Hadati přečtené 984

Lovci kostí 2008, Steven Erikson (p)

První čtvrtina knihy na mě působila podobně jako Měsíční zahrady. Spousta jmen, ve kterých nebylo snadné se zorientovat a události, které ne vždy byly zajímavé. Ericsson má zkrátka potřebu slovního průjmu za každou cenu. V druhé čtvrtině, když přišlo na řadu dobývání města, tak už to bylo o skok lepší. A od druhé poloviny knihy to vyskočilo o další stupeň výše. Poslední čtvrtina knihy sice o něco sestoupila, ale stále se tam odvíjely zajímavé věci, takže to určitě nebyla nuda. Příběh se pak zaměřuje, po dvou předešlých knihách, opět hlavně na Sedmiměstí a zejména na osudy 14. malazské armády Tavore Paran. Druhým významným hráčem této knihy je Ganoes Paran, který začíná být čím dál zajímavější a touhle knihou se přidal mezi mé oblíbené postavy. Objeví se zde i dějové linie dalších důležitých postav jako je toblakai Karsa Orlong a jagh Icarium. Krátký výskyt tu má i Tiste Edur Trull Sengar. A zdá se, že se osudy těchto hrdinů brzy, nejspíš již v další knize, spletou dohromady. Kromě nezáživné první čtvrtiny knihy mi tu vadí ještě dvě věci. První jsou Erikssonovi občasné snahy o humor, který dost často nepadne na úrodnou půdu a je spíše trapný. Opět zde má dvě nové „komické“ postavičky, které mě však vůbec nebavily, stejně jako mě nebavil Kruppe. Druhou věcí, která mi zde vadila, je snaha autora dát každému jména. Dostanete se tak na desítky jmen vojáků 14. armády, které vám nic neřeknou, protože jich je příliš mnoho najednou a začnou vám splývat. Navíc spousta z nich se tam ani moc neohřeje a zase zmizí v minulosti. S tím se pojí i vypravěčův styl, kdy si sice uvědomujete, že 14. armáda čítá několik tisíc vojáků, ale když tam narazíte kolikrát na jednotku, která se skládá z jednoho seržanta a dvou tří vojáků, pak máte z toho spíše dojem, že armáda nečítá více jak sto příslušníků. Když si ale odmyslím tyto dvě věci, stále je to skvělé, přestože náročné, počtení. A jsem zvědav, jak osudy hrdinů skončí. A skupina mých oblíbených hrdinů se postupně začíná nabalovat. Karsa Orlong, Trull Sengar, Kalam Méchar, Apsalar. K nim se teď přidali další, hlavně Ganoes Paran, Tavore Paran a Flaška. Kolik dalších se ještě do téhle skupiny přidá?... celý text

Naposled se směje Joker 2020, Jimmy Palmiotti (p)

V tomhle díle je hlavním tématem ochrana Masona, který sedí ve vězení za zabití syna starosty Gothamu. A protože je to Gotham, Mason není před úklady starosty a jeho podržtašků v bezpečí ani ve vězení. Harley se tak rozhodne, že to tak nenechá a Masona ochrání navzdory všem ostatním. A při ochraně Masona pak dokonce dojde i ke střetu s Jokerem, kdy Harley si sama sobě snaží dokázat, že už se Jokerova vlivu zcela zbavila. Do záchrany Masona se připlete dokonce i Batman a má oblíbená Poison Ivy. Dalším příběhem tohoto dílu je, když Harley najde džina v lahvi. A každý kdo četl Pratchettova Erika nebo Sapkowskiho Zaklínače moc dobře ví, jak je záludné vyslovit nějaké přání. Přání se totiž většinou nenaplní tak, jak jste si je představovali. A Harley má na blbnutí s džinem velký prostor, protože jich nedostane jen tři, ale nespočet. A věřte, je to opravdu sranda přesně v tom duchu, jaký od Harley čekáte. Harley je stále stejně zábavná a to je dobře. Jediné minus je v tom, že to po tolika dílech může některým čtenářům přijít už stejné.... celý text

Černá, bílá a rudá až za ušima 2021, Jimmy Palmiotti (p)

V tomhle díle narazí Harley na nápadníka, který je ještě praštěnější, než Harley – Redtoola, který velmi nápadně svým zjevem, jménem i chováním připomíná jiného šáhlého superhrdinu Deadpoola. Náhoda? Nejspíš ne. V další části se Harley stane mechabojovnicí a v poslední části se rozhodne prát se za práva stromů proti zlým kapitalistům. Zkrátka další spousta zábavy, kdy to Harley často nandavá těm, u kterých si často sami říkáte, že by potřebovali za vyučenou, ale jen si to radši tiše myslíte. Harley však nemyslí, rovnou jedná.... celý text

Šamanova pomsta 2019, V. Mahaněnko (p)

Po tak velkém cliffhangeru z předchozího dílu jsem byl tak natěšený na tenhle díl, že jsem ho chtěl číst hned. Trvalo mi ale pár týdnů, než jsem se k pokračování dostal. A byl jsem zklamán. Nejvíc mě asi zklamalo, že se Mahan stal pouhým pěšákem ve své „pomstě šamana“, kdy pomsta mu byla opět přinesena na stříbrném podnosu. Otázkou pouze bylo, zda bude servírovaný pokrm hltat bez ohledu na následky, nebo opatrně, aby se nespálil. A je otravné sledovat druh pomsty, která by se těžko dala nazvat „fér play“ a jde zcela proti charakteru Mahana, který do této chvíle působil jako poctivec, který se snaží být vždy ten hodný. Druhou věcí, která mě znechutila, byl ten „neuvěřitelný“ zvrat na závěr. (spoiler) Důvod zrady Mahana Anastarií a spol. mě zanechal s otevřenými ústy, jestli to autor opravdu myslí vážně. Byl jsem Mahaněnkovi ochoten odpustit spoustu věcí, protože i když jsem nad dějem občas kroutil hlavou a protáčel oči, i tak to byla zábava. Zábava se ale nakonec změnila v trapnost.... celý text

Válka klanů 2019, V. Mahaněnko (p)

Po předposledním díle jsem uvažoval, zda si přečíst i poslední díl. Když už jsem ale přečetl skoro celou sérii, rozhodl jsem se poslední díl překousnout, ať už bude jakýkoliv. Měl jsem však co dělat, abych tenhle poslední díl série dočetl až dokonce. Mahaněnko si zde opět ohýbá pravidla svého vlastního světa tak, aby mu to co nejvíce vyhovovalo. Na to jsme si sice už mohli zvyknout, ale v posledních dvou dílech to už přešlo přes únosnou mez. Především jsem byl konsternován, že se Mahan z vždy dobrotivého hráče, kterému vadí nepomoci i té nejbezvýznamější NPC, změní v hráče, kterému je jedno, že na sebe nechá snést nenávist prakticky všech NPC i hráčů celé Barliony dohromady. Z chaotického závěrečného střetnutí hlavních postav Barliony jsem pak měl dojem, že ani Mahaněnka už tahle série vůbec nebaví a rozhodl se tak celou svou sérii na závěr zcela zničit. To dalo nějaké nakladatelství autorovi nůž na krk, aby napsal ještě tohle pokračování a jemu se do toho absolutně nechtělo? Jinak si vážně tenhle marast vysvětlit nedokážu. Stejně tak hrozné pak bylo i konečné rozuzlení v realitě, kdy mi Mahaněnkovo vysvětlení, proč se vlastně Mahan ve skutečnosti dostal v první knize do vězení a kdo za to nese odpovědnost, nepřišlo jen přitažené za vlasy. Ne, Mahaněnko zde logičnosti příběhu vyrval celý skalp a navždy si ho nechal za pasem. A pokud jsem někdy skřípal zuby ohledně romantických scén série, tak to bylo zde při „slaďouškých“ scénách Mahana s Anastarií, které by se hodily spíše do nějaké růžové knihovny patnáctiletých nevyzrálých puberťaček. A přestože Mahaněnko v tomhle díle spálil všechny mosty, nechal si na závěr malá otevřená dvířka naznačující možné pokračování. Já každopádně už v téhle sérii v žádném případě pokračovat nebudu a velmi si rozmyslím, zda si od tohoto autora ještě někdy něco přečtu. Díky němu mám totiž ohledně LitRPG nepříjemnou pachuť v ústech, která v ní mnoho měsíců, možná i let, zůstane natolik silnou, že se tomuhle žánru budu nějakou dobu vyhýbat. (Podotýkám, že tuhle hnusnou pachuť mi zanechaly pouze poslední dva díly této série.)... celý text

Civilizace 2021, Laurent Binet

Tato kniha nese podtitul „Konkvista naruby, román o alternativních dějinách“. A tento podtitul knihu dokonale vystihuje. Při jejím čtení totiž nebydete dojmu, že skutečně čtete nějakou dějepisnou knihu, která se jen liší od skutečných dějin. Knihu si pak užijí spíše ti, co skutečné dějiny dostatečně ovládají, protože hlavní zábavou jsou právě ty rozdíly mezi skutečností a fikcí. Román se dělí na čtyři části. První část se týká vikingské ženy Freydís Eriksdóttir, sestra Leifa Eriksona, který jako první z Evropanů prokazatelně stanul na půdě Ameriky, a to kolem roku 1000 n. l. Právě od jejího pozměněného osudu se začíná odvíjet jiná historie našeho světa, a to díky vynálezům a dalším věcem, které přinesla do Ameriky předčasně a seznámila s nimi původní obyvatele. Tato část je vyprávěna ve stylu ságy. Druhá část sleduje objevitelské osudy Kryštofa Kolumba, které se zpočátku odvíjí podobně jako skutečnost, ale vzhledem k již pozměněné historii způsobenou Freydís dopadnou jeho objevitelské úspěchy značně jinak, a to hlavně díky větší vyspělosti domorodého obyvatelstva. Tato část je pak vyprávěna pomocí zápisků z deníků Kryštofa Kolumba. Třetí část je podstatně nejdelší a pojednává o inckém vládci Atahualpovi, jehož okolnosti dovedou k tomu, že se přeplaví na evropský kontinent a využije příležitosti k tomu, aby ovládl část tohoto kontinentu. Tato část je vyprávěna dějepisným způsobem, který se snaží pohlížet na všechny strany nezaujatě. Čtvrtá část pojednává o dobrodružství Miguela de Cervantes a je vyprávěna podobným způsobem jako část předchozí, jen to není tentokrát bráno z pohledu různých říší a jejich panovníků, ale z pohledu obyčejného člověka. Osobně mě tato část už moc nebavila a klidně bych se bez ní obešel. Z knihy jsem pak také nabyl dojmu, že autor touto cestou také kritizuje evropská náboženství, křesťanství zejména, kdy často poukazuje na protimluvy či pokrytectví těchto vír. Nejvíc to pak jako osobnost schytá církevní reformátor Martin Luther. Takže, pokud vás baví dějiny, vřele doporučuji. V opačném případě vás kniha bavit nebude.... celý text

Démoni 2019, Kurtis Wiebe

Do dáli se vinoucí chapadla N'rygothova 2019, Kurtis Wiebe

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu 2017, Becky Chambers (p)

Jedná se o vesmírný road trip kosmickou lodí Poutník, kdy posádku tvoří osm členů, a polovina z nich jsou mimozemské rasy. Kniha sice má nějaký hlavní děj, kdy se posádka lodi pohybuje z bodu A až do bodu Z, a cíl cesty znáte od začátku, ale tou důležitější částí knihy je poznávání posádky lodi. Zajímavé jsou jejich osudy, jejich minulost, nebo i tajemství, o kterých někdy ani sami nevědí. Neméně zajímavé jsou pak popisy mimozemských ras, jejich historie, zvyklosti nebo biologické odlišnosti od lidí. Obojí je pak věnováno dost prostoru, ani málo, ale ani moc, aby to nezačalo nudit. Kniha má slabý začátek, kdy mi nějakou dobu trvalo, než jsem se začetl, a ani závěr se nedá označit za dechberoucí nebo překvapivý. Ale poznávání vesmíru, ve kterém se děj odehrává, a hlavně postupné poznávání posádky Poutníka, je tou silnou složkou knihy. Posádka Poutníka mi trochu připomínala svou diverzitou posádku lodi ze seriálu Firefly, pokud by se posádka Firefly změnila v pacifisty. U popisu mimozemských ras a popisu lidské rasy jako galaktických outsiderů jsem si zase nemohl nevzpomenout na universum herní série Mass Effect. Pokud si tedy chcete přečíst nějakou oddechovou sci-fi s minimem násilí, tohle je dobrý výběr.... celý text

Karmadontova šachovnice 2019, V. Mahaněnko (p)

Mahan v tomhle díle zejména vylepšuje svůj nově nabytý hrad a učí svou šamanskou učednici. Také zjišťuje, jak porazit Geranika, ale hlavně, jak napovídá název tohoto dílu, věnuje se Kardamontově šachovnici. Příběh jede víceméně ve starých kolejích a ve chvíli, kdy Mahan začne používat své zvláštní schopnosti šamana (předtuchy) i ve chvíli, kdy by k nim podle pravidel neměl mít přístup, nelze si nevzpomenout na podobnou situaci Nea z Matrixu. V závěru knihy pak v souvislosti s Karmadontovou šachovnicí přijde velký zvrat v příběhu a zároveň i velký cliffhanger, který nenechá žádného čtenáře chladným. A buď vás naštve natolik, že se rozhodnete s touto sérií praštit, anebo budete tak nedočkaví, jak to bude dál, že se nedočkavě začnete hned poohlížet po dalším díle. Já jsem někde uprostřed, kdy mě zvrat naštval, protože mi nedával moc smysl (aneb jak daleko jsou hráči téhle hry ochotní zajít, aby dosáhli svých cílů), ale na druhou stranu jsem zvědavý, jak Mahan dosáhne pomsty na svých nepřátelích. Protože jestli o něčem nepochybuji, tak to, že poslední slovo v téhle sérii bude mít on. Takže i přes nesmyslnost hlavního zvratu příběhu nedočkavě čekám, jak bude příběh dále pokračovat. Jo, Mahaněnko, dostal jsi mě… Edit: Mahaněnko si asi zrovna přečetl Pratchetta, protože jeho velitel stráží hradu se jmenuje kapitán Vimes (Elánius), Mahan na začátku knihy získal achievment Stráže! Stráže! a někde v textu se zmiňuje o želvě nosící celý svět :-)... celý text

Sharpův úder 2009, Bernard Cornwell

Sharpe má pod sebou stále zbytek svých střelců, asi 60 mužů. První dvě třetiny knihy se toho zase tak moc nestane, až na dva menší bitevní střety. V poslední třetině se ale Sharpe konečně zapojí do pořádné bitvy, když se objeví generál Welesley, a akce pokračuje až do závěru knihy. A opět je zde dáma v nesnázích, kterou musí Sharpe zachraňovat.... celý text

Sharpovi střelci 2009, Bernard Cornwell

Tentokrát se podíváme se Sharpem na Pyrenejský poloostrov do Španělska, kdy se anglická a španělská armáda brání výbojům armády Napoleona Bonaparteho. Sharpe je tak po většinu času v defenzivě. Konečně se také dostává díky okolnostem způsobených boji do vedení jako velicí důstojník, kdy je však pro něj velmi těžké získat si důvěru a věrnost svých podřízených vojáků. Dost mě ale už začíná unavovat, že Sharpe musí mít v každém díle této série nějakou ženskou, do které se zamiluje. Jeho milostné eskapády už začínají být nudné a ohrané.... celý text

Skleník 2007, Brian Wilson Aldiss

Aldyss v této knize představuje svět, naši Zemi v daleké budoucnosti, kterou opanuje rostlinná říše, a která je agresivní a dravá. Tento svět je na jednu stranu fascinující a dech beroucí, na druhou stranu velmi smrtící, zejména pro zbytek primitivního lidského druhu, který v tomto světě pomalu vymírá. Při čtení knihy jsem se zamýšlel nad tím, zda nebyl inspirací tvůrcům filmu Avatar. Přestože se jedná o pozemskou flóru, je tak odlišná od současné, jako by se jednalo o zcela jinou planetu. Při čtení jsem nabyl dojmu, že hlavním důvodem pro napsání tohoto románu bylo právě popsání tohoto světa, a příběh je zde hlavně proto, aby nás po tomto světě provedl. Silnou stránkou románu jsou tedy popisy prostředí, ne příběh samotný. Je to umocněno i tím, že s většinou postav se nestihnete zžít a už z příběhu zmizí. Na rozdíl od současných „postapo“ knih zde však chybí jakékoliv stopy po moralizaci, kam může lidstvo Zemi přivést svou činností. Ovládnutí Země rostlinstvem je tu bráno jako událost, která musela přijít, stejně jako když po vyhynutí dinosaurů ovládli svět savci. Tohle sci-fi je více fikce, než věda, ale nijak mi to při čtení nevadilo. Pokud jste ale ten typ, který se rozčiluje nad tím, že ve fantasy literaruře velcí draci při létání porušují zákony fyziky, tak knihu raději nečtěte. Musím také pochválit překlad, protože muselo dát hodně zabrat vymyslet všechny ty názvy rostlin.... celý text

Noční hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Pro mě je tento román velmi zvláštní. Jedná se o městskou fantasy, kde čarodějové, vlkodlaci a upíři bydlí vedle sebe v panelácích, a běžný člověk nemá o tom žádné podvědomí. Český čtenář se tak dokáže do takového světa lépe vcítit. Podstatnější však je, jakým způsobem je zde zobrazen boj dobra a zla, kdy tyto dvě strany mezi sebou uzavřou dohodu a soupeří spolu na základě dohodnutých pravidel. A kdo pravidla poruší, je protivníkovi bez milosti předán. Tento nekonečný boj je tak posunut na jinou úroveň, kdy jako hlavní zbraň je zde používána byrokracie. Stejně zvláštní je pak definice těch dobrých a zlých, a jakým způsobem se vlastně na jednu z těchto stran můžete dostat. Soupeření mezi těmito dvěma stranami je pak tak drsné, že se při čtení často zamýšlíte, kde je vlastně ta hranice mezi dobrem a zlem. Tuto otázku dokázal příhodně zodpovědět Terry Pratchett slovy kapitána Elánia v Mužích ve zbrani: "Modlete se, abyste nikdy nestáli tváří v tvář hodnému muži. Zabije vás bez jediného slova."... celý text

Volání do zbraně 2019, Jimmy Palmiotti (p)

Harley Quinn má svůj vlastní gang, který by jí měl pomoci s bojem proti zločinu. Zjistí ale, že mít vlastní parťáky není nic snadného. Zejména, když je z většiny problémů vzniklých při plnění misí musí sama vysekat. Tyto problémy mohou být různého druhu od záchrany před šíleným Pepkem námořníkem po vysvětlování situace rodičům některých členů gangu. Není se pak co divit, když Harley s radostí sáhne po možnosti odpočinout si od gangu a vydat se s Catwoman a Poison Ivy na automobilový trek po státech. Humor mi sice nepřišel už na takové úrovni jako v prvních dvou dílech, ale i tak jsem se pobavil.... celý text

Hodná holčička 2021, Skottie Young

Jak napovídá název, Gertruda se snaží být hodná holčička, protože doufá, že když bude hodná, dostane se z Pohádkova. S její osobností je to však těžké, i když se snaží. Je to stále zábavné, ale scénáristům dochází dech a už to není tak dobré jako první díl.... celý text

Meče noci a dne 2006, David Gemmell

Chronologicky poslední díl z Drenajské série nijak zvlášť neoslní. Gemmelovi zřejmě již došly originální nápady, takže stejně jako u Válečníků vykrádá sám sebe. Přestože se děj odehrává tisíc let v budoucnosti od událostí popsaných v knihách Legenda a Bílý vlk, přesto se zde opět objevují Gemmelovi dva hlavní hrdinové – Skilgannon Hrozný a Druss Veliký. A to nejsou jediné postavy z jiných knih, které zde byly nějakým způsobem oživeny. Pokud vám neustálá recyklace témat a hrdinů nevadí, tak si můžete přidat o hvězdičku více. Osobně jsem tuto knihu dočetl spíše jen proto, abych měl tuto sérii kompletně dočtenou.... celý text

Dobyvačné armády 2019, Jean-Claude Gal

Nebylo to špatné, ale po přečtení jsem už nevěděl, co v komiksu vlastně bylo za příběhy. Četlo se to dobře, ale nebylo zde nic, co by stálo hodno za zapamatování. Většina příběhů byla tajemná či krvavá, většinou obojí. Jen jsem měl dojem, jakoby autoři očekávali, že tento svět odněkud již máme znát, a podle toho i vyprávěli. Pokud to tak skutečně je, tak má chyba, že svět neznám. Pokud to tak není, tak mi chybělo o tomto fantasy světě spousta údajů, takže jsem se nedokázal do tohoto světa dostatečně vnořit a užít si ho.... celý text

Blacksad 2012, Juan Díaz Canales

Velmi podobné „zvířecím“ komiksům Grandville a Jack Wolfgang. Opět se jedná o svět, kde zvířata chodí po dvou a mluví, a opět je hlavním hrdinou neohrožený vyšetřovatel. Přesto má jednu velkou odlišnost – vůbec se zde nevyskytují lidé. V Grandville jsou lidé podřadnou rasou, které ostatní posměšně říkají „knedlíci“. V Jacku Wolfgangovi naopak jsou podřadnou rasou všechna zvířata a lidé na ně koukají skrz prsty. V Blacksadovi si zvířata s rasismem vystačí sami, takže bílá sorta jako jsou lední medvědi, opovrhují černochy, jako jsou černé kočky.... celý text

Bílá noc 2015, Jim Butcher

Pro mě nejslabší díl z celé série. Po celou dobu se toho v knize moc neděje. Až v poslední čtvrtině se události rozjedou na plné obrátky s dost drsným závěrem. Děj se týká zejména Bílého dvoru upírů, tedy psychických upírů. Nepřekvapí tedy, že se zde objeví i Dresdenův bratr Tomas a dalších pár známých spojených s událostmi okolo Bílého dvora.... celý text