezevčík je konečně šťastný a já také, protože tohle byl opravdu krásný, vtipný a trošku napínavý příběh, který mi zpříjemnil pár večerů. Sice mi unikly asi dva díly v sérii což vlastně nevadí, protože hlavní hrdina je pořád jeden, Herkules.
Herkules, nejchytřejší pes na světě, který rozumí svým lidem, promýšlí strategie a není mu cizí umění poznání sebe sama. Povedená a oddychová kniha.
Elon Musk: Muž, který nezná hranic
Olivier Lascar
Koupeno partnerovi jako dárek, ale chtěla jsem sama trochu proniknout do Elonova světa. Nyní ale přemýšlím, zda partner knihu ocení, protože na nemnoha stránkách je vše popsáno až moc povrchně.
O životopise se opravdu mluvit nedá, je to spíše souhrn projektů, na kterých se Elon podílí. Minimum informací z minulosti, spíše ty současné a tak bych řekla, že knihu by si měl přečíst člověk, který toho ještě o SpaceX, Tesle atd. moc neví. Ostatním nadšencům Elonova světa kniha moc nedá.
Nicméně oceňuji to, že se autor netají zdroji, odkud bral informace pro knihu a tak se člověk bez zdlouhavého vyhledávání dostane z různým videím apod.